Ti zemědělci protestují i proti celému tomu zelenému šílenství, nesmyslnému vybíjení stád krav, omezování jejich chovu, vysoké ceně pohonných hmot a energií, zkrátka proti řízené likvidaci evropského zemědělství celkově. Nicméně je to první vlaštovka a důkaz, že takto masivních protestů se leknou i bruselští potentáti. Ti farmáři nám všem ukázali, že to je cesta, a za mne budiž použita na jakékoliv jiné odvětví, které ti magoři chtějí uvědoměle zlikvidovat.
Seberme unijním úředníkům jejich jistotu bezpečného a bezproblémového života, kdy nemají o tom skutečném ani šajna. A ideálně poučme se z toho i v našem malém českém rybníčku, protože bezbolestně to evidentně nepůjde ani tady.
Naše vláda na nás dělá dlouhý nos a směje se nám takříkajíc do „ksichtu“. Za mne je cílené ničení našich zemědělců již dávno za hranou snesitelnosti. Říkejte si co chcete, my tu nepotřebujeme argentinský steaky a kuřata, který šestkrát objely Evropu a přilehlé kontinenty, německý předražený jogurty z našeho mléka, který za babku dodáváme mlékárnám do říše, páč tady už není nikdo, kdo by je v české mlékárně zpracoval.
Říkám to asi po stopadesáté a budu to klidně opakovat donekonečna. Potřebujeme být potravinově nezávislí v základních komoditách na komkoliv. Pro méně chápavé jedince, kteří se vždy pravidelně vyrojí s banánem nebo ananasem, dodávám, že základní komodita banán ani ananas není. Dokonce ani sushi a rybičky fugu ne.
Takže holky a kluci, klid. Klidně si pokrytecky vozte tyhle laskominy obřími loděmi a kamiony přes půl planety a likvidujte tím životní prostředí, po jehož záchraně jedním dechem ječíte. Kdybyste to mysleli vážně, dali byste si jabko od farmáře, kam byste si došli na pěší pohon do nejbližšího obchodu. Jenže to vy ne, to vy nám radši budete kázat pitomosti, jak nemáme jíst maso z vlastních chovů.
Obnovu domácího zemědělství tímto směrem považuji za naprosto zásadní. Cokoliv jiného je špatně, špatně, špatně. A kdo říká opak, lže. Každá závislost na komkoliv je totiž blbě. Cizí korporát nikdy nebude hájit naše zájmy ani potřeby, klidně se na nás vybodne, kdykoliv se mu zamane. O pracovních příležitostech pro naše podnikatele a lidi nemluvě.
A taky samozřejmě je to o cenách, kdy mít s třetinovými platy o půlku dražší jídlo než Němec je fakt mazec. A jezdit do Polska není řešení, jak to dělal třeba agent Pávek, protože my ty peníze potřebujeme tady. Vydělat, utratit, přiměřeně (na toto slovo kladu velký důraz) zdanit. Je to snadný, ale na naši vládní garnituru je to evidentně moc.
Ale vraťme se na začátek. Oni se masivních protestů a stávek bojí. Je to jediné, čeho se reálně bojí, a tak to jinak nepůjde. Teď to za nás vybojovali na evropské půdě Němci a Francouzi a další. U nás doma to ale za nás nikdo nevybojuje. To musíme sami. Když to neuděláme a zase sklopíme hlavu i s ušima, tak nám na ni, víte co… A ani to nebudou vydávat za déšť.
