Extra výhodné manželské půjčky
Zde jsme se do určité míry inspirovali u našich středoevropských sousedů Slováků, Poláků a Maďarů. Navrhujeme možnost získání dostupné a výhodné neúčelové půjčky po uzavření manželství. Poskytnutí této půjčky by bylo podmíněno tím, že alespoň jeden z manželů je plátcem daně z příjmu – ze zaměstnání, anebo z podnikání. Jednalo by se o úvěr ve výši 800 000 Kč, jehož splácení by se po narození prvního dítěte pozastavilo na dobu odpovídající době čerpání rodičovské dovolené. Narodí-li se v rodině druhé dítě, splácení půjčky se na tuto dobu opět pozastaví a polovina jistiny úvěru se navíc odepíše. Pokud se rodičům narodí třetí dítě, povinnost splácet úvěr bude rodině zrušena zcela. Tento projekt bude pochopitelně využitelný i pro rodiny, kde bylo již manželství uzavřeno před uzákoněním tohoto typu půjčky. Pro následné splácení úvěru bude pro tyto manželé použit identický mechanismus – s tím, že děti v rodině narozené budou od prvního v pořadí počítány až od okamžiku uzavření smlouvy o této půjčce.
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Osobně jsem za SPD tento návrh předložila do legislativního procesu již na konci roku 2019. Zatímco dříve se jednalo o tzv. daň z převodu nemovitosti, kterou byl povinen odvádět subjekt, který nemovitost prodával, od roku 2013 se (v souvislosti s tzv. církevními restitucemi) tato právní úprava nazývá daň z nabytí nemovitých věcí a na rozdíl od předchozího stavu je jejím plátcem kupující předmětné nemovitosti. Tento princip je špatný a odsouzeníhodný jako takový, bez ohledu na to, který subjekt má v tomto právním vztahu daňovou povinnost. V každém případě jde o dvojí zdanění v téže věci. Prodej nemovitosti totiž podléhá dani z příjmu a nabyvatel si naopak nemovitost pořizuje ze zdaněných peněz – a navíc jakýkoli majitel nemovitosti z ní platí každoročně další speciální majetkovou daň, daň z nemovitosti. Kromě zásadních morálních faktorů je největším negativem této daně skutečnost, že její zavedení do právního řádu vedlo – mezi jinými příčinami – ke značnému zvýšení cen nemovitostí (a následně či souběžně i k navýšení cen pronájmů nemovitostí) a k tomu, že pro statisíce (zejména mladých) lidí a rodin, je pořízení si vlastní nemovitosti naprosto nedostupnou záležitostí (obdobně to platí mnohdy i o nájemním bydlení, např. ve velkých městech). To vše má samozřejmě i negativní vliv na vývoj porodnosti, na ochotu mladých lidí mít děti, neřkuli ve větším počtu. Vlastnické či nájemní bydlení je tudíž v naší zemi nedostupným statkem už i pro mnohé občany a rodiny ve střední příjmové kategorii. Přitom možnost pořídit si či užívat – bez astronomického zadlužení – byt je jedním ze základních předpokladů šťastného a spokojeného rodinného život – i nutným předpokladem pro samotné založení rodiny.
Kdyby jen na SPD dali už dřív
Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí jsem podala v listopadu roku 2019. Vláda tehdy k tomuto návrhu vydala negativní stanovisko. Stejně tak učinilo i ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou. Na jaře letošního roku, po vypuknutí koronavirové krize, ovšem táž ministryně financí Alena Schillerová najednou učinila totální názorový obrat a prohlásila, že tuto daň hodlá zrušit. S odůvodněním, že jde o poplatek, který jí nikdy nedával smysl. Asi proto jeho zrušení ještě před pár týdny horlivě odmítala…Vláda nakonec podmínila ve svém návrhu zákona zrušením této daně souběžným zákazem možnosti daňového odečtu části zaplacených úroků z hypoték. To bylo ovšem opozičním pozměňovacím návrhem odmítnuto. Další výhrady k návrhu zákona přidal Senát, takže věc není dodnes uzavřena. Nicméně je – a zůstane – zcela evidentní, že cestu ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí otevřelo hnutí SPD, které má v tomto směru od počátku zcela jasno: daň z nabytí nemovitých věcí je třeba zrušit bez náhrady a bez jakéhokoli dalšího jiného – viditelného či skrytého – zdaňování nemovitostí a bydlení.
Zvýšení daňových slev a daňových zvýhodnění na děti
Klíčovou součástí projektu Rodina na 1. místě je návrh na významné zvýšení daňových slev pro všechny zaměstnance a živnostníky. Letos na jaře jsem tudíž do legislativního procesu předložila novelu zákona o daních z příjmu. Jeho podstatou je citelné zvýšení tzv. daňových slev – a tím i zvýšení čistých příjmů – pro všechny daňové poplatníky. Jde o potřebný systémový krok i v souvislosti s počínající ekonomickou a sociální krizí v důsledku dopadu omezujících opatření epidemie viru Covid 19, kdy chceme ponechat pracujícím občanům více prostředků v jejich peněženkách. Bude jen na jejich rozhodnutí, jak s nimi naloží a jak tak zároveň pomohou i celému našemu hospodářství k tolik potřebnému restartu.
Aby na slevu dosáhly i rodiny s matkami na mateřské
Navrhla jsem tedy o 50 procent (z 24 840 Kč na 37 260 Kč ročně) zvýšit daňovou slevu pro každého daňového poplatníka (zaměstnance i živnostníka) a rovněž tak i slevu na manželku či manžela (taktéž ze současných 24 840 Kč na 37 260 Kč ročně). Tuto slevu lze podle zákona uplatnit na manželku (manžela), jejíž celkové roční příjmy nepřekročí hranici 68 000 Kč. Aby tato změna (zvýšení slevy na dani) měla náležitý efekt, navrhla jsem současně zvýšit i hranici maximálních možných ročních příjmů pro její čerpání na 102 000 Kč. Současný limit příjmů 68 000 Kč totiž začínal platit v době, kdy průměrná mzda činila 25 381 Kč a minimální mzda 8 000 Kč. Bylo to tedy v období, kdy pracovní příjmy dosahovaly výrazně nižších hodnot, než je tomu dnes. Jde mi hlavně o to, aby na tuto slevu dosáhly i rodiny, kde se matky věnují mateřské péči. Daňové slevy na poplatníka a manželku (manžela) byly naposledy zvýšeny v roce 2008, což znamená, že se dvanáct let neměnily! Inflace přitom za tuto dobu stoupla o více než 20 % a průměrná mzda také více než o polovinu. V takové situaci tyto zakonzervované slevy již naprosto neplní svůj zamýšlený účel a jejich nastavení je potřeba přizpůsobit aktuální podobě ekonomického prostředí.
Daňové slevy i pro ZTP/P a studenty
V souladu se svým dlouholetým zájmem a bojem za zlepšení životní situace a za posílení sociálních práv našich zdravotně handicapovaných spoluobčanů jsem v rámci této novely navrhla také zvýšit roční daňové slevy pro pracující držitele průkazu ZTP/P, a to ze současných 16 140 Kč na 24 210 Kč, i daňové slevy pro pracující invalidy ve všech třech stupních postižení – v I. a II. stupni z 2 520 Kč na 5 040 Kč a ve III. stupni z 5 040 Kč na 10 080 Kč. Společným jmenovatelem této skupiny navrhovaných úprav je pomoc a podpora zdravotně postižených pracujících, jejichž příjmy z invalidních důchodů jsou, přes nejrůznější valorizace, vesměs velmi nízké a nedostačující k důstojnému životu. Proto je důležitou cestou ke zlepšení jejich příjmové situace právě zvýšení daňových slev, což je de facto snížení daně z příjmu svého druhu (sui genesis). Navrhla jsem též zvýšení daňové slevy pro pracující studenty – ze 4 020 Kč na 8 040 Kč ročně. Toto zvýšení má za cíl bonifikovat pracující studenty a také tímto nástrojem částečně pomoci jejich sociálně a ekonomicky slabším rodičům a rodinám. I ve všech těchto případech jde o daňové slevy, které se nezvyšovaly od roku 2008.
Dvanáct let spali
Cílem mých návrhů je tedy náprava neúnosného stavu, kdy již dvanáct let nebyla většina daňových slev zvýšena. Zadruhé jde i o významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení čistých příjmů pro všechny daňové poplatníky – výrazněji pro manžele a rodiny, jelikož manželství a rodina jsou jako klíčové instituty naší společnosti hodny její zvláštní ochrany a o podpory. Dlouhodobým cílem této mé novely je tedy rovněž i podpora pozitivního populačního a demografického vývoje české společnosti, tj. zejména podpora dlouhodobého (stálého a stabilního) zvyšování porodnosti. Vláda k mému návrhu vydala negativní stanovisko. Nyní, po uplynutí několika měsíců, farizejsky a nedůvěryhodně přichází s vlastními (často protichůdnými a chaotickými) návrhy změn v oblasti daní z příjmu. V září předložím do Sněmovny další návrh z této oblasti. Půjde o významnou úpravu nastavení daňových zvýhodnění pracujících rodičů na děti, o které pečují. Zamýšlím opět výrazné (více než dvojnásobné, u rodin se třemi a více dětmi o ještě vyšší) navýšení daňových slev na vyživované děti. Tento návrh by znamenal velmi citelné zvýšení čistých příjmů, zejména pro nízko a středněpříjmové rodiny. V neposlední řadě jde i o to, aby pracující rodiny nebyly – často velmi ponižujícím a složitým způsobem – nuceny žádat o dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouze jen proto, aby zabezpečily základní životní potřeby pro sebe a své děti. Můj návrh mnohým z nich přinese dokonce tzv. zápornou daň z příjmu, tj. daňový bonus, kdy jejich čistá mzda bude vyšší než mzda hrubá.
Těm, kdo se v potu snaží, nic pro lehkoživy
Peníze jistěže nejsou všechno, stabilní rodinu a pevné rodinné vztahy však nelze budovat v prostředí, kde panuje existenční nejistota, chudoba a sociální tíseň. Podmínky pro spokojený život rodin musí nastavit a garantovat jednoznačně stát, a to prostřednictvím svých příslušných orgánů. Musí nastavit a garantovat takové legislativní a ekonomické podmínky, aby založení rodiny nebylo ekonomickým trestem a aby neznamenalo sociální otřes a propad, jako tomu v mnoha případech dnes, bohužel, je. Mé návrhy v rámci projektu SPD Rodina na 1. místě by znamenaly jednoznačně pozitivní obrat v současném, značně neradostném, stavu.
