Dovolte mi jenom ve stručnosti připomenout to nejdůležitější k vládnímu návrhu zákona o spotřebitelském úvěru.
Nová regulace spotřebitelských úvěrů si klade za cíl, posílit postavení spotřebitelů a k tomuto účelu zavádí řadu nových institutů, ze kterých bych zmínil zejména úpravu předčasného splacení úvěru na bydlení, limitaci smluvních pokut, soukromoprávní sankce za špatné či žádné posouzení úvěruschopnosti, převod licenčních a dohledových pravomocí do České národní banky, nový systém ověřování odbornosti distributorů a podobně.
Proti dosavadní právní úpravě zákon do budoucna rozšíří svou působnost i na takzvané mikroúvěry a úvěry na bydlení. K vládnímu návrhu zákona bylo podáno poměrně mnoho pozměňovacích návrhů. Řada z nich směřuje k vylepšení návrhu a Ministerstvo financí je podporuje. K některým jsme však museli zaujmout zásadně nesouhlasné stanovisko.
Především bych vás rád upozornil na ty pozměňovací návrhy, které omezují aplikaci pravidel, která vládní návrh za účelem ochrany spotřebitele zavádí nebo které umožňují regulovaným osobám navrhovanou úpravu obejít. Jedná se zde především o návrh na výjimku z působnosti zákona pro sjednávání úvěru po telefonu či návrh na odstranění zákazu stanovení odměny posuzovatele úvěruschopnosti klienta podle počtu schválených žádostí o úvěr. Tím jdou tyto pozměňovací návrhy zcela proti základním východiskům a cílům zákona, což je ochrana spotřebitele a snaha o zlepšení poměrů na nebankovním úvěrovém trhu.
Tyto návrhy jsou rovněž v příkrém rozporu k usnesení Poslanecké sněmovny z roku 2014, které jsme si tady odhlasovali a kterým Sněmovna požádala vládu o návrh úpravy, která zásadně zpřísní poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů a dohled nad nimi. Děkuji za pozornost.