předmětem dnešního projednávání je vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, sněmovní tisk č. 416. Jak jste již všichni obeznámeni, předmětem návrhu je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty, ze 7,86 % na 8,92 %, a to s účinností od 1. ledna 2016. Nezměněná zůstává příloha č. 1, podle níž se na vymezené části výnosu podílí jednotlivé kraje České republiky.
Kraje dlouhodobě požadují navýšení podílu na DPH na 8,92 %, jinými slovy požadují zrušit korekce, které měly zajistit, aby dodatečný výnos daňových opatření přijatých v letech 2011 a 2012 náležel výhradně státnímu rozpočtu. V reakci na tyto požadavky se navrhuje novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýší podíl krajů na výnosu DPH na 8,92 % s účinností od 1. ledna 2016. Kraje návrhem získají v rámci rozpočtového určení daní prostředky, o jejichž použití budou moci rozhodovat samostatně. V absolutním vyjádření se jedná o navýšení daňových příjmů krajů o cca 3,5 mld. korun. Finanční efekty v dalších letech budou záviset na výši inkasa daně z přidané hodnoty.
Návrh prošel dne 6. října druhým čtením. K návrhu byly podány dva pozměňovací návrhy, které navrhují navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu DPH pouze s rozdílnou účinností. První pozměňovací návrh podal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který navrhuje s účinností od roku 2016 navýšit podíl obcí na DPH na 23,58 %, objemově cca o 2 mld. korun, a to na úkor státního rozpočtu. Druhý pozměňovací návrh poslanců Vladislava Vilímce, Zbyňka Stanjury a Adolfa Beznosky navrhuje postupné navýšení podílu obcí na DPH, a to od roku 2017 na 21,83 % v objemu cca 3,71 mld. korun a od roku 2018 na 23,58 % v objemu 6,76 mld. korun.
Obě navýšení v souhrnné výši 10 mld. 470 mil. korun v rámci druhého pozměňovacího návrhu budou též na úkor státního rozpočtu. K oběma předloženým návrhům zastává Ministerstvo financí nesouhlasné stanovisko. Prvotním důvodem je objem finančních prostředků, o které byly obcím od roku 2008 v rámci dvou novel navýšeny daňové příjmy. Jedná se celkově o 16,6 mld. korun, v roce 2008 o 4,6, v roce 2013 pak o 12, z toho 10,5 mld. na úkor státního rozpočtu. Celkový dopad uvedených dvou novel na obce od roku 2008 do roku 2014 je + 56,2 mld. korun.
Dalším důvodem je ekonomické hledisko. Finanční situace obcí na rozdíl od krajů je dobrá. Od roku 2012 obce dosahují výrazně kladný výsledek hospodaření: + 6 mld. v roce 2012, + 17 mld. v roce 2013, + 9 mld. v roce 2014. Daňové příjmy obcí rostou. Celkové daňové příjmy obcí se od roku 2000 do roku 2014 zdvojnásobily a za posledních deset let vzrostly více než o 40 mld. korun, a to i přes hospodářskou krizi v roce 2008. V žádném případě nechceme obce trestat za to, že dobře hospodaří, jak již v rámci proběhlých diskusí zaznělo. Chci však poukázat na rozpor v tvrzení obcí o nedostatku finančních prostředků ve srovnání s faktem, že zůstatky na běžných účtech obcí stále rostou: 70 mld. v roce 2012, 82 mld. v roce 2013, 89 mld. v roce 2014 a 102 mld. v srpnu 2015. A děje se tak napříč všemi velikostními kategoriemi.
Z uvedeného plyne, že v současné době není situace na to, aby se bez konkrétního důvodu a záměru pouze navyšovaly daňové příjmy obcí. Dne 16. října byl návrh projednán na 29. schůzi rozpočtového výboru, který nepodpořil žádný z navrhovaných pozměňovacích návrhů.
Děkuji za pozornost.
