"Nicméně očekávám, že 4. ledna bude zákon schválen," uvedl předseda vlády po jednání kabinetu. Odmítl komentovat, že VV zákon nepodpořily, protože chtějí vědět, kde stát na náhrady vezme. Zdůraznil jen, že obsah normy je už v koalici dohodnut.

"Chápu to jako neuvěřitelné lavírování po roce společné práce a po několikanásobném potvrzení, že se skutečně jedná o společnou dohodu," řekl iDnes.cz ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Vicepremiérka za VV Karolína Peake řekla ČTK, že ministři za její stranu na vládě opět nastolili otázku, kde stát na vyrovnání vezme peníze. Požadují také, aby se na toto téma sešla porada ekonomických ministrů a řešila, z jakých zdrojů peníze půjdou. Vzhledem k tomu, že závazky budou sahat 30 let do budoucnosti, se podle ní nemá řešit, kde na vyrovnání vezmou budoucí vlády. "Ale kde se na to vezme aspoň v roce 2013 a 2014, v tom si myslím, že už by tahle vláda měla mít jasno," řekla. Ujistila však, že VV respektují koaliční dohodu a vyrovnání podporují.

Miliarda ročně navíc

Již v současnosti jde podle Nečase ze státního rozpočtu na církve 1,4 miliardy korun ročně, v případě schválení normy to bude o miliardu ročně víc. To je podle premiéra částka, která se pohybuje v kontextu celého rozpočtu za hranicí rozlišovacích schopností. Zdůraznil také, že se nejedná pouze o dohodu mezi vládními stranami, ale také o dohodu se 17 církvemi a mezi nimi.

Už v neděli Nečas naznačil, že vláda debatu o zákonu dnes neuzavře, když uvedl, že materiál bude předkládat nová ministryně kultury Alena Hanáková a možná se bude chtít s klíčovou normou blíže seznámit. Hanákovou jmenoval prezident Václav Klaus ministryní v úterý, už dříve označila politička STAN dokončení zákona o vyrovnání mezi státem a církvemi za svou prioritu.

Paragrafové znění zákona připravil Hanákové předchůdce ve funkci ministra kultury Jiří Besser (STAN). Po přijetí vládou bude o normě rozhodovat sněmovna a Senát. K dohodě s levicovou opozicí autoři návrhu nedošli.

Církve se dočkají poloviny majetku

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.

Od zákona si slibují zlepšení své situace nejen církve, ale i města a obce. Kvůli trvající blokaci církevního majetku má pět stovek samospráv velké potíže. S blokovanými pozemky, které by potřebovaly využít, nemohou obce nijak nakládat. Radnice jsou tak nuceny odkládat nebo nevýhodně měnit své stavební a rekonstrukční plány.