Plenární zasedání Parlamentního shromáždění NATO (12.11.2012)

Senát Parlamentu České republiky

Jednání zahájil předseda PS NATO Karl. A. Lamers, který apeloval na základní principy působení Severoatlantické aliance, jako je dialog a komunikace, spolupráce, prohlubování vazeb mezi stávajícími členy a budování vazeb s novými partnery. K. A. Lamers zdůraznil, že NATO vítá spolupráci se zeměmi arabského regionu a zemím, které nyní procházejí transformací, nabízí podporu. „Musíme využít životní příležitost, abychom redefinovali vztahy se zeměmi arabského regionu,“ uvedl. Vyzdvihl také význam stability ve střední Asii a důležitost spolupráce s Ruskem. Členské země NATO by podle něj měly pokračovat také v posilování transatlantické vazby. „To je to, co nás činí tak silnými, a my se musíme snažit, aby byla tato vazba zachována,“ řekl.

Za Českou republiku vystoupili předsedové obou komor Parlamentu Milan Štěch a Miroslava Němcová a rovněž předseda vlády Petr Nečas. Předseda Senátu PČR M. Štěch připomněl, že Parlamentní shromáždění NATO zasedá v Praze již podruhé. „Pro Českou republiku má toto setkání významnou symboliku, jelikož právě v Praze před deseti lety učinilo NATO další zásadní historické rozhodnutí – tedy přizvalo sedm zemí střední a východní Evropy do svých struktur. Troufám si říci, že tak rozsáhlé rozšíření se pravděpodobně nikdy v budoucnu nebude opakovat. Historicky první vlnu rozšíření o země bývalé Varšavské smlouvy, v rámci které se o tři roky dříve stala členem Severoatlantické aliance Česká republika a dále i Maďarsko a Polsko, lze nyní s odstupem času bez nadsázky označit jako vyvrcholení demokratické přeměny české společnosti na konci 90. let,“ řekl M. Štěch. Na Parlamentní shromáždění Severoatlantické aliance v roce 2002 vzpomněl také generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „V Praze jsme pozvali sedm zemí, aby vstoupily do NATO. (...) Každá z těchto zemí je nyní partnerem, na kterého se lze spolehnout,“ uvedl a zdůraznil, že dveře Severoatlantické aliance zůstávají i nadále otevřené. Generální tajemník apeloval na to, aby členské země nerezignovaly pod tíhou ekonomické krize na obranu a zachovaly nebo zvýšily objem prostředků, které na společnou obranu vyčleňují. „Existuje také bezpečnostní realita. Svoboda není zadarmo. Proto abychom mohli efektivně bránit naše země, musí naše vlády investovat do obrany,“ sdělil A. F. Rasmussen. „Potřebujeme udržet obranu silnou,“ dodal.