jsem rád, že tu dnes mohu vystoupit na konferenci k 15. výročí členství naší země v Evropské unii.

Členství České republiky v Evropské unii považuji za zásadní. Díky němu zde máme dlouhodobý ekonomický a sociální růst, což v minulosti nebylo možné. V tomto ohledu bych nejprve rád zmínil přínosy našeho členství v Unii, které pokládám za klíčové.

Je dobře, že nám členství umožňuje přístup na vnitřní trh Evropské unie, který osobně považuji za jednu z nejúspěšnějších evropských politik. Budu ještě více rád, když se nám podaří odstranit poslední překážky pro volný pohyb služeb, to by měla být naše priorita pro další období Evropské komise. Chceme snižovat byrokracii, se kterou se potýkají naše firmy, a chceme na to v Evropě tlačit. Protože vnitřní trh, pokud bude bez překážek, určitě nepochybně ekonomicky prospěje ještě více všem občanům Evropy a umožní jim ještě více zbohatnout. Měli bychom bojovat proti protekcionismu.

Jako zásadní nástroj vnímám také kohezní a strukturální fondy Evropské unie. Díky nim dochází k rozvoji našeho hospodářství a infrastruktury. Srovnáváme tak naši životní úroveň se západní Evropou. Chceme, aby každý stát mohl tyto prostředky rozdělovat dle domácích priorit a bez administrativy a zbytečných kontrol. Chci za to bojovat. Nechci, aby pokračoval ten systém, že Evropská komise navrhne rozpočet a některé členské státy a konkrétně my, netušíme, proč navrhují takový rozpočet. Proč navyšují náklady evropských struktur o 23 %, když odchází Británie. Proč nám vnucují své představy o tom, jak by měla naše ekonomika investovat a potom se dostáváme do situace, že když čerpáme evropské fondy, že nedostáváme peníze na to, co potřebujeme, hlavně na investice a následně se snažíme nevyčerpané programy změnit na naše priority. A to si myslím, že je nejdůležitější. Česká republika bohatne a příští programové období dostaneme o 100 miliard méně, ale zásadní je to, abychom přesvědčili a prosadili naše priority. Kvůli tomu děláme Národní investiční plán, protože máme obrovský deficit investic. V tomhle směru udělám všechno proto, aby Evropská komise vyslyšela naše potřeby, protože si myslím, že to doposud tak úplně nebylo. A pokud děláme rozpočet na sedm let a stávající období bylo určeno v roce 2012, kdy byla nezaměstnanost 9,5 %, tak dnes máme nejnižší nezaměstnanost a máme úplně jiné problémy a priority.

Naši lidé si členství v EU nejvíce uvědomují při cestách do zahraničí. To umožňuje schengenský prostor. Musíme zajistit, aby byl chráněn zvenčí a abychom si sami rozhodovali, koho do něj pustíme. Uvnitř Schengenu ale obchodujme a cestujme bez překážek. Domnívám se také, že všechny státy, které se chtějí do Schengenu připojit a splňují požadované právní kritéria, do Schengenu patří. Schnengen je pro mě prostorem míru a bezpečnosti a tento mír a bezpečnost musíme dále udržet. Proto považuji za důležité znovu nastolit řádné fungování schengenského systému na základě právních povinností. Jen tak uchováme jeden z nejvýznamnějších výsledků evropské integrace, který představuje společnou hodnotu.

O tom Schengenu musíme diskutovat. V Sibiu jsme měli neformální summit. A lidé tam byli na náměstí nadšení. Tisíce lidí skandovalo, že jsou šťastní, že jsou v Evropě. Já jsem se potom ptal, proč nejste v Schengenu, ptal jsem se i na té neformální radě. Ale skončilo Sibiu a Evropská komise poslala do Rumunska dopis. Ne úplně příznivý. Měli bychom skončit s tím pokrytectvím a nechápu proč, když některé členské země brání Schengenský prostor proti ilegální migraci, třeba takové Bulharsko, ostatně lépe, než někteří členové Schengenu, kteří umožní ilegální migraci, tak tam nejsou. Není zde ani žádný plán, žádná vize. Kancléřka Merkelová v Sibiu řekla, že bychom se měli na Evropské radě častěji setkávat, nejenom třikrát do roka nebo jen na brexit, ale že bychom o tom měli mluvit, že by měla být nějaká vize Schengenu. Stále se mluví o klimatické změně, o eurozóně. Mluvme o Schengenu. Mluvme o nějaké strategii. Proč už Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko dávno nejsou v Schengenu? Proč nemáme plán na západní Balkán?

Tendence některých členských zemí, které říkají, že ty země které nechtějí přijímat ilegální migranty, tak do Schengenu ani nepatří, tak jsou absolutně nepřijatelné. Nechápu, proč to někteří říkají.

Jsme sedmá nejbezpečnější země na světě. Dlouhodobě se snažíme posílit vnější i vnitřní bezpečnost kontinentu. Naše vláda pomáhá prakticky řešit ilegální migraci na evropské úrovni, a díky tomu se ve spolupráci s našimi partnery V4 podařilo například pohřbít přerozdělovací kvóty, což byl nesmysl od samého začátku. Pouze to rozdělilo Evropu. To je problém, který bychom už měli zásadně vyřešit. Mít strategii a bránit Evropu na kontinentu, na té vnější hranici. O tom je Frontex a o tom je operace Sofia a zde bychom už konečně měli dospět k jednotnému závěru.

Nemyslím si, že tyto dva naše požadavky, tedy hospodářská prosperita a bezpečí, nutně vyžadují více Unie, ale vyžadují lepší a efektivnější Unii. Její současná podoba není udržitelná. EU se musí neprodleně přizpůsobit novým výzvám a požadavkům. My jsme součástí Unie a můžeme ji změnit. Musíme se umět hlasitě ozvat tam, kde nám něco vadí a kde Unie překračuje své pravomoci. My o tom mluvíme. Například, co se týká energetiky. ČR má výborné podmínky pro rozvoj jaderné energetiky a jádro nám napomůže k energetické bezpečnosti. A pokud chceme mít jednotný energetický mix v rámci Evropy, tak je to absolutní nesmysl, protože každá země má jiné klimatické podmínky. Nejsme ani Norsko ani Německo. Jádro je nízkoemisní zdroj. To mi nikdo nevymluví. Takže si myslím, že bychom o tom měli mluvit a že by se jádro mělo započíst do požadavků na obnovitelné zdroje. Protože globální svět jde trochu jiným směrem.

My určitě podporujeme klimatickou dohodu z Paříže a každý stát chce splnit své klimatické závazky. My také. Ale každý stát si k jejich splnění najde svoji cestu. Měli bychom přestat s mechanickým a vnuceným prosazováním jednotnosti, protože je nutno uznat, že v některých oblastech existují vedle společných rysů i specifika. Naše cesta musí respektovat naše přírodní a hospodářské podmínky. Byla by chyba kvůli plnění klimatických cílů podřezat naši hospodářskou prosperitu. Evropa by si měla vzpomenout, co všechno máme za sebou. Tady v Čechách máme populární téma a to je řepka. Kdo řepku vymyslel, kdo vymyslel biopaliva v roce 2009? Kdo nám říkal, že ropa bude za 200 dolarů za barel? Je to nějaký obnovitelný zdroj. Potom přišly soláry. Dotovali jsme soláry, no a poté jsme nestačili vyrábět, takže všichni evropští výrobci zbankrotovali a dnes to dělá Čína. Bylo by dobré se nad elektromobily zamyslet. Zda znovu nejdeme nějakým směrem, kdy jsme ani nedomysleli, jak je to s baterií, jaké má emise, zda vůbec takovou baterii umíme uhasit, jestli to auto, když některé členské země říkají, že v roce 2040 už nebudeme mít dieselová a benzinová auta, jen elektroauta, tak jestli jsme to skutečně dobře promysleli. Aby to znovu neskončilo tak, že nakonec elektroauta budou vyrábět hlavně v Číně.

Svět kolem nás se vyvíjí rychle a Evropa musí na tuto skutečnost reagovat. Musíme prosazovat své zájmy. Důležitou roli představuje obchodní politika, která musí být ambiciózní a musí otevírat nové příležitosti pro evropské firmy. Také za Evropu musíme pořádně vyjednávat. Je škoda, že nedopadla TTIP. S prezidentem Trumpem jsem jednal o tarifech na auta, a když jsem se vrátil, tak jsem zjistil, že komisařka Malmströmová ani nemá mandát. Nakonec jsme jí pozvali a na Evropské radě jsem řekl, že bychom konečně mohli schválit mandát a tak jsme ho schválili. Musíme posílit globální roli EU, zvýšit konkurenceschopnost a nadále vystupovat na obranu stávajícího mezinárodního řádu založeného na pravidlech. To je v našem zájmu. Musíme bojovat proti protekcionismu ve světovém obchodě. To je cesta do pekel.

Česká republika je totiž silnou ekonomikou, má zdravé finance a téměř nulovou nezaměstnanost. Jsme jednou z nejstabilnějších ekonomik v Evropě. Máme značný vliv na podobu budoucího směřování EU, který aktivně využíváme a budeme využívat i nadále. Od nás by se mohl leckdo učit, jak spravovat veřejné finance. Podle Bloombergu jsme nejstabilnější ekonomikou v Evropě. Znovu jsme snížili zadlužení, jsme už na 4. místě, ale před námi jsou jen malinké státy. Myslím, že v tomto směru může být rozpočtová odpovědnost naší země příkladem.

Ke členství v Unii nemáme jinou alternativu, ale domnívám se, že bychom měli říkat kriticky to, co je potřeba změnit. Občané to od nás očekávají. My nebudeme stát v koutě a nenecháme se strhnout davem ani proudem.

Jsem přesvědčen, že se Unie musí reformovat, aby lépe odrážela požadavky občanů. V současném světovém uspořádání potřebujeme silnou Evropu. Pokud mluvíme o klimatické změně, tak musíme prosazovat to, aby i naši globální konkurenti přijali a plnili závazky klimatické změny. Evropa má jen 9 % světových emisí. Potřebujeme silnou Evropu. Musí však jít o Evropu silných členských států. Proto považuji za nezbytné obnovit institucionální pořádek v EU. Komise musí být depolitizována a pozice evropských lídrů v Evropské radě posílena. Měli bychom se vrátit k původním rolím těchto institucí, podle nichž politické vedení zajišťuje Evropská rada a Evropská komise jedná jako ochránce smluv k zajištění toho, aby bylo právo EU uplatňováno jednotně a nebyl používán dvojí standard. V Sibiu to velice dobře řekla v kuloárech kancléřka Merkelová. Řekla, že Evropská rada by měla být taková koaliční vláda Evropy. Tam se musí členské státy domluvit a Evropská komise má dohlížet na smlouvy, ale má realizovat to, co domluví členské státy a mně se to strašně líbí. Koaliční vláda Evropy, to má být zásadní. Považuji za důležité, aby právo Evropské unie bylo uplatňováno jednotně a nebyl používán dvojí standard. Považuji za zcela zásadní, aby bylo zabráněno vznikajícímu nebezpečí roztříštěnosti a dělení na východ-západ a sever-jih. Je třeba, aby byly zohledněny odlišné přístupy a charakteristiky, například v oblasti migrace, struktury hospodářské politiky, daní nebo konkurenceschopnosti. Pokud některé členské státy říkají, že všude v Evropě máme mít stejnou minimální mzdu, tak já bych chtěl, aby naši lidé měli stejnou minimální mzdu, jako jinde. Otázkou je, kolik našich podniků by na základě toho zbankrotovalo. Bohužel máme za sebou 41 let komunismu a to je pro naši ekonomiku obrovský hendikep. Česká republika byla za první republiky na špičce Evropy a světa, 1918-1938.

Znovu opakuji, že členské země musí mít hlavní slovo při rozhodování v Unii. Jedině tak budeme schopni efektivně bránit a prosazovat naše zájmy. Občané chtějí, aby v Evropě rozhodovali hlavně ti, které si zvolili ve volbách. A to jsou členové Evropské rady, prezidenti a premiéři.

Za zásadní také považuji zefektivnit politiku rozšiřování EU. Tato politika je nejúčinnějším mechanismem, který máme k zajištění dlouhodobé stability, bezpečnosti a prosperity regionu západního Balkánu. Definitivní tvar Evropy nebude dokončen a její potenciál k posílení její politické a hospodářské váhy nebude využit bez rozšíření o západobalkánské země. Abychom nepropásli tuto příležitost, musí být na straně kandidátských zemí západního Balkánu i na straně EU podniknuty nezbytné kroky. Měli bychom striktně aplikovat svou vlastní zásadu, podle níž musí být každý kandidát posuzován dle vlastních zásluh a výdobytků.

Je zřejmé, že nás v budoucnu čekají výzvy, které budeme muset společně řešit. Zde mám na mysli především problematiku sucha, to je velký problém, zachování přírody pro zajištění fungování naši společnosti, nebo kybernetické hrozby. Ano, 5G. Mluvíme o společné bezpečnosti, řekl jsem to na Evropské komisi. Pan ministr Petříček organizoval konferenci o bezpečnosti a kybernetická bezpečnost je strašně důležitá. Unie se musí reformovat, aby byla připravena na tyto výzvy efektivně odpovědět. Jedině tak ji budou občané podporovat.

Já mohu jen slíbit, stojíme před volbami a je potřeba vědět, že zásadní vliv České republiky na Evropskou unii je samozřejmě na radách, kde sedí ministři a na Evropské radě, kde sedí premiéři a prezidenti. To není o tom, že jsme tam teď my, po nás přijdou další. Je důležité, aby fungovala spolupráce s Evropským parlamentem. My na radě skutečně mluvíme velice konkrétně a vystupujeme aktivně a dáváme konkrétní návrhy, jak bojovat za silnou Evropu.

Budoucí podoba našeho členství v EU musí odpovídat požadavkům občanů. Musíme vnímat, co nám říkají. Chtějí od nás bezpečí a ochranu a a hospodářský růst. A poté samozřejmě ty výzvy, brexit, zahraniční politika. Opustili jsme náš vliv v Sýrii, v Libyi. Stále mluvíme o Africe, ale kdy si konečně řekneme, jak to budeme realizovat. To jsou věci, které je potřeba změnit a Česká republika je připravena. Nejsme malá země. Z hlediska počtu obyvatel jsme na 11. místě. V různých věcech můžeme být příkladem pro ostatní členské země, například z hlediska zdraví našich veřejných financí. Máme nápady, máme návrhy, chceme bojovat za silnou Evropu a jsem přesvědčen, že to stávající vláda dělá a určitě jsme připraveni se dále podílet na budování silné Evropy.

Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš
předseda vlády