Bc. Jan Pošvář

  • Piráti
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,65. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

19.01.2021 16:42:56

Nepodceňujme význam zahrádkaření

Nepodceňujme význam zahrádkaření

Skoro každý, kdo má alespoň nějakou možnost, tak něco pěstuje. Ať už je to třeba na balkoně, terase nebo za oknem. A není se čemu divit. U nás má zahrádkaření dlouhou historii.

Zřejmě nejstarší zahrádkářská kolonie u nás vznikla na pozemcích Škodových závodů v Plzni v roce 1914, kdy továrna poskytla pět hektarů. Před druhou světovou válkou už rozloha pozemků činila hektarů dvanáct. Od té doby má u nás zahrádkaření velkou oblibu.


Za minulého režimu hledali obyvatelé na zahrádkách určitý únik od šedé reality. Ovšem nejen to, byla to také rekreace, trávení volného času a vlastně i jistá forma společenské zábavy. Po pádu režimu krátké ochabnutí zájmu o zahrádky přišlo, totální úpadek se ale nekonal. Výrazně klesla celková výměra zahrad především díky tlaku developerů, kvůli vysokým nájmům a prodejním cenám půdy, které po zahrádkářích požadují majitelé pozemků. 


Zahrádkaření, to není pouze hrabání se v hlíně. Zahrádkaření plní další funkce, které si ani třeba neuvědomujeme. V první řadě jsou zahrádkové osady součástí systému městské zeleně, který v současnosti nabývá stále většího významu s neustále se rozvíjející městskou zástavbou. Jsou důležitou součástí městských rozvojových koncepcí, rekreačního zázemí města a také se významně podílejí na členění urbanizovaných a zelených ploch ve městě.


Dalším přínosem zahrádkových osad, potažmo zahrádkaření, jako volnočasové aktivity,  je kontakt s přírodou, potažmo přímo s půdou a a to je důležité pro zdravotní a psychický stav zahrádkářů. Mnohé výzkumy dokazují příznivý vliv přírodního prostředí na lidskou psychiku, zeleň upevňuje duševní a fyzickou rovnováhu člověka a neopomínejme ani vliv zdravotně nezávadných potravin (biopotravin), které si zahrádkář mnohdy pěstuje a následně konzumuje. 

Nesmíme pak zapomínat na přínosy, jež pro zahrádkáře znamená možnost samozásobit se na zahrádce potravinami. V krajním případě jde o schopnost zahrádky zcela v tomto ohledu nahradit trh. To je důležité nejenom během krize, ale i v době, kdy si můžeme jakékoliv potraviny koupit v obchodě. Všichni si například vzpomeneme na to jak zahrádkáři ‘zachraňovali‘ český trh zaplavený levnými čínskými dovozy dodávkami českého česneku. 

Zahrádkářské osady jsou také zdrojem financí pro město. V první řadě šetří veřejné finance určené na údržbu velkých městských ploch, které ZO obývají, protože zahrádkáři se o své zahrádky starají z vlastních výdajů a to většinou na výborné, odborné úrovni. V druhé řadě se pak jedná o finanční příjmy z nájemného.

Jednou z nejdůležitějších výhod ZO pro životní prostředí ale je, že při správném způsobu hospodaření pomáhají aktivně snižovat zanechanou ekologickou stopu a to více, než kterékoliv jiné rekreační zařízení. Zahrádkáři pěstující si vlastní potraviny přispívají k šetření obalových materiálů, případně i produkce odpadů, přispívají ke snižování potřeby dálkové dopravy, která v největší míře převáží právě potraviny a má nezanedbatelný negativní vliv na znečištění životního prostředí, především pak ovzduší. Důležitá je také téměř nulová spotřeba energií v zahrádkářských koloniích, díky které se ZO začleňují mezi aktivity, které nejméně zatěžují životní prostředí. V neposlední řadě také ZO přispívají ochraně životního prostředí zpracováním bioodpadu na kompostech umístěných na pozemku osady. 

Zahrádkaření nelze vnímat jako pozůstatek minulých dob. Výčet přínosů zahrádkaření pro město a pro společnost je obrovský a zdaleka jsme nevyjmenovali vše. Je proto nepochopitelné, že do dnešních dob neexistovala žádná prání úprava, která by zajišťovala jakoukoliv alespoň základní ochranu zahrádkářů “na míru”.

Zdroje                

Bc. Lucie Sovová - Zahrádkářské kolonie jako příspěvek kalternativní produkci potravin?

https://is.muni.cz/th/nxyf2/DP_1_.pdf?fbclid=IwAR27du4vthYfRpFzD5riLQ2Hy1sWvyBqZgqOnN8XjnswzAOTTUblsxOUFLk 

ČTK. 2014. Českých zahrádkářů od počátku 90. let výrazně ubylo. Týden.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/relax/zabava/ceskych-zahradkaru-od- pocatku-90-let-vyrazne-ubylo_325603.html#.VYvhAeafeN0 

MIOVSKÁ, Lucie. 2009. Generel ZO v Praze: podkladová studie [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné z: http://arnika.org/soubory/dokumenty/mesta/kauzy/Zahradky/generel_09_podklad_1_verze_PS.p df

VORLÍČEK, Štěpán. Zahrádkářské kolonie: vzdor městům a supermarketům. [online].[cit. 2020-12-18]. Dostupné https://www.energyglobe.cz/temata-a-novinky/zoo-praha-postavila-papirnu-kde-si-muzete-vyrobit-papir-ze-sloniho-trusu

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama