Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství trefně poznamenal, že Češi jsou „nejskeptičtější národ v Evropě“. Když jim někdo podá poloplnou sklenici vody, vždycky řeknou, že je poloprázdná. Teď nám to předvedla jak většina komentátorů tak opozičních politiků, když jsem oznámil, že jsme vloni hospodařili s přebytkem státního rozpočtu ve výši 61,8 miliard korun. To je mimochodem nejlepší výsledek v historii České republiky. Ve srovnání s rokem 2015 jsme tak hospodařili o 124,6 miliardy korun líp, což je podle mě skvělá zpráva.
Poprvé po dlouhé době nelepíme deficit, ale naopak řešíme, co s přebytkem. Když se podíváme do minulosti, tak v roce 2006, když ekonomika rostla o 6,9%, jsme měli deficit 97,6 miliard za dobrý. Prostě jsme ty dobré roky projídali a žili na dluh. Pak přišla krize a schodky byly ještě větší. Nyní, když zažíváme tzv. normální roky, naše ekonomika roste okolo 2% a máme dokonce přebytkový rozpočet, přebytek všichni kritizují.
Samozřejmě chápu, že lidé vždycky řeší hlavně svůj vlastní nebo rodinný rozpočet a ten státní se jich týká spíš nepřímo. Ale není to tak úplně pravda: většina z nás jezdí po dálnicích a silnicích, občas bohužel potřebuje do nemocnice a děti chodí do školky nebo do školy. To vše se platí ze státního rozpočtu. I proto mají důvod aspoň k menší radosti všichni občané České republiky. Podle některých opozičních politiků a „expertů“ prý máme přebytkový rozpočet, protože neinvestujeme, naše ekonomika roste a Ministerstvo financí pro tento výsledek moc neudělalo. Není to pravda a tito lidé evidentně nechtějí nebo nemohou vnímat realitu. Vezmeme to tedy popořádku.
Zaprvé, rozdíl mezi plánem, tedy státním rozpočtem na rok 2016, a dobrým výsledkem opravdu nebyl způsoben tím, že bychom investovali méně, než jsme plánovali v rozpočtu. Právě naopak, proinvestovali jsme o víc než 6 mld. Kč oproti plánu navíc! Ano, v předcházejícím roce 2015 se investovalo víc. To byl však rok zcela výjimečný, na jehož konci jsme spěchali s vyčerpáním peněz z fondů EU, protože končilo celé programové období. A ten, kdo by nepředložil faktury, by prostě nedostal peníze. Jen proto byly v roce 2015 investice o tolik vyšší: stát tehdy investoval o 64,3 miliardy korun víc než v roce 2014 a o 73,5 miliardy korun víc než v roce 2013. Srovnávat investice roku 2016 s investicemi roku 2015 - a na základě toho dovozovat údajné špatné prognózování ministerstva financí je úplně mimo. Není vůbec pravda, že by stát loni neinvestoval. To ostatně dokazují i investice do dopravní infrastruktury. Do její výstavby šlo v roce 2016 78,3 mld. Kč, což je víc než v letech 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Rok 2015 byl co do investic rekordní, ale rok 2016 za ním zaostal jen velmi málo.
Příznačné je, že přebytek státního rozpočtu teď nejvíc kritizuje právě Kalousek, který jako ministr financí investice na dlouho zarazil. Od roku 2010 stát přestal investovat do dopravní infrastruktury, vykupovat pozemky a projektovat dálnice i silnice. Tohle dílo Kalouska a Bárty dodnes napravujeme. My jsme ani nemohli investovat víc, protože nám nikdo nenechal projekty, dálnice, silnice, rychlodráhy nebo jiné stavby, do kterých by mohl stát investovat. Nebylo rozpracováno prakticky nic.
Zadruhé je pravda, že česká ekonomika slušně roste a že i tento růst může za vyšší příjmy státního rozpočtu. Není to ale zdaleka jediným důvodem, jak se někteří pseudomakroekonomové snaží veřejnosti namluvit.
Zatřetí, za rekordně přebytková hospodaření státu může i efektivnější výběr daní. Ten se zlepšil ve všech kapitolách. Ušetřili jsme ale i na úrokových výdajích souvisejících s obsluhou státního dluhu, ty byly nižší o 11,6 miliardy korun. A snížili jsme i provozní výdaje státu o 25,6 miliardy korun. Hlavně jsme ale výrazně zlepšili výběr DPH, jak jsem voličům sliboval. Dosažené inkaso DPH ve výši 349,7 miliardy korun je meziročně vyšší o 17,9 miliardy korun. Tedy o 5,4 procenta meziročně navíc. To je zhruba dvojnásobek růstu, než kolik činil růst našeho hospodářství. Podle dostupných údajů můžeme říct, k tomu výrazně přispělo zejména kontrolní hlášení. Jeho dopad na státní rozpočet nejenže překročil očekávání na loňský rok, ale splnil už i náš cíl pro rok 2017. Zatímco plánovaný přínos kontrolního hlášení činil 9 miliard korun, jeho skutečný efekt byl 10-12 miliard korun. Přitom všichni tvrdili, že kontrolní hlášení nefunguje. Ale opak je pravdou!
Na závěr pak zbývá říci, co chci udělat s tím rekordním přebytkem. Zachovám se asi jako každý normální člověk nebo firma, který má neočekávaný příjem. Běžný člověk asi uhradí část svých půjček nebo hypotéku. Firma pak bude snižovat svoji dluhovou zátěž. A stejně jsem se zachoval i já. Státní dluh je k 31. 12. 2016 o 70 miliard korun nižší než k 31. 12. 2013. Což přispěje k menším úrokům a tím pádem k dalším úsporám ve státním rozpočtu. Tohle je důkaz, že i přesto, že to mnozí zpochybňují, řídit rozpočet jako firmu fakt dává smysl.
