Ačkoliv čelíme bezprecedentní energetické krizi, kterou tato vláda svou neschopností a chaosem jen znásobuje a prohlubuje, je situace v naší rozvědce natolik závažná, že se jí zde musíme věnovat. Připomínám, že již dvakrát Sněmovna kvůli skandálům Rakušanova hnutí zasedala. Poprvé to bylo 13. ledna na mimořádné schůzi s názvem Vysvětlení původu peněz financování hnutí STAN ze zahraničí, a naposledy na mimořádné schůzi 7. července s názvem Organizovaný zločin hnutí STAN. Samozřejmě bez výsledku, bez jakékoliv reflexe, a ani jedna z těchto schůzí nebyla schválena.
Shrňme si události posledních týdnů. Pan Rakušan 8. července jmenuje do funkce ředitele ÚZSI pana Mlejnka, s posvěcením premiéra Fialy a dalších ministrů. Tedy v době, kdy už zhruba tři týdny otřásá hnutím STAN korupční skandál nevídaných rozměrů kvůli chystanému tunelování pražského Dopravního podniku pány Hlubučkem a Redlem. (V sále je opět hluk.)
Ti se kvůli své organizované zločinecké skupině, spolu s dalšími lidmi, okamžitě ocitnou ve vazbě. O panu Redlovi se z médií dozvíme, že byl pravou rukou gangstera Krejčíře a že na přelomu tisíciletí by byl pravděpodobně odsouzen za stamilionové podvody, nebýt lékařského posudku, že je vážně psychicky nemocný a částečně nesvéprávný. Díky tomu pan Redl mohl posledních dvacet let unikat spravedlnosti, vesele podnikat, tunelovat státní firmy a rozdělovat peníze na úplatky, mimo jiné i na sponzorské dary pro svůj STAN.
V novinách si můžeme přečíst, jak se ze zlínského podnikatele Redla stala šedá eminence Starostů a nezávislých, která zřejmě celé hnutí roky řídila. Vzhledem k tomu, že nitky od Redla, jeho mafiánské struktury vedou přímo do nejvyššího vedení STAN, začíná pan Rakušan bojovat o své politické přežití. Jako politik pevného charakteru obětuje všechny, kteří měli s Redlem něco společného, jen aby se z vlády nemusel pakovat on sám.
Takže kvůli důvěrným kontaktům s Redlem a jeho skupinou končí ve vládě se svým šifrovaným telefonem ministr školství Petr Gazdík. Po Gazdíkovi přichází na řadu ředitel České pošty Roman Knap, který se provinil tím, že se s Redlem jen náhodně, nikoliv plánovaně, sešel na jedné schůzce. Pan Rakušan tehdy řekl /cituji/: Nebudu tolerovat žádné kontakty s tímto člověkem. V té chvíli padni komu padni. Dokonce jednu funkci, samozřejmě tu neplacenou, ve vedení STAN složil specialista na dojení státu a siamské dvojče pana Redla europoslanec Polčák.
A v této situaci si představte, že za vámi jako za šéfem STAN a ministrem vnitra přijde člověk, kterého máte jmenovat na post ředitele rozvědky a přizná se vám, že se s Redlem nejen zná, ale že se s ním pravidelně deset let schází a dělá obchody. A vy jako politik pevného charakteru, přinášející novou politickou kulturu, uděláte co? Zachováte se přesně podle zásady padni komu padni a dotyčnému řeknete, že se nic neděje. Ano, to je ironie. Ani slovem se o tom nezmíníte ostatním ministrům a premiérovi a svého kandidáta bez zaváhání jmenujete na post ředitele rozvědky. A když na to média přijdou, tak se začnete vykrucovat a každou chvíli říkat něco jiného, až je z toho trapně všem kolem.
Myslím, že stojí za to celou tuto aféru si projít pěkně popořadě. Když skandál na začátku vypukl, pan Rakušan uvedl, že mu kontakty Mlejnka s Redlem nevadí, protože se jednalo o pracovní vztah a Mlejnek se s Redlem setkával jako civilní osoba. Jako trumf vytáhl pan Rakušan to, že pan Mlejnek má bezpečnostní prověrku NBÚ na stupeň tajné, což je prý dostatečná garance. Když začalo přituhovat, přispěchal pan Rakušan s tvrzením, že pozitivní reference na pana Mlejnka dostal i od dvou vojenských zpravodajců, jejichž jména jako slon v porcelánu propálil. Jenže se ukázalo, že ani jeden ze zpravodajců žádné doporučení panu Rakušanovi nedal. Tak ministr vnitra přispěchal s tvrzením, že mu pan Mlejnek předal kontakty na lidi, kteří o panu Mlejnkovi poskytli kladné reference. Pod tlakem pan Rakušan přiznal, že s nikým nemluvil, ale v telefonu pana Mlejnka viděl nějaké textové zprávy a že dostal i doporučení od místopředsedy Sněmovny za KDU-ČSL pana Bartoška.
Každopádně Rakušanovy vytáčky a rozporná vyjádření začaly už natolik ztrapňovat vládu, že o jmenování Mlejnka se musel začít zajímat i pan premiér Fiala, samozřejmě až poté, co se v klidu vrátil z dovolené na chorvatské riviéře, takže výsledek se dal čekat. Vláda nenašla důvod pro Mlejnkovo odvolání, protože zjistila, že prý sehrál pozitivní roli při objasňování korupční kauzy Dozimetr.
Když vrchní státní zástupkyně Bradáčová řekla, že o pozitivní roli pana Mlejnka vůbec nic neví, vysvětloval pan premiér Fiala druhý den, že pozitivní role byla mimo rámec trestního řízení. Z médií jsme se dozvěděli, že pan Mlejnek přesvědčil vládu tím, že přinesl ministrům čestné prohlášení jednoho ze svědků z aféry Dozimetr pana Zdeňka, kterému poradil, aby se obrátil na policii. No, úžasné.
Ano, i tato verze už má trhliny, protože dotyčný svědek se na policii vůbec neobrátil. Nepodal například trestní oznámení, ale naopak si ho policie našla sama.
Takže jak udělat kariéru ve vládě pana Petra Fialy? Stačí textovky v mobilu a doporučení od koaličního partnera a když se objeví závažné pochybnosti, stačí přinést čestné prohlášení.
V mezičase jsme se z médií dozvěděli spoustu dalších pikantností, například že si pan Mlejnek s panem Redlem tyká, že pan Mlejnek měl být pro Redlovu skupinu osobou s dosahem do bezpečnostní komunity a že ho měli přezdívat plukovník, že pan Mlejnek premiérovi a ministru řekl, že se zná s pěti lidmi figurujícími v aféře Dozimetr.
Velmi zajímavé bylo i zjištění, že manželka pana Mlejnka, která učí na základní škole angličtinu a s bezpečnostní technikou profesně neměla nikdy nic společného, měla až do 28. června letošního roku podíl ve firmě Dyn Tedes, tedy ve firmě, která se zabývá prodejem rušiček odposlechů a jejímž jednatelem je expolicista Vokál, odsouzený za vynášení informací z policejních spisů, s tím panem Vokálem, se kterým se pan Mlejnek osobně zná, jak potvrdil médiím, mimochodem dalším spolumajitelem firmy Dyn Tedes je podle médií Roman Danda, manažer a spoluvlastník slovenské pobočky Techniserv, tedy firmy, ve které dlouhodobě působil jako manažer pan Mlejnek, přibližně deset let.
Všechno kolem pana Mlejnka bohužel budí pochybnosti. Z jeho životopisu se dozvídáme, že v roce 2010 odešel z armády. V letech 2010 až 2011 pracoval jako obchodní manažer ve firmě Škoda Transportation, shodou okolností zrovna v době, kdy firma svým vlastníkům, skrytým v pavučině daňových rájů, vyplácela miliardy na dividendách. Ze Škody Transportation odešel pan Mlejnek do firmy Techniserv, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky, firmy, kde byli tři vysoce postavení manažeři letos v únoru pravomocně odsouzeni za úplatkářství. Jenom připomenu článek ze 17. května 2016: Detektivové zasahují v budově pražské firmy Techniserv. A podle serveru EURO policisté zadrželi exnáměstka ministra obrany Vondry a bývalého poslance za ODS Michaela Hrbatu. To je ten Techniserv.
Takže skoro po celou dobu tam pan Mlejnek dělal až do letošního roku v pozici ředitele pro strategický rozvoj a ekonomiku. Skoro po celou dobu, co pan Mlejnek dělal manažera v Techniservu, se pravidelně scházel s panem Redlem na pracovních schůzkách. Médiím řekl, že jako obchodník poptával zakázky. Výsledek? Žádnou zakázku jsem jeho prostřednictvím nezískal, říká pan Mlejnek. Nevím, jak vám, vážené poslankyně a poslanci, ale mně se to trošku nezdá. Pan Mlejnek u pana Redla poptával zakázky a nic z toho není. Normální byznysmen by po třech čtyřech setkáních už s dotyčným neztrácel čas, ale pan Mlejnek se s panem Redlem pravidelně po deset let scházel v naději, že získá nějakou zakázku. Zajímavé.
A za celou dobu bývalý vojenský zpravodajec vůbec netuší, s kým má tu čest, tedy že Redl je někdejší pravá ruka Radovana Krejčíře a specialista na tunelování a daňové delikty, který je soudem uznaný jako nesvéprávný. Takže tomu vážně někdo může věřit?
Myslím, že vysvětlení je mnohem prozaičtější. Za prvé, pan Mlejnek moc dobře věděl, s kým se schází. A za druhé, o žádné zakázky nikdy nešlo, protože pan Mlejnek, krycí jméno plukovník, a pan Rekl, krycí jméno Myšák, se bavili o něčem úplně jiném. Ale úplně jiném. Můžeme si zaspekulovat, že v poslední době se třeba bavili o tom, jak si navzájem budou pomáhat, až Redl přes Rakušana prosadí Mlejnka na post šéfa ÚZSI .
Tvrzení pana Rakušana, že pan Mlejnek je důvěryhodný, protože získal od NBÚ prověrku na stupeň tajné, také neobstojí. Za prvé, jde o prověrku, která je čtyři roky stará. Za druhé, pan Mlejnek sám uvedl, že nepřiznal své kontakty s panem Redlem. A za třetí, podle všeho prošel jen základním bezpečnostním screeningem, tedy kontrolou, zda neprochází rejstříkem trestů nebo přestupků. Vůbec za sebou neměl prověrku tajných služeb, která by jeho i celou jeho rodinu svlékla donaha. Ale především pan Mlejnek nedisponuje nejvyšším stupněm prověrky na přísně tajné. To znamená, že šéf české rozvědky bude chodit za dveře, když budou jeho podřízení probírat věci v přísně tajném režimu? Fakt to takhle bude? S kým z ÚZSI se budou bavit zahraniční partneři, když s panem Mlejnkem to nebude možné?
A vrcholem absurdity je fakt, že Mlejnkovi podřízení ho teď budou prověřovat a rozhodovat o tom, jestli prověrku dostane nebo ne.
A to, prosím, bude trvat možná až deset měsíců. Takže si to shrňme. Pan Rakušan jmenuje na post šéfa rozvědky člověka, který je deset let mimo obor. Člověka, který se dobře dlouhá léta zná s Redlem. Člověka, který zřejmě přes manželku měl podíl ve firmě, dodávající rušičky odposlechů, shodou okolností technologie, kterou využívala Redlova a Hlubučkova zločinecká skupina v Praze. Shodou okolností jednatelem firmy je ex policista odsouzený za vynášení informací. Pan Rakušan jmenuje na post šéfa rozvědky člověka, který nemá potřebnou kvalifikaci v podobě prověrky na nejvyšší stupeň přísně tajné. Člověka, který na výsledek prověrky bude muset čekat skoro další rok. Člověka, jehož obličej znají snad všichni a o kterém se dnes ví, kde bydlí. Člověka, který už dnes svou pouhou přítomností táhne celou českou rozvědku ke dnu.
Z jakého důvodu ministr vnitra tak vehementně lpí na panu Mlejnkovi, když dokonce i provládní, provládní novináři, antibabišovci, píší, že jeho pozice ve vedení ÚZSI je naprosto neudržitelná a že musí skončit? Je to proto, že čeká, že mu pan Mlejnek bude vděčný a bude plnit jeho zadání? Je to proto, že Rakušan chce zneužívat rozvědku v politickém boji, jako to pravděpodobně, a já něco vím o Schumann webu, pan Chovanec? Nebo naopak pan Mlejnek ví něco na Rakušana, a ten se bojí jeho? Nebo pan Rakušan je ve skutečnosti jen loutka, která plní příkazy někoho jiného? A jeho kariéra stojí a padá s panem Mlejnkem? Těch možností je celá řada. A žádná z nich není dobrá.
Ale hlavní otázka zní, proč to všechno schvaluje pan premiér Fiala, který se každou chvíli zaklíná politickou kulturou, morálkou a hodnotami. Proč pan premiér ohrožuje bezpečnost a reputaci vlastní země? To je opravdu jediným zájmem pana premiéra Fialy vláda Petra Fialy? Každému soudnému člověku je jasné, že pan Mlejnek i pan Rakušan musí skončit. Pokud toho ani jeden z nich nebude schopen, měl by zasáhnout pan premiér Fiala. Konečně by tím mohl veřejnosti dokázat, že si umí dupnout, že není tak slabý premiér a že jeho slova o politické kultuře a hodnotách nejsou jenom floskule, ale něco, co myslí skutečně vážně. Takže to je první bod.
Dále navrhuji zařadit nový bod pořadu této schůze s názvem Stav v českém zdravotnictví jako druhý bod dnešního jednání. Současná vládní koalice hodila české zdravotnictví, pacienty, lékaře a sestry přes palubu. Přináší změnu zdravotnictví a zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče pro ni není prioritou. Současná vládní koalice poškozuje a destabilizuje zdravotnictví v takové míře a tak nezodpovědným a krátkozrakým způsobem, jako dosud žádná předchozí vláda v porevoluční historii naší země. To, že současná vláda a ministr zdravotnictví nemá žádnou strategii řízení zdravotnictví, nepředložili žádnou koncepci rozvoje zdravotní péče, neřeší aktuální problémy, neudělali vůbec nic a zřejmě vůbec ani netuší, co by měli dělat, je smutnou realitou. Od prosince, ano, 17. prosince, kdy převzali vládu, tak bohužel začali realizovat i kroky, které způsobují rozvrat financování českého zdravotnictví, začali české zdravotnictví aktivně poškozovat a destabilizovat. To ohrožuje nejen současnou úroveň dostupnosti zdravotní péče a ekonomickou stabilitu poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven, ale narušuje budoucnost a rozvoj českého zdravotnictví a přístupu pacientů k léčbě.
Není podstatné, zda tyto kroky vládní koalice činí proto, že vláda je nekompetentní, nezodpovědná, asociální či hloupá. Důsledky, dopady jejich nezodpovědného chování jsou tak závažné a ohrožující stabilitu, kvalitu a dostupnost péče pro pacienty v České republice, že je nezbytné tomu zabránit. Destabilizace a rozkolísání fungujícího zdravotního systému má závažné celospolečenské dopady, které mohou poškodit přístup pacientů k zdravotním službám i budoucí prosperitu naší země. Zdraví je klíčovou hodnotou, a prioritou každé vlády by mělo být zajistit přístup občanů k dostupné a kvalitní zdravotní péči. Zdravotní stav obyvatel má prostřednictvím zaměstnanosti, nižší nemocnosti a produktivity i přímou vazbu na hospodářskou výkonnost země, přispívá k životní spokojenosti obyvatel a hospodářskému růstu.
Stabilní financování zdravotní péče s dostatečným rozsahem hrazených zdravotních služeb zajišťuje rovný přístup k zdravotní péči bez ohledu socioekonomického zázemí. V českém zdravotnictví se používají při poskytování zdravotní péče identické léčebné postupy, přístroje, materiály a léčivé přípravky jako v ostatních vyspělých zemích, i náklady na ně jsou stejné. Tyto země však vynakládají na zdravotnictví nominálně i podílem k HDP daleko více finančních prostředků. Pokud chceme i nadále udržet a zlepšovat stávající úroveň dostupnosti a kvality zdravotní péče, musíme udržet stabilní úroveň financování. Nemůžeme na ní šetřit a nemůžeme ji chybnými účelovými politickými zásahy poškozovat a oslabovat.
Tvrzení, že zdravotnictví může fungovat bez dostatečného a stabilního financování, je nesmysl. Kvalitní a dostupná zdravotní péče není zadarmo. Tvrzení, že vyvedených 14 miliard zdravotnictví nebude chybět, je nesmysl a nepravda. 14 miliard představuje ve zdravotnictví pro ilustraci například roční výdaje na stomatologickou péči pro všechny občany České republiky, nebo polovinu ročních výdajů na léky pro všechny pacienty, léčící se ve specializovaných centrech, kde se léčí závažná onemocnění, jako onkologická, roztroušená skleróza, cystická fibróza apod. Nebo roční výdaje na léčbu všech pacientů v 16 okresních nemocnicích. Nebo roční výdaje na největší nemocnici v zemi, Fakultní nemocnici Motol. Nebo výdaje na čtyři roky pro zdravotnickou záchrannou službu. Nebo výdaje na pět let pro všechny léčené pacienty v domácí péči či rehabilitační péči.
Která zdravotní péče se má kvůli vyvedení peněz ze zdravotnictví navržené současnou vládou omezit nebo přestat platit? To by měl pan ministr financí zdůvodnit, nebo zdravotnictví. Ať tato vláda otevřeně přizná pacientům a zdravotníkům, že zdravotnictví, zdraví obyvatel, občanů a fungující zdravotní systém není pro ni důležitý. Že není priorita, že chce sebrat peníze ze zdravotnictví a použít je jinde, a že zdravotní péče a přístup pacientů k léčbě bude kvůli tomuto kroku zásadně horší. Snížené příjmy zdravotního pojištění ochuzené o vládou vyvedených 14 miliard by nestačily pokrýt ani výdaje na úhradu péče v roce 2022. Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven pro rok 2022 jsou již nyní nastaveny jako deficitní. Plánované příjmy jsou 433 miliard, jsou nižší než plánované výdaje ve výši 442 miliard.
Vláda však nechápe, že v aktuálním roce ze zdravotního rozpočtu zdravotní pojišťovny nehradí pouze náklady na zdravotní péči aktuálního roku 2022, ale doplácí poskytovatelům zdravotních služeb také finanční doplatky a vyúčtování tedy již poskytnutých zdravotních služeb za předchozí rok 2021. Doplatky poskytovatelům zdravotních služeb za již poskytnutou a vykázanou zdravotní péči covidového roku 2021 představují náklad dalších několika desítek miliard. Tvrzení, že současné rezervy pojišťoven jsou dostatečné na pokrytí všech potřebných výdajů zdravotnictví a že vyvedení 14 miliard systém neoslabí a nepoškodí, je nesmysl a vědomou nepravdou.
Samozřejmě, že vyvedení 14 miliard ze zdravotnictví a nedostatek prostředků bude mít negativní dopady a samozřejmě na to zase doplatí pacienti i zdravotníci.
České výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele byly po mnoho let v mezinárodním srovnání OECD nízké, kolem sedmi procent na obyvatele v poměru k HDP. Mnoho předchozích vlád se snažilo na zdravotnictví ušetřit, problémy neřešily, přenášely zodpovědnost na poskytovatele zdravotních služeb, neřešily dostupnost, zadlužovaly systém a nenavyšovaly pojistné za státní pojištěnce. To jsou pracovně neaktivní občané, důchodci, děti a nezaměstnaní.
Diference mezi tím, kolik pojistného do solidárního rozpočtu veřejného pojištění platí pracovně aktivní a výší pojistného za pracovně neaktivní státní pojištěnce, důchodce, nezaměstnané a děti, se zvyšovala. Podfinancování zdravotnictví způsobovalo mnoho problémů, ekonomické problémy poskytovatelů, stagnaci, oslabování zdravotního systému, dlouhé čekací lhůty a často reálnou nedostupnost zdravotní péče.
Až za naší vlády se stalo zdravotnictví prioritou a došlo ke změně, k zásadnímu zlepšení financování a podmínek pro fungování a rozvoj zdravotní péče. Podfinancované české zdravotnictví se po letech konečně nadechlo a dostalo podmínky pro stabilní fungování a rozvoj. Za naší vlády jsme konečně dosáhli úrovně výdajů na zdravotnictví na OECD a Evropskou komisí a dalšími institucemi doporučovaný desetiprocentní podíl výdajů k HDP.
Naše vláda navýšila příjmy rozpočtu českého zdravotnictví, veřejného zdravotního pojištění, o 150 miliard korun. Oproti příjmu systému zdravotnictví v roce 2017, kdy to bylo 284,8 miliard, ho naše vláda opakovaně navyšovala až na 433, 2 miliardy v roce 2022. Naší vládou několikrát provedené navýšení pojistného za státní pojištěnce, to znamená pracovně neaktivní pojištěnce, důchodce, nezaměstnané a děti, přidalo do rozpočtu zdravotního pojištění na zajištění zdravotní péče ročně navíc 75 miliard korun.
Pojistné za státní pojištěnce jsme zvýšili zásadně z původní výše v roce 2017 920 korun měsíčně na 1 967 korun v roce 2022, tedy více, než na dvojnásobek. Zásadní zvýšení pojistného naše vláda realizovala od června 2020, kdy jsme pojistné navýšili skokově o 500 korun z 1 067 korun na 1 567 korun. Potom znovu od 1. ledna 2021 o dalších 200 korun na 1 762 korun. Ještě jednou to poslední navýšení naší vlády. Od 1. ledna 2022 jsme navýšili pojistné za státní pojištěnce o dalších 200 korun na stále platnou výši 1 967 korun měsíčně.
Zdravotnictví bylo pro naši vládu vždy jednoznačnou prioritou a chtěli jsme, aby ani propad příjmů a mimořádné výdaje způsobené pandemií covid neohrozily a nesnížily rozsah, kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Zdravotnictví mělo dostatek prostředků na zajištění potřeb pacientů a další rozvoj. Tyto naší vládou realizované kroky zajišťující dostatečné a dodatečné příjmy zdravotního rozpočtu z navýšeného pojistného za státní pojištěnce umožnily stabilizaci poskytování zdravotní péče, zvýšení dostupnosti, zlepšování kvality a přístupu pacientů k péči a stabilizovaly i rozpočty zdravotních pojišťoven.
Bez naší vládou provedeného navýšení pojistného za státní pojištěnce by zdravotní pojišťovny již nyní neměly žádné rezervy na hrazení zdravotní péče. Naše vláda přinesla a zodpovědně realizovala novou moderní koncepční a systematickou zdravotní politiku. Zdravotnictví pro lidi, zdravotní péči zaměřenou na pacienta, kde pacient je na prvním místě a zdravotní systém se nastavuje podle potřeb pacientů.
Začala systematicky řešit roky kumulované a neřešené problémy, nastavila strategii stabilizace, rozvoje a podpory českého zdravotnictví, které přinesly jednoznačné výsledky. Podařilo se nám změnit český zdravotní sytém tak, aby na prvním místě byl pacient, aby hlavními prioritami byl přístup pacientů k léčbě a dostupnost kvality zdravotních služeb, zdravotní péče podle odborných lékařských doporučení v dostatečném rozsahu, objemu a dostupnosti. Moderní zdravotní systém 21. století, který snese srovnání s těmi nejlepšími zdravotními systémy v Evropě a na světě.
Ano, to jsme nastavili, to jsme měli v plánu, to jsme budovali. Zajistili jsme, aby na tuto špičkovou úroveň, kvalitu a dostupnost zdravotní péče mělo české zdravotnictví dostatek prostředků, aby finance nebyly bariérou k přístupu pacientů k léčbě, jak tomu bylo za předchozích vlád.
Zapojili jsme do rozhodování o zdravotnictví odborné lékařské společnosti, aby zdravotní péče byla poskytována podle odborných doporučení. Umožnili jsme, aby zdravotní pojišťovny začaly plnit svoji zákonem definovanou roli, byly aktivní a zajišťovaly pojištěncům dostupnou a kvalitní zdravotní péči. Podpořili jsme transparentní systém nastavování úhrad v dohadovacím řízení zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb. Čtyři roky po sobě se zdravotní pojišťovny a zástupci poskytovatelů dohodli na nastavení úhrad.
Vyhnali jsme lobbisty a vrátili jednání o úhradách do zákonných kolejí, tedy bez vlivu politiků a různých kmotrů. Úhradové vyhlášky vydávané za naší vlády lze označit za průlomové. Byly založené na dohodách poskytovatelů zdravotnických služeb a zdravotních pojišťoven. V úhradách byl kladen důraz na kvalitu a efektivitu zdravotní péče, delší ordinační dobu, důraz na prevenci, přijímání nových pacientů do péče, nové výkony, podporu péče v hůře dostupných regionech a podobně.
Uvedli jsme do praxe nový systém CZ-DRG garantující spravedlivější úhrady pro nemocnice a odstranění rozdílů v úhradách mezi nimi. Všechny segmenty poskytovatelů zdravotních služeb, nemocnice, praktičtí lékaři, stomatologové, ambulantní specialisté, záchranky, domácí péče, gynekologové a tak dále, konečně dostaly navýšené úhrady a lepší podmínky pro rozvoj a to i ve dvou složitých covidových letech.
Za naší vlády došlo k zásadnímu zvýšení příjmů všech skupin poskytovatelů zdravotních služeb z původních 275,3 miliardy v roce 2017 na plánovaných 442 miliard v roce 2022. Investovali jsme vědomě obrovské finanční prostředky do zdravotní péče a zajistili, aby poskytovatelé dostali uhrazenou veškerou zdravotní péči, kterou pacientům poskytli, takzvanou nadprodukci, což významně zvýšilo dostupnost zdravotní péče a zlepšilo ekonomickou stabilitu poskytovatelů zdravotních služeb.
Zlepšili jsme zásadně přístup k plánovaným výkonům, jako jsou operace, ortopedické, kardiologické. Zkrátili jsme čekací lhůty a zajistili léčbu mnohem většího počtu pacientů. Rozšířili jsme počty a dostupnost diagnostických přístrojů a zkrátili čekací lhůty k diagnostickým vyšetřením na magnetické rezonanci, CT a podobně.
Navýšili jsme opakovaně platy zdravotníků, lékařů, sester, záchranářů a ostatních zdravotníků, aby za kvalifikovanou péči o pacienty dostávali důstojnou odměnu. Kvalifikovaní pracovníci se začali do zdravotnictví vracet zpět. Začal narůstat počet sester a lékařů. Přesto je jich stále v mnoha regionech nedostatek a chybějící lékaři a sestry jsou zásadním faktorem ovlivňujícím dostupnost a rozvoj zdravotní péče.
Jako první vláda jsme se postavili k jednomu z největších problémů ve zdravotnictví, nedostatků zdravotníků a jejich nedostatečnému ohodnocení. Systematicky se nám jej podařilo stabilizovat a negativní trend postupně zvrátit. Platy se systematicky navyšovaly po celou dobu tak, že v roce 2021 brali lékaři v průměru přes 101 tisíc korun, tedy více než sedminásobek průměrné mzdy. Zdravotní sestry braly přes 58 200 korun měsíčně, tedy 1,6 násobek průměrné mzdy.
V roce 2013, kdy vládly tradiční strany, přitom lékaři brali 59 000 a sestřičky pouze 28 388 korun měsíčně. A když jsme začínali, naše vláda, tak to bylo u lékařů 72 897 a u sestřiček 36 202 koruny.
Dbali jsme také, abychom měli dostatek lékařů i budoucnu. Proto jsme navýšili kapacity lékařských fakult o 25 % a do roku 2029 na to vyčlenili sedm miliard korun. Ve státních nemocnicích jsme zavedli stipendia pro studenty zdravotnických oborů, podpořili jsme rezidenční místa a vzdělávání praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. Snížili jsme administrativní zátěž, a tím jsme lékařům a sestřičkám rozvázali ruce k tomu, aby mohli pacienty léčit.
yPokud má dobře fungovat zdravotní systém, musí v první řadě efektivně fungovat primární péče. Masívně jsme investovali a podpořili rozvoj primární péče jako základního kamene poskytování zdravotní péče. Provedli jsme reformu primární péče a zlepšili jsme podmínky pro fungování a rozvoj u praktických lékařů, praktických dětských lékařů, stomatologů i ambulantních gynekologů. Jejich potenciál a schopnosti nebyly využity, proto reforma primární péče a zlepšení podmínek pro její fungování bylo jednou z priorit naší vlády.
Otevřeně jsme jako klíčové téma začali řešit dostupnost primární péče pro všechny občany. Regionální rozdíly v dostupnosti ordinací praktických lékařů a stomatologů se také začala zlepšovat. Posílili jsme roli praktiků, dali jim větší možnost při předepisování léků a umožnili jim poskytovat nové služby, zejména u chronicky nemocných pacientů. Podpořili jsme vznik sdružených praxí, aby více lékařů mohlo využívat jednu ambulanci. Zajistili jsme přístup pacientů k moderním inovativním lékům u závažných onemocnění. Naším cílem bylo zvýšit dostupnost inovativních léků a zpřístupnit pacientům léky na závažná a vzácná onemocnění. Zajistili jsme naplnění rozpočtu specializovaných center, odstranili jsme čekací listiny ve specializovaných centrech, kdy se pacienti se závažnými onemocněními nemohli kvůli nedostatku prostředků léčit. Díky aktivní lékové politice, změně procesu stanovování úhrad a zajištění financování se nám podařilo zásadně zlepšit dostupnost inovativních léků a přístup pacientů k moderní léčbě. Nezávislé mezinárodní hodnocení dostupnosti inovativních léků evropských zemí, takzvaný EFPIA Report zařadilo v roce 2021 Českou republiku v žebříčku mezi nejlepší země v Evropě v přístupu pacientů k moderním inovativním lékům. V roce 2017, kdy jsme přebírali zdravotnictví, naše vláda, byla Česká republika podle tohoto nezávislého srovnání evropských zemí v dostupnosti a přístupu pacientů k inovativním lékům jednou z posledních nejhorších zemí v Evropě.
Od 1. ledna 2022 platí nový systém schvalování úhrad léků pro vzácná onemocnění, kdy klíčovou roli při rozhodování o vstupu takového léku do úhrad bude hrát kolektivní poradní orgán. Poprvé v historii jsme do rozhodování o úhradě těchto léků zapojili také samotné pacienty. Jde například o léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii nebo hematoonkologické onemocnění. Pro pacienty trpící chronickou bolestí, na kterou nezabírají jiné léky, jsme prosadili, aby zdravotní pojišťovny z 90 % hradily léčebné konopí. Ano, zdravím pana Majzlíka. Ten se o to zasloužil a já jsem to prosadil, jako premiér. Implementovali jsme novou legislativu, kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků, která zlepšila dostupnost a přístup pacientů k inovativním zdravotnickým prostředkům. Podobně jako u léků jsme zapojili pacienty do rozhodování o úhradě zdravotnických pomůcek. Ostatně počet hrazených zdravotnických pomůcek se za naší vlády výrazně rozšířil. Příkladem jsou invalidní vozíky, kdy je v současnosti pacientům hrazen i druhý invalidní vozík. Zpřísnili jsme kontrolu kvality a dostupnost zdravotnických pomůcek.
Domácí péče. Domácí péče byla v minulosti výrazně podfinancována. Naše vláda přišla s novou koncepcí domácí péče. Hnutí ANO prosadilo výrazné zvýšení úhrad na domácí péči. Mezi lety 2017 a 2021 se úhrady v segmentu domácí péče zdvojnásobily z 1,9 miliardy na 3,8 miliardy korun. Od 1. ledna 2022 může domácí péči indikovat širší okruh: lékař, ambulantní specialisté, lékaři na pohotovosti či urgentním příjmu, a sestry v domácí péči získaly větší kompetence, například budou moci předepisovat pacientům zdravotnické pomůcky, ale také větší samostatnost při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí.
Urgentní péče. Vyřešili jsme mnohaleté problémy s dostupností urgentní medicíny a vybudovali síť nemocnic s urgentním příjmem v každém kraji a okrese, a zajistili tak, že na území celé republiky je dostupná dostatečně kapacitní síť urgentních pracovišť. Položili jsme tak i základy standardizované páteřní a regionální sítě nemocnic. Ve spolupráci s pojišťovnami jsme vytvořili vůbec první koncept urgentní péče v České republice s jasnou strukturou a standardy. Vytvořili jsme síť urgentních příjmů, vyřešili jsme jejich financování a jejich vybudování s využitím dotačních titulů, na které mohou dosáhnout všichni z garantované sítě nemocnic s urgentními příjmy. Nový model zajistí dostupnou a kvalitní péči o akutní pacienty ve všech okresech 24 hodin denně.
Reforma péče o duševní zdraví. Zahájili jsme velmi potřebnou reformu a modernizaci psychiatrické péče. Zastaralý systém velkých léčeben jsme začali měnit v kombinaci s páteřní sítí akutní, ambulantní a komunitní péče. Výrazně jsme zvýšili objem peněz pro psychiatry a zlepšili kvalitu péče o duševně nemocné. Založili jsme 30 center duševního zdraví s cílem mít jich 100, aby jejich počet pokryl celou Českou republiku. Podpořili jsme vznik psychiatrických ambulancí a zahájili výstavbu nových psychiatrických klinik po celé České republice. Zřídili jsme nová centra krizové intervence, ve kterých je jako v prvním bodu kontaktu v urgentní situaci dostupná psychiatrická, adiktologická a psychologická péče.
Boj proti rakovině, moje oblíbené téma. Populace stárne. Jsme svědky epidemie chronických nemocí, covidu, ale také epidemie rakoviny. Ano, dneska bohužel u nás zemře 75 našich spoluobčanů a 200 onemocní rakovinou. Rakovina se během několika let v roce 2035, to je predikce Evropské Unie, stane největším zabijákem. Celé čtyři roky naší vlády jsme se proto zaměřili na boj proti onkologickým onemocněním, která dočasně zastínila pandemie covidu. Proto jsme podpořili rozvoj rozsáhlých screeningových programů. Od 1. ledna 2022 jsme spustili nově plošný screening zaměřený na karcinom plic. Do léčby a prevence onkologických onemocnění jsme nasměrovali 10,5 miliardy a dalších 14,5 je určených na boj proti rakovině z Evropy. Celkově jsem na zasedání Evropské rady, která trvala čtyři noci a pět dní, vybojoval pro Českou republiku 42 miliard navíc a hlavně pro české zdravotnictví 50 miliard. Ano, 50 miliard. Srovnání s obdobím, co vybojoval pan Nečas v roce 2012 nebo 2013 - to bylo osm miliard pro České zdravotnictví jenom.
No a vypracovali jsme Národní plán boje proti rakovině a vydali jsme tuto brožuru. Pamatujete si, jak tady stál pan Jurečka a křičel, že to je kampaň? Ano, úřad to kontroloval, žádná kampaň to nebyla. To byla naše starost o lidi a já to na těch zastávkách, kam jezdím, my jsme to vydali na naše náklady. My jsme to vymysleli na Úřadě vlády, stávající vláda to zastavila, protože asi nechce, aby lidi věděli, že musí chodit na prevenci.
Jenom 63 % českých občanů chodí na prevenci. Tahle brožura je strašně důležitá, takže, vážení občané, žádejte to u vašich pojišťoven, i když to stávající vláda zakázala. To není o Babišovi, tady je jedna strana o tom, jak se někteří lidé bojí chodit na prevenci - co kdyby náhodou. Ale co kdyby náhodou, nedej Bože, vám zjistí rakovinu prostaty nebo prsu, tak naši lékaři, pokud je to včas, vás stoprocentně vyléčí. Kdysi jsme byli nejhorší v rakovině tlustého střeva v Evropě, dneska jsme klesli na dobré 12. místo. Ano, toto byl náš zásadní program. My jsme přišli s projektem, že postavíme v Praze, ano, dobře slyšíte, v Praze nejmodernější onkologickou nemocnici na světě. Takových specializovaných v Evropě, velkých, je jenom šest. Pan ministr, který tady není, protože ho to nezajímá, šel na výlet do Portugalska. Asi proto, že je tam moře, šel do nějakého výzkumného ústavu onkologického. No, proč nešel do Norska nebo do Texasu nebo do Austrálie! To byl model, který jsme my tady udělali. No, a ty peníze jsou kde teďka? Tak já pevně doufám, že se neztratí někde mezi Motolem a Ministerstvem zdravotnictví, že se za to nebude dělat fasáda na nějaké nemocnici. Už slyším různé hlasy - kmotři se vracejí.
Takže, pane ministře, já jsem chtěl v Praze postavit samostatnou onkologickou nemocnici, takovou, jako je Masarykův onkologický ústav, takzvaný žluťák, kde jsme prosadili, že by měli postavit za miliardu nejmodernější pavilon prevence. A do žluťáku chodí Pražáci, čekají půl roku, a Slováci jsou zoufalí, protože takovou péči, jak my máme v Čechách a tady v Brně, v jediné onkologické nemocnici, tam nemají. Takže zkuste - já vím, že všechno, co vymyslel Babiš je špatně, ale já jsem to nevymyslel, to vymysleli tihle onkologové. Tihle to vymysleli. A národní boj proti rakovině jsem jenom ošlehl - Joe Biden 2016 s tím přišel. Stačilo jenom chodit po světě, škoda, že jsme nechodili po revoluci se něco naučit.
Takže tohle je ten základ, vážení občané, choďte na kolonoskopii, měřte si PSA, my důchodci, prostata, ženy mamograf, to jsme chtěli, ta vláda, co zakázala - tady křičeli před volbami, Babiš dělá kampaň. Ano, Babiš měl vždycky zájem, aby lidi ochránil. Naše vláda dělala všechno pro to, abychom ochránili naše občany. Takže máte tam mraky peněz, 50 miliard z Evropy, 15 pro národní boj proti rakovině, z toho za 8 měla stát nová samostatná nemocnice. Takže já pevně doufám, že budete pokračovat v těch investicích. Porodnice v Bohunicích, jste z Brna, tak asi byste to měl udělat. Svatá Anna, nová porodnice u Apolináře, tam rodila většina známých politiků - myslím tedy jejich manželky. A ty další projekty - IKEM, stavíme, ano, za miliardu nový pavilon na transplantace.
Čeští lékaři jsou nejlepší v Evropě. To je Vídeň, Berlín a Praha IKEM, 550 transplantací. Geniální lékaři jsou tam, geniální chirurgové, a vy byste v tom měli pokračovat, v těch našich projektech. V Thomayerce, která vypadá tak, jak ji postavil Tomáš Garrigue Masaryk, nový plicní pavilon, nové centrum urgentního příjmu a další věci. Máte tam za 14 miliard investice, které my jsme připravili. Mimochodem asi všichni zapomněli, že jsme měli národní plán na investice do roku 2050, tam máte všechno napsané. Takže bylo by fajn, kdyby pan ministr tohle realizoval.
Ale pan ministr vlastně nestíhá, protože když se podíváme - z těch peněz, které jsme vybojovali, a ten React-EU - já si pamatuji, jak všichni ministři bojovali, byla obrovská bitva o ty peníze, a já jsem to tlačil na to české zdravotnictví. Takže i malé nemocnice, jako Nymburk, dostaly 150 mega, a další. Tak já pevně doufám, že to všechno zvládnete. My jsme zařídili peníze, všechno jsme připravili, a teď se dozvídám, pane ministře zdravotnictví, že vám v červnu vypršel u Evropské komise termín pro odevzdání studií proveditelnosti investic programu React-EU! Jak je to možné? Je konec srpna a podklady údajně stále leží na Ministerstvu zdravotnictví. Takže nevím, proč. Chcete ty peníze dostat pro ty nemocnice, nebo ne, když jsme si to zařídili, tak byste měli čerpat. Termín čerpání je 23, čas rychle běží, takže bych poprosil pana premiéra, kdyby se na to podíval, protože evidentně to ministerstvo teďka nefunguje. Takže ty naplánované investiční akce je potřeba zrealizovat. A pokud se to nestihne v termínu, tak ty peníze z Evropy - a pan ministr financí si stále stěžuje, že nemá peníze, no, to je jedna z věcí, o které stále lže tato vláda, že jsme zadluženi, je šestá - nejlepší veřejné finance v Evropě. A máte tisíc miliard v modernizačním fondu díky nám, a tisíc miliard evropských fondů, takže začněte už konečně čerpat! My, když jsme nastoupili v 2014, tak to byla naše priorita, to byla ještě Sobotkova vláda, tak to období se vůbec nečerpalo, a nakonec jsme to zvládli. Takže, prosím vás, peněz máte jak želez, tak zkuste něco s tím udělat.
Ano, rakovina je sviňa, není na to vakcína. Já na těch mítincích říkám lidem, aby se očkovaly mladé dívky a ženy proti HPV viru, to je jediná vakcína, a zbytek je prevence, prevence, prevence. Je to strašně důležité. A hlavně ti, kteří mají rakovinu bohužel v rodině, statistika je 10 % riziko, že se to vyskytne i u těch, kteří jsou v té rodině. Takže je to strašně důležité, a proto o tom tady mluvím. Já si myslím, že to je nejdůležitější projekt, který jsme začali, který jsme připravili, a tato vláda - stačí, když v tom bude pokračovat. Ale slyším různé signály, negativní signály, takže doufejme, že ty signály se rozplynou jak většina signálů této vlády.
Vláda pětikoalice by si měla uvědomit, že rozhodnutí, které děláme nyní, to znamená, že vláda bere 14 miliard českému zdravotnictví, ovlivňuje významně naši budoucnost a má zásadní dopad pro fungování českého zdravotnictví a přístup pacientů ke zdravotní péči. Potřebnost a význam fungujícího zdravotního systému pro společnost je jasný a zásadní, vždyť pandemie covid to jen potvrdila a akcentovala. Mimochodem i v tom covidu ten Paxlovid atd. - vymlouváte se na nás, ano, mohli jste ty vakcíny prodat, vždyť tam jste osm měsíců, tak co jste dělali? My když jsme měli nadbytek, tak jsme prodávali. Takže můžete se zeptat kolegů na ministerstvu.
Díky fungujícímu a robustnímu systému zdravotnictví a obrovskému nasazení zdravotníků naše společnost tuto těžkou zkoušku zvládla. Jako poděkování za zvládnutí pandemie covidu teď vláda pětikoalice vyvádí z českého zdravotnictví peníze, destabilizuje ho a ohrožuje jeho fungování. Takže to je poděkování této vlády zdravotníkům za covid, že jim vezmou peníze. Takže pozor, tady nemluvíme o tom, že by současná vláda rozhodla, že nebude navyšovat příjem zdravotního rozpočtu a řekla nebudeme navyšovat pojistné za státní pojištěnce. Zmrazíme to na současné úrovni, zdravotnictví, pacienti, to pro nás není priorita, to říká ta vláda. Je to ještě mnohem horší, oni nejen do rozpočtu zdravotnictví nic nepřidali, oni se rozhodli, že ještě vytáhnou prostředky, které jsou na účtech zdravotních pojišťoven a defraudují peníze určené na péči pacientů, a vyvedou je legislativní změnou z účtu zdravotních pojišťoven. Ve chvíli, kdy začali realizovat tento svůj šílený plán destabilizace financování českého zdravotnictví a fakticky defraudaci prostředků určených na léčbu pacientů, se zvedla tak silná vlna odporu, protestů a kritiky ze strany odborné veřejnosti, opozičních stran, zdravotníků a pacientů, že se pětikoalice zalekla a došlo jim, že tento šílený plán jen tak neprojde.
Začali vymýšlet, jak by to, u čeho byli přistiženi, tu neobhajitelnou defraudaci prostředků určených na léčbu pacientů, zamaskovali a odvedli pozornost jinam. Rychle začali tvrdit, že zdravotnictví poškodit nechtěli, že žádné peníze vyvést nechtěli, že ohrozit dostupnost a kvalitní zdravotní péči nechtěli. A připsali do předkládané změny zákona o snížení pojistného za státní pojištěnce a vyvedení 14 miliard z rozpočtu zdravotnictví rychle několik paragrafů o pravidelné valorizaci pojistného za státní pojištěnce, které původně chtěli dle programového prohlášení vlády předložit až někdy na konci volebního období. A začali tvrdit, že žádné peníze ze zdravotnictví vyvést a defraudovat nechtěli. Chování a mediální vyjádření vlády připomínají chování zloděje, který ukradne auto a když je při tom nachytán, tak začne tvrdit, že auto ukrást nechtěl, ale že si ho chtěl jenom vypůjčit. Tunelovat peníze určené na léčbu pacientů a ohrožovat tak hrazení zdravotní péče. Nastavení mechanismu pravidelné valorizace pro příští období je nepochybně správný krok. Nic však nemění na faktu, že vláda se stále pokouší jednorázově a krátkozrace vyvést ze zdravotnictví 14 miliard a snižuje tak rizikovým způsobem příjmy zdravotnického rozpočtu.
Neveselý byl pohled na ředitele zdravotních pojišťoven, kteří po schůzce s ministrem financí a ministrem zdravotnictví, kde jim byl představen plán na vyvedení 14 miliard z rozpočtu zdravotního pojištění, rozpačitě mlčeli, když byli vyzýváni, aby radostně vítali a děkovali ministru financí a zdravotnictví za vyvedení peněz z rozpočtu zdravotních pojišťoven. Na dotazy novinářů ředitelům velkých fakultních nemocnic, jestli snížení peněz ve zdravotním rozpočtu bude stačit na pokrytí potřeb a zajištění dostupné péče ve fakultních nemocnicích, bylo odpovědí mlčení a kousání se do rtů. Ano, já to chápu. Já to chápu. Pan ministr už několik ředitelů vyhodil a určitě tam transparentně dosadil někoho svého, zřejmě z obavy, aby také nebyli novou vládní garniturou za to, že řeknou pravdu jako jiní ředitelé popraveni a odvoláni. I to je součástí změny a nových pořádků, kterou přinesla vláda pětikoalice. Lidé už zase mají strach říkat, co si myslí, aby neměli problémy a nebyli vyhozeni z práce. Umlčet se nenechali a před negativními dopady snižování rozpočtu na zdravotnictví varovali prezidenti stomatologické, lékařské a lékárnické komory, zástupci Asociace českých a moravských nemocnic a Koalice soukromých lékařů, zástupci pacientských organizací, zdravotnických odborů a opatrně varovali, že rezervy zdravotních pojišťoven budou brzo vyčerpány a bude se muset omezovat zdravotní péče, i prezident Svazu zdravotních pojišťoven pan Friedrich. Minus prostě není plus. Za nižší úhrady nebude více a kvalitnější péče. Za méně peněz nikdy není více muziky.
Veto prezidenta republiky dává pětikoaliční vládě další šanci vycouvat z tohoto nezodpovědného škodlivého plánu a přestat oslabovat a destabilizovat české zdravotnictví. Proto vás žádám, důrazně vás žádám, přestaňte ohrožovat stabilitu českého zdravotnictví, dostupnost a kvalitu zdravotní péče, nepoškozujte pacienty a zdravotníky, přestaňte vyvádět peníze z rozpočtu zdravotnictví. Přestaňte prosazovat nedomyšlené destruktivní návrhy ohrožující zdravotní péči pro české občany. Upusťte prosím od prosazování tohoto škodlivého, hloupého návrhu zákona. Předložte v samostatném návrhu pouze mechanismus pravidelné valorizace začínající na platné nesnížené výši pojistného za státní pojištěnce nastavené naší vládou. Nenarušujte rozvoj a neohrožujte budoucnost českého zdravotnictví. Pacienti, lékaři, sestry, záchranáři i všichni ostatní zdravotníci, občané této země si to nezaslouží. Jen proto, že máte nyní moc a 108 hlasů v Parlamentě, nemáte právo nezodpovědně zvyšovat zranitelnost a destabilizovat fungování zdravotního systému, dostupnost a kvalitu péče a ohrožovat budoucnost rozvoje českého zdravotnictví. Já vám za to strašně moc děkuji. (Malý potlesk v levé polovině jednacího sálu.)
