Po cestě do Athén možná tak ještě sesbírám pár drobných od hospodských prostřednictvím e-tržeb, a to ještě kdoví jestli, protože výpočty jsem si vycucal z prstu. Z vody se na mě budou usmívat spokojené „velké ryby“ s legálně skrytým a nezdaněným majetkem, což blahosklonně přehlédnu, protože se zahojím na 3,3 milionech podnikatelů a zaměstnanců privátního sektoru, stejně jako všichni ostatní, stejně špatní ministři financí přede mnou. Já jsem ale ještě o něco horší, protože se ode mě, na rozdíl od mých předchůdců, něco pořádného očekávalo. Třeba zavedení centrálních nákupů.
Přestože zdaleka nejsem natolik uznávaným ekonomem, natož pak kuchařem, jako Markéta Šichtařová, nemohu od ní toto nelichotivé vysvědčení přijmout. Myslím si totiž, že ekonom by se neměl snižovat k hodnocení na základě dojmů, ale hodnotit by měl na základě střízlivého posouzení faktů. A za ty já považuji s odpuštěním například čísla.
V útrobách webu hnutí Ano je k nalezení volební program pro rezort financí, se kterým jsem se ve volbách o přízeň voličů ucházel. I když do konce volebního období ještě půl druhého roku zbývá, už nyní by mělo být více méně jasné, kdo své voliče podvedl a kdo ne. Nevím, jakým způsobem postupuje při svých analýzách paní ekonomka, ale mé praktické životní zkušenosti velí jednoduchý a efektivní postup – porovnat si plány s dosaženou skutečností.
Takže jaké byly mé plány - chcete-li sliby - v oblastech, které hodnotila Šichtařová?
Zavedení centrálních nákupů a povinné zveřejňování faktur a smluv na internetu? Rozhodně. Snížení provozních výdajů rezortů. Ano, cíl zněl redukce o dvacet procent při zachování investic. Zefektivnění výběru daní? Na prvním místě. Jak? Prosazování reverse charge na poli EU, posílení finančních úřadů, elektronizace veřejné správy. A cíl v oblasti veřejných rozpočtů a dluhu? Deficit pod 3% HDP, perspektiva nulového salda a zastavení zadlužování.
A jak si v těchto oblastech stojím po dvou a půl letech na Ministerstvu financí?
Přesto, že zavedení centrálních nákupů do gesce rezortu financí nespadalo, tak Ministerstvo financí začalo ihned po mém nástupu centrální nákupy státu aktivně koordinovat. Těší mě, že se nám už podařilo se schválit komodity, pro které bude centrální nákup státu platit, a rozběhnout meziresortní skupiny, do kterých jsou zapojeni zástupci všech resortů.
Ale nezůstali jsme jen u příprav. Podařilo se nám již například úspěšně dokončit pilotní projekt meziresortní spolupráce, a to veřejnou zakázku na dodávky kancelářského papíru pro 6 resortů. Jak uvádí roční zprávy o hodnocení resortních systémů centralizovaného zadávání za roky 2014 a 2015, díky centralizaci nákupů jsme v uplynulých dvou letech ušetřili ne 340 mil. Kč, jak s odkazem na jakýsi pochybný zdroj uvádí Šichtařová, ale třikrát více, tedy přes 1,2 mld. Kč.
Co se týče zveřejňování smluv na internetu, ani tady se nemám za co stydět. Ministerstvo financí v lednu 2015 začalo jako první české ministerstvo v historii zveřejňovat podrobná data o svém hospodaření ve formě opendat, a to navíc v přehledné a uživatelsky přívětivé aplikaci Supervizor, která byla mimochodem Fondem Otakara Motejla oceněna jako nejlepší aplikace založená nad otevřenými daty vůbec. Nečekali jsme, až nás k tomu donutí registr smluv. Jistě i díky tomu poklesly oproti roku 2013 provozní náklady ministerstva o zhruba 25%.
Poprvé v historii této země jsme zmapovali veškerý její majetek ve formě mapy majetku státu, která obsahuje neuvěřitelných 1,6 milionu položek. Zjistili jsme díky tomu přes 25 tis. bezprizorních nemovitostí, které byly zapsány na neexistující zaniklé státní instituce. Nemovitosti byly zapsány na 1.906 státních subjektů a z nich bylo přes 1.300 neexistujících nebo v likvidaci. Na tomto příkladu je vidět, v jakém stavu jsem přebíral MF. Také jsme zprovoznili a z 99 % naplnili Centrální registr administrativních budov, které je díky tomu možno spravovat mnohem racionálněji a ve výsledku samozřejmě s výraznými úsporami.
Do politiky jsem šel s tím, že nebudu navyšovat daně, ale že je efektivně vyberu. Proto jsem přivezl a prosadil daňovou Kobru, která již státnímu rozpočtu zachránila více než 4.1 miliardy Kč, zavedl kontrolní hlášení DPH, prosadil Elektronickou evidenci tržeb, která je jedním z nejdůležitějších systémových opatření k narovnání podnikatelského prostředí v novodobé historii České republiky. Posílili jsme personálně dlouhodobě oslabované kontrolní a vymáhací agendy Finanční správy, Praha přestala být daňovým rájem. Díky mé usilovné práci na půdě Evropské komise a snaze prosadit pilotní projekt reverse-charge pro Českou republiku se naše země během posledních dvou let stala lídrem daňové agendy v Bruselu. I díky tomu jsme za roky 2014 a 2015 jsme vybrali na daních o 113 mld. Kč víc než v roce 2013. Pro Markétu Šichtařovou stále kapka v moři a trapné peníze?
A neuplavou nám ani velké ryby. Založili jsme například speciální kontrolní týmy s krajskou působností zaměřené právě na mezinárodní zdanění, postavili jsme elitní tým odborníků na kontrolu převodních cen s celostátní působností. Jestliže v roce 2013 byla na základě kontroly převodních cen doměřena daň 71,8 mil. Kč, tak v roce 2015 jsme už takto doměřili 446,2 mil. Kč, tedy více než šestinásobek. Šestinásobné je také zvýšení vykazovaného základu daně z důvodu zintenzivnění těchto kontrol. Stejně tak se Finanční správa soustřeďuje na zamezení úniků a přesouvání zisků do jiných jurisdikcí. Děláme toho proti únikům na korporátní dani mnohem více. Kdo by měl zájem, může si přečíst můjposlední blog, kde se tomuto tématu věnuji podrobněji.
Přesto, že Česká republika se velikostí svého dluhu řadí mezi nejméně zadlužené země Evropské unie, chceme udržovat trend jeho snižování a to se nám již druhý rok po sobě daří. Takže zatímco v roce 2013 byl státní dluh 41,3 % HDP, v roce 2014 už jen 39 % HDP a loni poklesl na 37,2 % HDP. Od mého nástupu na Ministerstvo financí se tedy podařilo z dluhu umazat 4 procentní body. To přestavuje absolutní pokles o 10,4 mld. Kč. I přes mimořádný výdajový apetit mých koaličních partnerů, který s blížícími se volbami s neskrývanou podporou pana premiéra stále více narůstá, budu trvat na tom, aby na konci roku 2016 zůstal dluh v absolutních číslech nanejvýš ve stejné výši, jako byl před mým nástupem, a v poměru k HDP aby se snížil.
V úvodu svého politického komentáře Markéta Šichtařová odhaluje lstivou fintu svého manžela, poradce KDU-ČSL a nominanta této strany do České exportní banky, kterou se jako dítě v mateřské škole naučil používat k svléknutí svých spolužaček. Podobnou hru hraje Šichtařová s čtenáři svého blogu. Rozdíl je v tom, že Pikora si hrál na doktora, zatímco Šichtařová slibuje ekonomickou expertizu. Stejná hra, na jejímž konci zůstávají pouze nenaplněná očekávání. Tuhle hru já se svými voliči rozhodně nehraju.
Psáno pro blog.idnes.cz
