Tak jsme minulý týden schválili v prvním čtení Rusnokův, respektive Kalouskův rozpočet. Mohlo to jít v klidu, ale nešlo. Pan Kalousek, který slíbil, že schvalování nebude blokovat, mluvil a mluvil... A kromě toho, že by chtěl o rozpočtu jednat, dokud se nedostaneme do rozpočtového provizoria, vlastně nic neřekl. Byla to taková šou pro diváky s jasným a předem očekávaným výsledkem.
Už na jednání rozpočtového výboru měli hlavní slovo páni poslanci z minulé vlády Kalousek a Stanjura. Stali se takovými moderátory a snažili se nám vysvětlit, proč je rozpočtový schodek 112 miliard špatně. Šlo jim samozřejmě o jediné - rozhádat budoucí koalici ještě předtím, než vznikne.
Kalousek se Stanjurou mají zřejmě umanutou představu, že když se naplánuje schodek 112 miliard, tak se ty peníze prostě musejí utratit. Nemusejí, a to je také to, co plánujeme my.
Chceme, aby se strany vládní koalice ve smlouvě zavázaly, že úsporami na jednotlivých ministerstvech vytvoří rozpočtovou rezervu ve výši nejméně sedm miliard korun. Ve skutečnosti tedy může být schodek stejný nebo ještě nižší, než navrhuje TOP 09 a pan Kalousek.
Jenže taktika pana Kalouska je zřejmá: řešme neřešitelný rozpočet na půdě sněmovny a natlačme budoucí koalici do rozpočtového provizoria. Co by bylo dál? Pak by nám pan Kalousek dal sežrat, že jsme se nedokázali dohodnout na rozpočtu.
Stanjura s Kalouskem sice mluví o úsporách, ale po jejich vládním angažmá nejsou žádné úspory vidět. Stav ministerstva dopravy, alespoň podle expertů, kteří se dopravou zabývají, je po sedmi měsících "spravování" resortu panem Stanjurou a jeho následníkem panem Žákem v podstatě katastrofální. Veliký problém bude mít stát s vlnitou dálnicí D 47, zásadní problémy mají České dráhy a ČD Cargo, opravy dálnic se zpožďují a prodražují, ŘSD nevykupuje dostatečně rychle pozemky, neprojektují se nová dálniční spojení...
Rusnokova vláda, a tím nemyslím, že by v tom měl prsty sám pan Rusnok, je přitom iniciativní úplně na jiném poli. Je až extrémně aktivní v uzavírání smluv v resortech dopravy, obrany i životního prostředí, a to smluv, které životně důležité rozhodně nejsou. Jednotlivá ministerstva a úřady veřejné správy jsou dnes jedna velká černá skříň, do které nikdo zvenčí nevidí. Většina obchodů z veřejných peněz je přinejmenším zamlžená a dá hodně práce a úsilí provést audit všech smluv, které stát uzavřel a ještě bohužel uzavírá.
Hra pánů Kalouska a Stanjury na "ty odpovědné" možná někoho dojme, mne ale ne. Na rozdíl od těchto pánů, kteří by se rádi zabývali rozpočtem tak dlouho, dokud bychom nezůstali bez rozpočtu, se já osobně zabývám tím, jak to s touto zemí skutečně vypadá. Obcházím resorty a bavím se s lidmi, kteří nejsou politiky (rozpočet nesestavuje ani Kalousek ani Nečas ani Fischer ani Rusnok, ale aparát na ministerstvu financí vedený náměstkem Gregorem), a proto i tomu, co dělají, skutečně rozumějí. Ten stav je mimochodem o dost horší, než jsem si myslel.
Neexistuje totiž nikdo, kdo by utrácení veřejných rozpočtů kontroloval. NKÚ má pouze omezené kompetence, výdaje resortů by mělo hlídat i ministerstvo financí, ale nečiní tak, protože ministr ještě donedávna býval součástí dohod o vládě. Hospodárnost resortů a veřejných institucí vlastně nikoho nezajímá.
Mimochodem, pan Kalousek při jednom svém z mnoha vystoupení na jednání o rozpočtu zaútočil na Agrofert a na mne. Jen nevím, jestli se mu to povedlo.
Vysvětloval kolegovi z ODS Bendlovi, že ještě nepochopil, že od nynějška to, co bude dobré pro Agrofert, bude dobré pro Českou republiku.
Bylo v tom hodně ironie, ale já bych v tomto s panem Kalouskem souhlasil. Jen bych to otočil - co je dobré pro Českou republiku, bude dobré také pro všechny živnostníky, malé a střední podniky, ale i pro velké firmy, jako je Agrofert.
Poslední koaliční vládě se podařilo pomocí škrtů zastavit českou ekonomiku, zatímco okolní státy rostou. To není dobré ani pro Českou republiku ani pro tuzemské firmy. Podle lucemburského účetního dvoru je české ministerstvo financí jedno z nejhorších v Evropě. To také není úplně dobré…
V sobotu jsme pokračovali v jednání s ČSSD a KDU-ČSL o obsahu koaliční smlouvy. Bylo to náročné, ale posouváme se. Valná část koaliční smlouvy je dohodnutá, ale zásadní jednání nás ještě čeká.
Stále trváme na nezvyšování daní, snažíme se přesvědčit ČSSD, že je nejdřív potřeba zacpat díry a začít opravdu šetřit. Hospodaření státu je pro naše hnutí jeden obrovský otazník. Žádná strana a žádný politik nikdy transparentně nerozkryli, jak vlastně stát či daný resort hospodaří. My to udělat chceme. Z toho, co jsem měl zatím možnost o jednotlivých resortech při rozhovorech s jejich úředníky zjistit, se obávám, že to může být docela děsivá informace.
Andrej Babiš
