Takže pane Franc, abychom mohli udělat ten „žádný zázrak,“ tak jsme museli najít 10,7 miliard korun. A ano, své sliby myslím vážně, což „zavedené“ politické strany hodně znervózňuje, proto teď otevírají další bojovou linii – nesplnitelné sliby.
Moje sliby jsou reálné, protože za jejich důsledky cítím zodpovědnost. Nebudu slibovat navýšení všeho a všem, protože vím, že na to rozpočet prostě nemá. A lehkomyslně zvyšovat státní dluh odmítám.
Můžeme rozdávat pouze peníze, které vybereme. Třeba zvýšení důchodů o 100 korun měsíčně znamená nárůst výdajů o 3,6 miliardy ročně. V roce 2016 jsme dali na důchody 400 miliard, to je třetina všech výdajů našeho státu. Na rok 2017 se počítá už s 416,5 miliardami… Musíme ale zajistit i fungování zdravotnictví, sociálních služeb, škol, bezpečnosti, dopravy, dávek pro osoby se zdravotním postižením, pro rodiny s dětmi a další a další oblasti, které od státu občané čekají.
Já jsem přesvědčený, že při řádné správě státu dokážeme podmínky života lidí dál zlepšovat, že je možné rozšířit služby a výhody, které budou mít lidi v důchodovém věku a taky lidi pracující a rodiny s dětmi. Už loni se nám podařilo dosáhnout přebytku. A udělám všechno pro to, abychom dobře hospodařili i v dalších letech.