Program jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 21. a 22. března, to znamená zítra a v pátek, je samozřejmě hlavně brexit, vnější vztahy, hospodářské otázky či klimatická politika.
Určitě nejvíce sledovaným tématem je brexit. Jistě jste zaznamenali sérii hlasování v Dolní sněmovně Britského parlamentu v minulém týdnu. Ta navázala na shodu mezi britskou premiérkou Theresou Mayovou a předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem nad dalším ujištěním ze strany EU, že tzv. irský backstop představuje pouhou pojistku. I přesto dne 12. března Dolní sněmovna Britského parlamentu odmítla předloženou dohodu o vystoupení a politické prohlášení o budoucích vztazích mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Poslance nepřesvědčily ani dodatečné záruky z 11. března, ani naléhání vládního právníka Coxe, aby rozhodovali politicky. Následně 13. března Dolní sněmovna Britského parlamentu v rámci hlasování zamítla variantu vystoupení Spojeného království bez dohody, tzv. no-deal scénář a 14. března přijala usnesení doporučující vládě požádat o prodloužení lhůty dle článku 50 Smlouvy o Evropské unii.
Nejednotná a vnitrostranicky rozkolísaná britská politická scéna nyní čelí nesnadnému rozhodnutí, za jakým účelem lhůtu dle článku 50 Smlouvy o Evropské unii prodloužit. Dle původního záměru vlády Velké Británie by došlo k předložení jednoho ze dvou návrhů. V případě, že by došlo k odsouhlasení výstupové dohody do dnešního dne, požádala by Velká Británie pouze o krátké technické prodloužení do konce června. V případě, že by tomu tak nebylo, požádala by Velká Británie pravděpodobně o další prodloužení včetně účasti na volbách do Evropského parlamentu. Myslím, že v této chvíli to nikdo neví. Evropská rada začíná zítra odpoledne, takže zítra britská premiérka nás seznámí s tím, s čím vlastně přichází a co od Evropské unie požaduje.
Předseda Dolní sněmovny Britského parlamentu nicméně zkomplikoval situaci prohlášením, že nelze podruhé hlasovat o stejné dohodě, která již byla jednou zamítnuta. Nedošlo tak k plánovanému opětovnému hlasování o dohodě během včerejšího večera. Britská vláda tak musí najít způsob, jak postupovat v souladu s legislativními pravidly Britského parlamentu, či se smířit s dlouhým prodloužením. Pokud by překročilo červen, ve Velké Británii by se musely konat volby do Evropského parlamentu.
Na zítřejší Evropské radě se předpokládá, že by Theresa Mayová nejprve lídrům přednesla a odůvodnila svou žádost o prodloužení, načež by se vedla diskuse ve formátu Evropská unie 27. Na konci by pak muselo dojít ke shodě se Spojeným královstvím v dalším postupu, jak to vyžaduje litera odst. 3 článku 50 Smlouvy o Evropské unii.
Vláda České republiky zastává názor, že varianta no-deal, která by nastala implicitně k 29. březnu, představuje nejhorší možnou variantu dvouletých jednání se Spojeným královstvím. Proto jsme se domluvili, že podpoříme prodloužení lhůty dle článku 50 Smlouvy o Evropské unii za toto datum, bude-li britská strana indikovat konkrétní účel prodloužení a plán dalšího postupu.
Situace je tedy velice dynamická. Bude samozřejmě záležet na tom, s čím britská premiérka do Bruselu přijede.
Dalším bodem jednání Evropské rady jsou vnější vztahy. Je to samozřejmě důležité téma. Čtvrteční večer bude zasvěcen zahraniční politice. V kontextu přípravy dubnového summitu Evropská unie – Čína bude Evropská rada debatovat o vztazích s Čínou. Dle naší vlády je pro řešení globálních problémů spolupráce s Čínou důležitá, a to hlavně v oblasti udržitelného hospodářského růstu. Evropa musí k Číně přistupovat realisticky a pragmaticky a být ve vztahu k Číně jednotná. Klíčová je naše obchodně investiční spolupráce s Čínou. V tomto směru je pro vlády ČR nadále prioritou uzavření investiční dohody mezi EU a Čínou s jasnými pravidly. Čína by měla zůstávat v nejvyšší míře zapojena do diskusí o reformě a modernizace Světové obchodní organizace, včetně řešení příčin dnešních tenzí v mezinárodním obchodě.
Vláda České republiky dále podpořila iniciativu několika členských států, aby se Evropská rada ve svých závěrech věnovala také Ukrajině. S ohledem na pětileté výročí anexe Krymu by měla EU potvrdit svou dlouhodobou pozici v této oblasti. Další bod Evropské rady jsou hospodářské otázky. Na Evropské radě bude v pátek ráno debata o ekonomice a budoucnosti vnitřního trhu. Dokončení vnitřního trhu je prioritou vlády, a to včetně rozvoje průmyslové, digitální a obchodní politiky EU. V tomto smyslu se naše vláda aktivně podílela na dopisu 17 hlav států a předsedů vlád předsedovi Evropské rady Tuskovi na podporu dokončení vnitřního trhu. Budeme usilovat o to, aby priority z tohoto mezivládního apelu byly v závěrech Evropské rady zohledněny. Vláda podporuje přijetí závěrů, které budou dostatečně ambiciózní a budou vodítkem pro další debatu o dlouhodobých prioritách Evropské unie v rámci strategické agendy. Dokončení vnitřního trhu například v oblasti služeb by dle našeho názoru mělo být klíčovou prioritou pro činnost EU v legislativním cyklu. Komise musí současně pokračovat v analýze překážek na vnitřním trhu včetně překážek vyplývajících z rozdílných národních pravidel. Evropská rada by měla dále podpořit rozvoj silného evropského průmyslu, investic do inovací a digitální transformace. Tématem bude obchodní politika EU. V tomto smyslu jsem i na základě mého jednání s premiéry D4 navrhl, abychom se setkali s komisařkou Malmströmovou. Vyplývá to z mého jednání s americkým prezidentem, který vyjádřil nespokojenost s celkovým vyjednáváním s Evropou na rozdíl od Číny, kdy to hodnotil, že se to posouvá dopředu. Chceme se v tom angažovat, protože pro nás je to zásadní a pro mě to byla i zásadní agenda v Bílém domě, protože zavedení tarifů na evropská auta by zásadním způsobem dopadlo negativně na naši ekonomiku, na naše hospodářství, na naše producenty automobilů. Průmyslu je 9 %, našeho DPH 26 %, průmyslu 20 % exportu.
A mně vadí, že nemáme dostatek informací. Až teď údajně byl schválen mandát, tak nechápu, o čem tam jednali. Je to zásadní záležitost a my chceme vědět, jak se vyjednává. Protože samozřejmě na první pohled, když my máme tarif 2,5 % na naše auta do Spojených států... Ale my nevyvážíme, dokonce máme negativní bilanci, tzn. do České republiky se dováží víc amerických aut než českých do Spojených států. A Spojené státy mají 9,8 %, tak logicky prezident má k tomu připomínky. Stejné je to v zemědělství. Chceme vědět, jak se vyjednává. Je jasné, že i v rámci Evropy všichni bojujeme za naše zájmy. A když jsem se díval na obchodní bilance vůči Spojeným státům, tak jediný, kdo má přebytek, je Německo. A stejně je to s Čínou. Všichni máme s Čínou negativní bilanci, Německo má pozitivní.
My jsme samozřejmě významný dodavatel do automobilového průmyslu v Německu, ale je to pro nás důležité. Chci přesně vědět – a já to přednesu i na Evropské radě, že chceme zkrátka do toho mluvit. Já jsem americkému prezidentovi doporučoval, aby si počkal na volby, aby si počkal na novou komisi. Samozřejmě zavedení cel by bylo zásadní a negativní pro naše vztahy. Takže budu chtít intenzivnější zapojení členských států do obchodních jednání vedených komisí. Takže to je obchodní politika.
Klimatická politika. Dalším pátečním tématem v Evropské radě je klimatická politika. Evropská rada by v tomto směru měla primárně poskytnout prvotní vodítka pro přípravu dlouhodobě strategie Evropské unie pro implementaci Pařížské dohody. A vláda ČR bude apelovat na racionální přístup bez přehnaných ambicí, které by mohly podkopat naši konkurenceschopnost.
My jsme měli v pondělí kolokvium ve Škodě Auto. Samozřejmě naše ambice v obnovitelných zdrojích, myslím evropské, jsou skutečně vysoké. Jde o to, že my máme celkový počet emisí 9,8 % z celého světa. Jde o to, aby i naši konkurenti dodržovali klimatické dohody. A zatím to není ten případ. Také jde o to, proč z hlediska plnění nějakých představ Evropského parlamentu, které jsou pro nás neakceptovatelné, nemůžeme např. u dopravy plnit jinými obnovitelnými zdroji, protože elektroauta budou o tom, kdo zaplatí ten rozdíl v dani.
Ten je například, jak nám ukazoval i v prezentaci starosta Osla, 11 000 euro na takový golf. Když si to přepočtu na 300 000 našich elektroaut, které jsou v plánu, tak je to asi 100 miliard. Takže to jsou věci, které určitě budou na stole.
Poslední bod je boj proti dezinformacím. To se má objevit v závěrech Evropské rady, boj proti dezinformacím. Evropská rada by měla zdůraznit implementaci Akčního plánu EU z prosince minulého roku. Vláda ČR debatu o koordinovaném přístupu na úrovni EU v této oblasti podporuje.
Děkuji za pozornost.
