Premiér Andrej Babiš představil spolu s generální ředitelkou ÚZSVM Kateřinou Arajmu na konferenci k administrativním komplexům vize České republiky. Odborní zahraniční hosté na konferenci představili vlastní zkušenosti v podobných projektech.
V Lichtenštejnském paláci v Praze se v úterý 1. října 2019 uskutečnila mezinárodní konference Administrativní komplex - vize České republiky a zahraniční zkušenosti. Na konferenci vystoupili i zástupci Norska, Dánska, Německa, Estonska a Litvy. Od zahraničních hostů zazněly cenné zkušenosti s plánováním, výstavbou a financováním administrativních komplexů, a to včetně představení důvodů, které k rozhodnutí o sestěhování státních zaměstnanců vedly.
„Vybudovat administrativní komplex pro ministerstva mne napadlo, když jsem v roce 2015 byl v Paříži na návštěvě Emmanuela Macrona v té době jako ministra hospodářství. Když jsme skončili, tak jsem se ptal, kde sedí ministr financí Michel Sapin a on odpověděl, že o dvě patra níže. To byl impulz, který vedl k tomu, že jsem oslovil jako ministr financí ředitelku ÚZSVM. Začali jsme tedy pracovat na tomto projektu, který má obrovské úspory a návratnost. Myslím si, že dnes, kdy v České republice je obrovská disponibilita prostředků je i pro soukromého investora sen mít projekt, který má takovouto návratnost,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Babiš.
„V Praze na nájemném platíme zhruba půl miliardy korun ročně soukromým firmám. Pokud tedy stát nezačne tento zcela neefektivní stav řešit, pak v horizontu deseti let jen v Praze vynaloží kromě zhruba pěti miliard korun za nájemné ještě dalších čtrnáct miliard korun za provoz a údržbu a sedm miliard korun za investice do technicky zastaralých budov. Proto jsme zpracovali návrh řešení, který spočívá ve výstavbě nového moderního a energeticky úsporného administrativního komplexu,“ doplnila generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu.
ÚZSVM v minulosti zmapoval více než 101 tisíc státních a městských pozemků v Praze. Parametry pro výběr vhodné lokality byly dopravní dostupnost, soulad výstavby s platným územním plánem, vlastnictví pozemků státní nebo městské a kapacita. Jako nejvhodnější lokalita s největší kapacitou, kde zároveň výstavbu umožňuje platný územní plán, byla vyhodnocena lokalita u stanice metra Letňany. Další výhodou pozemků v Letňanech je jejich výborná dopravní dostupnost, tedy přímo u stanice metra C, autobusového terminálu, prosecké radiály a také napojení na dálnice. Navíc v budoucnu bude efektivněji využita severní část trasy metra C, neboť dnes je metro v dopravních špičkách vytížené pouze v jednom směru. Území v Letňanech není také zatíženo stávající zástavbou.
Stát neplánuje prodávat historická sídla ministerstev. Do administrativního komplexu by byly přemístěny jen některé státní instituce, přičemž uvolněné historicky cenné budovy, jako například Nostický palác, by bylo možné otevřít veřejnosti jako muzea nebo galerie. Další budovy, do kterých by stát musel v budoucnu investovat velké finanční prostředky na jejich rekonstrukci, by bylo možné prodat a část z uvolněných budov by se mohla vrátit ke své původní funkci bytových domů, které v Praze aktuálně chybí. Neplánuje se žádné úřednické ghetto, záměr počítá i s výstavbou například ubytovací části, dětských skupin nebo stravovacího zázemí. Areál by byl zcela soběstačný a nezatěžoval by okolí, naopak by do této části Prahy přinesl nové pracovní příležitosti, což je jedním z požadavků obyvatel Letňan. Praha by směnou pozemků za 400 milionů korun mohla získat projekty za více než 100 miliard, např. dostavbu vnějšího okruhu, vnitřního okruhu formou PPP nebo nového traumacentra na Vinohradech.
