Kabinet ale podle toho, co řekl na brífinku po jednání vlády premiér Petr Nečas, uložila ministerstvům vnitra a spravedlnosti, aby vypracovaly návrh žaloby, která by se měla podat k Nejvyššímu správnímu soudu. Až když si to ministři přečtou, tak teprve poté se rozhodnou, jestli do toho vláda půjde. Ministerstva a experti mají na vypracování konkrétní podoby správní žaloby na pozastavení činnosti KSČM měsíc.
"Na základě konkrétního podání pak vláda definitivně rozhodne o podání nebo nepodání návrhu," zmínil dnes k tomu premiér s tím, že čtyřčlenný tým má vypracovat návrh do měsíce.
Kabinet ministrovi vnitra totiž v červenci uložil, aby návrh na pozastavení činnosti komunistů vypracoval. Vnitro oslovilo čtyři experty na extremismus a nechalo si od nich udělat analýzy. Ani jeden posudek pozastavení činnosti nedoporučuje.
- SLEDUJEME téma: Zákaz KSČM
Odborníci se shodli na tom, že není možné činnost politické strany omezovat, pokud neohrožuje demokratický systém a práva a svobody občanů v budoucnu. Podle zprávy pro vládu tak nestačí předpoklad, že by nynější komunistická strana mohla opakovat zločiny své předchůdkyně, kdyby k tomu měla někdy příležitost. Ministerstvo se obrátilo i na Bezpečnostní informační službu, zda nemá poznatky o protiústavní činnosti komunistů. Odpověděla, že nemá.
"Ministerstvo tedy ani za pomoci externích subjektů a zpravodajských složek nezískalo dostatek relevantních materiálů, které by jakýmkoli způsobem odůvodňovaly právní postup vlády vůči KSČM a které by tedy vůbec umožňovaly vypracovat návrh na pozastavení činnosti KSČM," napsalo vnitro ve své zprávě pro kabinet.
Komunisty chce ale dál sledovat. Navrhlo také několik úkolů, které by měly jednotlivé resorty a instituce provést.
Úřednící: My jsme pracovali dobře
Vláda a i sám premiér Petr Nečas jsou údajně roztrpčeni tím, jak ministerstvo vnitra v této otázce pracovalo. Podle kritiky byl ale model na zákaz KSČM špatně vypracovaný. Úředníci ministerstva vnitra se však hájí a nesouhlasí s tím, že by nesplnili úkol.
„Nemyslím si, že bychom nesplnili zadání vlády, protože to znělo tak, že máme připravit návrh na pozastavení činnosti KSČM, ale také že máme získat i další externí právní pohledy. Udělali jsme to, co po nás vláda chtěla, oslovili jsme renomované externí odborníky a vzhledem k tomu, že ze všech právních analýz vyšlo to, že není nejmenší šance, aby takový návrh mohl mít naději na úspěch, jsme se zachovali jako odpovědný resort, a nepředkládáme vládě takový návrh, u kterých podle nás vláda nemůže přijmout," podotkl k tomu v pondělí Karel Bačkovský z ministerstva vnitra.
„Když nám vláda uloží, vypracovat návrh správní žaloby na pozastavení činnosti KSČM, můžeme takový návrh předložit. Je ale otázkou, zda je to reálně možné. To je jako by nám vláda uložila, abychom šli v lednu do lesa na jahody," dodal Bačkovský.
Štětina: Experti byli vybíráni špatně
Podle místopředsedy senátorů TOP 09 Jaromíra Štětiny ministerstvo experty vybíralo cíleně tak, aby potvrdili dřívější stanovisko ministerstva, tedy že postavit KSČM před soud je příliš velké riziko.
Více zde:
„Není to pravda a musím říci, že poslední dobou z úst pana Štětiny vycházejí takové věci, které musím označit za nehoráznosti," doplnil k tomu Bačkovský.
Dolejš: Můžeme to dát k soudu sami
KSČM postup vlády vnímá jako pokus o dlouhodobější zastrašování svých voličů a pozastavení činnosti se nebojí.
Na oddálení rozhodnutí kroutil hlavou například poslanec a někdejší místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Čím déle to budou natahovat, tím to bude směšnější. Paradoxně by to pak mohla dát pro nečinnost vlády k soudu sama KSČM. Měli bychom před volbami alespoň papír, že jsme jako strana - i naše činnost - v souladu s právy," řekl ParlamentnímListům.cz Dolejš.
"Je to ústupek Vondrovi, aby neztratil tolik tvář," dodal taky s ironií Dolejš.
Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) byl totiž také mezi těmi kritiky, kteří sepsuli ministerstvo vnitra. Vondra v posledním vysílání diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce totiž řekl, že má podezření, že ministerstvo vnitra nesplnilo zadání od vlády, když nepřipravilo návrh na pozastavení činnosti KSČM.
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik pak v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že komunisté nijak neporušují ústavu a ani zákony této země.
„Čtyři expertní týmy řekly, že není dostatek důkazů pro to, aby se žaloba podávala. V tomto případě to pak lze chápat tak, že nejde o věcnou podstatu, ale že jde o pouhou politickou objednávku. Také se má možná odvést pozornost od jiných problémů," řekl Kováčik a vyjmenoval například odklon týkající se finanční krize.
„Pokud se vláda do měsíce rozhodne podat žalobu, my to samozřejmě nebudeme podceňovat," poznamenal dále Kováčik s tím, že jestli má anebo nemá proti tomu už dnes KSČM připravenou nějakou právní obranu, nějaké právní argumenty, tak to nyní nebude říkat. „Teď nechceme na naši obranu střelivo vystřílet dopředu," dodal Kováčik.
"Jsme naprosto přesvědčeni, že pro podání návrhu na pozastavení či zákaz činnosti KSČM neexistuje žádný legitimní důvod," uvedla pak také místopředsedkyně strany Miloslava Vostrá. Podle ní je evidentní, že žádný z expertů se nepropůjčil k tomu, aby vládě na její politickou objednávku pomohl takový důvod uměle vykonstruovat.
"Věříme, že přece jen žijeme v právním státě a že soud by o tak ostře sledované otázce nerozhodl v rozporu s právem," dodala Vostrá.
I v jiných státech komunistické strany působí, ale často pod jinými jmény, neboť se v minulosti přejmenovali. Například v Rumunsku zakázali tamní komunistickou stranu krátce po svržení tehdejšího prezidenta Cauceska. Přejmenování mají za sebou například komunisté na Slovensku, kde vznikla Strana demokratické levice nebo v Německu, kde se Strana demokratického socialismu spojila s levicí a dnes se nazývá Die.Linke.
Související:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
