Právě kvůli tomu jsem šel já i celé hnutí ANO do politiky. Politici i úředníci totiž podle mě mají pracovat pro lidi, kteří si je pro to také platí, a ne pro sebe.

Pan Hudec ve svém komentáři zmiňuje i Švýcarsko a jeho systém referend. Ano, i ten je mi v lecčems sympatický. Hlavně v tom, že o některých důležitých věcech nechává místo politiků přímo rozhodovat lidi. A celkem dobře to funguje, to musí vidět každý, kdo kdy ve Švýcarsku byl. Například i ohledně dálnic, které České republice pořád tak zoufale chybí a které také ukazují, jak je náš politický systém i státní správa neakceschopná a neefektivní. Pominu, že se pan Hudec ve svém textu plete, i ve Švýcarsku totiž o dálnicích rozhoduje federální vláda, a ne jednotlivé kantony, jak si Švýcaři odhlasovali právě v referendu. Já jsem nedávno jen řekl, že stavba dálnic by měla být naším národním zájmem. Stát by samozřejmě i dál rozhodoval, kudy povedou, protože jde o odbornou a technicky složitou věc. V referendu by ale lidé mohli vybrat z několika variant vedení dálnice a závazně rozhodnout, že například do určitého roku chtějí konkrétní trasu dálnice. Politici a úředníci by to pak prostě museli vyřešit.

Lidé by tím ale současně dali státu najevo, že souhlasí s vyvlastněním potřebných pozemků. Dnes je totiž u nás situace taková, že všichni sice chtějí dálnice, někteří vlastníci ale kvůli jejich stavbě nechtějí prodat své pozemky. Já chápu ty, kteří vlastní půdu po generace a hospodaří na ní a mají k ní vztah, a nechtějí ji prodat, ale jsou i takoví, kteří půdu nakoupili spekulativně a stát jen zneužívají. Takže se pak stává, že malá skupina lidí blokuje vůli a potřeby výrazné většiny společnosti. Některé advokátní kanceláře si na tom dokonce postavily svoje živobytí a po republice pro neziskové organizace nebo spekulanty blokují výstavby dálnic. Pokud si pan Hudec právě takhle představuje demokracii, tak já tedy ne. Takové referendum by samozřejmě bylo celostátní a obecné, lidé by nehlasovali o každém kousku dálnice. Pak bychom totiž nejspíš nepostavili nic, stejně jako dnes.

Důležité podle mě také je, že by stát pozemky vyvlastňoval jen za přiměřenou náhradu, a ne za ještě vyšší cenu, než se normálně prodávají na trhu. Přece není normální, že kvůli třem hektarům půdy paní Havránkové byla výstavba dálnice D11 zablokovaná na 20 let. Také není normální, že poslední část spojení mezi Opavou a Ostravou, tzv. prodloužená Rudná, je zablokovaná kvůli věcnému břemenu, které se vztahuje na 300 metrů půdy. A majitelé vedlejšího pozemku se odmítají vzdát věcných břemen chůze a jízdy po pozemku, který ani nevlastní. No a takhle bych mohl pokračovat dál, jak kámoši pražských politiků a lobbistů skoupili pozemky pod plánovanou trasou okruhu kolem Prahy, jak je zablokovaná výstavba metra D kvůli kšeftařům z pražského magistrátu. Prostě rychlým vyvlastněním ve veřejném zájmu můžete eliminovat místní kmotry, bývalé politiky a úředníky, kteří o stavbě věděli předem, a proto pozemky levně skoupili. Tito lidé jsou přece jen obyčejní podvodníci, kteří se snaží vydělat peníze na veřejném zájmu a vydírají stát. Například na finančních trzích je takové chování trestné.

Hnutí ANO je první, kdo se snaží problém s výstavbou – nebo spíš nevýstavbou – dálnic v Česku systémově řešit. Podle nás bychom totiž i u nás měli konečně říci, že právě dálnice jsou pro naši ekonomiku i kvalitu života občanů životně důležité, a proto musí být státní prioritou. Jinak budeme do smrti stát v zácpách.

Andrej Babiš, předseda hnutí ANO