Cílem projednávaného návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, je zajistit větší transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky v územních rozpočtech a snížení legislativních a nelegislativních bariér implementace evropských fondů v programovém období let 2014 – 2020.
Návrh zákona nově upravuje pouze povinnost zveřejnit smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Veškeré další úpravy zjednodušují postupy při použití prostředků strukturálních fondů, vč. případných postihů, např. možnost vykazovat některé předem stanovené výdaje paušální částkou, nebo provádění opatření k nápravě zjištěných pochybení bez ukládání odvodu za porušení rozpočtové kázně.
Úprava postupu při poskytování dotací, obsah žádostí a veřejnoprávní smlouvy je pouze zakotvením současně používaných postupů při poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů do zákona podobně, jako tomu je v § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech při poskytování prostředků ze státního rozpočtu, a tudíž nepředstavuje nové administrativní požadavky kladené na orgány územní samosprávy.
Peněžní prostředky poskytované z územních rozpočtů jsou a budou poskytovány tak, jak dosud, formou dotací poskytovaných na účel, který stanoví poskytovatel v programu určeném předem neurčenému okruhu možných žadatelů. Je to obdoba evropských operačních programů.
Kromě toho je možné poskytovat individuální dotace na řešení naléhavé potřeby osob, žadatelů. U těchto dotací určí účel použití prostředků žadatel žádosti podle své konkrétní potřeby, např. hasiči, včelaři, myslivci, osoby momentálně v tíživé finanční situaci v důsledku živelních událostí apod.
Individuální dotace nejsou dotacemi poskytovanými v rámci programu.
Zatřetí je dotaci možné poskytnout na základě zvláštního právního předpisu, např. školského zákona nebo zákona o sociálních službách. Protože navrhovaná novela zákona jako celek nepřináší územním samosprávným celkům kromě povinnosti zveřejňovat smlouvy nové povinnosti, a to i nově zaváděnou povinnost zveřejňovat smlouvy, již řada územních celků plní a údaje zveřejňuje dobrovolně, je v ustanovení o účinnosti navrhovaná legisvakanční lhůta pouze po zveřejňování smluv, v § 10 d).
Předkládaný návrh zákona obsahuje 5 částí.
1. novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
2. novela zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,
3. novela zákona č. 129/2000 Sb., o krajích,
4. novela zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,
5. navrhovaná účinnost je od 1. ledna 2015 s výjimkou povinnosti zveřejňovat smlouvy, kde je účinnost navržena od 1. července 2015.
Na včerejším jednání VUZP byly navrženy 3 pozměňovací návrhy, a to návrh na odložení účinnost celého zákona od 1. července 2015, návrh zkrátit dobu zveřejnění veřejnoprávních smluv pouze na 1 rok a dále návrh zákona jako celek zamítnout.
Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl uvedeným výborem přijat. S návrhem na odklad účinnosti zákona nesouhlasím, vzhledem k navrhovaným úpravám souvisejícím s implementací evropských fondů a zjednodušením některých postupů. Je třeba, aby zákon kromě zveřejňování smluv podle § 10 d) nabyl účinnosti co nejdříve. Nesouhlasím ani s dalším návrhem na zkrácení doby zveřejnění veřejnoprávních smluv na 1 rok. PS již zkrátila dobu zveřejnění smluv z vládou navržených 10 let na 3 roky. Dobu 1 roku považuji za velmi krátkou z hlediska naplnění požadavku transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky a protikorupčními cíli vlády.
V části první, novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Předkládaný návrh zákona po úpravě PS v části první upravuje:
1. Definice základních pojmů a postup pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů, základní náležitosti žádosti o poskytnutí peněžních prostředků a veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci. Zdůrazňuji, že definování pojmů není zavedením nových pojmů nebo nové úpravy.
2. Obsah a zveřejňování programu územního samosprávního celku poskytnout dotaci nebo návratnou finanční pomoc na účel stanovený poskytovatelem. Program je obdobou programu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nejedná se o nově zaváděný postup, programy jsou i nyní vypisovány. Jedná se pouze o definování používaných postupů v zákoně.
3. Povinnost zveřejňovat smlouvy o poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 tis. Kč na úřední desce. U svazku obcí na úředních deskách členských obcí.
4. Orgány příslušné k rozhodování sporu z veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, krajské úřady a ministerstvo financí. Jedná se pouze o explicitní uvedení příslušných orgánů, jejichž příslušnost je nyní dovozována ze správního řádu a v praxi je tento postup již aplikován. Odstraňuje se tím možná pochybnost obecné příslušnosti.
5. Možnost poskytovatele uložit příjemci dotace opatření k nápravě pochybení zjištěných při kontrole s tím, že pokud je příjemce provede, nebude zahajováno daňové řízení a nebude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně. Toto ustanovení má umožnit zjednodušení administrativy při implementaci prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů. Ustanovení zjednodušuje postupy při zjištění pochybení, umožňuje odstranit pochybení bez vedení daňového řízení, ukládání odvodu a následného promíjení.
6. Částku 1 tis. Kč, do které nebude odvod za porušení rozpočtové kázně ukládán, což má rovněž umožnit zjednodušení administrativy při implementaci prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů.
7. Možnost zjednodušeného vykazování některých výdajů paušální částkou.
8. Uložení nižšího odvodu za porušení méně závažné povinnosti pevnou částkou, procentem, nebo v rámci procentního rozmezí. Sčítání odvodů za porušení méně závažných povinností, nestanoví-li smlouva jinak, a uložení odvodu za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek ve výši nejzávažnějšího porušení, nestanoví-li poskytovatel dotace jinak.
Úpravy návrhu zákona provedené v PS. Vládní návrh zákona byl v PS upraven podle pozměňovacích návrhů zohledňujících některé zásadní připomínky uplatněné některými kraji a svazem měst a obcí. Návrh zákona ukládá povinnost zveřejnit veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup, místo původně stanoveného portálu veřejné správy.
Dobrovolný svazek obcí by smlouvy zveřejňoval na úředních deskách členských obcí. Poslaneckou sněmovnou byla zvýšena hranice pro povinné zveřejnění smlouvy o poskytnutí dotace, nebo návratné finanční výpomoci z deseti tisíc na padesát tisíc korun. Zároveň bylo navrženo posunutí účinnosti této povinnosti na 1. červenec 2015.
Pojem "záměr" byl nahrazen pojmem "program", který území samosprávné celky při poskytování peněžních prostředků ze svých rozpočtů běžně používají. V souvislosti s těmito úpravami byly upraveny odkazy a poznámky pod čarou a ustanovení o správních deliktech. V části druhé až čtvrté je navržena úprava zákona obcí, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze, která byla vyvolána úpravou poskytování dotací. V těchto zákonech byla doplněna působnost orgánů příslušných rozhodování a poskytnutí peněžních prostředků z územních rozpočtů a k uzavření veřejně právní smlouvy o jejich poskytnutí.
Projednávaná novela zákona nestanovuje nové postupy v poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů, pouze současný postup zapracovávat do zákona. Novou povinností je navrhované zveřejňování smluv o poskytnutí dotací, nebo návratných finančních výpomocí. I zde však zkušenosti z posledních let ukazují, že mnoho obcí a krajů zveřejňuje tyto informace již dnes. Zdůrazňuji potřebu, aby ustanovení zjednodušující postupy při nakládání s prostředky strukturálních fondů nabylo účinnosti co nejdříve. Proto by bylo žádoucí, schválit návrh zákona tak, jak je předložen Poslaneckou sněmovnou.
Případně upravit nabytí účinnosti tak, že zákon nabude účinnost dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonu, s výjimkou § 10d, který nabude účinnost 1. července 2015. Děkuji vám za pozornost.
