Prosincové zasedání Evropské rady mělo na programu dlouhodobý rozpočet EU, vnější vztahy, brexit, migraci, vnitřní trh a další otázky. Následně na Evropskou radu navázalo zasedání eurosummitu k procesu posilování eurozóny.

Začal bych dlouhodobým rozpočtem EU. Bylo to poprvé, kdy jsme o něm diskutovali. Naše vláda, resp. já sám se k tomu stavím kriticky. Jednak se mi nelíbí, že evropské struktury nás budou stát o 23 % víc než ve stávajícím období, když máme brexit. Ten rozdíl je až 20 mld. eur. A potom se nám nelíbí ten návrh v jednotlivých kapitolách, protože jsem se zúčastnil v Bratislavě, kde bylo setkání osmi premiérů a sedmi ministrů, tzv. přátel koheze. Ten návrh, místo toho, aby navyšoval rozpočet koheze, tak de facto je to položka, která je nižší než ve stávajícím období. Nám se to nelíbí z toho důvodu, že my jsme jako vláda připravili poprvé v historii naší země 12letý investiční plán. My potřebujeme dohnat ty investice, které jsme v minulosti zanedbali. Např. v této chvíli máme převis poptávky, hlavně ze stran obcí a měst, 12 mld., v porovnání s tím, co můžeme čerpat.

Jsou tam nové programy, které samozřejmě se nám líbí, ale ne v takovém rozsahu. Já jsem tam i vystoupil, kde jsem znovu informoval kolegy, že ČR má velký zájem o získání centra excellence hubu na umělou inteligenci. Myslím si, že máme dost velkou šanci to získat, protože v naší zemi je 500 vědců, kteří se vlastně věnují umělé inteligenci.

My jsme potom i kritizovali, většina vystoupila, vlastně všichni zástupci členských států, my požadujeme větší flexibilitu v implementaci kohezní politiky na úrovni členských států, my skutečně jsme schopni realizovat ty tzv. měkké programy, ty různé konference, semináře, workshopy, analýzy, ze kterých taky moc často nic nepadá, a další věci, tzv. měkké programy z českého rozpočtu. Takže my jsme spočetli ten 12letý investiční plán naší země na 3,5 tisíce mld., 17 tisíc projektů; z toho pokud tato vláda dokončí mandát, tak je to asi 1250 mld., v eurech je to 140 mld. eur na 12 let, 50 mld. na období, včetně předpokládaného rozpočtu 2022.

Byla to první diskuse. My se k tomu vrátíme v červnu 2019 a předpokládá se, že dohoda by mohla být na podzim roku 2019, takže se nepředpokládá, že by tento rozpočet byl schválen za stávající Evropské komise.

Česká republika tím, že v rámci žebříčků kupní síla – produktivita jsme vystoupali od roku 2010 o 7 nebo 8 bodů, takže adekvátně k tomu dostaneme méně peněz, to znamená na období 2021 až 2027 je to 20 mld. euro, je to o 3 mld. euro méně. Nicméně je důležité, abychom o penězích více rozhodovali my a ne Evropská komise.

Vnější vztahy. Evropská rada probrala stav implementace minských dohod. Nadále platí dlouhodobá pozice Evropské unie, že platnost sankcí vůči Rusku je navázána na plnění těchto dohod, a Evropská rada bez větší diskuse se shodla na prodloužení sankcí.

Přijali jsme také jasné stanovisko k situaci v Azovském moři ve světle nedávné eskalace napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Dále jsme diskutovali přípravu únorového summitu Evropské unie a Ligy arabských států. Vláda tento summit vítá a jednoznačně podporuje posílení spolupráce s třetími státy v kontextu i prevence legální migrace. Toto už úspěšně praktikujeme na bilaterální úrovni. Před pár týdny jsem navštívil Maroko, kde jsme o tom jednali, a nejenom o obchodních vztazích, ale dnes, i když migrace poklesla o 90 %, hlavní proud je z Maroka do Španělska.

Tématem čtvrtečního večera byl brexit. Paní premiérka nás informovala o situaci ve Velké Británii. Určitě všichni víme, že hlasování bylo odloženo na 11. ledna 2019. Evropská rada nevidí důvod znovu jednat o podmínkách, to, co bylo dlouho vyjednáváno a dosaženo, je maximum možného, a proto v tomto směru, i když na veřejnosti paní premiérka mluvila o nějaké možnosti znovu jednat, tak Evropská rada s tím určitě nesouhlasí.

Nadále největší problém je irský backstop. To je pojistka pro zabránění vzniku hranice na irském ostrově v případě, že nebude včas dosaženo dohody o volném obchodu v Británii. Všichni lídři se shodli, že text výstupové dohody nebude znovu otevírat a nebude o tom debata.

Česká vláda samozřejmě počítá i s divokým brexitem. Řešili jsme to už dvakrát. Na minulé schůzi vlády jsme se domluvili, že dopady do legislativy připravíme a měla by to projednat vláda 7. ledna 2019. A chtěli bychom také oslovit všechny parlamentní strany a Senát a pravděpodobně 11. ledna 2019 bychom chtěli informovat o zákonech, které potřebujeme změnit, tak abychom to stihli do 29. března 2019, kdy to vlastně nastane.

Pro nás je to samozřejmě důležité. Ve Velké Británii pracuje 50 tisíc našich spoluobčanů, žije jich tam 80 tisíc. Británie byla vždy náš strategický partner. Je velká škoda, že odchází z Evropské unie. Když to porovnáme s počtem lidí z Velké Británie, kteří u nás pracují nebo žijí, tak těch je kolem 8 tisíc. Máme proto velký zájem, aby naše vztahy s Velkou Británií pokračovaly, nejlépe samozřejmě v kontextu stávající Evropské unie. Ale uvidíme, jak se to vyvine. Evropská komise by měla ještě do Vánoc, a myslím si, že by to mělo být dneska nebo zítra, zveřejnit z jejího pohledu opatření nebo návrhy na divoký brexit. A potom je otázka, jak se to všechno vyvine a jak to všechno dopadne. A pokud by to britský parlament schválil, tak Evropský parlament to určitě schválí rychle a my jsme pak připraveni jednat a dojednat dohody konkrétně.

Druhý jednací den byla na pořadu migrace. Byli jsme překvapeni, že některé země to znovu zvedly, že tam byly návrhy, které se v minulosti odmítly, to znamená relokace. Došlo tam k celkem velkému střetu. Já jsem tam vystoupil dvakrát. Vysvětloval jsem, že jsem navštívil i Frontex, i Sofia operaci ve středozemním moři, že není možné vycházet z předpokladu, že do Evropy na základě vůle pašeráků přijde ilegální migrant, který porušuje zákony a že to neřešíme. Některé země tam vystoupily velice emotivně. Belgický premiér nám vyhrožoval, že nás vyhodí ze Schengenu, což je samozřejmě nesmysl, protože to je absolutní neznalost evropského práva.

Byl to i určitý dopad vnitropolitické situace v Belgii, kde jeden partner odešel z vlády kvůli marrakešskému globálnímu paktu. My jsme to samozřejmě striktně odmítli. Znovu opakujeme, že je potřeba mít systémové řešení, je potřeba mluvit se severoafrickými zeměmi. Nyní v pondělí jsem byl ve Vídni, kde bylo setkání Afrika – Evropa, a myslím, že Egypt, jehož prezident tam vystoupil, je dobrým příkladem boje proti ilegální migraci. A my samozřejmě potřebujeme mít jasné dohody s dalšími státy, a hlavně například v Libyi mít konečně nějakého partnera, se kterým bychom to domluvili.

A dále je to samozřejmě Marshallův plán pro Afriku, pro jednotlivé země, aby se jim ekonomicky dařilo tak, aby tito lidé nechodili do Evropy. V Evropě je nyní 700 tisíc ilegálních migrantů, kteří nedostali azyl, kteří by měli opustit Evropu. Ale návratová politika, i když Frontex dělá dobře svoji práci, se ne vždy úplně daří, a hlavně, stále v rámci Evropské rady máme na to zásadně jiné názory. V4, ale i další státy, jako Rakousko, jsou s námi a stále více zemí, i když to neříkají nahlas, s námi souhlasí, že relokace a různé kvóty jsou pasé. A byli jsme překvapeni, že to někdo znovu otevřel, když jsme v červnu vlastně prosadili, že žádné kvóty nebudou.

Tolik k migraci.

Vnitřní trh. Vnitřní trh je samozřejmě problém. Některé státy v rámci Evropy mají stále tendenci větší integrace, a přitom jsme nezvládli ani 4 úplně základní svobody – svoboda volného pohybu lidí, služeb kapitálu, a dokončení vnitřního trhu je naše dlouhodobá priorita, protože existují stále bariéry na vnitřním trhu, naše firmy mají problémy, naši přepravci mají problémy, hlavně ve službách. Toto je pro nás priorita a chceme zásadně prosazovat, aby vnitřní trh byl dokončen.

Další věci. Evropská rada přijala závěry k řadě dalších témat. Klimatická konference v Katovicích. K tomu jsme se vyjadřovali, a mluvili jsme také o boji proti dezinformaci, mluvili jsme o akčním plánu Komise.

Podpořili jsme také nedávno přijaté závěry Rady Evropské unie v boji proti antisemitismu, iniciované rakouským předsednictvím.

Co se týká eurosummitu, tento summit se konal v inkluzivním formátu, tedy i za naší účasti. Myslím si, že je dobře, že tam jsme, že vidíme, jak to funguje, jaké jsou tam problémy. Jednání bylo, řekněme, vypjaté, bylo i přerušeno, byly tam různé úpravy formulací závěrů eurosummitu. Eurosummitu se podařilo přijmout společné prohlášení k dalším krokům procesu prohlubování hospodářské a měnové unie. A hlavním tématem diskuse bylo vytvoření nového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost, který by se stal de facto rozpočtem eurozóny.

Eurozóna je v názoru na tuto iniciativu rozdělena. Při debatě jedna strana opakovala svůj spíše skeptický přístup k takovému nástroji, asi nejsilnější ze všem zemí Finska, a druhá strna naopak vyjadřovala zklamání z toho, že není možné v této fázi jít dále, a to byla především Francie. Tyto debaty budou určitě pokračovat dál, a je to, řekněme, o názoru severních zemí vůči názoru zemí jižních.

Tolik k Evropské radě, děkuji.