dovolte mi, abych vám uvedl návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, který byl vládou schválen dne 21. září 2016 a projednán rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu dne 12. října 2016.
Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 jsou předkládány v této podobě: příjmy státního rozpočtu 1249,3 mld. korun, výdaje státního rozpočtu 1309,3 mld. korun. Saldo státního rozpočtu minus 60 mld., což je o 10 mld. korun méně, než činí schválený deficit pro rok 2016. V roce 2017 se očekává saldo hospodaření v sektoru vládních institucí v metodice ESA 2010 ve výši do minus 0,5 % HDP. Ani v letech 2018 a 2019 by neměl deficit sektoru vládních institucí překročit 0,5 % HDP, a to s ohledem na vládní opatření na vývoj národního hospodářství. Fiskální politika této vlády by měla být stabilizačním prvkem ekonomického vývoje. Proto je návrh státního rozpočtu pro rok 2017 sestaven tak, aby byl strukturální deficit sektoru vládních institucí plně v souladu se střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku. Tím je strukturální deficit ve výši 1 % HDP, který zaručuje, že ani při běžné hloubce hospodářské recese, kterou ovšem neočekáváme, nebude překročena hodnota Maastrichtského konvergenčního kritéria a kritéria Paktu o stabilitě a růstu pro celkový deficit vládního sektoru. Plnění střednědobého rozpočtového cíle považuji za základní předpoklad pro obezřetnou fiskální politiku, která zaručuje potenciální makroekonomickou stabilizační roli. A je nutné zdůraznit, že tato vláda splnila střednědobý rozpočtový cíl v každém roce svého vládnutí, na rozdíl od vlád předchozích.
Dovolte mi také zdůraznit, že srovnávání konkrétních hodnot strukturálního salda mezi aktuálním rokem a rozpočtovým rokem je poměrně zavádějící. Odhad aktuálního roku vychází z očekávání na základě skutečnosti za devět měsíců, zatímco údaje o roce 2017 jsou postaveny na navrženém rozpočtu se schváleným schodkem 60 mld. korun. Je nutné zdůraznit, že rozpočet je koncipován jako nepřekročitelný plán a jsem přesvědčen, že jeho aktuální plnění bude lepší, stejně jako tomu bylo v roce loňském a bude v roce letošním, jak ostatně potvrzují aktuální data.
V roce 2017 také očekáváme relativní stabilizaci podílu státního dluhu na HDP maximálně na úrovni konce roku 2016, to je 35,5 %, což bude i nadále přispívat k pozitivnímu vnímání České republiky ze strany investorů a tím k úsporám úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu. Očekávaná stabilizace státního dluhu v roce 2017 se projeví pozitivním způsobem společně s přebytkovým hospodařením územně samosprávných celků, tak ve stabilizaci vývoje dluhu veřejných rozpočtů. Střednědobý výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů na rok 2017, který byl nově stanoven v Poslanecké sněmovně Parlamentu dne 8. září 2016, ze kterého se vycházelo při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2017, je dodržen.
Nyní mi dovolte, abych vás seznámil se základními makroekonomický mi charakteristikami návrhu státního rozpočtu na příští rok. Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 byl sestaven na základě dat a informací známých do poloviny srpna tohoto roku. České ekonomice se daří velmi dobře, její výkonnost pokračovala během prvního pololetí letošního roku v růstu především vlivem spotřeby a zahraničního obchodu. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak i vnějších faktorech. Vně naší ekonomiky záleží především na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Na domácím poli to znamená přiměřené hospodářské politiky, které respektují pozici ekonomiky v hospodářském cyklu.
Světová ekonomika pokračuje ve slušném růstu. I nadále platí, že by rozvíjející se ekonomiky měly vykazovat vyšší tempa růstu než ekonomiky vyspělé. V rámci této skupiny zemí by růst mělo táhnout zejména hospodářství Spojených států, nejpomaleji naopak porostou eurozóna a Japonsko. Čínská ekonomika pozvolna zpomaluje za postupné přeměny struktury hospodářství od komoditně náročných velkovýrob směrem ke službám a znalostně náročnějším odvětvím. Vývoj v Číně a nadměrná produkce energetických komodit měly za následek výrazný pokles cen ropy, vrcholící počátkem tohoto roku. V průběhu roku 2016 se však tyto faktory začínají vyčerpávat a cena ropy Bren se v současnosti obchoduje lehce pod 50 dolarů za barel. Hospodářský růst v eurozóně zůstává pozvolný. Ve vývoji jednotlivých zemí přetrvává značná diferencovanost. V horizontu makroekonomického rámce by se nicméně tempa růstu měla sbližovat. V řadě států hospodářský růst stále brzdí strukturální problémy na trhu práce, ztráta konkurenceschopnosti, nízké tempo růstu investic či vysoká zadluženost vládního a soukromého sektoru. Příznivě však na ekonomický růst působí oslabené euro a nízké ceny energií. Rizikem pro výkon evropského hospodářství je odchod Velké Británie z Evropské unie.
Růst české ekonomiky v roce 2016 zpomalí vlivem odeznění jednorázových faktorů v podobě zesílené investiční aktivity v důsledku končící finanční perspektivy 2007 - 2013 a postupného vyčerpávání meziročních efektů poklesu ceny ropy. Růst reálného HDP by měl tak činit 2,2 %. Hlavním tahounem růstu by měly být výdaje na konečnou spotřebu a saldo zahraničního obchodu. Rok 2017, očekáváme obnovení růstu investiční aktivity, pokračující růst spotřeby a mírně kladný příspěvek zahraničního obchodu k tempu HDP. Růst reálné HDP by tak měl dosáhnout 2,4 %.
Rok 2016 je pod vlivem meziročního poklesu ceny ropy i řady neropných surovin. Vliv administrativních opatření na inflaci bude téměř neutrální. Průměrná míra inflace by proto měla dosáhnout 0,5 %. V roce 2017 by proinflačně měly působit domácí poptávka, vyšší ceny ropy a předpokládám i nadprůměrné využití výrobních kapacit. Vliv regulovaných cen bude neutrální. Proti zvýšení spotřebních daní na tabákové výrobky půjde snížení DPH v oblasti stravování v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Průměrná míra inflace by měla vzrůst k 1,2 %.
Spolu s růstem ekonomiky očekáváme také další zlepšování na trhu práce. V zaměstnanosti v souvislosti s hospodářským růstem očekáváme v roce 2016 nárůst o 1,6 %, přičemž lze již pozorovat zřetelný nedostatek pracovních sil. V důsledku toho by zaměstnanost v roce 2017 měla téměř stagnovat. V oblasti nezaměstnanosti předpokládáme rovněž pozitivní vývoj. V ročním průměru by za rok 2016 měla dosáhnout 4,1 % a dále klesnout v roce 2017 na 4 %, což je v mezinárodním kontextu jedna z nejnižších hodnot. Pomalejší zlepšení na trhu práce v roce 2017 souvisí s pozicí ekonomiky v hospodářském cyklu a s narůstajícím kvalifikačním a regionálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci, což lze dokumentovat narůstajícím počtem neobsazených pracovních míst.
Vývoj běžného účtu platební bilance pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. Zde očekáváme růst jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z toho důvodu předpokládáme v roce 2016 i 2017 přebytek salda běžného účtu. Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje prognózy a názory institucí převážně ze soukromé sféry a mezinárodních institucí, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 je velmi blízký konsensuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí. V souvislosti se směrnicí 2011/85 EU, o požadavcích na rozpočtovou dokumentaci, byla červencová makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky a tím i makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 hodnocena nezávislými makroekonomickými odborníky. Na škále konzervativní - realistická - optimistická bylo celkové hodnocení realistická.
Nyní bych vás rád podrobněji seznámil s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu na rok 2017. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 675 mld. korun. Daňové příjmy na rok 2017 oproti rozpočtu roku 2016 rostou o 45,3 mld. korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy z veřejných rozpočtů, činí 19,5 %. Složená daňová kvóta činí 34,3 % HDP. V daňových příjmech je zahrnuto kontrolní hlášení, dopad +8,2 mld. korun. Elektronická evidence tržeb, dopad +3 mld. korun. Snížení sazby DPH pro segment služeb v oblasti restaurací a pohostinství na 15 % místo současných 21 %. Vliv EET s dopadem -2,8 mld. korun pro státní rozpočet. Zavedení tříletého programu zvyšování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků s dopadem +4,4 mld. korun. Úprava povinného vzniku revalvačních fondů ve finančních sektoru s dopadem -0,4 mld. korun. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 s dopadem -0,9 mld. korun. Zavedení nové daně z hazardu, která nahradí stávající odvod z loterií, celkové inkaso se předpokládá ve výši 4,2 mld. korun.
S účinnosti od 1. ledna 2017 se ruší 30procentní podíl obcí na dani z příjmu fyzických osob z přiznání a navyšuje se podíl obcí na DPH na 21,4 %. Záporný dopad do státního rozpočtu činí 2,1 mld. korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 447,8 mld. korun a představují meziroční nárůst proti schválenému inkasu v letošním roce o 25,8 mld. korun, to je o 6,1 %. Příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů jsou do rozpočtu zapojeny částkou 98 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V porovnání s letošním rokem došlo k nárůstu o 3,5 mld. korun.
V návrhu rozpočtu na rok 2017 jsou rozpočtované příjmy od státních podniků v rozsahu přes 3 mld. korun, zejména Lesy České republiky, Budějovický Budvar a příjmy z privatizačního účtu ve výši 14 540 000 000 korun.
Nyní mi dovolte vás podrobněji seznámit s výdaji státního rozpočtu na rok 2017. Celkové výdaje jsou pro rok 2017 navrženy ve výši 1 309,3 mld. korun. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2017 jsou rozpočtované ve výši 725,3 mld. korun a tvoří 55,4 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující: výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 416,5 mld. korun meziročním růstem o 4 % v porovnání s očekávanou skutečností roku 2016. Důchody budou k 1. lednu 2017 valorizovány o maximální možnou výši, tj. o 2,7 %, což v absolutním vyjádření představuje zvýšení průměrného starobního důchodu o 308 korun měsíčně. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Očekávaná skutečnost pro rok 2016 je 26,6 korun, pro rok 2017 se navrhují výdaje v částce 27,5 mld. korun.
Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtovány prostředky o objemu 66,4 mld. korun. Měsíční platba za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění bude činit 920 korun na osobu a měsíc. Výdaje na neinvestiční nedávkové transfery se rozpočtují ve výši 14,3 mld. korun. Výdaje na příspěvek na péči byly valorizovány o 10 % a měly by dosáhnout 23,8 mld. korun, to je o 2 mld. korun víc než v roce 2016.
Nyní bych se chtěl zmínit o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu. Platová oblast. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích jsou pro rok 2017 rozpočtované ve výši objemu 162 mld. korun bez příslušenství, což představuje zvýšení o 12,9 mld. korun oproti roku 2016. Rozpočet dále obsahuje zvýšení platů pedagogických pracovníků v regionálním školství o 8 %, tarifní tabulky o 6 % a nepedagogických pracovníků o 5 %. Tarifní tabulky o 4 % s dopadem ve výši 6,4 mld. korun. Zvýšení platů dalších státních zaměstnanců o 5 %, tarifní tabulky o 4 % s dopadem ve výši 5 mld. korun.
Růst platů soudců a státních zástupců, nárůst činí 3,5 %. Růst platů ostatních ústavních činitelů, nárůst činí 7,9 %. Počty funkčních míst v roce 2017 v porovnání s letošním rozpočtem vzrostl o 7 637, z něhož 4 568 je zařazeno v organizačních složkách státu a 3 069 ve státních příspěvkových organizacích. Uvedené meziroční navýšení je tvořeno především vlivem navýšení 2 796 míst v regionálním školství, 2 000 míst na řešení koncepce Armády ČR, 543 míst v kapitole Ministerstva spravedlnosti, z čehož 220 míst civilních zaměstnanců, vychovatelů a 250 míst příslušníků ostraha Vězeňské služby v souvislosti s pokračujícím nárůstem počtu vězňů a plánovaným rozšiřováním v oblasti zaměstnávání. 200 míst k zabezpečení agendy Finanční správy v oblasti prokazování majetku, kontrolní hlášení, správy dotací a k posílení kontrolních oddělení tržeb. 364 míst Celní správy na zabezpečení agend spojených s rozšířením trestních kompetencí a s EET, rozšíření kompetencí v oblasti kontroly provozování hazardních her. 284 míst v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, zejména na personální posílení České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce. 142 míst v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu pro organizační složky SÚRAO, na posílení kapacit v České obchodní inspekci, na posílení kapacity na Českém úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva v souvislosti s agendou znehodnocování některých palných zbraní a na posílení míst v příspěvkové organizaci CzechInvest.
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty v objemu 40,2 mld. Kč včetně prostředků z Evropské unie. Podíl těchto výdajů na HDP pro rok 2017 dosáhne 0,83 % a rostl oproti roku 2016 o 12,4 %. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany se zvýšily o 4,7 mld. Kč oproti roku 2016 a dosáhnou celkové částky 52,5 mld. Kč. Výdaje na podporu exportu jsou rozpočtovány v celkovém objemu 5,4 mld. Kč, a to pro Českou exportní banku a EGAP. Kapitálové výdaje státního rozpočtu pro rok 2017 byly posíleny o 25,2 mld. Kč na celkovou výši 103,7 mld. Kč. Zvýšení výdajů se týká zejména v kapitole Ministerstva dopravy o 8,3 mld. Kč, Ministerstvo životního prostředí o 7,3 mld. Kč, Ministerstvo obrany o 3,1 mld. Kč, Ministerstvo pro místní rozvoj o 2,2 mld. Kč, Ministerstvo zemědělství o 1,6 a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o 2 miliardy.
V oblasti školství a sportu výdaje na podporu vzdělávání patří mezi vládní priority, a proto byly výdaje kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy posíleny v porovnání s letošním rokem o 14 mld. Kč, to je o 9,9 % při započtení výdajů krytých příjmy ze zahraničních zdrojů. Celkové výdaje této kapitoly činí 156,4 mld. Kč. Byly posíleny výdaje v oblasti regionálního školství o 600 milionů Kč v návaznosti na zavedení povinného posledního ročníku docházky do mateřské školy a očekávání nárůstu počtu dětí a žáků. Na projekty vytvářející nové výukové kapacity mateřských a základních škol zřizovaných obcemi, zejména v oblastech s dlouhodobým nárůstem dětí nebo žáků z nové bytové výstavby, nebo mateřských škol a základních škol zřizovaných svazky obcí v lokalitách s nedostačující dostupností předškolního a základního vzdělávání je určeno navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT ve výši 300 milionů Kč. Na podporu sportovních činností je rozpočtovaná celková částka 6 mld. Kč, z toho v kapitole MŠMT 5,690 mld. Kč, v kapitole ministra vnitra 63 milionů Kč a v kapitole ministra obrany 261 milionů Kč. Pro rok 2017 je navrženo posílení výdajů pro veřejné vysoké školy 1,1 mld. Kč. Na zabezpečení podpůrných opatření a vybudování systému společného vzdělávání je určeno navýšení o 750 milionů Kč.
Na oblast kultury na financování programu péče o národní kulturní poklady je rozpočtovaná částka 1 miliarda Kč, na filmové pobídky je rozpočtovaná částka 800 milionů Kč. Rozpočtově byly posíleny investice příspěvkových organizací, oblast živého umění, podpora profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů a kulturní aktivity.
Rozpočet obsahuje výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a to příspěvek na podporu činnosti církví ve výši 1,3 mld. Kč a finanční náhradu ve výši necelé 2,1 mld. Kč.
Oblast dopravy. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury je rozpočtovaná ve výši 21,6 mld. Kč pro rok 2017 jde z rozpočtů z Evropské unie, což je o 0,8 mld. Kč více než v porovnání s předchozím rokem. Celkové výdaje fondu činí 49 mld. Kč, po započtení prostředků z Evropské unie budou činit celkové výdaje fondu 68,5 mld. Kč, což znamená nárůst o 7 mld. Kč v porovnání se schváleným rozpočtem na rok 2016. Výdaje na úhradu ztrátu ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě jsou rozpočtovány ve výši 7,4 mld. Kč v roce 2017, z toho pro kraje a hlavní město Prahu 2,8 mld. Kč. Výdaje na kosmické projekty ESA jsou rozpočtované ve výši 453 milionů korun.
Obrana a bezpečnost. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany byly zvýšeny o 4,7 mld. Kč na celkovou částku 52,5 mld. Kč pro rok 2017. Podíl těchto výdajů na HDP by měl v roce 2017 dosáhnout částky 1,08 %. Byly posíleny kapitálové výdaje v oblasti Ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby na bezpečnostní opatření v České republice. Dále byly posíleny výdaje na financování dobrovolných hasičů o 100 milionů korun.
Průmysl. Dotace na obnovitelné zdroje energie jsou pro rok 2017 rozpočtovány ve výši 25,1 mld. Kč, to je 4,7 mld. Kč více než v roce 2016.
Zemědělství. Výdaje na společnou zemědělskou politiku jsou navrženy pro rok 2017 ve výši 35,3 mld. Kč, přitom největší položku tvoří přímé platby s objemem 23,2 mld. Kč. Na podporu rozvoje venkova je rozpočtová částka 11,4 mld. Kč, z toho 4,4 mld. Kč představují prostředky státního rozpočtu určené na spolufinancování a 7 mld. Kč jsou prostředky státního rozpočtu, které budou následně kryté příjmem z Evropské unie.
V kapitole Ministerstva životního prostředí jsou rozpočtované příjmy z prodeje emisních povolenek ve výši 5,6 mld. Kč a současné výdaje, a to poloviční výši tohoto rozpočtovaného objemu. Druhá polovina je rozpočtovaná v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Obce a kraje. Valorizace příspěvků na výkon státní správy v rámci finančních vztahů ke krajům a obcím činí 5 % a je zohledněna potřeba prostředků na výkon funkce veřejného opatrovníka. V kapitole Všeobecná a pokladní správa jsou zajištěny prostředky na pokračování podprogramu podpora rozvoje a obnova materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Pro rok 2017 je rozpočtovaná částka 636 milionů Kč s cílem navýšit kapacity základních devítiletých škol v působnosti a majetku obcí.
Vládní rozpočtová rezerva je navržena ve výši 4,1 mld. Kč, to je 0,31 % výdajů státního rozpočty. Výdaje kapitoly státní dluh jsou pro rok 2017 navrženy v objemu 46,3 mld. Kč. Ke konci roku 2017 se očekává státní dluh maximálně na úrovni 1 720 miliard, podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2017 by měl činit 35,5 %.
Předložený návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2017 je výsledkem shody koaličních partnerů a jeho cílem je zajištění vládních priorit, kterými jsou zejména bezpečnost, obrana, zvýšení důchodů, zvýšení platů pracovníků ve školství i dalších sférách veřejné správy, zvýšení výdajů na výzkum a vývoj, vytvoření předpokladů pro čerpání prostředků z rozpočtů evropských fondů a růst investic. Současný rozpočet sleduje strategii postupného snižování deficitu, podporuje růst naší ekonomiky a motivuje spotřebu.
Chtěl bych se ještě vyjádřit k tolika kritizovaným investicím. Kapitálové výdaje jsou pro rok 2017 rozpočtované ve výši 103,7 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2016 dochází k nárůstu o 25,2 mld. Kč. K meziročnímu nárůstu dochází zejména v kapitole Ministerstva dopravy o 8,3 mld. Kč, Ministerstvo životního prostředí 7,3, Ministerstvo obrany o 3,1, místní rozvoj 2,2, Ministerstvo zemědělství 1,6 a školství o 2. Oproti státnímu rozpočtu 2015 dochází k nárůstu rozpočtovaných kapitálových výdajů o 27,9 mld. Kč. Tyto srovnatelné údaje, to znamená rozpočtované částky, rostou o 36,8 %. Skutečnost kapitálových výdajů v roce 2015 činila 175,8 mld. Kč a její výše byla ovlivněna zejména dočerpáním programů Evropské unie programového období 2007-2013, což je možné považovat za jednorázový vliv. Pokud se týká čerpání roku 2016, lze předpokládat podle posledních dostupných údajů, že kapitálové výdaje převýší na rozpočtovanou částku, to je 78,5 mld. Kč. Čerpání k 25. říjnu 2016 je 60,5 mld. Kč, což je srovnatelná úroveň jako v letech 2013 a 2014 ve stejném období.
K často diskutované problematice investic bych rovněž rád uvedl dalších pár věcí na pravou míru. Netřeba zapomínat, že to byla tato vláda, která se zasloužila o nastartování čerpání projektů z Evropské unie. Povedlo se nám proto dohromady v letech 2014 a 2015 vyčerpat kolem 50 % celkové alokace na programové období 2007-2013. Bez toho by hrozil katastrofální scénář, kde by Česká republika o desítky miliard korun.
A nyní se dostávám k zmíněným investicím. Ty totiž tvoří přibližně 70 % výdajů na projekty spolufinancované Evropskou unií. Investice je také třeba posuzovat jako celek za veřejné finance, nejenom ze státního rozpočtu. Celkové investiční výdaje v roce 2014 vzrostly téměř o 17 %, v roce 2015 pak o rekordních 30,5 % a oproti roku 2013, který si stále někteří pletou s rokem vzorné hospodářské a především pak fiskální politiky o více než 52 %. Proto je zřejmé, že v letošním roce oproti roku 2015 je očekáván pokles výdajů na investice. Neznamená to ovšem, že se neinvestuje. Úroveň investic vládního sektoru byla v letošním roce na úrovni 2014 a pro rok 2017, na který zde dnes předkládám návrh státního rozpočtu, předpokládám meziroční růst v celém vládním sektoru o 6 %, co je bezmála čtvrtina oproti roku 2013.
Takže závěrem svého vystoupení bych chtěl požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o podporu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 a schválení základních údajů návrhu tohoto zákona v prvém čtení.
Děkuji za pozornost.
