Podpořili jsme koncept přípravy pro realizaci rozvoje největší blanenské Základní školy T. G. Masaryka za účelem zřízení nových učeben, kuchyně a jídelny. Současná zastaralá kuchyně s jídelnou se totiž nachází v budově, kde je v konstrukci přítomen zdraví nebezpečný azbest.

Dále jsme také podpořili další směny a výkupy pozemků k přemostění za účelem plynulejšího a bezpečnějšího pohybu vozidel na jednotlivé břehy řeky Svitavy.

Ostře jsem protestoval proti prodeji předražených městských bytů. Považuji za alarmující, že město prodává byt 1 + 1 v budově z 50. let za částku přesahující 1 000 000 Kč. Město se vesele zbavuje svých bytů, při tom ale ignoruje fakt, že na pořadníku čekatelů na byt je přes 30 osob, kteří se dostali do svízelné životní situace a nemají na to si pořídit vlastní bydlení.

Upozornil jsem také na podivný odpis pohledávky ve výši téměř 950 000 Kč. Jednalo se o odpuštění dluhu firmě, která je nyní v likvidaci. Tato firma nebyla schopna dosáhnout svým povinnostem při odstranění vad vzniklých v záruční době v bytovém domu. Tyto opravy pak musely být zadány jiné firmě, která si svou práci samozřejmě naúčtovala. Kritizoval jsem způsob výběru původní společnosti. ,,Proč se vybrala firma, která se během záruční doby dostala do likvidace?“ Ptal jsem se vedení města. Zbytečně jsme přišli o bezmála 950 000 Kč.

Jednomyslně jsme podpořili projekt vybudovat magnetickou rezonanci v blanenské městské nemocnici. Náklady na pořízení magnetické rezonance se vyšplhají na částku kolem 50 miliónů Kč. Na druhou stranu se díky tomuto přístroji zkrátí čekací doby a provede se okolo 5 000 vyšetření ročně.

U jednoho z rozpočtových opatřeních jsem upozornil, že peníze získané za prodej městských bytů by se měli investovat do oprav bytového fondu a ne je používat v jiných rozpočtových kapitolách.