Ministerstvo financí čelí neodůvodněné kritice v souvislosti s Poslaneckou sněmovnou schválenou novelou zákona o rozpočtových pravidlech, která převádí účty veřejných zdravotních pojišťoven z komerčních bank na účty ČNB. Dozvídáme se například, že získáváme možnost zasahovat do platebních operací pojišťoven, že pojišťovny ztratí peníze z fondu prevence tvořeného úrokovými příjmy, nebo dokonce že dojde k zestátnění zdravotnictví. Tyto obavy jsou relevantní asi jako tvrzení, že nyní jsou Ministerstvo zdravotnictví a prostředky pojišťoven ovládány jednotlivými komerčními bankami.
Záměrem Ministerstva financí rozhodně není zasahovat do platebních operací zdravotních pojišťoven. Komerční banky, kde pojišťovny mají své prostředky v současnosti, již přece dnes stanovují, stejně jako jiným klientům, jisté limity na bezhotovostní i hotovostní operace. Například pravděpodobně není možné, aby si bez předchozího ohlášení šel zástupce pojišťovny vybrat miliardu korun v hotovosti. I bankám se musí nahlašovat mimořádné výběry či nadlimitní platby dopředu, aby prostředky byly včas a v určité výši připraveny. U ČNB nedojde k žádné změně. Převedením účtů zdravotních pojišťoven pod státní pokladnu tak nehrozí, že by ztratily kontrolu nad financemi, nijak se neomezí nákup zdravotních služeb pro jejich pojištěnce ani provozní či investiční výdaje. Jednoduše řečeno, uložené prostředky samozřejmě i nadále zůstanou ve vlastnictví zdravotních pojišťoven a jejich převedení pod státní pokladnu nijak neohrozí jejich autonomii, natož pak financování zdravotní péče.
Slýcháme také argument pojišťoven, že kvůli ztrátě úrokových příjmů zruší či omezí benefity pro klienty. Nechybí děsuplné výčty zrušených vitaminových balíčků pro děti a seniory, ozdravných pobytů v přírodě či příspěvků na masáže. Ve skutečnosti však pro žádné takové omezení důvod nebude. U většiny pojišťoven činí úrokové příjmy jen jednotky procent zdrojů na financování preventivních programů a nevýznamný výpadek bude plně kompenzován novelou zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách, která je součástí předkládané předlohy. Navrhujeme totiž hned dva nové zdroje fondu prevence. Především pojišťovny získají možnost převést do něj prostředky, které uspoří v základním fondu na poplatcích za bankovní služby, které za ně nově zaplatí stát. Dalším zdrojem bude možnost neomezeného převodu z provozního fondu. To je zároveň důležitý prvek k posílení konkurenceschopnosti a hospodárnosti jednotlivých pojišťoven. Čím bude pojišťovna efektivněji zajišťovat svůj provoz, a svému řediteli například pořídí méně luxusní vůz, tím více může přidat na preventivní programy.
Objevuje se kritika, že peníze zdravotních pojišťoven mohou pomáhat ke snížení státního dluhu. A co je na tom špatného? Zde se jedná o naprosté nepochopení principu bankovnictví. Vždyť jde o stejný princip, jako když v současné době uložené peníze zdravotních pojišťoven komerční banky investují a používají k úvěrování klientů, což je mimo jiné podstata jejich činnosti, a přesto nikdo netvrdí, že tím střadatele o jeho finanční prostředky připravily. Navíc jde o další z důležitých kroků směrem k efektivnímu řízení volných peněžních prostředků, takzvané likvidity, což je jeden z hlavních cílů resortu financí. Tedy aby veřejné prostředky "nespaly na účtech", zatímco stát si půjčuje další. Usilujeme o to, by si stát půjčoval jen v nezbytně nutných případech a aktivně zapojil maximum volných zdrojů, které doposud stojí zcela mimo centrální systém řízení likvidity. Výsledkem je, že jsme od roku 2014 na úrokových výdajích za státní dluh uspořili bezmála 8 mld. Kč. A v tomto trendu hodláme pokračovat i nadále.
