Společným jmenovatelem těchto návrhů, vytahovaných do veřejného prostoru jako pověstní králíci z klobouku, je jejich nedostatečná příprava – zejména, co se týče způsobu jejich financování a specifikace zdrojů, kterými bude toto financování kryto. To zcela absentuje. A závažné nedostatky lze identifikovat i v obsahové části těchto návrhů.
Nemluvě už vůbec o tom, jaký (ne)má smysl přicházet s těmito návrhy necelé dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny, které nově rozdají politické karty a předurčí i podobu budoucí vlády. A to nejen personální, ale i programovou.
Státní penzijní fond? Raději ne
Poslední z řady pochybných důchodových námětů končící vlády je myšlenka vzniku státem zřizovaného a provozovaného penzijního fondu s garancí výnosů nad úrovní aktuální meziroční míry inflace.
Přičemž garantovat předem klientům tohoto fondu určitou výši výnosu znamená, že pokud v daném období nebude tohoto cíle dosaženo standardními tržními nástroji a operacemi, bude muset vlastník fondu, tedy stát, rozdíl mezi skutečným a deklarovaným výnosem dofinancovat z jiných zdrojů veřejných rozpočtů. Odkud a proč vlastně, navíc v době nebezpečné rostoucího deficitu veřejných financi?
Již dlouhá léta platí, že soukromé penzijní fondy fungující v České republice generují výrazně nižší výnosy, než je meziroční růst inflace. Je tedy téměř jisté, že obdobné by byly i výsledky onoho státního penzijního fondu.
My v SPD jsme v tomto ohledu velmi
zdrženliví, konzervativní
a odpovědní k veřejným financím.
Za vhodnější cestu považujeme zvýšení současného
státního příspěvku na dobrovolné spoření občanů v penzijních fondech příp.
zvýšení (resp. poskytnutí) určitého státního příspěvku
i u jiných forem zajištění se na stáří typu hypoték, stavebního spoření,
investování nebo nákupu státních dluhopisů.
A v žádném případě nikdy nepodpoříme zavedení povinného spoření v jakýchkoli
důchodových fondech!
Důchodová reforma v pojetí SPD
Představa hnutí SPD o důchodové reformě spočívá zcela v něčem jiném.
Co se týče technického nastavení podoby vyplácení důchodů, tak již delší dobu navrhujeme poskytnout minimálního důchodu na úrovni současné minimální mzdy, tedy okolo 15 000 korun měsíčně všem občanům, kteří splnili podmínky pro vznik nároku na starobní důchod - tzn., že dosáhli věku 65 let a současně odváděli důchodové pojištění po zákonem stanovenou dobu, která nyní činí 35 let. A další složka starobního důchodu by již byla individuální a zásluhová a odvíjela by se od toho, jak vysoké měl ten který penzista předchozí pracovní příjmy (a pojistné odvody) a jak dlouho pracoval.
Minimální důchod by rovněž náležel všem zdravotně postiženým občanům ve třetím, nejtěžším, stupni invalidity.
Podpořme porodnost a naše pracující rodiny!
Rozhodující pro budoucnost našeho důchodového systému je ovšem nastavení podmínek pro maximální podporu porodnosti.
Ta, dle představ hnutí SPD, spočívá mj. v razantním zvýšení daňových zvýhodnění a daňových bonusu na vychovávané nezaopatřené děti v rodině, ve výrazném zvýšení porodného pro pracující rodiče, a v jeho zavedení i na třetí a každé další dítě v rodině,
V zavedení bezúročných manželských půjček se snižováním splácené částky vždy při narození dalšího dítěte v rodině, ve státní podpoře výstavby cenové dostupných bytů a v zajištění všestranného servisu mladým rodinám s dětmi, kam patří mj. i dostatek kapacit v předškolních zařízeních v místě bydliště financovaných státem resp. kraji a obcemi - a rovněž i částečně pracovní úvazky za plnou mzdu, kde rozdíl doplácí zaměstnavateli stát, pro matky a otce předškolních děti, kteří se vrací po rodičovské dovolené do zaměstnání.
Jedině trvale se zvyšující porodnost a dostatečný počet plátců daní a povinných pojistných odvodů totiž může garantovat dlouhodobou stabilitu a udržitelnost našeho důchodového systému a důstojné důchody pro naše starší spoluobčany.