Zabývala se také studií zkoumající potenciál rozvoje umělé inteligence v ČR a plánem energetické a klimatické politiky na roky 2021 až 2030.
Úřad vlády ČR si prostřednictvím Technologické agentury ČR nechal zpracovat studii Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR. Ze studie, kterou vláda vzala na vědomí, vyplývá, že Česká republika disponuje špičkovým výzkumem v oblasti umělé inteligence s velkým potenciálem rozvoje. Vláda proto uložila ministryni průmyslu a obchodu, aby do 30. dubna 2019 předložila vládě ve spolupráci s ostatními rezorty národní strategii pro umělou inteligenci v ČR.
Národní strategie bude vycházet i z dalších vládních dokumentů – jak z programu Digitální Česko, tak nově schválené inovační strategie Česká republika: země pro budoucnost a stane se klíčovým strategickým dokumentem, který podpoří rozvoj umělé inteligence v ČR a zároveň vyšle jasný signál partnerům na mezinárodní úrovni.
„V našem projektu, který jsme minulý týden představovali, Česká republika: země pro budoucnost jasně říkáme, že základem je inovace, věda, výzkum a finální výroba,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.
Ministři se zabývali také návrhem vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Návrh je zpracován na období 2021-2030 s výhledem do 2050 a jeho dlouhodobé cíle vycházejí z vládou schválené Politiky ochrany klimatu. Stanovuje cíle a hlavní politiky ve všech pěti dimenzích energetické unie – dimenze dekarbonizace, dimenze energetické účinnosti, dimenze energetické bezpečnosti, dimenze interkonektivity elektrizační soustavy a dimenze zaměřené na výzkum, inovace a konkurenceschopnost.
„Je to pro nás důležité. Evropský parlament totiž prosadil, že podíl obnovitelných zdrojů by měl být 32 procent průměr. Není jasně řečeno, jak to bude fungovat, a nám se to nelíbí. My dnes jsme asi na 14,95 procenta a náš výhled do roku 2030 je asi 20,5 procenta. Takže to je důležité z hlediska dopadů na náš průmysl, na náš rozpočet a další věci,“ konstatoval předseda vlády.
Vláda schválila také návrh na prohlášení pražské usedlosti Bertramka za národní kulturní památku. Klasicistní vila má v současnosti už status kulturní památky. Zvýšení její památkové ochrany má mimo jiné zabránit jejímu možnému prodeji třetímu subjektu, neboť stát získá předkupní právo, a měl by také významně pomoci při získávání finančních prostředků na její nutnou rekonstrukci, protože objekt je ve špatném stavu a v současné době je pro veřejnost uzavřen. Vilu proslavil především pobyt Wolfganga Amadea Mozarta, který tu dokončoval operu Don Giovanni.
