Samostatná měna je jedním ze základních symbolů státu
Ale hlavně, národní měna je naprosto základním nástrojem pro zachování naší ekonomické suverenity a prosperity. Nástrojem, který umožňuje státu, potažmo centrální národní bance, operativně reagovat na ekonomický vývoj příslušnými potřebnými prostředky a mechanismy národní měnové politiky.
Odmítáme se tohoto nezbytného ekonomického nástroje vzdát a rovněž tak odmítáme platit dluhy za krachující státy tzv. eurozóny (skupina států používajících euro jako svou měnu), což je s přijetím eura neoddělitelně spojeno.
Často nám bývá některými politickými a mediálními silami podsouváno, že přijetí eura je pro Českou republiku něčím neodvratným a jednou provždy daným – již od okamžiku našeho vstupu do Evropské unie.
Není to celá a úplná pravda.
K historii eura
Existují státy, které disponují, resp. disponovaly,
trvalou výjimkou
(tzv. doložka o neúčasti,
opt-out) z povinnosti euro přijmout, přestože jsou (nebo byly) členy Evropské unie. Je to Dánsko
- a byla to Velká Británie - které
si tuto výjimku prosadily při vyjednávání Maastrichtské smlouvy.
Nové členské země, přistoupivší k Evropské unii po roce 2003, tedy i Česká republika, možnost této trvalé výjimky již nedostaly. I to je důkazem diskriminace středoevropských států uvnitř Evropské unie. Podmínky a pravidla členství nejsou zdaleka rovnocenné.
Přesto českým vládním politikům nic nebránilo v tom, aby takovou
výjimku
za dobu našeho členství v Evropské unii vyjednali. Politika je umění
možného.
Specifickým příkladem je Švédsko. Tento stát je ve vztahu k euru v naprosto stejné právní pozici jako Česká republika. Trvalou výjimku si nevyjednal, přesto euro dodnes nepřijmul. A tento postoj podpořil i výsledek referenda, ve kterém švédští občané přijetí eura odmítli.
I v České republice by mělo takové referendum jednoznačně - a co nejdříve - proběhnout. Nechť se občané k této zásadní záležitosti vyjádří.
Dle všech relevantních průzkumů veřejného mínění by přijetí eura taktéž výraznou většinou odmítli.
Euro neprospívá, nýbrž škodí
Eurozóna není ekonomicky úspěšným projektem. Vstup do ní je pro nás nevýhodný. Připravil by nás mj. o využívání měnového kurzu jakožto významného korekčního mechanismu pro ovlivňování naší relativní cenové hladiny. Která by se přijetím eura ubírala cestou ještě mnohem vyšší míry inflace, než je tomu dnes.
A ve fázi, kdy stále ještě (až moc dlouho) doháníme vyspělejší evropské ekonomiky, plní kurz koruny ještě další velmi důležitou funkci. Posilování kurzu koruny nám totiž umožňuje poměrně rychlý ekonomický růst (resp. růst hrubého domácího produktu) i při nízkých úrokových sazbách.
Zavedení eura bylo především politickým rozhodnutím. Chybějící ekonomické předpoklady pro zdárné fungování měnové unie se zřejmě měly dotvořit následně.
Bylo nám slibováno, že společná evropská měna výrazně urychlí makroekonomický růst států eurozóny. Skutečnost je však opačná - ekonomický růst se v těchto zemích naopak zpomalil. Od svého založení rostla eurozóna podstatně pomaleji než ty země Evropské unie, které euro odmítly.
Jednejme jako suverénní stát. A jednejme i jako stát, kterému leží na srdci náš ekonomický vývoj, naše národní prosperita a životní úroveň českých občanů.
Odmítněme definitivně přijetí eura a dejme to orgánům Evropské unie jasně najevo!