Ať už válka na Ukrajině skončí v příštím roce po nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA v řádu týdnů či měsíců, podle českých tajných služeb se musíme připravit na novou – velmi rizikovou – vlnu migrace. A to především kvůli tomu, že se desetitisíce ukrajinských vojáků budou chtít spojit s rodinami, které uprchly před válkou. Dá se na to připravit?
Nejen zpráva BIS, ale i varování bezpečnostních expertů či negativní zkušenosti z minulosti zdůrazňují nezbytnost přijmout adekvátní opatření. Z mého pohledu je nutno mít jasnou evidenci přicházejících občanů z Ukrajiny, ať již se jedná o legální, či nelegální migraci. Z tohoto pohledu je třeba mít přísnou a aktivní azylovou politiku, a to ve spolupráci s členskými zeměmi EU. Za druhé, je třeba mít plán k začlenění celých rodin do naší společnosti. Proto je třeba připravit nejen pracovní trh, ale i systémy vzdělávání či zdravotnictví. Musí platit, že všichni obyvatelé by měli mít stejná práva i povinnosti. Za třetí, je třeba posílit personální a finanční zajištění zpravodajských služeb a bezpečnostních složek v rámci prevence proti nelegální migraci či z pohledu nárůstu kriminality. Včetně úzké spolupráce se zpravodajci z Ukrajiny.
Je pravděpodobnější scénář s příchodem velkého množství veteránů za svými rodinami do Česka, nebo to, že odsud budou domů na Ukrajinu odcházet ti, co k nám uprchli před válkou?
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
Bylo by pro Česko výhodným řešením motivovat uprchlíky před válkou, aby po jejím skončení ženy a děti odjely domů na Ukrajinu a muži sem za nimi nemuseli. Jak by ta motivace mohla vypadat? Asi každému musí být jasné, že v Česku jim bude do budoucna lépe než na poničené Ukrajině, takže se jim odsud nebude chtít.
Je lidsky pochopitelné, že Ukrajinci budou chtít zůstat tam, kde je pro ně samotné lepší život. Nejde ale pouze o ženy a děti, protože v naší zemi je i mnoho mužů – Ukrajinců. Mnoho podnikatelů sahá po levnější pracovní síle, což umožňuje na jedné straně řešit nedostatek pracovních sil, na straně druhé povzbuzuje Ukrajince k udržení si statutu uprchlíka či pracovního místa. Proto je důležitá nejen regulace v přijímání Ukrajinců, ale i dodržování podmínek pro azyl. Zejména z pohledu dodržování zákonů České republiky, včetně pracovního práva, registrace vozidel a podobně. Je třeba být také připraven na obnovu Ukrajiny tak, aby byla efektivní a rychlá, tím se umožní snazší návrat Ukrajinců domů. A jak jsem již zdůraznil, po ukončení války a nastolení míru již Ukrajinci nebudou mít statut uprchlíků, ale bude se na ně vztahovat naše azylová politika. A ta musí být připravena na „nápor“ či na pomoc pro návrat ukrajinských rodin domů.
Psali jsme:
O migraci ukrajinských veteránů se jako o rizikové mluví proto, že ti mohou být i v důsledku posttraumatického syndromu nevyzpytatelní a pro domácí populaci ohrožující. Bude možné je do země nevpustit, i když bude zcela jistě existovat tlak na zachování či spojování rodin? Které z těch dvou zel (ohrožení bezpečnosti lidí v Česku vs. rozdělené rodiny) je přijatelnější?
Nedávné historické zkušenosti s uprchlíky z balkánských zemí hovoří jasně negativně. Je třeba si přiznat vysokou míru korupce a kriminality, která na Ukrajině byla a bude. Já osobně bych nepodceňoval bezpečnostní rizika, která s příchodem migrantů již existují a která mohou vzrůst. Může dojít k rozšíření organizovaného zločinu, pašování zbraní a munice či drog. Proto jsem zdůraznil posílení zpravodajských a bezpečnostních sil a jejich připravenosti. Jako sociální demokrat jsem pro spojování rodin, ale je nutno vycházet z platné legislativy a z bezpečnostních zájmů České republiky.
Fotogalerie: - Výcvik vojáků na Ukrajině
Připomněl jste vlnu migrantů z válečné vřavy v bývalé Jugoslávii, kdy u nás prudce vzrostl organizovaný zločin, docházelo k pašování a šíření zbraní v zemi. A zbraní je na Ukrajině nekontrolovatelné množství, přičemž neprocházejí žádnou evidencí. Poradily by si s takovou situací české bezpečnostní složky?
Pokud si uvědomíme, jaké problémy s evidencí zbraní máme dnes, pak si nedělám iluze o evidenci v případě jejich nelegálního pašování. Z tohoto pohledu jsem byl vždy pro posílení pravomocí Policie ČR ve vztahu k držení zbraní a k jejich evidenci. Bude proto nutno zpřísnit držení zbraní a zlepšit kontrolu jejich evidence. Nelze také zapomenout na počet míst ve věznicích či v nápravných zařízeních. Připomínám, že naše bezpečnostní a ozbrojené síly jsou v řádu desetitisíců a mají úkoly nejen v oblasti vnitřní, ale zejména při zajišťování vnější bezpečnosti a obrany země. I tady je nutno zainvestovat směrem k prevenci trestné činnosti.
Jak po skončení války pohlížet na ty, kteří u nás dostali kvůli válce dočasný azyl? Jak dlouho by se měl udržet válečný status přijímání uprchlíků a kdy bychom se měli vrátit ke klasické vízové povinnosti, jaká platila před vypuknutím války?
Vše bude záležet na stavu Ukrajiny po ukončení bojů. Ale z mého pohledu bude nutné přijmout taková opatření, aby přechod z dočasného uprchlického azylu k normální vízové povinnosti byl co nejrychlejší. A musí být v souladu s naší legislativou. Z tohoto pohledu je třeba volit individuální přístup a jasně odlišit legální a nelegální migraci. Opět je třeba připomenout, že naše úřady nejsou na situaci „rychlé“ změny připraveny. Včetně systému sociální pomoci uprchlíkům.
Ing. Antonín Seďa
Ovšem mnozí podnikatelé či zástupci firem si ani nedovedou představit při pohledu na nynější pracovní trh, kde je velmi složité najít zaměstnance, zejména do stavebnictví nebo do služeb, že by o Ukrajince jako pracovní síly přišli. Jak by se tohle mohlo řešit?
Je to o individuálním přístupu ke každému žadateli o vízum či o trvalý pobyt v České republice. Ukrajinci, kteří pracují, vedou řádný rodinný život, dodržují platné zákony České republiky, si zaslouží pozitivní přístup ve vízové politice. Naopak ti, kteří mají problémy se začleněním do naší společnosti, by měli v co nejkratší době z naší země odejít. Tady opět zdůrazním nutnou spolupráci a koordinaci s členskými zeměmi EU, zejména s našimi sousedy. Je třeba, a po tom volám dlouhodobě, posílit kontroly pracovního trhu a zesílit boj proti šedé ekonomice a zaměstnávání Ukrajinců načerno.
Bude struktura obyvatelstva Česka už trvale poznamenána válkou na Ukrajině, protože jejich počet u nás už se nikdy nepovede snížit?
Neznám přesný počet Ukrajinců, ale odhaduji jej na několik set tisíc občanů. Jak jsem zdůraznil, je třeba být připraven na všechny možné scénáře. Nynější vláda toho v tomto směru moc nedělá a za prioritu považuje vojenskou pomoc Ukrajině. I kdyby tady současní uprchlíci zůstali, pak nevidím problém v jejich začlenění do naší společnosti. Ovšem v případě jejich navýšení o další statisíce se zvýšením hrozeb v oblasti kriminality a organizovaného zločinu, problém může nastat. Tady je třeba pomoci s rekonstrukcí Ukrajiny a zajistit dodržování platných zákonů České republiky. To považuji za prioritu vlády k zajištění budoucí bezpečnosti naší země.
V Poslanecké sněmovně bylo v tomto týdnu rušno při projednávání novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí. Co na to říkáte?
Nemám výhrady k prodloužení dočasné ochrany uprchlíků. Ta by ovšem měla opravdu platit pouze pro uprchlíky před válkou, především pro ženy, děti a starší občany Ukrajiny. Zároveň je již nutná přesná evidence a kontrola dodržování podmínek této dočasné ochrany. Pokud zvolený americký prezident dodrží svůj slib o ukončení války na Ukrajině, pak našim úřadům mnoho času k přípravě k přechodu od dočasné ochrany k vízové povinnosti nezbývá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měl by v Česku nastat po skončení války na Ukrajině přechod z dočasného uprchlického azylu k normální vízové povinnosti pro Ukrajince co nejrychleji?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
