Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych rád reagoval na dosud proběhlou rozpravu v prvním čtení, kdy vystoupili někteří poslanci s návrhem zamítnutí návrhu hned v prvním čtení. A rád bych tedy okomentoval tato vystoupení. Nejdřív kolega Bartoš navrhuje zamítnout v prvním čtení. Kritizuje naši vánoční systemizaci a že bylo krátké týdenní připomínkové řízení. Tak k tomu bych chtěl jenom říct, že my jsme změny v systemizaci na rok 2018 byly schváleny v prosinci, byly učiněny v zájmu zefektivnění přebujelé struktury státní správy. Skutečně, naše státní správa je strašně přebujelá a byrokratická. A my se snažíme s tím něco dělat. Připomínkové řízení bylo vypořádáno řádně a standardním způsobem, čemuž odpovídá i důvodová zpráva. Vypořádání připomínek není a u žádného legislativního návrhu nikdy nebylo součástí důvodové zprávy. Návrhu byla naopak věnována velká pozornost, o čemž svědčí i to, že jeho projednávání vláda napoprvé přerušila a posléze se k němu vrátila.
Pokud jde o 40denní lhůtu pro případné mimořádné služební hodnocení, je tam potřeba říci, že se jedná o 40 odsloužených dnů, tedy v zásadě pracovních, tzn., že se jedná celkem o dva měsíce, kdy i v případě Zákoníku práce soudy dospěly k závěru, že tato doba na odstranění vážných nedostatků ve vykonávání práce je plně dostačující. Naopak, dosavadní půlrok je neadekvátně dlouhý. K zamítnutí návrhu by nemělo dojít a měl by být prostor pro diskusi nad jednotlivými ustanoveními ve výborech Poslanecké sněmovny a následně v dalších čteních.
Pan kolega Kupka taky kritizuje, že návrh by neměla předkládat vláda bez důvěry. My si myslíme, že to, že to předkládá vláda bez důvěry, je irelevantní, neboť stejně tak předložila i řadu dalších důležitých návrhů, které Sněmovna projednává. Vláda bez důvěry má stejné právo předkládat návrhy zákona jako vláda s důvěrou. Takže návrh bude schvalovat tatáž Poslanecká sněmovna, ať už ho předloží vláda s důvěrou či bez ní. A pokud bude probíhat druhé a třetí čtení, tak je tady naděje, že pravděpodobně tu už bude vláda s důvěrou.
Pokud jde o administrativní zátěž, návrhy oproti současnému stavu naopak snižuje. Služební hodnocení už nebude nutno konat každoročně, ale stačí jedenkrát za tři roky.
Dvoukolová výběrové řízení budou efektivnější, rychlejší než tříkolová.
Potom pan poslanec Kupka upozorňuje na možnost zneužití výběrových řízení. Riziko účelových výběrových řízení vylučuje složení zkušebních komisí, kde u vyšších postů je rovné zastoupení členů nominovaných ministrem a státním tajemníkem, možnost namítat podjatost členů komise, protokolace průběhu výběrového řízení i tím, že všem uchazečům jsou kladeny stejné otázky apod. Proti protokolu lze podat námitky, proti případné diskriminaci by navíc bylo možné se bránit i soudní cestou.
K připomínkám pana kolegy Bartoška. Co se týká důvěry, tak to je stejná argumentace. To, že například státní tajemník nebo náměstek nemohou proti hodnocení podat námitky, je dáno tím, že ministr, ani vláda již nemají žádný nadřízený orgán. To ale nebrání uplatnění opravných prostředků ve správním řízení, které na služební hodnocení bude navazovat, například řízení o snížení platu, o odvolání z funkce nebo o skončení služebního poměru, kde nadále platí principy správního řízení včetně přezkumu ve správním soudnictví.
Hodnocení státních tajemníků ministrem je logické, tady byla námitka, neboť ministr ví nejlépe, jak jeho přímí podřízení pracují. Navržená úprava není nijak drsná, například nový slovenský služební zákon umožňuje vládě státní tajemníky odvolat kdykoliv, zatímco u nás je to pořád vázáno na nedostatečnou kvalitu jejich práce.
Připomínky ke kariérnímu řádu. Kariérní řád není narušen, neboť lidé z oblasti mimo veřejnou správu jsou do výběrových řízení na představené připuštěni až ve druhém kole. Pokud se tedy v prvním kole najde vhodný uchazeč, bude služební místo obsazeno v souladu s principy kariérního řádu. Teprve pokud se vhodný kandidát nenajde, přistupuje se k druhému kolu, kde se již mohou zúčastnit i osoby z oblasti mimo veřejnou správu. To, že se ve druhém kole požaduje mírně kratší praxe, je dáno tím, aby se vůbec někoho podařilo vybrat. Platí, že v prvním kole nikdo vhodný s potřebnou praxí vůbec nebyl vybrán, podmínky praxe v druhém kole navíc platí pro všechny uchazeče stejné, a lidé z byznysu tedy nejsou zvýhodněni oproti těm z veřejné sféry. Druhá kola jsou obecně nastavena tak, aby umožnila přihlásit se více uchazečům, když se v prvním kole z méně uchazečů nepodařilo vybrat. Takže i po novele bude pořád výběr představených plně transparentní.
My jsme to projednávali na vládě několikrát, bylo to konzultováno i s Evropskou komisí, takže já bych byl strašně rád, kdybychom tento návrh novely přijali, abychom skutečně mohli efektivněji řídit naši státní správu. Děkuji.
