Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Děkuju za možnost tady vystoupit. Jsem kritizován, že málo vystupuji, tak dnes se to budu snažit dohnat.

Začal bych od toho, co se stalo včera. Včera se stalo to, že od rána do večera média krmila občany dezinformací, že Česká republika bude vracet peníze kvůli střetu zájmů Babiše. A znovu bych zopakoval, že to není pravda, že Česká republika nebude vracet peníze, protože na to není ani nejmenší důvod. Celý den se média předháněla v tom, kolik vlastně se má vracet. Nemá se vracet nic. Slovíčkaření, že je to finální pozice. Ano. Přišel audit, auditorská zpráva. Mimochodem byl už avizován tím známým serverem, který je asi napojen online na Evropskou komisi, že už to věděli ve středu, a přišlo to až v pátek. Pikantní na tom je to, že vlastně to bylo doručeno jako poslední akt této Komise, která skončila v sobotu, a v neděli 1. 12. nastoupila nová Komise. A není to Komise. Je to auditní orgán. Auditní orgán, který provedl audit na jednotlivých ministerstvech. A už ten předběžný audit pozice České republiky byla zásadně odmítající. Takže celý den se některá vybraná média snažila vlastně vsugerovat lidem, že se něco bude vracet.

A když pan Faltýnek byl večer v televizi a chtěl jenom připomenout, že už definitivně se vracelo díky tradičním demokratickým stranám titul korupce a manipulace s evropskými penězi 36,4 miliardy, tak pan redaktor mu skákal do řeči. On to nechtěl slyšet. Když jsem poslal esemesku České televizi, tak ve večerních událostech nepřečetli celou esemesku, jenom první větu, protože nechtěli slyšet to, co chceme říct.

Takže zaprvé - není pravda, že se budou vracet peníze. Není na to nejmenší důvod. Považuji za absurdní, že evropští auditoři vykládají české právo, poučují nás, jak ho vykládat.

Vrátil bych se k celé té genezi toho střetu zájmů. Já jsem se stal 29. ledna 2014 místopředsedou vlády a ministrem financí. Odešel jsem z orgánů firmy. A nic se nedělo. V roce 2015 předložila česká vláda návrh zákona o střetu zájmů a tento zákon hlavně proto, že někomu vadilo, že preference hnutí ANO jsou vysoké a bylo potřeba je zarazit a hlavně dostat Babiše ven z politiky, byl změněn na lex Babiš. 

Byla to spolupráce TOP 09 a ČSSD, které předložily ty pozměňovací návrhy, a 26. 9. 2016 Poslanecká sněmovna postoupila schválený zákon Senátu a následně to bylo postoupeno prezidentu republiky, ten to vrátil Sněmovně a 11. ledna 2017 to znovu bylo odhlasováno a plná účinnost lex Babiš nastala 1. 9. 2017. A 9. 2. 2017 byla částečná účinnost. A já jsem postupoval podle toho zákona. Bývalou firmu jsem vložil do svěřenských fondů, založil jsem svěřenské fondy 1. 2. 2017 a 3. 2. 2017 jsem vložil akcie do svěřenských fondů. Takže samozřejmě je to lex Babiš, je to zákon proti Babišovi, je to zákon zlikvidovat Babiše, aby nebyl v politice, protože vadí. Protože Babiše nemůže nikdo zkorumpovat. Babiš nemá žádné výběrčí. A to vadí. No a samozřejmě k tomu, protože tenhle zákon jsem přesvědčen, je protiústavní; já nejsem právník, ale právníci, kteří tomu rozumí, říkají, že je protiústavní, že je v rozporu s evropským právem A prezident republiky na to podal stížnost 15. 2. 2017 a taky poslanci za hnutí ANO dali stížnost na Ústavní soud 8. března 2017. A v únoru to budou tři roky a Ústavní soud nerozhodl. Zajímavé, u církevních restitucí rozhodl za půl roku. Takže doufejme, že rozhodne a pokud poslouchám názory právníků, tak by měl rozhodnout, že ten zákon je protiústavní.

V každém případě, jsem o tom přesvědčen, že auditoři Evropské komise nemají vykládat český zákon. Že to mají být české soudy a česká justice a ne Brusel! Pikantní na tom je to, že média tvrdí: Všechno se bude vracet! To je zajímavé, že i včera, když pan Faltýnek byl v České televizi a chtěl panu redaktorovi, zase mu skočil do řeči. Tady je titulek: "Evropská komise udělila Česku pokutu 22 milionů. Faltýnek byl podle ní ve střetu zájmů." (Ukazuje vytištěné zprávy.) A nestalo se. A nikdo ani neřekl, že: Promiňte, říkali jsme něco, co není pravda. Potom tady byl titulek, že se nebude platit.

Taky pikantní je na tom to, že ten člověk, který stojí za zosnováním toho auditu, bývalý náměstek ministra financí, toho času Pirát, který vlastně byl na Ministerstvu financí, aby bojoval za Evropskou unii a chránil její zájmy, a chránil to tak dobře, že je chránil proti českým zájmům. A před čtyřmi lety vlastně pan náměstek, to bylo v lednu 2015, řekl, že je podezření na podplácení a kartelovou dohodu a udal Českou republiku do Bruselu. To byl ten spor s paní Šlechtovou, kdy bylo tvrzeno, že je tam trestný čin a že je tam nějaký podvod. Všechno bylo vyšetřeno a nic se nestalo. A tady je titulek: "Kartel, který nebyl, stál Česko téměř miliardu." Česká republika díky tomuto pánovi přišla o 800 mil., nenávratně. (Ukazuje vytištěné zprávy.) Ale to samozřejmě nevyhovuje některým médiím. A novináři se ani neptají na to, jak to vlastně bylo. Dneska tenhle pán vystupuje jako největší expert a mluví o tom, že se má něco vracet. Ale to, že on způsobil škodu České republice 820 mil., tak o tom není žádná řeč.

Takže bych chtěl jenom říct, že pokud nás opozice vyzývá vládu, že máme něco zveřejňovat, prosím vás, my nemáme co zveřejňovat. Je to záležitost auditních orgánů a já budu velice rád, když pan Hřib to zveřejní. Piráti, nevím, jestli pan Hřib zašel do Bruselu to nějak ještě vyřídit, aby to mohl zveřejnit, tak já se budu těšit, klidně to zveřejněte! Já s tím nemám absolutně žádný problém. S čím mám problém, je to, že se lže, že se bude něco vracet a že je to definitivní. A není to pravda. Protože to, co přišlo, kde auditor vlastně vyzývá Českou republiku, aby informovala, zda přijme, nebo nepřijme závěry toho auditu. Takže přijme, nebo nepřijme. Takže je jasné, že sice je to definitivní audit auditorů, ale není to definitivní rozhodnutí. A není pravda, že se něco má vracet! A že Česká republika má podat zprávu o provádění doporučení do 60 kalendářních dnů od předložení národní jazykové verze této závěrečné zprávy o auditu. Tak já bych poprosil všechna média, aby skutečně neříkala, že se něco bude vracet. Vracelo se díky tradičním demokratickým stranám 36,8 mld. nenávratně pryč, to zaplatili daňoví poplatníci. A díky tomu pánovi, který za tím stojí a který všude má jasný názor, jsme vraceli víc než 800 mil. A to je fakt!

Takže já jsem o tom přesvědčen, že žádný střet zájmů nemám a logicky nemůžu mít, protože tady vznikl zákon proti Babišovi a já jsem postupoval podle toho zákona. A znovu opakuji, evropští auditoři nejsou na to, aby vykládali české zákony. Česká republika je svrchovaný stát a není možné, aby místo české justice vykládali naše zákony.

Takže jsem se chtěl k tomu vyjádřit, protože byla svolána mimořádná schůze, nebo bod, bod k údajnému střetu zájmů. A nemám ani důvod se toho zúčastnit, protože zkrátka se mě to netýká. A předpokládám, že paní ministryně Dostálová, která taky není ta, která rozhoduje o stanovisku České republiky, ale jsou to úředníci, jsou to auditní orgány, nezávislí úředníci, kteří se k tomu vyjádří. Velice zajímavé bylo, že celý den byly různé částky. Ale samozřejmě, jednou se řeklo půl miliardy, tak to všichni opakují. A sám jsem zvědav - ta částka průběžně klesala celý den, tak uvidíme, jak to dopadne. V každém případě jsme jenom na začátku nějakého procesu.

Dnes máme rozhodnout o nejdůležitějším zákonu, každoročně nejdůležitější zákon o státním rozpočtu, a doufejme, že ten celý den se občané v médiích taky něco dozvědí o tom, co naše vláda dělá pro ně a neskončí to zase, jak už je zvykem, Čapím hnízdem.

Ano, tam to začíná. Vy jste tady nechali rozkrást tisíce miliard, rozvrátili jste celou ekonomiku, nechali jste vytunelovat banky, fondy, firmy a za třicet let je největší problém Čapí hnízdo, kde mimochodem Česká republika dostala tu dotaci a ta firma, která měla na to nárok, to vrátila. Tak pokud to tak je, tak já myslím, že občané nejsou hloupí.

Návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky, ať již investicemi do infrastruktury nebo do vzdělávání, vědy, výzkumu či inovací. Ten návrh rozpočtu je prorůstový, jednoznačně zvyšuje nadále životní úroveň nejen seniorů, ale i rodin pečujících o malé děti. A ten návrh stojí na makroekonomickém scénáři a predikci příjmů, které byly v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, posouzený nezávislým výborem pro rozpočtové prognózy, který dne 29. srpna 2019 shledal obě prognózy na rok 2019 a 2020 za realistické.

Přes poměrně různorodé názory členů, které výbor odůvodnil značnými riziky ve vnějším prostředí, se většina přítomných shodla, že prognózy Ministerstva financí jsou vnitřně konzistentní a v klíčových parametrech odpovídají jejich očekávání. Chtěl bych zdůraznit, že i když dochází k ochlazení ekonomiky, hlavně světové ekonomiky, naše vláda nikdy nezaškrtí ekonomiku tak, jak to udělala pravicová vláda za minulé krize, kdy vzala peníze lidem, důchodcům, zaměstnancům a ještě tu krizi prohloubila. Náš přístup bude opačný. Pokud bude hůř, o to víc stát bude pumpovat peníze do lidí, do platů, do důchodů, do ekonomiky a do investic.

Pro plán a realizaci fiskální politiky jsou od roku 2017 mantinely dány zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V jejich rámci lze fiskální politiku následujících let charakterizovat jako neutrální až mírně expanzivní, což je plně v souladu s realitou zpomalování ekonomického růstu. Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2019 skončit přebytkem ve výši 0,3 % HDP a pro rok 2020 očekáváme přebytek 0,1 % HDP, který reflektuje plnění programových priorit vlády. Jde o to, že my máme jedny z nejlepších veřejných rozpočtů v Evropě. My se skutečně máme čím chlubit. A ten růst, který se předpokládá, je téměř třikrát vyšší než průměrný růst eurozóny. Proto taky říkáme, že - aspoň za této vlády - určitě do eurozóny nechceme. Nejdřív se musí eurozóna reformovat, vyřešit si své problémy a perspektivně uvidíme, jestli se jim to povede.

U dluhu vládních institucí očekáváme další pokles. (Hluk v sále.) Když jsem nastupoval jako ministr financí, tak dluh vládních institucí byl 44,9 %. (Ukazuje materiály.) A tady je vidět na tom grafu, že postupně klesá ze 44,9 % na 30,6 predikce 2020. (Ukazuje materiály.) A znova opakuji, máme přebytkový sektor vládních institucí.

Co se týká státního dluhu, tak tam je to podobné. Když jsem nastupoval do funkce a naše koaliční vláda 2014, státní dluh byl 41,1 % a už dnes jsme pod 30 % vůči HDP a předpokládá se, že příští rok to ještě klesne. Takže máme jednu z nejméně zadlužených ekonomik Evropy. Před námi jsou Lucemburk, Estonsko, malé ekonomiky. A z těch větších jsme na tom absolutně nejlíp a paní ministryně financí, když chodí po Evropě všude, jí chválí, jaké máme skvělé rozpočty. Díky tomu jsme i získali po 17 letech nový rating od Moody´s. Byl udělen 4. 10. 2019. Je to rating na úrovni Belgie.

Co se týká růstu HDP a kupní síly, tak jsme, jak už jsem to avizoval, překonali další stát podle OECD - Španělsko. Česká republika bohatne, zažívá nejlepší období své historie a Moody´s v tom ratingu říká, že je to díky, i díky reformám vlád od roku 2014. To se řeklo poprvé. Nikdy předtím to takhle nebylo napsáno. Je třeba zdůraznit, že žádná velká krize se neblíží. My nemáme krizi. Stále někdo mluví, že je nějaká krize. Nevím, proč se stále strašíme, když ten příští rok rozpočet jasně pumpuje peníze do ekonomiky, mezi lidi. A i ten výhled je pro nás příznivý, do konce roku 2021 Ministerstvo financí avizuje porovnání s rokem 2020 nárůst HDP. V žebříčcích stoupáme. Jsme nejstabilnější ekonomika v Evropě, v mezinárodních žebříčcích samozřejmě je problém stavební povolení, ale k tomu se ještě dostanu.

Další zpráva 22. listopadu - Čechům hrozí chudoba zejména v Evropské unii, tvrdí statistiky. Takže já myslím, že je to černé na bílém, že se nám daří. A samozřejmě, co je nejdůležitější, pokud nás někdo hodnotí, média, opozice, bylo by dobré už konečně uznat, že toto je náš program. Toto je programové prohlášení vlády České republiky. Ano, jedna věc a toto je kompromis menšinové vlády s ČSSD, naší vlády, a pokud někdo nás kritizuje, tak by si ho měl přečíst, protože my ho přesně plníme, jako jedni z mála od revoluce plníme to, co jsme slíbili lidem před volbami.

Někdo říká, že máme štěstí a že nám to roste automaticky. (Ukazuje materiály.) Tak prosím vás, tohle je graf růstu HDP v procentech a když se podíváte na tuhle masu mezi 2003 a 2008, tak tam byl růst 4,7, 6,6, 7 %, 5,6 %, ano a toto je náš růst. Takže to není pravda, že nám to spadlo do klína. My jsme pro to něco i udělali. Lidi do roku 2013 se báli utrácet, protože zkrátka přišli o peníze. Snižovali jim platy a jsme získali jejich důvěru.

A když se podíváte dneska na tu spotřebu - a ten růst je dán spotřebou - a samozřejmě i stát navyšuje svoji spotřebu a bude dál navyšovat - když se podíváte na spotřebu domácností v roce 2013, když končila vláda pravice, tak spotřeba domácností 2018 je 5,7, tak to je 3,5krát víc, nebo spotřeba vládních institucí 2013 byla 2,7 a 2018 9,9, téměř 4krát. Takže tady je jasné číslo, že my ty peníze pumpujeme a že lidi nemají mít žádné obavy o budoucnost naší země, protože naši zemi čeká skvělá budoucnost, my se vracíme tam, kde jsme byli za První republiky.

Tady vidíte HDP nominálně, jak to vypadá (stále ukazuje na grafech), jak to bylo před námi. A nemůžou se vymlouvat na krizi. Krize byla 2009, potom pravice opozice vytvořila další krizi. A za nás to jednoznačně roste. A roste to stále víc a bude to růst.

Ohledně deficitu. My samozřejmě máme v programovém prohlášení vlády napsáno, jasně jsme už na začátku řekli, že budeme podporovat dlouhodobý hospodářský růst, a je tam napsáno - ctíme pravidlo, že případný deficit musí být nižší než výše investic z národních zdrojů. Rovněž budeme dlouhodobě stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a udržíme ho na nízké úrovni. Tak paní ministryně financí tady není, ale ona samozřejmě si dala ještě vyšší cíl, kdy jsme ani nemuseli, ten deficit byl původně 50, ona to snížila na 40. Ale kdybychom drželi těch 30 % poměru stabilizace vůči HDP zadluženost, tak samozřejmě ten deficit mohl být vyšší z titulu investic. Ale je otázka, jak jsme na ně připravení a hlavně jak máme na ně legislativu.

Takže ten rozpočet - tady jsou parametry - a samozřejmě vždycky je debata, proč máme deficit. Podstatné je, jaký je výsledek a kolik jsme vlastně napumpovali těch peněz do ekonomiky. V roce 2018 jsme měli v plánu deficit 50 a skončili jsme 2,9 %. A pokud vyčítáme opozici, co nám tady zanechali - a nechci se k tomu už vracet, ale to dědictví ODS je šílené. Protože víte, v tom našem deficitu vy jste definitivně zničili náš rozpočet a to tím, že jste solárům postaveným do konce roku 2010 - pan premiér Topolánek - dali zaručenou zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny na dobu 20 let. 20 let! A víte, kolik jsou ty soláry v tom našem rozpočtu? No 30 mld.! 30 mld. A tento rok taky 30 mld. A 2018 taky 30 mld. Takže pan prezident nám nadává, že něco máme dělat se solárami, ale to dědictví ODS, to je ten 1 000miliardový tunel na soláry. A my to stále máme v tom rozpočtu. Takže je skutečně pikantní, když vy dáváte tady různé pozměňováky a kritizujete náš deficit, když kdyby nebyly ty soláry, tak jsme mohli těch 30 mld. dát skutečně potřebným. Takže ten rozpočet je likvidován tímto solárním tunelem a je potřeba o tom mluvit, protože lidi zapomínají. A já se nechci vracet do minulosti. (Ozývá se smích zprava.) No tak to bych tady četl tři hodiny, co jste všechno udělali, ODS, máte to na mém Facebooku, v nedělním příběhu, doufám, že ho čtou všichni, ale to by bylo na strašně dlouho.

Investice. Údajně málo investujeme. Tak já jsem se náhodou díval na Otázky Václava Moravce a byli tam ekonomové, pan ekonom ING Bank, který říkal, že vůči HDP Česká republika je téměř na špici, 4 % HDP investujeme. Průměr Eurozóny je jenom 2,5 a Německo je na 2 %, takže my investujeme o 100 % víc než Německo a to jsme ještě ani pořádně nezačali, protože samozřejmě ten start, to bylo to dědictví legislativy, nevykoupené pozemky, žádné projekty atd. Takže tady jsou kapitálové výdaje, to jsou ty investice (ukazuje na grafu). A tady vidíte meziročně nárůst 24 mld. 24 mld. A to je včetně evropských peněz. Toto je graf. Národní zdroje. Světlemodré, to je pravice, tam vidíte, jak to dopadlo, rozpočet 2014, to jsme ještě zdědili, a tady jdeme nahoru. Takže 2020 národní zdroje 88 mld. a my máme v programovém prohlášení vlády, že to musí být vyšší než deficit. Deficit je 40, takže to plníme.

Takže důležité je, samozřejmě co my jsme tady udělali a proč my můžeme tolik dávat peněz důchodcům a státním zaměstnancům. A to nejsou ti byrokrati, to jsou hasiči, policisté, vojáci, učitelé atd. No protože jsme vybrali daně. My jsme šli a když jsem se stal ministrem financí, tak jsem si řekl - my nebudeme navyšovat daně, budeme snižovat daně a vybírat daně. Tak tady to vidíte, jak jsme de facto startovali 550 mld. 2013 a příští rok je to 818 mld., takže rozdíl je 278 navíc. Daně. Kontrolní hlášení. EET. 33 mld. Jednoznačně. Příjmy z pojistného. Startovali jsme 2013 372 mld., příští rok 586 mld., nárůst 217 mld. To jsou peníze na důchody. My máme přebytkový důchodový účet, i když dramaticky důchody navyšujeme, ale samozřejmě stále jsou nízké. Odvody veřejného zdravotního pojištění. Start 2013 228 mld., příští rok 350 mld. teče do zdravotnictví. Rozdíl 120 mld.

Takže když to všechno načtu - to jsou ty hlavní příjmy - je to, vážení, 601 mld.! 601 mld. za období od roku 2014 do plánu 2020 jsme vybrali do rozpočtu. A zároveň kontinuálně snižujeme daně. Od roku 2014 je to 129,7 mld., přepočteno podle jednotlivých položek: Snížení DPH - tady máme ODS DPH (ukazuje na grafu) - startovali 5 %, navyšovali, slibovali něco. Musím se vždycky bavit - superhrubá mzda, jak teďka mě zkoušel pan Moravec. Vždyť to je největší podvod ODS. Oni řekli rovná daň 15 %. A potom jim to nevyšlo, tak místo základu 100 dali 134, takže je to 20,1. Ale kdybychom to dneska zrušili, jak oni to navrhujou, tak je to minus 80 mld.! Tak máme minus 120 mld. To je jejich návrh. Nesmysl.

Snižujeme daně. DPH jsme šli dolů. (Ozývá se smích zprava.) Nevím, proč se smějou. Můžu dokázat na konkrétních sazbách. Školkovné. Slevy na děti za staré koalice, to jsme dělali několikrát, to je 9 mld. Osvobození výsluh ozbrojeným složkám. Vrácení slevy na dani pracujícím důchodcům 3,5 mld. Navrácení slev paušalistům z řad OSVČ 2,8 mld. Zvýšení odpočtu životního a penzijního pojištění. Změna zdanění pilotů. Zvýšení odpočtu pro dárce krve a další. Možnost odepisování majetku obcí neziskovými subjekty atd. 130 mld. snížení daní.

A zároveň jsme je navýšili. Díky tomu, že vybíráme ty daně, protože je potřeba říct, že stát funguje tak, že my vybereme daně, rozdělíme je mezi samosprávu - to jsou kraje, obce a města, tak ty se topí v penězích. Obce, kraje města mají na účtech 333 mld. Díky čemu? Protože toto jsou daňové příjmy obcí a krajů od roku 2013. (Ukazuje graf.) Předpoklad 2020 navýšení téměř 100 mld. - obce a kraje. Podívejte se na tu čáru - kapitálové výdaje obcí. A to je skvělé a já jsem rád, protože obce a starostové můžou být příklad pro hospodaření pro stát. Ano? Kapitálové výdaje 2019 budou téměř 104 mld. Takže samozřejmě i díky - a upravovali jsme RUD, to tu ani nebudu číst, to jsme museli napravovat všechno, co vlastně tady jsme zdědili po opozici.

Tady byla velká debata - dotace na sociální služby. Takže, prosím vás, konečně se už na to podívejte, jak to vypadalo za demobloku: 2007 - 7,122 mld. a klesli jsme na 6,550 mld. A kolik to bude tento rok? 16,780 mld. a příští rok 17,836 mld. Takže de facto od roku 2004, kdy jsme startovali, sociální služby se navýší o 10 mld. A já jsem opakovaně žádal kraje, aby nám konečně, tady sedí dva hejtmani, aby nám ukázali, kde to skončilo, ale podle jednotlivých zařízení. A když jsem byl v Říčanech na oslavě 100 let mé sousedky, tak tam vím, že ten plat šel ze 17 tisíc na 27 tisíc. Proč nám to konečně neukážete, abychom viděli, jak to proteklo přes ty kraje. Takže, vážení, 10 mld. navíc! Díky nám. Podívejte se na světlou barvu demobloku. (Prezentuje graf.) Já myslím, že to je úplně jasné.

Pojďme na platy. Průměrný plat příslušníků policie. Tady jim ještě vzali peníze - demoblok. 2010 byla průměrná mzda 33 340. Skončilo to někde 2012 - 31. My jsme startovali z 32 tis. Odhad na příští rok je 49 tis. - průměrná mzda. Hasiči, strašně důležití, strašně důležitá profese pro nás všechny. Start 2013 - 31 802. Dědictví demobloku. Kolik je odhad příští rok? 50 146! Téměř dvacet tisíc navíc.

Jak to vypadá s platem ve vládou regulované sféře celkem? To jsou platy ve státní sféře. To znamená učitelé, hasiči, policisté, vojáci. Tak 2013 - 25 107 a příští rok odhad 39 569 průměrná měsíční mzda. Tak je jasné, když vidíme tahle čísla, že lidé nemají obavu, protože my budeme pokračovat v tom navýšení. Průměrná mzda, ta je nižší než ve státní sféře. Stát 25 tis. - 2013, příští rok 36 tis.

Tady byla velká debata o minimální mzdě. Ano, je pravda, že v porovnání se Slovenskem a s Polskem naše minimální mzda byla na nízké úrovni, ale je potřeba mluvit o průměrné mzdě a průměrná mzda v porovnání se Slovenskem je o 7,5 tis. měsíčně navíc vyšší, vůči Polsku 6 tis. To je minimální mzda. Koukejte, demoblok, jak to měl hezké! Osm tisíc v lince od 2007 do 2012. Nic. Stále 8 tis. 2013 - dvě stovky navíc. My jsme startovali na 8,5 tis., 14 600. Je jasné, že tohle vchází do zaručené mzdy. To je samozřejmě osm profesí, na které to má vliv. A je jasné, že ne všechny firmy jsou Škoda auto nebo Siemens nebo další, které mají samozřejmě obrovské platy, nebo banky a další. Ano, takže je potřeba skutečně, aby i ty menší české firmy to ustály.

Nám je vyčítáno, kolik máme státních úředníků. Přitom se to tak říká, že státní úředníci, ale to nejsou státní úředníci. To jsou, tady je máme, učitelé - porovnání mezi 2013 a 2019: 31 tisíc navíc, a to stále máme málo. Nám vyčítají, že máme hledat učitele, ale to je problém zřizovatele - školy, ředitelé nebo ty obce. A další: policie, hasiči, vězeňská služba, celníci, vojáci z povolání. Samozřejmě navyšujeme vojáky. Potřebujeme 30 tis. vojáků. Máme malou armádu. Tam také demoblok zaspal dobu. Takže to jsou ti státní zaměstnanci a poprvé vlastně v historii paní ministryně Schillerová přistoupila k tomu, že na rok 2020 promítla krácení počtu míst a objemu prostředků na platy stanovené vládou dle specifik jednotlivých kapitol. Krácení se nevztahovalo na příslušníky bezpečnostních sborů, vojáky z povolání, zaměstnance v regionálním školství a zaměstnance v tzv. parlamentních kapitolách. Toto opatření - poprvé snižujeme počet míst o 2 970 - přineslo úsporu 1 mld. 170 mil. Poprvé!

Můžeme se bavit o platech, jak to vypadalo 2013 a jak je to teď. Vždycky jsme to dělali, za minulé koaliční vlády jsem nebyl schopen to prosadit jako ministr financí, protože jsme neměli ve vládě většinu, tak se to dělalo vždycky procenty. Takže GIBS, který měl, nevím, tady 2013 - 34 573 průměr a na rok 2020 má už 64 tis., vždycky měli nejvyšší průměr, tak samozřejmě když procentuálně jsme to navyšovali, tak ti, kteří měli dost nebo nechci říct moc, tak měli ještě víc, protože samozřejmě procenta, plošné navyšování, je špatně. A potom samozřejmě Ministerstvo kultury, učitelé, tak ti v podstatě neměli to navýšení. Neměli. Takže poprvé už na tento rok jsme jasně řekli, že to nebudeme dělat plošně, a musím říct, že jediná profese, která měla absolutní preferenci u nás, a je to i v programovém prohlášení vlády, jsou učitelé. Na tento rok je navýšení 15,9 %. A pokud někdo mě chystá za slovo a odvolává se na něco vytrhnutého z kontextu, že jsem něco slíbil, tak prosím vás, si přečtěte znovu programové prohlášení vlády ČR. Tady je to napsané: Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017. Ano? Takže to je přesně, jak jsme to slíbili. Chápu, že jsou tady nějaké návrhy jiné, ale prosím vás, buďme objektivní. Buďme objektivní a podívejme se znovu na ty statistiky. Vývoj platů pedagogických pracovníků od roku 2008. Startovali jsme, ten rozpočet jsme zdědili, na 26 397 a už tento rok jsme na 38 231. Ale to je průměr všech, ne že někdo říká, že to jsou ty vyšší tarify tabulky. Ne! 

A my plníme, a splníme, co jsme slíbili. To znamená predikce 2021 - 45 342. Nepedagogové - to jsme se zavázali také. Tady je to vidět. (Ukazuje graf.) Start 14 861 a predikce příští rok 23 600 a 2021 26 263. A hlavně byla debata, ano, kolik je nástupní plat mladých učitelů. Tak tady máte porovnání (ukazuje podklady). Devátá platová třída, první stupeň - to červené nebo oranžové - je pedagogický pracovník - 27 300, a to modré, to je úředník územně správního celku. Ten startuje na 18 tisících. To je rozdíl 9 tisíc. A stejně je to státní zaměstnanec - 18 230. Takže pro nás jsou pedagogové, učitelé absolutní priorita, protože tam samozřejmě to všechno začíná. A my potřebujeme mít motivované učitele, chceme, aby to byla nejprestižnější profese, tak jak je to ve Finsku.

Ale k tomu školství já se ještě dostanu. Takže my jsme se rozhodli - jedině u učitelů máme navýšení 10 %. Všichni ostatní dostanou 1 500 korun měsíčně do tarifů na zaměstnance a současně jsme zrušili první stupnici platových tarifů. To znamená, že například u nepedagogických pracovníků, pro kuchařky a školníky atd. tam to skáče až někde více než 10 %. Takže 1 500 všichni do tarifu, to znamená, že ti, co měli nejméně, mají největší procentuální nárůst. A ti, co měli nejvíc, mají menší procentuální nárůst. A v průměru je to asi 4,5 %. A v tom budeme pokračovat. My potřebujeme samozřejmě navyšovat platy, my potřebujeme dát záruku lidem, aby se nebáli utrácet.

Jedna z priorit, nebo jedna z hlavních priorit, se kterou jsme šli do voleb jsou samozřejmě důchody. Důchody jsou z rozpočtu největší položka - 510 mld. (Ukazuje podklady.) Tady vidíte v 2013 tři sta... to je třetina téměř výdajů rozpočtu. Máme 2,6 mil. důchodců a my jsme slíbili, a už jsme splnili ten vyměřovací základ. A můžeme se podívat, jak na tom byl demoblok (opět ukazuje podklady), 2010 nula, 2014 45 korun. A my jsme za šest let jsme za jeden rok dali stejně jak vloni za pět nebo šest let. Proměna výše vyplacených starobních důchodů za období 2009 do 2021. Ano, start. 11 065 a náš závazek je 2021 - 15 000 korun, tady to vychází na 15 116. Takže jednoznačně plníme. A samozřejmě bavíme se o reformě důchodů, která... čekáme samozřejmě, jak dopadne komise důchodová. Jde o to, abychom skutečně napravili ten rozdíl v důchodech mezi... hlavně ženy mají asi o 2 tis. korun menší důchod, a hlavně abychom konečně už vyřešili ty profese, které by si zasloužily chodit do důchodu dřív. Co se týká věku odchodu do důchodu, tam neplánujeme žádné, žádné změny. To bych chtěl zdůraznit.

Takže z hlediska toho rozpočtu já myslím, že jsme tomu věnovali velkou pozornost. Vlastně to vyjednávání trvalo strašně dlouho. A je to kompromis, je to dobrý rozpočet a samozřejmě ty návrhy opozice nejsou ani v souladu, ani v souladu s našimi rozpočtovými pravidly. Pozměňovací návrh poslanců Fialy a Stanjury a dalších, z toho vyplývá a ty jejich návrhy znamenají, chtějí snížit vládní rozpočtovou rezervu pod minimální úroveň stanovenou rozpočtovými pravidly. To je 0,3 %. To není vůbec hlasovatelné. Chtějí snížit výdaje, které souvisí s příjmy z rozpočtu EU, a které byly schváleny již v prvním čtení. Za další. Chtějí snížit výdaje na dávky nemocenského pojištění pod úroveň očekávané skutečnosti letošního roku. To je absurdní.

Chtějí snížit výdaje na dávky státní sociální podpory, čímž by bylo ohroženo vyplácení navýšeného rodičovského příspěvku. Ty návrhy mají takovéhle dopady do kapitol. MPSV - chtějí snížit výdaje u České správy sociálního zabezpečení a úřadu práce zejména na platy. Přitom tyhle dvě instituce mají jedny z nejnižších platů (se smíchem) ve státní správě.

V kapitole Všeobecná pokladní správa je navrženo ze strany opozice a ODS snížit výdaje na podporu exportu. Ale to je vaše dědictví, vážení. Vždyť ta Česká exportní banka, kde se dělali hrozné zvěrstva, a která nám už udělala ránu do rozpočtu asi 39 mld. To je vaše dílo! A my teď to musíme platit. Snížit výdaje na realizaci státních záruk. Ano, to je stále stejné. Snížit ostatní výdaje by znamenalo omezit poskytování prostředků mezinárodním finančním institucím, výdaje na sčítání lidu a bytů v roce 2021 a výdaje na datové schránky.

V kapitole Ministerstva dopravy navrhuje opozice snížit výdaje na kompenzace slev jízdného o 5,5 mld. Takže prosím vás, přečtěte si programové prohlášení vlády ČR. Máte to na první straně hned. (Ukazuje podklady.) Nevím, proč to stále někdo kritizuje, máme to tam od počátku. A tady na straně 1 je: Vláda zavede nejpozději do konce roku 2018 slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do dovršení věku 26 let. To je programové prohlášení. Proto ho plníme. A musím se smát, když tedy údajně paní Udženija teď navrhuje, že studenti budou do celé Evropy jezdit zdarma. My jsme to udělali proto, aby studenti měli nějaký příspěvek na drahé nájemné, protože bohužel nejsou byty a nájem je vysoký pro ně. Takže je to absolutně nepřijatelné. A myslím si, že senioři tu slevu velice oceňují, že to využívají. A samozřejmě zároveň se zvýšila i přeprava cestujících veřejnou dopravou.

ODS chce snížit výdaje spojené s kosmickými aktivitami o 500 mil. A celkové výdaje spojené s členstvím ČR v ESA hrazené z rozpočtu Ministerstva dopravy v roce 2019 jsou ve výši 932 mil. Takže celkové výdaje spojené s členstvím ČR v ESA na roky 2020 a 2021 jsou ve výši 1,208 miliardy ročně. Kosmické aktivity významně přispívají ekonomickému růstu a zaměstnanosti v České republice a zároveň dodávají moderní technologie a služby, které dále umožňují rozvíjet další oblasti a jsou odrazem ekonomické vyspělosti země. Kosmické aktivity představují stabilitu a protiváhu negativním ekonomickým trendům. Tak my jsme přece chtěli hi-tech. My chceme - Česká republika země pro budoucnost. 

Inovační strategie pana Havlíčka.

Dále ODS chce snížit ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu o 1,4 mld. Toto je hlavně ten ukazatel na kompenzaci slev jízdného a výdaje spojené s kosmickými aktivitami.

V kapitole Ministerstvo pro místní rozvoj je navrženo snížit výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch o 2,9 mld. Takové snížení by znamenalo v podstatě ukončení financování této oblasti včetně národních programů příspěvkových organizací Czech Tourist, který zajišťuje propagaci České republiky v zahraničí a centra regionálního rozvoje.

V kapitole MPO je navrženo snížit výdaje na podporu podnikání o 5,8 mld., čímž by došlo k ohrožení spolufinancování projektu v rámci OPI (?) výzkumu a vývoje, průmyslových zón a brownfieldů. Snížení by znamenalo i snížení prostředků EU na výzkum a vývoj. Já si pamatuji, že dokonce pravice uvažovala, že zruší Akademii věd. Tehdy. Absurdní.

A prosím vás, když tady mám tu vaši tiskovou konferenci, učíme vládu šetřit. Přemrštěná podpora korporací. Takže vy jste byli ve vládě, kdy dostaly korporace daňové úlevy, já nevím, asi za patnáct let, asi 54 mld., a naše vláda skončila s dotacemi pro montovny a sklady, ano, kde jsme rozdali tolik peněz, takže nechápu, my jsme to udělali, ale vy jste to podporovali.

Dotace agrokomplexům. To nikdo neví co to je. Ptal jsem se ministra Tomana, co je tím myšleno, takže možná by bylo dobré to vysvětlit, protože to neexistuje. Nejsou žádné dotace agrokomplexům. Každý zemědělec dostává dotace na hektar a dokonce ti větší tam mají i limit. Takže tady se navrhuje o 4,8 mld. méně, snížit ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost o 1,2 mld. .

U Ministerstva životního prostředí je navrženo snížit o 600 mil. Kč, čímž by byl ohrožen chod podřízených organizací, zajišťujících správu a činnost v ochraně životního prostředí.

Dále se sjedná o prostředky na podporu výzkumu a vývoje či příspěvky zoologickým zahradám a neziskovým organizacím, takže to skutečně nejsou dobré návrhy pro snížení rozpočtu a pro přesun mezi kapitolami.

Já bych teď řekl něco o naší inovační strategii. My jsme o tom přesvědčeni a dobře že jsme změnili název Česká republika země pro budoucnost, předtím jsme byli země příběhů /nevím jakých/, my jsme se akorát na zahraničních cestách styděli, co to je za nesmysl, země příběhů. Takže co je důležité, my připravujeme národní hospodářskou strategii. Bohužel naší zemi chyběla jasná hospodářská vize. Máme desítky strategických dokumentů, většinu z nich ale v akademických nebo ministerských šuplících, výsledkem bylo, že se plány tvořily izolovaně na jednotlivých ministerstvech, chyběla koncentrace strategických cílů pod jednou střechou a provázání s různými oblastmi hospodářství.

Místopředseda vlády pro hospodářství v tuto chvíli připravuje základní teze, které budou vodítkem pro přípravu hospodářské strategie samotné. Cílem hospodářské strategie bude posunout Českou republiky nejvíce konkurenceschopných ekonomik světa do roku 2030. Chceme přitom pracovat s tím, co už bylo vytvořeno a k tomu přidat nezbytné. Naší ambicí je stávající strategie zásadně zredukovat, provázat, aktualizovat ve vazbě na priority země a zastřešit ve smyslu důsledného řízení.

Základem připravované hospodářské vize je inovační strategie České republiky 2019 - 2030. Inspirací hospodářské vize jsou skandinávské země, Nizozemsko, Švýcarsko nebo například Irsko, tedy státy, které velmi úspěšně postavily prosperitu na spolupráci vědy s průmyslem a obchodem.

Klíčovým prvkem hospodářské strategie se stane již implementační část, založená na konkrétních cílech, spojených s řízením, časováním, návazností na finanční zdroje, pravidelném monitoringu a vyhodnocování. Za zcela zásadní považujeme skutečnost, že na formulování hospodářské vize se aktivně podílejí nejvýznamnější zástupci zaměstnavatelů, malých a středních podniků a živnostníků, odborů, akademických a vědeckých institucí, dotčených ministerstev a zástupců regionů.

Vytváříme tím předpoklady kontinuity i za horizont současné vlády, protože předpokládáme, že ty vlády, které přijdou po nás, v tom budou pokračovat.

Pilíře národní hospodářské strategie jsou: průmysl, stavebnictví a suroviny, doprava, energetika, vzdělávání a trh práce, podnikání a obchod, výzkum, vývoj, inovace a digitalizace, regiony, krajina a zemědělství a zdraví.

Teze a analýzy národní hospodářské strategie budou představeny do konce roku 2019 v rámci prvního výročí inovační strategie bude na jaře na jejich základě představena strategie hospodářská.

Dále, jak je známo, jsme založili národní rozvojový fond. Národní rozvojový fond je založen na myšlence, která dozrávala již delší dobu a která vyplynula z toho, že investiční potřeby země v oblasti rozvoje infrastruktury dlouhodobě převyšují disponibilní objem veřejných zdrojů, které jsou k jejich pokrytí třeba, že tato mezera dále vzroste poté, až se omezí nadstandardní příliv prostředků z evropských strukturálních fondů. Národní rozvojový fond by měl poskytnout financování významným infrastrukturálním projektům na principu partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. Bude připraven investovat do infrastruktury v oblasti dopravy, vzdělávání, zdravotnictví a dalších.

Jedním ze zdrojů projektu, vhodných k realizaci prostřednictvím národního rozvojového fondu bude i národní investiční plán.

Jak bude národní rozvojový fond fungovat? Zakladatelem národního rozvojového fondu a jeho jediným akcionářem bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Fond bude mít profesionální vedení, které bude respektovat principy řádného hospodáře a bude se řídit legislativními pravidly kolektivního investování. Cílem investičních strategií fondu bude návratnost investic, dosahování maximálního efektu investice na daný projekt a zhodnocení investovaných prostředků v takové míře, aby to motivovalo a umožňovalo vstup investorů do národního rozvojového fondu a také jejich dlouhodobý růst se současnou měřitelností společenských přínosů investice.

Role národního rozvojového fondu spočívá ve zvýšení zájmu o financování projektů, podpořených NRF(?), které poskytuje juniorní financování a přebírá část rizika, angažmá NRF(?), snižuje celkové finanční náklady na projekt, zvýšení dostupnosti financování pro konečné uživatele a také konečně samozřejmě chceme urychlit PPP projekty.

Takže národní rozvojový fond - ta situace je, že do konce roku 2019 se připravují podklady pro podání žádosti o licenci České národní banky pro národní rozvojový fond jako investiční fond, to znamená ......... (?) podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Na přípravě těchto podkladů budou spolupracovat všichni signatáři memoranda. To memorandum bylo podepsáno 19. září 2019 představiteli čtyř bank, České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Unicredit bank a memorandum o spolupráci při realizaci záměrů zřízení národního rozvojového fondu. Banky v něm potvrdily připravenost dobrovolně investovat případně spolu s dalšími investory do fondu až 7 mld. Kč.

Co se týká živnostníků, my jsme kritizováni, že pro živnostníky nic neděláme, což samozřejmě není pravda. Ten resort v kompetenci hnutí ANO krátce. Až s příchodem pana ministra Havlíčka, který byl předsedou Asociace živnostníků, malých a středních firem, jsme představili živnostenský balíček, který spočívá v podpoře rodinného podnikání, kde jsme řekli úkoly - schválit definici pojmu rodina - živnost a rodina - obchodní korporace, to už je splněno.

připravit příručku, jak předat rodinnou firmu další generaci - splněno. Zavést registraci rodinných firem - to bude v březnu 2020. Realizovat další kroky jako přístup k financím. Rozjeli jsme pro rodinné firmy speciální programy v ČMZRB(?), záruky, úvěry, lepší úroky. Jednodušší rozjezd, stát musí zájemcům o živnostenské oprávnění jejich podnikatelský start maximálně usnadnit. Proto jsme přes Portál občana zjednodušili ohlašování živnosti a vyřízení žádosti o koncesi včetně registrací k daním a odvodům. Úkoly: zařídit pohodlnější vyřízení živnostenského oprávnění přes Portál občana - splněno. Usnadnit registraci k daňovým povinnostem a odvodům přes Portál občana - splněno. Ještě potřebujeme zkrátit registraci na DPH. Umožnit složení základního kapitálu pro s.r.o v notářské úschově, bude v roce 2020. Firmu je dneska možné založit on line během několika desítek minut, včetně registrace k daňovým povinnostem. My jsme samozřejmě kritizováni za to, že dlouho trvá vyřízení DPH, o tom jednáme s Ministerstvem financí, aby to zkrátili na minimum.

Dále v balíčku pro živnostníky jsou změny v zákonech jen dvakrát ročně. Legislativa ošetřující podnikání se mění v nepravidelných intervalech a je těžké vývoj sledovat, takže naše úkoly: vyhradit dva dny, 1. ledna a 1. července, pro účinnost zákonů s dopadem na živnostníky a další podnikatelské subjekty - to je splněno. Realizovat faktické využívání těchto dvou dnů pro zavádění nových zákonů s dopadem na živnostníky a další podnikatelské subjekty, kromě ospravedlnitelných výjimek, které musí být vždy řádně odůvodněné, to je připraveno na 2020.

Konec daňovým výjimkám. Úkoly: provést důkladnou analýzu stávajících daňových výjimek a vyhodnotit jejich vliv na výši obecné sazby daně, to bude 2020. Zahájit redukci zobecňování a slučování výjimek - zahájeno, např. stravenky a další 2020. Nezavádět nové výjimky, to je splněno.

Jednotná databáze formulářů. Úkoly: shromáždit všechny formuláře pro podnikatele na jednom místě - splněno. Je to na byznysinfo.cz, je to on line, nástroje, formuláře a je velice snadné konkrétní formulář vyhledat. Další úkol: umožnit vyplňování formulářů v elektronické formě prostřednictvím interaktivních souborů nebo on line aplikací, to bude splněno v březnu 2020.

Další bod, všechny povinnosti na jednom místě. Úkoly: zprovoznit informační systém pro podnikatele PES(?) Hospodářské komory České republiky, ve kterém snadno najdou přehled svých povinností vůči veřejné správě - splněno. Připravit nové webové stránky pro podnikatele byznysinfo, které otestují sami podnikatelé a živnostníci, připraveno, bude to od ledna 2020.

Za další, omezení statistických průzkumů. Úkoly: omezit statistické šetření při úspoře minimálně 25 mil. za rok pro nejméně 3,5 tisíce podnikatelů, to bylo splněno. Omezit statistické šetření při úspoře minimálně 40 mil. za rok pro nejméně 13 000 podnikatelů, to budeme realizovat v roce 2020.

Za další, jednodušší a nižší daně nejen pro malé firmy. Boj s daňovými podvody a úniky funguje, výroční zpráva atd. Nyní je prioritou pomoci malým podnikatelům a živnostníkům. Hlavní opatření - zvýšit limit ročních příjmů pro výpočet výdajového paušálu z 1 mil. na 2 mil. - splněno. Ano, to jsme dělali společně s ODS, k tomu se hlásíme. Snížit DPH na stravovací služby z 15 na 10 % DPH, odborné služby z 21 nebo 15 na 10 % v souvislosti s novelou zákona EET, to je splněno, bude to platit od 1. května 2020. Spuštění portálu Moje daně - prosinec 2020. Zavést paušální daň pro živnostníky a další podnikatele z řad OSVČ s obratem do miliónu korun, malé jednotné inkasní místo, bude platit od roku 2021. Zjednodušit poskytování příspěvku na stravování zaměstnanců, možnost stravenkového paušálu - 2021.

Za deváté, kompenzace exekučních nákladů. Naše úkoly: prosadit paušálně stanovenou náhradu nákladů živnostníků a dalších podnikatelů na administraci exekucí zaměstnanců v rámci vládní novely občanského soudního řádu, to je na 2021.

Vstřícnější stavební úřad. Naše úkoly: zavést systém, kdy živnostník odevzdá pouze projekt a ostatní povinná vyjádření za něj vyřizuje stavební úřad. To je samozřejmě otázka, jak dopadne ta rekodifikace stavebního zákona. Je to samozřejmě zákon na strašně dlouhé období a doufejme - a je to zákon, který musí být domluven v rámci, podle mého názoru, všech stran a hnutí, které jsou ve Sněmovně, to znamená i s opozicí, protože všichni určitě cítíme, že je to velký problém a samozřejmě je to i z hlediska hodnocení postavení České republiky největší problém.

Samozřejmě v rámci projektu nebo Ministerstva průmyslu to nejdůležitější je inovační strategie, to je ten projekt Česká republika - země pro budoucnost. My jsme skutečně navýšili rekordně investice do českého výzkumu a vývoje. Investice v oblastech v loňském roce vzrostly meziročně o 12,3 mld. korun, celkem zde bylo vydáno včetně podnikatelských zdrojů 102,8 mld. Zároveň rostl i počet samotných výzkumníků. V roce 2020 půjde do vědy 58 mld. korun nejen z veřejných zdrojů, ale dalších 70 se očekává z privátních zdrojů. Prosazení vládní novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zaměstnávání zahraničních expertů a pracovníků v oblasti vědy, výzkumu, inovací a průmyslu. Příprava programu The country for the future, na to vyhradilo Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem 6,1 mld. korun na období 2020 - 2027 a program klade důraz na mentoring start-upů, spin-offů i práci jednotlivců. Ministerstvo průmyslu a obchodu v letošním roce odstartovalo program Trend na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Tento projekt realizuje Technologická agentura České republiky. Odpočty na vědu a výzkum, důležité pro firmy. Letos v březnu vešla v platnost také novela pro pravidla daňových odpočtů na výzkum a vývoj, změnil se tak celý proces uplatňování odpočtů a důraz byl kladen především na snížení jeho administrativní náročnosti.

Investiční pobídky. 6. září vstoupila v platnost nová úprava zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, a to je přesně to, o čem jsem mluvil před chvílí, že jsme skončili s tím, že budeme dávat pobídky montovnám nebo investicím, které nejsou hightech a že se chceme soustředit na technologická centra nebo centra strategických služeb.

Dále co se týká inovační strategie, na začátku tohoto školního roku se žáci druhého stupně na vybraných školách poprvé seznámili s novým předmětem technika. Ve školním roce 2022 - 2023 by předmět přitom měl být plošně zaveden do všech základních škol v České republice. Příprava duálního vzdělávání - kromě běžné výuky aktivně probíhá také tzv. učení v praxi a žáci se připravují přímo ve firmách, o tom taky mluvíme strašně dlouho. Zahájen pilotní projekt tandemové výuky s humanoidem. V rámci iniciativy umělé inteligence je tak nasnadě zavedení podobného projektu s humanoidní bytostí. Mimochodem Česká republika podala žádost o dvě centra Excelence na Evropskou unii z hlediska umělé inteligence, protože my jsme jediní v regionu, kteří skutečně mají 500 vědců na umělou inteligenci a určitě musíme bojovat za to, abychom získali aspoň jedno centrum, protože Evropská unie uvažuje jenom o čtyřech centrech.

Takže realizace strategie umělé inteligence je jedna z národních priorit. Celková podpora inovačního ekosystému, jehož úkolem je podporovat univerzity, vědeckovýzkumné instituce, startupy, či spin-off projekty v oblasti informačních a komunikačních technologií. Dále budování strategických inkubátorů v oblasti mobility, umělé inteligence, cirkulární ekonomiky, ale případně také bezpečnosti, FinTech a tak dále. Mladé startupy a menší firmy tady mohou získat dostupnější kanceláře, technologickou podporu, laboratoře, zázemí, možnost spolupráce s českým průmyslem.

Vytvoření finančního nástroje Expanze - program pro podporu zavádění inovací, například v oblasti cirkulární ekonomiky, zvýhodněné úvěry pro malé a střední podniky, ale stejně tak program vhodný pro startup společnosti - program od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vytvoření koncepce českých národních expozic, jednotné komunikace České republiky na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích pod značkou Czech Republic: The Country for the Future. Expozice na veletrzích v České republice - a poprvé jsme to viděli v Brně a byla tam fantastická expozice, kde poprvé všechny instituce vystoupily a představovaly v jednom pavilonu.

Digitalizace - příprava projektu 5G. V srpnu tohoto roku se na Ministerstvu průmyslu a obchodu konala jednání ohledně nástupu implementace a rozvoje sítě 5G. Dále Internet do každé obce - realizace projektu na pokrytí bílých míst. I v roce 2019 se český venkov ještě čas od času potýká s nedostatečným připojením k internetu. Ministerstvo průmyslu a obchodu se zapojilo do iniciativy, jejímž cílem zajistit stabilní internetové připojení.

Já bych teď chtěl říct k tomu Národnímu investičnímu plánu. Je neuvěřitelné, že my něco vymyslíme - a naštěstí tedy unikl do médií ten špatný Národní investiční plán. Pan poslanec Michálek nás už zažaloval, že mu to nechceme dát. Tak my ho samozřejmě představíme, jak jsme slíbili 16. prosince v pondělí, slíbil jsem, že ho do Vánoc představíme. V podstatě je to vlastně inspirace z historie. Proč my obdivujeme Jana Antonína Baťu, nebo Tomáše Garrigua Masaryka, Švehlu a tak dále? Oni měli jasnou vizi, jak budovat stát. Baťa to i napsal: "Budujme stát pro 40 milionů."

A my jsme se inspirovali a připravili Národní investiční plán České republiky, první v historii. A je to investiční potenciál naší země, který by měl fungovat nejen pro tuto vládu, ale pro všechny další. Tady se někteří kolegové už připravují na pozice ministrů a premiérů, no tak, když tam přijdou, tak se zkrátka na to podívají a budou mít aktuální stav, jak se čerpá z toho Národního investičního plánu. A proč jsme to udělali? No, protože za posledních 30 let čeští politici naprosto rezignovali na jakékoliv dlouhodobé plánování strategických investic a nedokázali tak využít dlouhodobý potenciál naší země a našich lidí.

A je velká škoda, že jsme nevyužili hlavně období do roku 2000, kdy ještě neexistovaly kraje a nebyli jsme součástí EU. Určitě by to bylo jednodušší například z hlediska výstavby a investic. A tehdá ještě naše legislativa nebyla tak komplikovaná a všechny strategické infrastrukturní stavby šlo stavět rychleji, než dnes. Když jsem byl teď na Ukrajině, tak oni za 70 dní přijali 83 zákonů, za 70 dní 83 zákonů. To je skvělý. Tady kolik zákonů čeká v řadě, tak to víte sami líp, než já.

My jsme to vymysleli vlastně na základě těch výjezdů do krajů. A tam znovu opakuji, že jsme slibovali jenom dvě věci - magnetickou rezonanci v Kroměříži a mateřskou školku v Semilech. A to jsme splnili. Takže nevím, proč mi někdo říká, že jsme něco slibovali. Ne, to je potenciál, to je potenciál. My jsme to teď změnili. Původně to bylo do roku 2030, ale jelikož máme za sebou 30 let svobody a demokracie a příští rok je 2020, tak jsme to změnili na kompletní investiční potenciál naší země do roku 2050, takže dalších 30 let.

A tento plán by měl sloužit příštím premiérům, ministrům, hejtmanům, starostům, prostě všem veřejných investorům. A měl by sloužit jako další podpora našeho ekonomického růstu, který byl doposud tažen jedině tou spotřebou a exportem. A my musíme investovat. A samozřejmě v minulosti byla různá usnesení vlády. Já si pamatuji na zámek v Litomyšli, že tam bylo nějaké usnesení, že se opraví, myslím v roce 2002, nebo Kvasiny 2014. No, ale když se to nedostane do rozpočtu, tak potom taková usnesení vlády se nedají vlastně plnit.

Takže my musíme mít jasnou dlouhodobou vizi o tom, do čeho v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu budeme investovat. A stejně tak musíme vědět, jaké podmínky musí investiční projekt splnit. Takže to není plán o financování, to je jenom potenciál. A samozřejmě každý rok, když se bude dělat rozpočet a rozpočtový výhled, no tak ten ministr se zkrátka na to podívá, uvidí, v jaké fázi, nebo jaké situaci, jsou ty jednotlivé projekty a podle bude vyjednávat rozpočet, nebo bude realizovat PPP projekty.

Já pevně doufám, že už konečně uděláme ten PPP projekt na dálnici na Strakonicku. A teď i na základě rozhovoru s ŘSD jsem identifikoval - skvělý PPP projekt by byl, když stavíme dálnici Hradec - Ostrov, tak ten úsek Ostrov - Mohelnice, to je šílený úsek, to je 70 kilometrů - a to by byl ideální PPP projekt, ano. Protože my zkrátka - ta masa potenciálu těch investic je obrovská. A ty naše zdroje jsou český rozpočet, evropské peníze, PPP, Národní investiční fond, možná financování z Evropské investiční banky a tak dále.

Takže smyslem Národního investičního plánu je shromáždění veškerých investičních možností na jednou místě, kdy se vytvoří zásobník. A při vyjednávání o těch rozpočtech se to bude řešit. Takže tím, že to uniklo, tak jsme viděli už tu reakci. Hlavně Piráti už to kritizují a nechápu proč, nechápu proč. Protože to je projekt pro všechny a nevím, co je na tom ke kritizování.

My samozřejmě i v té preambuli toho Národního investičního plánu vyzýváme všechny občany naší země, aby se s tím zkrátka seznámili a aby nás informovali, jaké projekty v Národním investičním plánu chybí, nebo jsou tam navíc, aby nám zkrátka dali na to názor, abychom uskutečnili nějakou formu národních konzultací. Tak to je ten Národní investiční plán. Nechápu, proč se z toho zase dělá nějaká aféra. Škoda, že jsme ho neměli už v roce 90, tak možná by to dneska u nás vypadalo z hlediska infrastruktury úplně jinak.

Teď digitalizace. My digitalizujeme. Rozhýbali jsme zamrzlou elektronizaci státní správy a začíná to být vidět. Vše, co v této věci dnes děláme, směřuje k tomu, abychom zpřístupnili služby státu občanům, podnikatelům a firmám moderním způsobem bez zbytečného papírování, rychle a efektivně. Rok od přijetí strategie Digitální Česko, připravené vládním zmocněncem Vladimírem Dzurillou, jsme rozběhli klíčové projekty a ty začínají přinášet první výsledky. Držíme připravený Národní architektonický rámec a Národní architektonický plán, dva klíčové standardy pro státní správu, které dávají návod, jak dělat IT.

Nemáme v plánu budovat čtrnáct eGovernmentů pro každý rezort, ale jeden centrální eGovernment v rámci jednotného řízení. Máme tři klíčové dokumenty: Informační koncepce České republiky, Národní architektonický rámec a Národní architektonický plán. Všechny rezorty se musí dát do souladu. Budeme mít jednu platební bránu, jednu datovou schránku, jeden systém na přihlašování. Když jsem v dokumentech, máme desítky strategií, které se vážou k digitalizaci. V příštím roce začnou ubývat. Zahájili jsme projekt k tomu, abychom nechali jenom ty nutné a pozavírali všechny staré a neplatné strategie.

Legislativa - co není v legislativě, to nemůžeme dělat. Proto je tak důležitý zákon o právu na digitální službu, který nám spoustu překážek odstraňuje. Staví mimo jiné digitální jednání na rovnocennou úroveň s jednáním fyzickým, umožňuje nám sdílení dat mezi systémy. Co nám přinese? Předvyplněné formuláře. Ukládá vytvořit katalog služeb do jednoho roku, mít plán a ten pak do čtyř let realizovat. Do pěti let budeme mít všechno digitální. Nastavujeme systém, který zdědí další vlády a budou na něm stavět. Na zákon o právu na digitální služby navazuje dalších 150 zákonů. Všechny finalizujeme a 15. ledna 2020 začínáme připomínkový proces. Nikdy nebylo v oblasti digitalizace tolik legislativních změn. A nebojím se tvrdit, když se tento proces ukončí, že máme nejlíp uchopenou legislativu k digitalizaci na světě. Máme nové věci, ale posouváme i stávající. Předělali jsme datové schránky na uživatelsky přívětivější. Narostlo nám jejich používání, měsíční průměr je 8 mil. zpráv. Uživatelů je přes 1,4 mil. Podání přes datové schránky jsou dnes stovky.

Portál občana. Brána do světla on-line služeb, dostupný 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Vidíme v něm doklady a jejich platnost, zůstatek bodů k našim řidičským schopnostem, výpis ze živnostenského rejstříku, výpis z katastru nemovitostí, služby České správy sociálního zabezpečení, Finanční správy a ještě více. Připojujeme a připojíme všechny portály ministerstev, připojujeme města, ať máme komunikaci se státem jednodušší. Máme tam funkční notifikace, takže dostanete zprávu, že vám končí doklady nebo technická. Připravujeme výběrové řízení na platební bránu, jedno centrální místo, státu zaplatíte tak, jak jste zvyklí, v e-shopu. Narazili jsme ale na to, že stále máme málo občanů využívajících elektronickou identitu. Momentálně jich je 550 tis., a to je strašně málo. Dali jsme se dohromady s bankami a výsledkem je dnes schválený zákon o bankovní identitě - BankID. Po přijetí odpovídající legislativy a přípravě systému bankami se bude moci do Portálu občana přihlásit 5,5 mil. lidí stejně tak jednoduše jako do svého elektronického bankovnictví. Začínáme úplně novou éru v tom, jak se budou využívat služby, již za rok tato revoluční změna. Jak jsme slíbili, vzor Estonsko, tam lidi už na úřady de facto nechodí.

Slíbili jsme tři klíčové zákony v tomto roce, a tady je třetí, dnes schválená legislativa k digitálně technickým mapám, což je předpoklad ke zrychlení stavebního řízení. Kromě map vznikne i Portál stavebníka, Datové úložiště kolaudací a Rozhodnutí vyjádření dotčených orgánů, Datové úložiště projektové dokumentace a Národní geoportál územního plánování. Na návrhu pracovali zástupci MMR, dopravy a další spolu s katastrálními úřady, kraji, městy, odbornými organizacemi a privátním sektorem, včetně poslanců napříč politickým spektrem. Pokud vím, tedy hlavně pan Kupka a paní Kořanová. Digitalizace procesu schvalování se společně s rekodifikací stavebního zákona stává průlomem ve změnách stavebního řízení. Víme, že proces stavebního řízení u nás trvá dlouho, měníme to a velká část je po dnešku legislativně vyřešena. Velký posun ve zdravotnictví by pak mělo znamenat v příštím roce předpokládané schválení legislativy k digitalizaci zdravotnictví. Hotové paragrafové znění, čekáme diskusi a následná implementace nás posouvá o pořádný kus dál.

Od 1. ledna 2020 spouštíme eNeschopenku. Veškerá data mezi lékařem, zaměstnavatelem a pacientem budou digitální. Dáváme již jenom jeden doklad, a to potvrzení neschopnosti pro pacienta. I to změníme a občan dostane potvrzení do datové schránky. Stejně tak pracujeme na Portálu Ministerstva dopravy, Portálu podnikatele a dalších. Každý rezort bude publikovat služby, které budou dostupné občanům on-line. Základem budou předvyplněné formuláře. Taky digitalizujeme vnitřek úřadů a snažíme se digitalizovat jejich postupy, například projekty eLegislativa, eSbírka, eJustice a tak dále. Dalším důležitým portálem je Portál MOJE daně. Už dnes můžeme podávat daně elektronicky. My se snažíme, aby, když už se rozhodnete podat daně tímto způsobem, bylo co nejvíce údajů předvyplněných. Ve čtvrtém kvartálu příštího roku spustíme první etapu a následně budeme rozvíjet dál. Celá digitalizace je také příležitost k velké revizi. V rámci controllingu děláme evidenci všech systémů a nákladů na IT za všechny rezorty, abychom přesně věděli, kam jdou peníze. Budeme přesně vědět, na co rezorty peníze mají, na co potřebují a co za investované peníze dostaneme. Tady taky připomínám, že vláda na příští rok vyčlenila 492 mil. nad rámec rozpočtu rezortu na digitalizaci. Rezorty peníze dostaly, toto jsou peníze na služby, které budou používat všechny rezorty.

Investice do Czech POINTu, základních registrů, plán realizace zákona o právu na digitální službu, Portál občana, ale taky Portál podnikatele a kontrolní web. Digitalizace však není jen o státní správě, patří sem digitální ekonomika a vlastně celá digitální společnost. Na tomto poli se hodně angažujeme, aby nám v porovnání v jinými státy přestal ujíždět vlak. Vytvořili jsme Digital Innovation Hubs, Centrum pro digitální inovace, což je neziskový subjekt s cílem podporovat digitální transformaci společnosti, zejména malých a středních podniků, organizaci veřejné správy a vzdělávacích institucí. Máme národní strategii umělé inteligence a usilujeme o vybudování centra excelence v České republice. Máme studii potenciálu nových technologií blockchain. Hodně se věnujeme rozvoji konceptu Smart Cities. Tlačíme hodně na budování a rozvoj sítí 5G v České republice. Máme k tomu Akční plán 2.0, který si klade za cíl zjednodušit a zlevnit výstavbu sítí. Udělali jsme revoluční kroky, které nás posunou dál. A na jednání Tripartity nás dokonce pochválili.

Jednou z klíčových strategií je pro nás samozřejmě školství. My jsme jasně prohlásili v programovém prohlášení vlády, že na školství nám mimořádně záleží. A my samozřejmě to, co je tam napsáno, splníme - v programovém prohlášení vlády. A je potřeba si ještě připomenout, co jsme udělali z hlediska změny financování regionálního školství. Na plynulý přechod na rozvoj způsobu financování jsme připravili MŠMT tři rozvojové programy. Za prvé Rozvojový program finanční překrytí přímé pedagogické činnosti učitelů se zohledněním provozu mateřských škol. Od ledna 2019 mohly mateřské školy zajistit překrývání učitelek ve všech třídách, od září pak i prodloužit dobu provozu. Na rozvojový program byly zajištěny finanční prostředky ve výši 1,8 mld. Základní a střední školy pak mohly od 1. 9. 2019 na základě dalšího rozvojového programu více dělit výuky dle vlastní potřeby do výše takzvaného PHmax. Na rozvojový program byly zajištěny finanční prostředky ve výši 0,7 mld. korun. Rozvojový program Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019 byl celoroční a byl cílený na částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů nenárokové složky platu pedagogů. V rozvojovém programu bylo již na jednotlivé kraje rozepsáno celkem 1 mld. 52 mil. Změna financování je pro rok 2020 v rozpočtu MŠMT dostatečně finančně zajištěna. Vedle objemu na 10 % navýšení platů všech rozpočtových pedagogických pracovníků a cca 10 % navýšení platů všech rozpočtovaných nepedagogických zaměstnanců, to znamená 11 mld. 95 mil. pro pedagogy a 2 mld. 274 mil. pro nepedagogy, je v rozpočtu 2020 zajištěno nad rozpočet 2019, a to 600 mil. korun na zvýšení kvality vzdělávání díky prostoru danému PHmax, to znamená dělení hodin a skupinová výuka, a 400 mil. zvýšení kvality vzdělávání díky zajištění překryvu učitelek mateřských škol a prodloužení doby provozu mateřských škol.

1 009 milionů model nepedagogických zaměstnanců, zvýšení počtu pedagogů o 10 % v mateřských školkách a o 10 % v základních školách a o 5 % ve středních školách. Samostatně je také plně pokryt nárůst pedagogické práce spojené s růstem výkonů v regionálním školství o 1 738 milionů na nové třídy. Pro rok 2021 MŠMT samozřejmě pokračuje ve strategii a bude to systémové navyšování dalších nárokových složek k platu a celkové zvyšování podílu na tarifních složek pedagogických pracovníků, v oblasti ostatních neinvestičních výdajů, tedy prostředky zejména na učebnice, učební pomůcky a další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Je potřeba zjednodušit legislativně exekutivně způsob financování cestou současných rozvojových programů. Změna financování si klade za cíl umožnit školám financovat z finančních prostředků, které získávají ze státního rozpočtu další náklady související se vzděláváním, které v současné době tíží především rodiče s nízkými příjmy. Jedná se například o školy v přírodě, lyžařské a další sportovní pobyty. Změna zároveň povede ke zjednodušení administrace financování povinných plaveckých kurzů.

Na interpelacích jsme měli debatu s paní kolegyní o tom, že dáváme málo peněz do školské infrastruktury. Tak já to tady mám rozepsané - jesle, mateřské školky, základní školy, střední školy - od roku 2014, kdy jsem zavedl ten program na Ministerstvu financí, který vytvořil vlastně kolem Prahy ve Středočeském kraji až 15 tisíc míst. Pro žáky jsme investovali téměř 26 miliard korun, z toho 7 miliard ze státního rozpočtu a téměř 19 miliard z Evropy. A postupně jsme měnili podle požadavků, proto jsme i jezdili do těch krajů. A je jasné, že teď nás čeká analýza dětských skupin, mateřských školek, jejich dostupnost, protože zkrátka po tom, co jsme za první vlády dělali daňové slevy pro pracující rodiče na první, druhé a třetí dítě, musíme umožnit našim ženám, aby se vrátily do práce, pokud chtějí samozřejmě, a vytvořili jim podmínky a to zázemí, aby zkrátka měly kam dát své děti. Takže to je samozřejmě cíl.

Ještě k těm projektům, co jsme měli na Ministerstvu financí, 151 obcí dostalo 4 miliardy. A ten program, i když původně jsme nechtěli pokračovat, budeme pokračovat dál. Ty programy jsou samozřejmě roztříštěné mezi finance, školství a MMR.

Teď bych chtěl něco říct ke zdravotnictví. Zdravotnictví před naším nástupem se nazývalo černá díra na peníze. Bylo zatíženo korupcí, četli jsme to v korupční zprávě Evropské komise z roku 2013. A s ministrem Vojtěchem Adamem přišla nová éra českého zdravotnictví. A byli jsme spolu na Ministerstvu financí a za tu dobu, když jsem mu v roce 2014 řekl, že 300 miliard teče přes zdravotnictví, aby se na to podíval, tak si myslím, že má velice dobrý přehled.

A do zdravotnictví - a před chvílí jsem to tady ukazoval (ukazuje nějaký graf) - nateče 350 miliard. 350 miliard. To je o 120 miliard víc, než když skončila pravice. A historicky je to historická výše prostředků do zdravotnictví. A myslím si, že naši doktoři, kteří jsou jedni z nejlepších na světě v jednotlivých profesích, jako je kardiologie, neurologie, a dalších, si to zaslouží. A taky si zaslouží, aby pracovali v nemocnicích, které jsou zainvestované. Takže 350 miliard. A je potřeba připomenout, že teď to budou dva roky, co jsme nastoupili na ten resort. A na zdravotní péči příští rok půjde rekordních 35 miliard navíc.

Pan ministr zdravotnictví narovnal systém tvorby úhradové vyhlášky, která je již druhým rokem, vznikla na základě konsenzu celého zdravotnictví a podle zákona. Odmítli jsme pokračovat jak naši předchůdci v tvorbě vyhlášky za zavřenými dveřmi. Úhradová vyhláška je nyní výsledkem kompromisu mezi poskytovateli zdravotní péče, zástupci zdravotních pojišťoven, v rámci dohodovacího řízení, které respektujeme a vážíme si ho. A já jsem se také účastnil toho řízení, když jsme zjistili, že i když jasně říkáme, že platy v nemocnicích mají určovat ředitelé, že těch 1 500 Kč musíme taky zohlednit v úhradové vyhlášce. Apelujeme taky na zdravotní pojišťovny, aby prostředky systematicky směřovaly do zvýšení kvality a dostupnosti zdravotní péče. A to se nám daří. Tento přístup pocítí pacienti formou kratších čekacích lhůt, delších ordinačních hodin, modernějšího vybavení a dostupnějších terapií.

Středem našeho zájmu je samozřejmě efektivita hospodaření našich nemocnic. Rozvíjíme společně nákupy nemocnic. V pilotním projektu začaly všechny naše velké nemocnice nakupovat společně vybrané léky a materiál a tři z nich i drahé přístroje. Díky tomu jsme jen v pilotu dosáhli úspor ve výši 200 milionů. A budeme společné nákupy rozšiřovat. Kromě toho jsme dali jasná pravidla veřejným zakázkám a problematicky vnímaným zpětným bonusům.

Také investujeme do rozvoje nemocnic. Připravujeme 7 strategických investic ve výši 12 miliard. Tady je mám. (Ukazuje další papír.) Máme na to takovýhle plán. 12 miliard. A z toho ze státního rozpočtu je 8,5 miliardy a vlastní zdroje nemocnic 3,1 miliardy.

IKEM - to jsme schválili. IKEM může připravovat soutěž. IKEM, vážení, je jedno ze tří nejlepších transplantačních center v Evropě. Berlín, Vídeň, IKEM Praha. 508 transplantací. Skvělé výsledky. Obrovské renomé. Po celé Evropě a na světě. Samozřejmě cílem IKEMu je vybudování plnohodnotného urgentního příjmu a dalších chybějících kapacit prostřednictvím výstavby dvou pavilonů integrovaných do jedné budovy a funkčně propojených se stávajícím provozem.

Fakultní nemocnice Plzeň. Tam jsme nedávno... Samozřejmě všechny tyhle nemocnice my navštěvujeme s panem ministrem. Schváleno. Výstavba pavilonu chirurgických oborů za 1,7 miliardy. Cílem je soustředit veškerou zdravotní péči do lochotínského areálu. Už mají skvělý urgentní příjem. Skutečně špička. Taky dokončují psychiatrickou kliniku.

Fakultní nemocnice Brno. Ta bohužel patří mezi nemocnice, které mají finanční problémy. A ty samozřejmě jako řešíme. K tomu se ještě dostanu. Cílem je sloučení v současnosti oddělených pracovišť Bohunice a Obilní trh v jeden kompaktní a funkční celek s návazností na komplement.

Fakultní nemocnice Olomouc. Skvělá nemocnice. Úžasná. Rekonstrukce a dostavba hlavní budovy. Cílem je soustředit maximum spolu souvisejících odborných provozů do optimální plochy.

Všeobecná fakultní nemocnice Praha. Ta bohužel má taky finanční problémy. Výstavba nového sdruženého objektu. Cílem je soustředit energetické provozy. A na tuto nemocnici se v minulosti bohužel zapomnělo. Tepelné hospodářství. Vyšetřovací a výzkumné laboratoře. Fakultní transfúzní oddělení. Takzvané čisté provozy ústavní lékárny do nového sdruženého laboratorního provozního pavilonu s centrálním areálu. (?) 

Fakultní nemocnice Hradec Králové, skvělá nemocnice. Modernizace chirurgických oborů, cílem je efektivní koncentrace chirurgických oborů včetně vazeb na příslušné komplementy do modernizovaného centra. No a Thomayerova nemocnice - ta má smůlu. Tu nám postavil Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1918 a nějak jsme na ni moc zapomněli. Takže tahle nemocnice skutečně není v dobrém stavu a plicní klinika, kde máme jednu z nejlepších odborníků, paní profesorku, v Evropě, tak to skutečně vypadá hrozně. My samozřejmě máme jasný plán, protože v Praze, když vidíte, jak vypadá Motol, Homolka, IKEM a podíváte se na Thomayerku, Královské Vinohrady a Bulovka - nejlepší nemocnice v Evropě 1931, tak to je katastrofa, ten rozdíl. Takže musíme narovnat ty investice. Musíme zabezpečit všem lékařům a pacientům hlavně normální prostředí. Aby, když přijdou do nemocnice a vidí tu hrůzu, aby z toho nebyli v totální depresi.

Velmi zodpovědně jako vůbec první vláda se věnujeme současné největší výzvě zdravotnictví, a to je řešení nedostatku lékařů a sester. Klademe důraz na kontinuální a cílený růst platů, navýšili jsme kapacity lékařských fakult. Já jsem byl první premiér, který si zavolal děkany ke mně na Úřad vlády. A je neuvěřitelné, že vlastně každý rok se nedostalo na lékařskou fakultu 2 500 studentů, kteří udělali přijímačky. Tak jsem se ptal, proč. No protože nejsou pedagogové. A proč nejsou pedagogové? No protože nejsou peníze! Jak to, že nejsou? No tak za hodinu jsme to rozhodli. Od září 2018 dostali 138 mil. a udělali jsme program, vládní program podpory oboru všeobecné

lékařství. Sedm miliard pro lékařské fakulty do roku 2029 s cílem navýšit počet studentů o 15 %. A aktuální sběr dat provedený lékařskými fakultami a ÚZIS ukázal, že fakulty tento závazek naplnily a celkově navýšily počty studentů v prvních ročnících studia všeobecného lékařství už o 20,5 %, což je 379 studentů navíc. Já nechápu, proč to v minulosti nikdo neudělal. Stěžujeme si, nemáme dostatek lékařů, a tady vlastně studenti chtěli studovat, nemohli, protože nebyli pedagogové. Takže to je vyřešeno.

Samozřejmě, sestry jsou velký problém. Ale to se snažíme taky řešit samozřejmě nejenom motivací, ale všeobecně ten problém našeho zdravotnictví je to, že tady jsou nemocnice, které patří státu, které patří krajům, každý ten kraj je jiný, je tam jiný ředitel, je tam jiný hejtman, ještě do toho města. Řešili jsme Rumburk, Litoměřice, takže bylo by skutečně dobré, když už to máme tak roztříštěné, aby to bylo aspoň na dvou místech. Na dvou místech - tzn. stát a kraje. A samozřejmě bychom potřebovali s těmi kraji lépe spolupracovat.

Kontinuální růst platů. Lékaři, sestry, to už jsem ukazoval, si od roku 2014 významně polepšili. Průměrná odměna lékaře vzrostla o 32 % a odměna zdravotní sestry dokonce o 41 %. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky překročí v roce 2019 průměrná odměna lékařů částku 84 tisíc a odměna sester 43 tisíc. Ale tím, že je jich nedostatek, samozřejmě ten systém se požírá. Protože když jsme byli v Bílovci, tak tam ty sestry chudinky berou podstatně méně než v Ostravě, takže Ostrava si bere sestry z Bílovce, atd. Takže bohužel. A v přepočtu na průměrnou mzdu se plat lékaře a sestry v České republice v mezinárodním srovnání vyrovnal průměru Evropské unie. V minulém roce jsme sestřičkám a sanitářům ve směnách přidali 2 000 korun, protože právě u těchto pracovníků byl nedostatek palčivý. Pro příští rok si významně polepší sestry v domácí péči, plat jim může vzrůst až o 10 000 korun měsíčně.

Za další, máme novou koncepci rezidenčních míst pro lékaře. Změna financování specializačního vzdělávání prostřednictvím rezidenčních míst, předatestační příprava mladých lékařů, ta místa jsou dobrovolná. Cílem je řešit nedostatek lékařů v konkrétních specializacích, motivace poskytovatelů zaměstnávání mladých lékařů, jednak motivace mladých lékařů k práci v těchto regionech. Návrh obsahuje příslib, že lékař u poskytovatele zdravotních služeb, resp. v daném regionu zůstane zaměstnaný i po získání specializované způsobilosti. Za další, stipendia pro lékaře. Rozjíždíme poskytování stipendií studentům zdravotnických oborů přímo řízených organizací ministerstva. V současné situaci na trhu práce je to jedna z aktivních forem získávání pracovních sil. Za další, zlepšení dostupnosti a prostupnosti specializačního vzdělávání lékařů. Aktuálně byly dokončeny všechny vzdělávací programy pro obory specializačního vzdělávání lékařů, dříve základních oborů, a u většiny z nich došlo ke zkrácení délky specializačního vzdělávání a zároveň ke zvětšení dostupnosti vzdělávání, tzn. že se může vzdělávat delší dobu na pracovišti nižšího typu a jsou zkráceny i délky povinné praxe ve fakultních nemocnicích.

Ministerstvo prosazuje tzv. zásuvkový systém, což bude znamenat možnost započítání odborné praxe ve specializačním oboru do nástavbového oboru. Tím dojde i ke zkrácení vzdělávání v nástavbových oborech a bude tak možné zajistit více odborníků. Dále Ministerstvo zdravotnictví poprvé v historii připravilo právní předpis, kterým upravilo kompetence lékařů na získání odborné způsobilosti absolventů lékařských fakult a dále chystá právní předpis, který ukotví kompetence i po absolvování základního kmene. Za další, projekt Ukrajina, pro lékaře. Projekt, který má za cíl umožnit pracovat u nás vysoce kvalifikovaným zahraničním pracovníkům. Ministerstvo zdravotnictví se do tohoto projektu zapojilo v polovině roku 2016. Od této doby jsme zařadili celkem 278 lékařů a 477 nelékařských pracovníků. Ministerstvo zdravotnictví dále v předešlých letech provedlo změny v systému aprobačních zkoušek. Ústní část aprobační zkoušky lékařů byla na základě podnětů z veřejnosti rozdělena do dvou dnů a současně dochází k započítávání již úspěšně složených předmětů ústní části aprobační zkoušky. Tyto změny by měly zajistit vyšší úspěšnost uchazečů u aprobační zkoušky a současně zaručit kvalitu poskytování zdravotních služeb v České republice.

Dotace pro praktické lékaře a zubaře v odlehlých oblastech. My skutečně máme velký problém v některých oblastech. My jsme dokonce jednou hledali šéfa interny a nechtěl ani za 250 tisíc. Takže je to problém. A cílem je samozřejmě motivovat zubaře ke zřízení praxí i v méně atraktivních oblastech, takže teď máme to, co jsou ty dotace, zubařské ordinace, počet dotací, 22, celková částka 24,6 mil. korun. I praktikům po celé České republice, takže dohromady, ukážu vám ještě dotace pro ordinace praktických lékařů. (Ukazuje tabulku.) Počet dotací 48, celková částka 16,5 mil. korun. Ano, my chceme skutečně, aby všude byla dostupná lékařská péče. (Ukazuje tabulku.) Takže celkově je to 70 ordinací zubařů a praktiků po celé České republice v celkové výši 41 mil. korun. A to si myslím, že je skvělá zpráva pro skoro 100 tisíc občanů, pro které je nyní zdravotní péče daleko dostupnější. Já jsem byl na Šluknovsku a to je problém, ten Rumburk. To musíme dořešit. A já doufám, že Krajská zdravotní to vyřeší. Protože jsem přesvědčen, že kraje, pokud to není ve vlastnictví státu, by to měly mít kraje.

Dále, pracovní skupina pro personální stabilizaci hledá systémové řešení. Byla zřízena ministrem Vojtěchem po jeho nástupu jsou v ní zastoupeni zaměstnavatelé i odbory. Za další, reforma primární péče. Větší atraktivita profese praktického lékaře. Cílem je posílit roli praktických lékařů v systému tak, aby byly branou pacienta do systému zdravotní péče. Praktik by měl odbavit většinu běžných problémů a až ve skutečně těžkých případech pacienta nasměrovat ke specialistům k převzetí péče o některé chronické pacienty. 

Není možné, aby všechno chodilo jen do nemocnic. Větší atraktivnost oboru pomůže řešit nedostatek praktických lékařů.

Za další. Zlepšení pracovních podmínek, snižování administrativní zátěže zdravotnických pracovníků. Zdravotníkům chceme práci maximálně zjednodušovat. Snižujeme administrativu a připravujeme také elektronizaci zdravotnictví, díky které odpadnou další zbytečné byrokratické kroky. Elektronické zdravotnictví přinese komfort nejen zdravotníkům, ale i pacientům a urychlí sdílení dat. Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví bude předložen na vládu nejpozději do konce března 2020.

Je také hrozně důležité, aby každý pracovník, každý zdravotník dělal tu práci, ke které je kvalifikovaný, aby fungovaly týmy od pomocného a nižšího zdravotnického personálu, přes praktické a všeobecné sestry až po lékaře. Administrativu pak mají zajišťovat administrativní pracovníci. A proto spouštíme nový kurz Administrativní pracovník ve zdravotnictví.

Za další. Posílení kompetencí všeobecných sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků. Navyšování kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků je celosvětovým trendem. Záměrem je posílit samostatnost a odpovědnost sester tam, kde mají sestry větší autonomní a samostatnou roli, to je v úsecích zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí, dlouhodobé a následné zdravotní péči, hospicové péči. Konkrétně usilujeme o to, aby sestra mohla předepisovat některé zdravotnické prostředky, například (inkontinenční) pomůcky, pleny, podložky, stomické pomůcky, kompresivní punčocháče atd.

Za další. Psychosociální podpora, prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže. Cílem je udržet ty stávající pracovníky, musíme se u nich zaměřit také na zachování dobrého zdravotního i psychického stavu a nabídnout jim (maximální?). Podpora úpravy pracovní doby, částečných úvazků, navýšení počtu pomocného a nižšího personálu na exponovaných pracovištích, zde především v rukou samostatných zaměstnavatelů. Vytvoření sítě vyškolených poskytovatelů psychosociální podpory a poskytování psychosociální podpory zdravotnickým pracovníkům.

Za další. Zvýšení atraktivity a prestiže nelékařských zdravotnických pracovníků. Motivační a náborová kampaň Studuj zdrávku na podporu zviditelnění nelékařských (zdravotnických) profesí. Vzdělávání v těchto oborech a zvýšení jejich prestiže. Cílem kampaně je přilákat mladé lidi ke studiu na středních a vyšších odborných zdravotnických školách a k práci ve zdravotnictví. Zapojili jsme se také do mezinárodní kampaně Nursing Now se stejným cílem.

A za další. Odměňování žáků a studentů zdravotnických škol za praxi. Řešení je odměňování žáků a studentů, připravujících se na výkon zdravotnického povolání, za jejich odvedenou činnost v rámci odborné praxe u poskytovatele zdravotnických služeb, vyžaduje změnu školského zákona. To je v gesci MŠMT. Naše vláda začala systémově a efektivně řešit dostupnost zdravotní péče. Provedli jsme vůbec první kontrolu, zdali zdravotní pojišťovny plní svou povinnost. A na základě toho jsme navrhli opatření jako je sledování objednacích lhůt a kapacit lékařů či elektronický poukaz na vyšetření. To pojišťovnám umožní lépe zajistit dostupnost péče pro své klienty. Nadále se chceme zaměřit na vytipování indikátorů kvality a jejich sledování napříč všemi druhy poskytovatelů zdravotních služeb v České republice.

Dlouhodobým problémem českého zdravotnictví je špatná organizace péče, která je mimo jiné příčinou přetížených nemocnic. Proto jsme započali reformu, kterou posilujeme roli primární péče a zvyšujeme kompetence praktických lékařů. Cílem reformy je posílit praktické lékaře v systému tak, aby byli branou pacienta do systému zdravotní péče. Praktik by měl odbavit většinu běžných problémů a ve skutečně těžkých případech pacienta nasměřovat ke specialistům či do nemocnic. Jsme přesvědčeni, že se tak významně zlepší organizace péče o pacienta a nemocnicím a specialistům uvolníme ruce.

Rozjeli jsme jeden z nejúspěšnějších IT projektů ve státní správě - elektronický recept. Za pouhý rok se objem elektronických recepců z nuly dostal na sto procent. Také se nám povedlo prosadit jeho klíčovou funkci, a to sdílený lékový záznam pacienta, který ochrání pacienty před špatnými kombinacemi léků a užíváním několika stejných léků zároveň, což má dnes na svědomí významné procento hospitalizací a bohužel i úmrtí.

Reformujeme také péči o duševní zdraví. Úspěšně se nám daří přesouvat péči z velkých nemocnic do center duševního zdraví, kde se o pacienta starají terénní pracovníci přímo v jejich domácím prostředí a pomáhají jim vrátit se zpět do běžného života. Již funguje sedmnáct center, teď jsme schválili další čtyři centra a do příštího roku chceme, aby jich bylo celkem třicet. Cílem je v dalších letech vybudovat síť až sto center. Kromě toho tvoříme síť psychiatrických ambulancí, které budou poskytovat komplexní multioborovou péči a úzce spolupracovat s praktickými lékaři. Zlepší to významně dostupnost péče pro pacienty s duševními problémy. Důkazem, že reforma péče o duševní zdraví je pro nás prioritou, je posun z tématu z ministerské na vládní úroveň, a to v podobě vzniku Rady vlády pro duševní zdraví.

Připravili jsme zcela první koncepci urgentní péče. Poprvé tak bude mít jasnou strukturu a standardy. Vznikne státem garantovaná síť patnácti velkých urgentních příjmů na úrovni krajů a osmdesáti urgentních příjmů na úrovni okresu. U každého z nich bude lékařská pohotovostní služba. Cílem nového modelu je systematicky zajistit péče o akutní pacienty. O akutní pacienty ve všech regionech a v režimu trvalé dostupnosti - 24 hodin, 7 dnů. Úhradová vyhláška pro 2020 počítá pro urgentní příjmy s významnou finanční injekcí - téměř dvě miliardy korun.

Velmi důležitý je pro nás také projekt DRG Restart. O tom se taky mluví tady desítky let. Tedy se chystá, ano, velice dlouho a my jsme jeho přípravu akcelerovali. Máme jasný plán. Všechny nemocnice budou podle něj od roku 2020 nově vykazovat a od roku 2021 se spustí i úhrady. A proto, když dneska zdravotní pojišťovny mají na účtech padesát sedm miliard rezerv a počítám, že ke konci roku budu na šedesáti, tak samozřejmě to jsou ty rezervy pro budoucnost. To jsou ty rezervy na DRG Restart, abychom narovnali ty úhrady. Cílem projektu je dát k dispozici kvalitní klasifikační systém, který umožní objektivně měřit a popisovat poskytnutou péči. Ne, že každá nemocnice za stejný úkon dostane jiné peníze a nikdo ani neví, kdo jaké.

Jako další z legislativních cílů si velice vážně bereme za své zvýšit dostupnost léčiv v lékárnách. Jednak rozšířené možnosti jako doručit náhradní lék, když nastane výpadek ve výrobě a zajistíme jeho dočasnou úhradu. Jednak budeme víc regulovat vývoz léčiv určených původně pro pacienty v České republice a do třetice zavedeme takzvaný emergentní systém zásobování lékáren, který zajistí, když je lék v distribučním řetězci, že bude dostupný (v?) jakékoliv lékárně v České republice. Udivuje mě, že toto téma také nikdo před námi na ministerstvu neřešil. Usilujeme nejen o dostupnější léky, ale také dostupnější zdravotnické pomůcky pro těžce nemocné pacienty. Letos naběhla novela zákona, která přináší celou řadu nově hrazených pomůcek, které si pacienti museli doposud hradit samy. Pojišťovny naloží příští rok na pomůcky o půl miliardy korun navíc.

Další velké téma je léčebné konopí a to je skutečně téma, které jsem řešil velice dlouho. A jak se jmenoval ten pán? (Otáčí se na ministra zdravotnictví.) Já jsem zapomněl... (Ministr zdravotnictví mimo mikrofon: Majzlík). Pan Majzlík a příběh jeho dcery. A to byl ten impuls pro mě. Takže trvalo to dlouho, i taky v Izraeli jsem se snažil získat informace a taky jsme tady udělali skvělou konferenci za asistence izraelských lékařů, kteří jsou už světová špička. Takže od 1. ledna 2020 ulevíme pacientům s chronickou neutišitelnou bolestí, protože jsme prosadili devadesátiprocentní úhradu léčebného konopí. Ne plošně, jak chtějí Piráti, ale na léčení.Pacienti, kteří doposud museli za léčebné konopí platit vysoké částky a bylo tím pádem pro ně ekonomicky hůře dostupné, po změně zaplatí maximálně pár stovek korun jako u jiných léků na chronická onemocnění.

V této problematice ale jdeme ještě dál. Prosazujeme, aby se léčebné konopí mohlo vyvážet, a chceme také rozšířit licence na pěstování. Ještě více tak zvýšíme jeho dostupnost a snížíme cenu. Nyní také pracujeme na zajištění rychlejšího vstupu inovativních léků a léků na vzácná onemocnění do úhrad. Zrychlíme administrativní proces a u léků na vzácná onemocnění zapojíme do rozhodování o úhradě i pacienty a budeme posuzovat také celospolečenské faktory.

Návrh zákona bude předložen vládě ke konci roku. Kromě toho jsme připravili a ve Sněmovně nyní budeme prosazovat novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, která zavádí transparentní pravidla voleb do orgánů zdravotních pojišťoven, správních a dozorčích rad. Do připomínek brzy také pošleme novelu zákona o zdravotních službách, která reflektuje aktuální medicínské potřeby ve zdravotnictví a zavádí regulaci léčitelských služeb, stanovuje definici pacientských organizací, center duševního zdraví či upravuje dřív vyslovené přání. Veřejné zdraví je jedním z hlavních témat strategického dokumentu Zdraví 2030, což je komplexní strategie rozvoje zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, která reflektuje světové trendy a výzvy, kterým zdravotnictví a společnost bude čelit v následující dekádě. Mimochodem v rámci Národního investičního plánu máme potenciál investic do zdravotnictví 73 mld. Tady mám ještě tabulky (ukazuje) - průměrný plat zdravotních sester, vidíte, jak to stoupá, myslím, že to nemůže nikdo zpochybnit, průměrný plat lékařů. Takže zdravotnictví je priorita.

Pojďme teď na obranu. Dneska je summit NATO. Pan prezident zastupuje Českou republiku a my samozřejmě máme závazky v rámci NATO. Máme závazky a ty v minulosti úplně nefungovaly. Já vám tady ukážu vývoj rozpočtu, kapitoly. Když se podíváte, v roce 2007 byl výdaj na obranu 54 mld., to bylo 1,6 % HDP, tak my, když jsme začínali, 2014, to jsme zdědili, tak to kleslo téměř o 11 mld. a byli jsme na 1,1, ano? Ne, 11,9 mld. pokles. Tady je jednoznačně vidět, jak to stoupá. Na příští rok meziročně je nárůst de facto 9 mld. Ano, naše HDP stoupá, takže my samozřejmě to HDP doháníme, ale dneska není reálné mít 2 %. 2 % dneska by bylo 133 mld. Takže my se tam dostaneme, my jsme se zavázali, 2024, takže takhle jsme to zdědili. A samozřejmě je důležité, abychom zrealizovali ty investice. A ten rozpočet mezi roky 2014 a 2019 se zvýšil o 62 %.

Nárůst rozpočtu na rok 2020 na těch 75,5 mld. je o 13 % oproti 2019. V roce 2021 chceme dosáhnout poměr 1,4 %, v roce 2024 2 %, to už jsem říkal. Narůstá procento rozpočtu, které jde na investice do nové techniky. V roce 2020 půjde na investice přes 18 mld., téměř čtvrtina rozpočtu.

Co se týká nákupů, v roce 2019 od ledna jsme uzavřeli 294 smluv a rámcových dohod na vojenskou výzbroj a výstroj, to vše v celkové hodnotě 17 mld. Mezi ty podstatné patří např. smlouvy na 62 obrněných vozidel Titus za 6 mld. nebo 71 nákladních automobilů Tatra za 600 mil. a ještě do konce roku podepíšeme smlouvy na další strategické projekty za 24 mld., a to konečně 8 mobilních radiolokátorů MADR za 3,5 mld. 30 let po revoluci máme stále ruské radary. Takže konečně to podepíšem, ona ta dodávka potrvá asi dva roky, ale samozřejmě je to ostuda. 12 víceúčelových vrtulníků za 17,5 mld. s DPH, taky máme stále ruské vrtulníky v Náměšti nad Oslavou, byl jsem tam, je to horor. A nakoupíme dva nové letouny CASA za 2,5 mld. s DPH a modernizaci čtyř těchto letounů za 0,5 mld., které už armáda používá. Takže letos za výstroj a výzbroj budeme mít smlouvy za více než 40 mld. 90 % dodavatelů tvoří tuzemské firmy. Armádní zakázky tedy zlepšují bojeschopnost ozbrojených sil a současně dávají našim firmám, našim občanům práci a peníze. 2020 máme v plánu několik smluv se zásadním významem pro zajišťování obrany České republiky a plnění našich závazků v rámci NATO. Bezpečnost našich občanů je priorita! Vidíme, co se děje ve světě. Vidíme, že skutečně je potřeba, aby naše armáda měla moderní techniku. Hlavními projekty roku 2020 je 210 pásových bojových vozidel pěchoty. To je obří zakázka. 50 mld. 52 kusů děl ráže NATO. 15 tis. ručních zbraní české výroby a 4 baterie protiletadlového raketového kompletu SHORAD.

Co se týká našich vojáků, v roce 2014, kdy jsme začínali, tak jich bylo 21 tis. Nyní je jich 25,5 tis. a my se chceme dostat na počet 30 tis. Tady se můžete podívat na platy našich vojáků (ukazuje opět graf), jak jsme to převzali od opozice, 2013 35 tis., odhad na příští rok 51 tis. a ještě větší počty. Takže obrana je pro nás klíčová.

Narůstá taky role aktivních záloh. My jsme s náborem dva roky napřed oproti plánu. Už nyní v aktivních zálohách máme téměř 3 200 příslušníků. V roce 2025 by mělo být 5 000 lidí a v roce 2030 až 10 000, takže 30 000 vojáků, 10 000 záloh. Čeští vojáci - skutečně můžeme být na ně hrdi - patří mezi nejlepší v zahraničních misích. Působí ve 14 zemích na třech kontinentech a jejich služba je skutečně velice, velice kladně hodnocena. Aktuálně máme v zahraničních operacích 700 vojáků, přičemž schválený mandát je 1 191. Mandát je schválený Parlamentem do roku 2020 a Ministerstvo obrany předloží vládě a Parlamentu návrh mandátu na roky 2021 a 2022 v první půlce příštího roku. Nepředpokládáme žádné výrazné změny oproti současnému stavu, ale samozřejmě, jak jsem už vzpomínal, dnes je zasedání NATO v Londýně a ty vztahy po tom, co se stalo v Turecku mezi Spojenými státy a Francií a dalšími, nejsou úplně ideální a je potřeba skutečně si to vyjasnit. Dnes jednotliví šéfové delegací a náš pan prezident bude mít asi tři nebo čtyři minuty na to, aby tam přednesl svůj projev. Já určitě o tom budu mluvit na Evropské radě, protože členské státy NATO, evropské členské státy samozřejmě z hlediska bezpečnosti Evropy je to něco jiného než bezpečnost Spojených států, Kanady nebo Turecka. My samozřejmě sdílíme společné hodnoty, ale z hlediska bezpečnosti určitě nechceme evropskou armádu, ale chceme mít nějakou spolupráci a možná vyjednávat s našimi partnery o nějakém dodatku, který by nám umožnil dělat operace bez toho, abychom dělali takové harakiri, jak byla Sophia operation, kterou jsem navštívil a kde vlastně ten italský admirál mi říká - no teďka jsme NATO - a my jsme šli za dveře a už jsme byli Sophia operation.

Takže smlouva Severoatlantického paktu je ze 4. dubna 1949. Jasně, že tam byly dodatky, ale podle mě je to téma. Je otázka, jestli NATO má být obranný pakt, jestli se nemá změnit i na pakt, který může útočit na mezinárodní terorismus. Já si myslím, že ano.

Místem největšího nasazení zůstává Afghánistán - 325 našich vojáků a samozřejmě situace v zemi je složitá. My se držíme zásady: společně jsme přišli, společně odejdeme. Naši vojáci samozřejmě působí také v Pobaltí. Já v úterý letím do Estonska a navštívím naše stíhače. Naše mise je tam do konce roku v rámci mise Air Policing s gripeny. Celkem tam máme 155 našich stíhačů. V Mali máme 120 lidí a připravujeme se v roce 2020 na převzetí velení mise. V Iráku 40 osob. Cvičíme chemiky a vojenské policisty. A na Sinaji, kde jsem tedy byl s našimi, tam skutečně je chválí všichni, máme už šest let dopravní letoun CASA. Takže obrana, ano my jsme se zavázali a teď to má jasný směr.

Životní prostředí. Jak jsme dělali ty tiskovky s panem Brabcem před odletem do Madridu, tak mi napsali mladí Fridays for Future - já jsem je několikrát vyzýval, že my jim rádi vysvětlíme, co děláme pro záchranu naší planety. Nám záleží na naší planetě a děláme toho dost. Takže já se těším na tu schůzku. Bude u toho i pan Brabec a pan Havlíček a zkrátka my máme jasné plány, ale není možné z jednoho dne na druhý vlastně všechno vypnout a asi by to byl velký problém. Takže pro nás je priorita ochrana klimatu a vše, co s ním souvisí - jak snižování emisí skleníkových plynů, tak adaptace na dopady klimatické změny. A my víme, že ta klimatická změna tady je a že je potřeba to urychleně řešit. Česká republika plní své klimatické závazky vyplývající z Pařížské dohody i z klimatické politiky EU. Utlumujeme těžbu uhlí, připravujeme se na odstavování uhelných elektráren, zvyšujeme podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zvyšujeme energetickou účinnost domů, bytů, služeb, děláme maximum, investujeme do ochrany klimatu. Investice do ochrany klimatu jsou a budou v následujících letech obrovské.

My jsme v pondělí v Madridu o tom mluvili i s předsedkyní Evropské komise a Polsko to vyčíslilo, uhlíkovou neutralitu, řádově na 100 mld. euro a já jsem mluvil cca o 20-25 mld. euro, což je asi 625 mld., protože zkrátka tyto dvě země mají obrovský průmysl, a proto jsme jiní, než když na klimatické konferenci mluví - vedle mě seděl princ Albert z Monaka nebo premiér Andorry nebo Cookovy ostrovy nebo Lucembursko. Ano, to není porovnatelné.

Co je důležité, že Evropa ve svém úsilí nemůže být sama. EU má zhruba 9 % podílu na globálních emisích a v roce 2017 byla třetím největším producentem za Čínou, která má 27 % a Spojené státy mají 16 %. Na 4. místě je Indie s téměř 7 % globálních emisí, na 5. Rusko, které má téměř 5 %. Těchto pět největších znečišťovatelů odpovídá za téměř dvě třetiny všech globálních emisí CO2. V EU je největším producentem CO2 Německo s podílem globálních emisí ve výši zhruba 2,2 %. ČR se spolu s ostatními členskými státy EU zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Mezi roky 1990 a 2017 Česká republika snížila své emise skleníkových plynů zhruba o 35 % a EU ve stejném období snížila své emise o 22 %. Takže jdeme napřed. Podle aktuálních emisních projekcí ČR splní své závazky v rámci EU do roku 2020 i 2030. Hrozbu pro klima tedy představuje především laxní přístup zemí světa, jako je Čína nebo Spojené státy. To jsou největší producenti skleníkových plynů a zatím to nevypadá, že by to hodlali měnit. Právě naopak. Čína oznámila, že bude investovat do obrovských kapacit uhelných elektráren, které jsou asi stejně kapacitně velké, jak celá Evropa. Takže Čína, Vietnam, Indie, Afrika - všichni jdou úplně opačně.

My se musíme a naše země se musí připravovat na dopady změny klimatu, které mohou být samozřejmě velmi citelné. Ostatně už posledních pět let se potýkáme s extrémním suchem, což patří právě k jednomu z projevů dopadů klimatické změny. Adaptaci na změnu klimatu bereme velice vážně, i když pro média nejsou ta opatření možná tolik atraktivní a mluví se o nich daleko méně než o opatřeních na snižování CO2 v atmosféře. Klíčová jsou opatření směřovaná do budování zdrojů pitné vody, návratu vody do krajiny nebo třeba snižování energetické náročnosti v domácnostech i na úřadech. Za působení této a předchozí vlády byla přijata řada zásadních strategických dokumentů a také rozjeta celá spousta konkrétních kroků v oblasti ochrany klimatu, které určují cíle a priority České republiky.

Pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, přijala vláda v roce 2017 na návrh ministra Brabce politiku ochrany klimatu v ČR. Máme ji jako jeden z menšího počtu států v EU a přesně definuje, jak snižujeme a jak budeme emise CO2 snižovat v následujících letech. Politika ochranu klimatu kromě cílů do roku 2020 a 2030, které vycházejí z klimaticko-energetického balíčku EU a z Pařížské dohody, obsahuje poprvé rovněž i dlouhodobý indikativní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80 % oproti roku 1990. Od roku 2000 bylo na snižování emisí skleníkových plynů vynaloženo z evropských fondů, výnosů z emisního obchodování a ze státního rozpočtu téměř 110 mld. korun, prosím vás. Sto deset miliard korun od roku 2000!

Klíčovým opatřením ke snížení emisí bude i nadále reformovaný systém obchodování s emisními povolenkami, který by do roku 2030 měl vést ke snížení emisí skleníkových plynů o dalších více než 6 mil. tun CO2 ekvivalentu. Pokračující podpora opatření ke snižování energetické náročnosti průmyslu a budov by měla přinést další snížení emisí přibližně o 3,5 mil. tun. V dopravě by pak měly ke snižování emisí nejvíce přispět nové emisní limity dojednané v Evropě pro osobní i nákladní automobily, které by v podmínkách České republiky měly vést ve svém důsledku ke snížení emisí o více 1,5 mil. tun až do roku 2030. V ČR to bude znamenat samozřejmě podporu čisté mobility, elektromobility, CNG vozů nebo vodíkových technologií, a to jak v osobní dopravě, tak veřejné. Už nyní v rámci podpory čisté mobility bylo ze zdrojů Ministerstva životního prostředí, MMR a Ministerstva průmyslu podpořeno pořízení 1200 elektromobilů pro obce, kraje a podnikatele a 950 CNG autobusů a 160 elektrobusů, tj. více než 1100 autobusů na čistý pohon. Do roku 2020 bude podpořeno 1200 nabíječek na elektromobily s plánem mít do roku 2030 dvacet tisíc nabíječek.

Podporou obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kogenerace lze dosáhnout snížení emisí o dalších 3,5 mil. tun. V průmyslu by měly ke snižování emisí nejvíce přispět emisní limity a aplikace nejlepších dostupných technologií, které by měly do roku 2030 snížit emise o přibližně 2,7 mil. tun CO2 ekvivalentu.

Výrazně by se měla rovněž projevit regulace fluorovaných skleníkových plynů, která by měla vést ke snížení emisí o další přibližně 2 mil. tun. V sektoru odpadu se dosud emise skleníkových plynů zvyšovaly a jejich snižování bude záviset na rychlosti snižování skládkování, zákaz skládkování pak očekáváme do roku 2030. Bude samozřejmě ještě předmětem jednání o nových odpadových zákonech. Mně se to zdá být celkem dlouhé, ale bude to předmětem debaty.

Politika ochrany klimatu i státní energetické koncepce počítají rovněž s postupným zavíráním uhelných elektráren. Je jen otázkou, kdy to bude, protože my samozřejmě musíme občanům zajistit teplo a dodávku elektrické energie. Takže zavřít najednou uhelné elektrárny je samozřejmě nesmysl a utopie. Pan ministr Brabec a pan ministr Havlíček teď jednání v rámci tzv. uhelné komise o tzv. face outu uhlí, tedy odklonu od uhlí. Třeba německá uhelná komise se na roce 2038 se domluvila a u nás komise zkoumá, jestli je něco takového reálné i u nás. Samozřejmě ale probíhají další konkrétní opatření zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů. Vedle snižování těžby a využívání uhlí. Jde o podporu zateplování, úspor energie a ekologičtější vytápění. Emise CO2 snižují zásadním způsobem také kotlíkové dotace.

Jen v posledních třech letech jsme vyměnili na 70 tis. starých kotlů, díky kterým zlepšujeme nejen stav a kvalitu ovzduší, ale snížíme i emise CO2. Cíl je vyměnit alespoň sto tisíc kotlů, sto tisíc vyměněných domácích kotlů ušetří do roku 2021 800 tis. tun CO2 a 4 GJ energie ročně. Velmi úspěšný projekt Ministerstva životního prostředí je nová Zelená úsporám. Je směřování přímo do domácností, který je považován program na zateplování ve střední a východní Evropě, snižuje emise skleníkových plynů o 1,4 mil. tun CO2 ročně. Co se týká připravenosti na změnu klimatu, všechny adaptační kroky už nastartoval ministr Brabec za celou dobu svého působení na Ministerstvu životního prostředí. V roce 2015 byla přijata i navržená adaptační strategie. Tuto strategii v roce 2017 potom doplnil Národní akční plán na změnu klimatu v České republice, který obsahuje 52 konkrétních prioritních opatření, resp. 160 prioritních úkolů v oblasti adaptace.

V současné době se intenzivně pracuje na vyhodnocení a aktualizaci těchto dokumentů. Zranitelnost České republiky vůči projevům změny klimatu byla vyhodnocena jako vysoká, a to především v oblasti povodní, zvyšování průměrné teploty a dlouhodobého sucha. Na tyto tři klíčové dopady změny klimatu jsou a budou prioritně zaměřena adaptační opatření. Vážně se věnujeme nejcitlivějšímu projevu změny klimatu v České republice, a to je sucho. Založili jsme Národní koalici pro boj se suchem, kde s příslušnými ministry, odborníky a kolegy z praxe diskutujeme vhodná opatření a praktické kroky státu. Připravili jsme velkou novelu vodního zákona, která dává státu, krajům a obcím zcela nové nástroje pro suchá období. Adaptaci na klimatické změny a k předcházením jejím dopadům se věnujeme i v dotační politice. Ministerstvo životního prostředí a zemědělství investovalo od roku 2014 do projektu adaptace na sucho 40 mld. korun.

Ministerstvo životního prostředí se soustřeďuje především na projekty nakládání s vodou v domácnostech a obcích a na posilování funkcí krajiny. Od roku 2014 realizovalo 14 tis. projektů po celé České republice za 11 mld. a dotační programy finančně nadále posiluje a bude posilovat i příští rok. Na 400 obcí a přes 200 tis. lidí je jen za letošní a loňský rok nově napojených na zdroje pitné vody. Ministr Brabec spustil program Dešťovka pro občany, kde už na 6 tis. domácností má nové nádrže na zachytávání dešťové vody nebo hospodaří s šedou vodou. Podobný program spustilo ministerstvo i pro obce. Ten se zaměřuje na podzemní nádrže, na shromažďování práškové vody využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy veřejných budov, vodou propustné povrchy, zasakovací pásy u parkovišť nebo úpravu koryt vodních toků protékajících obcí či různé vodní prvky, protipovodňové ochrany jako bezpečnostní přelivy hrází, suché a polosuché poldery nebo vsakovací či retenční nádrže.

Zaměřujeme se na výsadbu zeleně a vodní prvky v krajině jako jsou aleje, rybníky, tůně, mokřady, biopásy na zemědělské půdě, meandry řek a potoků. Za poslední roky už takto se zrealizovalo přes 5 tis. projektů v krajině. Aktuálně Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 1,5 mld. na projekty Státního pozemkového úřadu v krajině. Ten v rámci pozemkových úprav, obnovy polní cesty podporuje zúrodňování zemědělské půdy, výstavbu vodních a protierozních prvků. V opatření na snižování emisí CO2 i adaptačních opatření bude MŽP samozřejmě pokračovat i v příštím roce. Vysadíme v příštích dvaceti letech miliardy sazenic, listnatých i jehličnatých stromů na obnovu poškozených lesů a 10 mil. listnatých stromů mimo les, v rámci projektu s Nadací Partnerství, do kterého se může zapojit úplně každý. A já myslím, že lidi to baví, chodí tam celé rodiny, skvělá akce i co dělaly Lesy ČR. Takže je to v celkovém objemu 40 mld.

Na kotlíkové dotace a kotlíkové půjčky je v rozpočtu MŽP připraveno na příští rok 4,9 mld. korun. Na nové vodovody, nové zdroje pitné vody, úpravy vod a přivaděče, program Dešťovka, pro domácnosti je v kapitole rezortu MŽP připraveno 3 mld. korun. Na snižování energetické náročnosti má MŽP 4,7 mld. korun. A konečně na adaptaci krajiny na sucho, vodu v krajině a zeleň ve městech je připraveno víc než miliarda korun. Takže životní prostředí, starost o naší planetu, jednoznačně naše priorita.

V programovém prohlášení této vlády jsme si dali jako jednu z priorit téma sport. My jsme na ten sport zapomněli od té revoluce. A tento celospolečenský fenomén byl ze strany státu dlouhé roky podporován někde z koutu Ministerstva školství. A nebudu říkat ještě, kde všude. Díky naprosto neprůhlednému systému rozdělování dotací do sportu ze strany státu se náš sport v posledních letech neproslavil vítězstvím hokejistů či našich olympioniků, ale korupčními kauzami, na které doplatilo celé sportovní prostředí a především pak ty nejmenší kluby, děti, talentovaná mládež a trenéři, kterým se nedostávalo téměř žádné finanční podpory. Díky poslanecké iniciativě a širokému konsenzu sportovního prostředí a následně i významné podpoře Poslanecké sněmovny - a my vám za to děkujeme, došlo k přijetí novely zákona o podpoře sportu, kterou od srpna, od tohoto roku vznikla Národní sportovní agentura. Ne, nejedná se o průtokáč či penězovod, jak to někteří, kteří tomu nepřejí, nazývali. Jde o jasně danou entitu systému státní správy s pevně vymezenými kompetencemi.

Národní sportovní agentura se bude starat o podporu sportu v ČR, bude vypracovávat a koordinovat plán státní politiky ve sportu, poskytovat finanční podporu ze státního rozpočtu a vytvářet podmínky pro sport dětí, mládeže a jejich trenéry pro sport pro všechny, včetně reprezentantů a zdravotně postižených občanů. Za tímto účelem bude agentura sportovnímu prostředí poskytovat finanční podporu ze státního rozpočtu a důsledně také kontrolovat použití této podpory. Agentura bude mnohem lépe než dříve propagovat český sport a naše nadějné sportovce, a to i za přispění lepší koordinace, činnosti rezortních sportovních center Ministerstva školství, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.

V roce 2011 došlo ke krachu tehdy státní loterijní společnosti Sazka. Právě ta do té doby ne zcela efektivně rozdělovala prostředky na podporu sportu. Od roku 2013, kdy se prostředky postupně začaly rozdělovat přímo ze státního rozpočtu, začaly také narůstat objemy financí poskytovaných ze státního rozpočtu na podporu českého sportu. Celkovým vyjádřením lze nárůst podpory sportu ilustrovat čísly, a já když jsem se stal ministrem financí v roce 2014, protože sám mám rád sport, tak jsem startoval s rozpočtem 2 mld. 980 mil. korun. 

Na příští rok je to 7,2 mld. Kč.

Já si myslím, že sport je strašně důležitý a je škoda, že nemáme takový univerzitní sport, jako je to například ve Spojených státech. Takže nárůst za to období je celkem 141 %.

Výrazně podporujeme a nadále budeme podporovat zejména program Můj klub, který znamená peníze pro všechny sportovní kluby v Česku, které si o ně požádají. I zde od vzniku tohoto programu došlo k výraznému nárůstu podpory. V roce 2016 to bylo málo přes 300 mil. a na rok 2020 je připraven pětinásobek.To znamená pětinásobek toho, co bylo před čtyřmi roky, to znamená 1,5 mld.

Samozřejmě, pak je podpora těch, kteří se věnují našim talentům, pomáhají jim hledat novou motivaci, chuť trénovat a bojovat za sebe a za svůj klub, těch, kteří budují v našich dětech smysl pro fair play a poctivý přístup k tréninku, a to jsou naši trenéři.

Ani teď ani v budoucnu nebude zapomenuto na zdravotně postižené, pro které je sport často jedna z mála možností další vlastní realizace a společenského uplatnění. Právě pro tyhle všechny a nejen pro ně budeme dávat do sportu více prostředků, protože přece chceme, aby všechny naše děti bavilo hýbat se, sportovat a mít z toho radost a dobrý pocit, aby nebyly stále na facebooku.

A pak jsou tady investice do výstavby sportovních hal, plaveckých bazénů, zimáků a dalších sportovišť. Celková situace ve sportovní infrastruktuře není uspokojivá a my ji potřebujeme zásadně zlepšit. Rozvoj sportovní infrastruktury má totiž silné dopady nejen na rozvoj sportu jako takového, ale vedle toho má význam také pro rekreaci, sociální soudržnost, integraci a vzdělávání. Sportování je integrátorem mnoha potřeb, které společnost nejen stmelují, ale zároveň ji také posilují a upevňují. Tyto investice významným způsobem pomáhají nejen lokální ekonomice v podobě zakázek pro místní firmy, ale také celému národnímu hospodářství v podobě daní a odvodů.

Když hovoříme o tom, že se nám nedaří udržet lidi v málo obydlených a venkovských sídlech, sport a jeho dostupnost včetně sportovní infrastruktury bývá často jedním z řešení, jak lidem zlepšit a zkvalitnit život v odlehlých místech.

Sportovní infrastruktura je v České republice katastrofálně zastaralá. Česká unie sportu jako jedna z největších střešních organizací uvádí, že průměrné stáří sportovní infrastruktury dosahuje u nás v Česku téměř padesát let. Padesát let. Neuvěřitelné. Většina v současné době využívaných sportovních zařízení byla postavena před rokem 1989. Je nutné, aby se tento stav změnil a sportoviště a sportovní infrastruktura prošla modernizací a získala parametry odpovídající současným požadavkům a normám.

Totéž platí i o trendech, které je třeba reflektovat i ve sportu, protože ty jsou očekávány jak sportovci profesionály tak i dětmi a trenéry.

Jsem dobře informován, že zástupci Národní sportovní agentury, potažmo stále ještě i zástupci Ministerstva školství jednají se Sdružením místních samospráv, se Svazem měst a obcí a s Asociací krajů o potřebách vzájemné spolupráce s městy a kraji za účelem výrazného zvýšení investic do sportovišť v celé České republice. Možná se ptáte proč, no protože jediné, co tady pořádně za třicet let v oblasti sportu vzniklo, je O2 Aréna ve Vysočanech, která se bohužel pokud jde o její financování v době Sazky za ......(?) vedení určitě netěšila dobré pověsti, ale chvála bohu, že ji máme, jinak nevím, co bychom v Praze kde organizovali všechny ty akce.

Když k tomu připočítáme multifunkční haly v Karlových Varech, v Liberci, Třinci, kde na to přispěli soukromí investoři, je to z větších investic sportovní infrastruktury vše, co můžeme říci, že se postavilo a plní skvěle své účely.

Už v roce 2016 začaly v souvislosti s nárůstem celkové podpory sportu výrazně narůstat také objemy financí směřovaných na investice do sportovní infrastruktury. V celkovém vyjádření lze nárůst podpory sportu ilustrovat následujícím přehledem: rok 2010 investiční dotace byly 620 mil. a na rok 2020 je to 2 214 175 000 Kč, to znamená za deset let téměř čtyřnásobek. V roce 2021 se předpokládá zahájení výstavby národních center olympijských sportů, a to jak letních, tak zimních sportů, v Nymburce, v Harrachově, stejně jako multifunkční sportovní hala v Jihlavě, Olomouci, Kladně či Zlíně. K tomu by pak měla začít výstavba atletického halového areálu v Brně nebo by mělo dojít dokončení Vysočina arény v Novém městě na Moravě. V Praze by pak měla přibýt gymnastická hala resortního sportovního centra Ministerstva vnitra a jsou plánovány další projekty, jako jsou skokanské můstky ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo vodní kanál v Račicích.

Samozřejmě, vždycky se mi směje opozice ohledně rychlobruslařské haly. Ano, já jsem o tom několikrát jednal s panem Novákem, trenérem Martiny Sáblíkové, bohužel, ani místo v Brně mu nesedlo, Nové město na Moravě - tam to nechce biatlon, teď údajně jeden z našich krajů se angažuje, takže pokud by to dopadlo, tak stát určitě bude chtít tento projekt podpořit.

Celková částka dnes plánovaných investic do hal, sportovišť a sportovních center se počítá se zahájením v letech 2020 - 2021 a 2022, dosahuje částky téměř 15 mld.

Jako důkaz toho, že to s podporou sportu myslíme vážně, je možné uvést i nedávno vládou schválenou podporu tří významných sportovních akcí - mistrovství Evropy v judo v roce 2020 a dvou mistrovství Evropy, v basketbalu a volejbalu v roce 2021. Na to jsme uvolnili jako vláda celkovou částku 155 mil. Navíc akce basketbalu a volejbalu budou důstojnou oslavou 100 let těchto sportů v České republice, potažmo v Československu, takže sport určitě pro nás - konečně, sportovci chtěli agenturu, tak ji mají. Tak doufejme, že dlouho vydrží i po nás, že i další vlády ji budou podporovat.

Za co jsme často kritizováni, je doprava, investice. Já už jsem o tom mluvil. Trvá to věčně, bohužel. My jsme už ale přistoupili k realizaci. Toto je projekt železničního spojení Prahy - letiště Ruzyně a Kladna. (Ukazuje projekt.) O tom se mluví strašně dlouho, všichni to slibovali, desítky let se o tom mluví. A my jsme měli prezentaci na letišti, ukazovali jsme tenhle projekt. Jsou tam jasné synergie. Tak, jak letiště chce investovat do další dráhy a terminálu, má to být hotovo v roce 2028, tak my chceme, aby centrum Prahy bylo napojeno na železniční síť do roku 2028. Do stejného termínu zmodernizujeme i železniční trať do Kladna. To znamená, zajistíme bezpečný a spolehlivý provoz železnice. Zajistíme zkrácení cestovní doby vlakem z Prahy do Kladna na 30 minut, na letiště se také dostanou cestující z centra města za 30 minut. Přiblížíme interval vlaků metra, vlaky směr Kladno i směr letiště budou jezdit ve špičce každých deset minut. Na vlaky navážeme autobusové linky, vybudujeme velké terminály na Dlouhé Míly u trati do Kladna. Díky tomu bude jezdit vlakem na letiště a do Kladna 63 tisíc lidí denně.

Celé spojení má SŽDC rozděleno do devíti samostatných staveb. První ze staveb už začala v roce 2017. Je to rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Jde o významnou kulturní památku, druhý nejstarší pražský most přes Vltavu z roku 1849. Most nyní prochází sanací kleneb a v nezbytných případech jejich přezděním tak, aby umožnil bezpečný provoz další desítky let. Vlaky se po něm rozjedou přesně na MDD 1. 6. 2020. Výchozím bodem spojení bude pražské Masarykovo nádraží.

To bude rozšířeno o další koleje a především dostane nový východní vestibul formou platformy nad kolejištěm, která zkrátí docházkové vzdálenosti pro obyvatele Prahy. Z Masarykova nádraží vlaky zamíří přes Bubny směrem na Dejvice, celý úsek ze Stromovky přes Dejvice do Veleslavína bude umístěn do tunelu, aby trať neobtěžovala obyvatele Prahy hlukem a aby se odstranila bariéra, kterou dnes železnice tvoří. Dále bude pokračovat přes Liboc a Ruzyni na terminál příměstské dopravy Dlouhá míle. Trať skončí na letišti přímo pod připravovaným rozšířením terminálu 2 s přímou vazbou do letištní haly. Nově se tak cestující z letiště a na letiště dostanou komfortně přímým spojem až do centra Prahy. Praha se přidá k řadě evropských měst, která mají spojení na mezinárodní letiště zajištěno komfortní spolehlivou, rychlou, ekologickou a bezpečnou železniční dopravou. Trať na Kladno odbočí v Ruzyni a povede stávající stopou přes Hostivici a Pavlov. Obě trati budou dvoukolejné, elektrifikované, vybavené moderním zabezpečovacím zařízením ETCS. Ano, bude to stát peníze, hodně peněz, hodně - 43 mld., ale mluvíme o tom dvacet nebo třicet let. Škoda, že jsme o tom nemluvili hned po revoluci. Takže tohle je spojení Praha - letiště - Kladno.

A já znovu připomenu, že investice jsou pro nás priorita, že když mě teď v televizi kritizovali, že rozpočet SFDI je špatný, tak ten rozpočet se vždy tvoří, má nějaký základ, a to je ta modrá čára. (Ukazuje poslancům.) A ten základ na příští rok je 87,3 mld., je to víc než v roce 2019. A to oranžové, to jsou postupné úpravy, celý rok. Takže roku 2019 jsme startovali s rozpočtem 86,3, ale už jsme udělali dodatečné navýšení rozpočtu 15,3 mld. A už roku 2020 máme 6,1 a bude to stoupat. Takže by bylo dobré vlastně mluvit o tom, jak takový rozpočet funguje a jak se postupně upravuje a samozřejmě to jsou priority. Tady mám nejslavnější dálnici D1. (Premiér opět ukazuje sálu nákres.) Pan ministr Šimonovský nám řekl - teď nevím, který rok to byl, 2005 nebo kdy - že vlastně bude šestý pruh a že bude hotovo 2010. Nic se nestalo. My jsme se dohadovali, jestli ta oprava - a kdybychom to neudělali, tak se ta dálnice rozpadne - je nová investice, ne oprava. No zkrátka je to nových 160 km, 160 km a bude nás to stát 26,6 mld. Takže já se omlouvám všem, kterým znepříjemňujeme život, ale někdo to musel udělat. A zlepšujeme se. Teď byl první sníh, tak Česká televize čekala, jaký to bude průšvih. Čekali celý den a nic se nestalo. To je modernizace D1. (Ukazuje.) Červená je zahájená stavba, zelená je otevřená dálnice. To máme zvlášť. Teď konečně jsme vyřešili to předjíždění kamionů, po kterém všichni volali, ale to je jen začátek. Toto je výstavba dálnic. Opozice nám stále nadává, že jsme otevřeli 3,8 km v roce 2018. Tak když průměrná doba výstavby dálnice - já jsem se to snažil vysvětlit, ale samozřejmě kdo nechce slyšet, tak neslyší - trvá bohužel 13 let. Takže já se jenom ptám, když nás někdo kritizuje, co jsme měli otvírat, když tady demoblok nic nezahájil. 2001 - zahájeno nula, 2012 - zahájeno nula, 2013 - zahájeno 800 metrů, 2014 - zahájeno nula. My jsme nastupovali a nebyly vykoupené ani pozemky, nebylo nic naprojektováno. Pan ministr Bárta zkrátka to celé zazdil. Pamatujeme si na paní Havránkovou. Možná kdyby s ní jednal někdo normální, tak to netrvalo 19 let. Takže dneska je to jasné. Zahájené - to už je za nás - 2015 a 2020 budeme zahajovat 92 km a 2021 53,4.

Ale samozřejmě je také potřeba si říct, co stojí proti nám, ta brzda, ta legislativa, ten šílený stavební zákon, který musím říct, že 2016 se nám taky nepovedl, bohužel. Takže je to pro nás priorita. Je to pro nás priorita a my se samozřejmě snažíme tu legislativu vylepšit. Vláda schválila 25. listopadu, teď, liniový zákon. (Do sálu vstoupila ministryně financí Schillerová.) Už přišla paní ministryně, můžu za chvíli skončit. 25. listopadu. A ten zákon zkrátí dobu přípravy zhruba o třetinu ze stávajících 13 let, a to díky tomu, že bude umístěna a povolena dopravní stavba v jediném řízení a budou zavedené pevné lhůty. Takže zkrácení až o tři roky. Jednotné závazné stanovisko k záměru staveb, u kterých bylo posouzení vlivu na životní prostředí, bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Urychlení až o rok. Zavedení pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek maximálně na třicet dní. Stanovení konkrétní lhůty pro vydávání rozhodnutí pro vyvlastnění - úřady budou mít šedesát dní od zahájení vyvlastňovacího procesu a následně bude třicetidenní lhůta pro vydání rozhodnutí. Má vzniknout národní geoportál územního plánování. Takže hlavním nástrojem liniového zákona pro urychlení dopravních staveb je zkrácení o tři roky.

No a samozřejmě nás čeká rekodifikace. Ono to ještě ani není pořádně venku a už je k tomu obrovský odpor. Prosím vás, já jsem strašně rád, že vládní menšinová vláda, ale všichni tady se shodneme na tom, že chceme jádro. Asi se taky shodneme, že chceme rychle stavět, takže bych byl velice rád, kdybychom tu rekodifikaci společně - a my jsme k tomu připraveni, určitě paní ministryně Dostálová - řešili a zvážili pro a proti a nechali si to vysvětlit. Teď jsem organizoval schůzku paní ministryně Dostálové s naším klubem a s našimi hejtmany, protože tam taky ta komunikace nějak vázla a evidentně dotčení nemají dostatek informací. Takže se musíme polepšit, musíme lépe komunikovat, vysvětlovat. Prostě je to strašně důležité. A právě tohle nám totálně kazí ty žebříčky. Máme skvělé výsledky a tady jsme úplná katastrofa, 157. místo. Horor! Takže to je velice důležité a zkusme to řešit společně a ne a priori s čím my přijdeme, že je to špatně.

Mýtný systém. Všichni nás strašili, a nevím, jestli se něco stalo - stalo se něco? Nestalo se nic, vybíráme peníze. Vysoutěžili jsme nové mýto o 13 mld. levněji než současný, vlastně už není současný - bývalý Kapsch. Takže nyní máme zpoplatněno mýtem 1240 km dálnic a 230 km silnic první třídy, 1470 km. V roce 2019 vybereme na mýtu 11 mld. 250 mil. Od 1. ledna 2020 přibude dalších 868 km silnic první třídy a jak jsem říkal, ostrý provoz mýtného systému byl spuštěn a ty různé katastrofické scénáře se nenaplnily.

Já už nechci dlouho mluvit. Důležité je taky, že jsme schválili zákon o silniční dopravě, podmínky pro taxislužbu. Já jsem se tomu věnoval hlavně co se týká stížností našich taxikářů ohledně UBERu a další. Vysokorychlostní tratě, takzvané VRT. No, škoda, že Evropská unie, když jsme vstupovali a začali jsme o tom mluvit v roce 2002, s tím nepřišla. Možná už jsme mohli mít propojeno Berlín - Praha - Brno - Vídeň - Bratislava - Budapešť - Varšava. Ale bohužel jsme trošku zaspali dobu, takže první vysokorychlostní tratě se začnou stavět v roce 2025. První úseky budou Praha - Běchovice - Poříčany - Přerov - Ostrava. Aktuálně se zpracovává studie proveditelnosti na VRTky Praha - Brno - Břeclav, Praha - Drážďany, Brno - Přerov - Ostrava. Připravujeme zadání pilotního projektu VRT v úseku Praha - Běchovice - Říčany. A aktualizují se zásady rozvoje krajů Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského, pro pilotní úseky VRT.

Co je taky důležité, je, že opravujeme nádraží. Tam to už probíhá. Celkově probíhá nebo prošlo rekonstrukcí 102 nádražních budov za 1,2 miliardy jako Praha, Havířov, Břeclav, Přerov, hotovo je v Kuřimi, Sokolově a Lipníku nad Bečvou. Vedle samotné rekonstrukce dochází též k nabídce nevyužitých nádražních prostor. Celkem Správa železniční dopravní cesty vynaloží na opravy mezi lety 2017 až 2022 8,4 miliardy.

Taky co je důležité - a viděli jsme ty tragédie na železničních přejezdech. Takže máme teď jasný plán. Řešíme teď 41 přejezdů za 250 milionů korun, abychom skutečně minimalizovali ty tragédie, co se staly. Nedávno tam zůstala celá rodina, je to fakt katastrofa. Takže to taky máme v plánu.

A ještě se jenom vrátím ohledně té rekodifikace. Protože ono se to málo ví, ale tady mám příklady z ŘSD - účelové blokování přípravy staveb ze strany různých občanských sdružení. Tak když si vezmu D49 Hulín - Fryšták. Stavba se měla stavět v roce 2010. Z důvodu nekonečných soudních pří a odvolání proti všem správním úkonům není dosud stavební povolení. Devět let se čeká na stavební povolení. Říkovice - Přerov - zase napadání všech správních rozhodnutí, musíme mít nová stanoviska, dva a půl roku zdržení. D1 - tam taky přes 400 dnů bylo zdržení. Obchvat Mikulova - tak toto je skutečně unikát. 800 stran námitek proti vydanému územnímu rozhodnutí, 240 stran občanskými sdruženími, 15 měsíců bez reakce odvolacího orgánu. Územní rozhodnutí není pravomocné.

No a Praha, silniční okruh Praha, který má postavit stát. Takže z důvodu systémové podjatosti Praha to řeší v Uhříněvsi úřad. Tam jsou dvě zaměstnankyně a ony tuhle klíčovou investici řeší, nic proti nim. Ale samozřejmě ten nový zákon by měl tohle řešit. A o územní rozhodnutí bylo požádáno v září 2018. Není vydáno a čeká se, že pravděpodobně to bude trvat ještě dlouho. Ostrava - Prodloužená Rudná - pět let blokovaná stavba z důvodu věcného břemene. A tak dále. Takže těch věcí, které brzdí, je strašně moc a proto ta rekodifikace je extrémně důležitá.

Takže závěrem bych chtěl jenom říct, že ten návrh rozpočtu je velice dobrý, je proinvestiční, je to pro lidi, pumpujeme peníze do ekonomiky, nízký deficit, snižujeme dluh, navyšujeme skutečně veškeré položky. A já jsem přesvědčen, že ještě paní ministryně vám to lépe vysvětlí, než já a samozřejmě si dovoluji požádat o podporu tohoto rozpočtu. Paní ministryně si s tím dala strašně moc práce, celý rok. Takže doufejme, že vás přesvědčí a že ten rozpočet pro lidi, pro naši zemi, pro naši budoucnost, úspěšně dnes schválíme. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců vládní koalice a KSČM.)