Česká republika bude podle vládního návrhu příští rok hospodařit s příjmy ve výši 1578,1 miliardy korun a výdaji ve výši 1 618,1 miliardy korun, tedy s avizovaným plánovaným schodkem 40 miliard korun.
„Je to pro nás a myslím, že i pro Českou republiku velice důležitý den,“ okomentoval schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok premiér Andrej Babiš. „Tento den začal projednáváním rozpočtu na tripartitě, tedy s odbory a zaměstnavateli, kteří s rozpočtem, alespoň jsem to tak pochopil, vyslovili spokojenost. Následně nás navštívil pan prezident, který dodržel tradici a vyjádři se k rozpočtu ještě předtím, než ho vláda schválila. Už tradičně se vyjádřil kriticky k výdajům našeho státu na obnovitelné zdroje. Pan místopředseda Havlíček bude usilovat o to, aby se výdaje státu snížily, a vidíme, že by to mohlo řádově jít až o nějakých šest miliard. Pan prezident se také vyjadřoval kriticky k počtu zaměstnanců. Je třeba vědět, že hlavní státní zaměstnanci, u kterých jsme navyšovali počty, jsou učitelé, vojáci a bezpečnostní složky. Na jedné straně nás kritizují, že máme moc státních zaměstnanců, a na druhé straně v éteru zní, že chybí 6 000 učitelů,“ popsal předseda vlády průběh jednání o státním rozpočtu.
„Chtěl bych především poděkovat paní ministryni financí, která státní rozpočet skutečně tvrdě odpracovala. De facto jsme o tom začali mluvit už v únoru, a také když my jsme všichni byli na dovolené, tak ona tu většinu srpna strávila vyjednáváním o rozpočtu,“ ocenil premiér roli místopředsedkyně vlády Aleny Schillerové. „Domluvili jsme se i v rámci koalice velice dobře hlavně, co se týká mezd. Je dobře, že budeme navyšovat pevnou částkou 1 500 korun a že si procentuálně polepší hlavně ti s nejnižšími příjmy. Také jsme zrušili první tarifní třídu. Už jen tento fakt pro nejmenší příjmy znamená navýšení asi o 3,5 procenta,“ připomněl premiér Babiš.
Vláda v návrhu státního rozpočtu zohlednila všechny své programové priority, například zrychlený růst platů učitelů, nárůst důchodů o v průměru 900 korun v příštím roce, zvýšení rodičovského příspěvku z 220 000 korun na 300 000 korun pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020, zvýšení výdajů na sociální služby, na obranu, na vědu či na investice.
„Myslím si, že rozpočet je velice dobrý. Je tam nárůst meziročně o 120 miliard korun. Česká republika má v rámci Evropské unie skvělá čísla. Máme skvělý růst, podstatně vyšší než ostatní země EU. Rozpočet je navržen tak, aby se snížil dluh vůči HDP, kde patříme mezi nejméně zadlužené země. Je potřeba se také dívat na celkové rozpočty, veřejné rozpočty. A v této chvíli, jak nás informovala paní ministryně financí, kraje, obce a města mají na účtech 327 miliard korun. Tím, že vybíráme daně a rozpočtové určení daní jsme ještě za minulé koalice změnili ve prospěch samosprávy, tak jsou jejich rozpočty velice dobré,“ poznamenal premiér Babiš. Vláda navíc krajům přispěla na výstavbu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd a letos dostanou od státu 12,458 miliardy korun jako příspěvek na výkon státní správy.
Více informací o schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.
Vláda schválila také návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020. Rozpočet fondu byl navýšen o 340 milionů korun především kvůli spuštění nového programu Výstavba pro obce, který má obcím pomoci výstavbou, případně odkoupením finančně dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů. Příjmy Státního fondu rozvoje bydlení jsou na rok 2020 naplánovány na 1,235 miliardy korun, výdaje na 3,018 miliardy korun. Nejvíce, 1,72 miliardy, bude vyhrazeno na nízkoúročené úvěry fyzickým a právnickým osobám, které jsou určeny na výstavbu nových nájemních bytů, na opravy a modernizace bytového fondu včetně úvěrové pomoci v případě poškození bytového fondu živelní pohromou, na podporu bydlení mladých a na dofinancování regenerace veřejných prostranství. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj ZDE.
Kabinet schválil také návrh zákona, kterým se zrušují některé obsoletní právní předpisy. Jedná se o zastaralé, v praxi nepoužívané právní normy, které dosud zůstávají v českém právním řádu, což vede k jeho nepřehlednosti a zmatečnosti. Vláda pro první vlnu rušení vytipovala několik set právních předpisů, které chce schváleným návrhem zákona zrušit. Ministerstvo vnitra připravuje rovněž další hlubší analýzu právního stavu, která by měla identifikovat další obsoletní právní předpisy, jež budou zrušeny ve druhé, komplexnější fázi redukce právních předpisů. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra ZDE.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.
