Novela zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kterou jsem po důkladné dlouhodobé přípravě na podzim loňského roku „poslala“ do legislativního procesu, prošla v Poslanecké sněmovně úspěšně tzv. prvním čtením a posunula se tak významným způsobem blíže k jejímu případnému celkovému schválení.
Netýká se těch poctivých
O co se v novele jedná? Jde o soubor sedmi změn, které by měly odstranit či minimalizovat masivní zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi, posílit kontrolní kompetence pracovníků Úřadu práce a taktéž umožnit opravdu citelně sankcionovat ty osoby, které tuto oblast sociálního systému dlouhodobě zneužívají. Jde zároveň o opatření, která směrují proti expanzi sociálně patologických jevů spojených s existencí (a rozšiřováním) tzv. vyloučených lokalit.
Na úřadech práce vědí své
Náš návrh byl průběžně podrobně konzultován na úrovni Úřadu práce a sociálních odborů úřadů místní veřejné správy. Vychází čistě z dlouhodobých praktických zkušeností kompetentních expertů. Společným jmenovatelem navrhovaných změn je snaha docílit prostřednictvím zpřísnění podmínek, kontrolních a sankčních mechanismů omezení zneužívání finančních prostředků sociálních dávek v oblasti tzv. pomoci v hmotné nouzi. Tato sociální pomoc se totiž musí stát mimořádným prostředkem pouze pro situace, kdy si její příjemce z objektivních důvodů nemůže dočasně obstarávat příjem vlastní prací či podnikáním – anebo když mu jeho nízký pracovní příjem nestačí na pokrytí základních životních potřeb jeho samotného nebo jeho nezaopatřených dětí. Současné legislativní a institucionální nastavení v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi naopak umožňuje v mnoha ohledech účelové až podvodné jednání jejich příjemců a žadatelů o ně. Tyto dávky jsou tak v mnoha případech (až plošně) zneužívány – jak máme podrobně zdokladováno zejména právě od pracovníků Úřadů práce.
Obsah novely tvoří následující body:
Návrh, aby mezi povinnosti podmiňující nárok na žádost o dávky pomoci v hmotné nouzi přibyla i povinnost rodičů řádně zajistit docházku jejich dětí do (ze zákona povinného) posledního ročníku mateřské školy, což je mnohdy zásadní opatření ve smyslu socializace některých dětí a jejich integrace do společnosti v souvislosti s přípravou na zvládnutí povinné docházky do základní školy.
Návrh umožnit Úřadu práce vyřadit z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi ty osoby, které porušily během jejich pobírání režim práce neschopného a režim tzv. dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Nynější právní úprava neumožňuje ty osoby, které (i opakovaně) porušily pravidla tohoto režimu vyřadit ze systému čerpání dávek pomoci v hmotné nouzi. Loňská podrobná kontrola Úřadu práce odhalila, že se jedná o více než čtvrtinu z celkového počtu deklaratorně práce neschopných příjemců dávek.
Návrh, aby pracovníci Úřadu práce měli možnost vyřadit z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi ty osoby, které setrvávají v pracovní neschopnosti i po uplynutí doby, která odpovídá maximální podpůrčí době pro pobírání tzv. nemocenské, což je 730 dní (de facto 2 roky). Na základě našich informací z příslušných správních úřadů totiž není výjimkou, že mnozí příjemci dávek setrvávají v režimu pracovní neschopnosti (s nárokem na čerpání dávek) nesmírně dlouho, velmi často nad pět let. Smutným rekordem je pak případ devítileté „pracovní neschopnosti“ se statisícovým benefitem z veřejných peněz.
Návrh zrychlit a zjednodušit proceduru vyloučení určitých osob z okruhu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi nebo z okruhu tzv. společně posuzovaných osob, jestliže neplní podmínky pro tyto osoby zákonem stanovené. Dle současné právní úpravy závisí toto vyloučení na tzv. správním uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi, není automatické a pevně dané.
Navrhované přísnění procedury odejmutí či snížení dávky pomoci v hmotné nouzi respektive zamítnutí žádosti o takovou dávku, jestliže příjemce dávky nebo žadatel o ni nedá Úřadu práce souhlas se vstupem jeho kontrolora do obydlí a znemožní tak provedení tzv. sociálního šetření v místě, směřujícího k ověření skutečností rozhodných pro vznik nároku na příslušnou sociální dávku. Navrhujeme takové osoby rovnou vyloučit z okruhu osob v hmotné nouzi. Navíc požadujeme prodloužení doby, po kterou jim může být dávka pomoci v hmotné nouzi odebrána či snížena ze současných tří měsíců na mnohem citelnější dobu jednoho roku.
Návrh vyloučit z okruhu tzv. společně posuzovaných osob ty občany, kteří nepřiznávají žádné příjmy, dlouhodobě nepracují, nepodnikají a ani si práci aktivně nehledají a pouze chtějí dosáhnout navýšení výpočtu existenčního minima a tzv. částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob a tím i vyššího celkového příjmu rodiny z dávek pomoci v hmotné nouzi (například v těch rodinách, kde je osobou v hmotné nouzi pouze nezletilé dítě). Jde také o znemožnění toho, aby na dávky pomoci v hmotné nouzi napříště nedosáhly osoby, které nejsou vedeny v evidenci Úřadu práce ČR z toho důvodu, jelikož z ní byly vyřazeny pro neplnění či porušení některých povinností.
Návrh zavést povinnost zahrnout mezi příjmy žadatele o dávky pomoci v hmotné nouzi i příjmy z dávek pěstounské péče – zatím v těch případech, jestliže se jedná o pěstounství v rámci rodiny. Toto opatření směřuje zejména proti tzv. spekulativnímu rodinnému a příbuzenskému pěstounství a jeho smyslem je docílit toho, aby tzv. příbuzenští pěstouni museli mezi svými příjmy rozhodnými pro přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi uvádět i příjmy z dávek pěstounské péče. Tento návrh vychází i z toho, že odměna pěstouna je posuzována jako standardní příjem ze závislé činnosti i v jiných případech, například pro účely daně z příjmů či pojistného na sociální zabezpečení. Nevidíme tedy důvod, proč by tomu mělo být z hlediska zákona o pomoci v hmotné nouzi jinak, jde o naprosto neodůvodnitelnou výjimku.
Stát musí mít sílu
Nikdy jsem se nebránila a nebráním jakékoliv další odborné diskusi nad tímto návrhem nebo jeho částmi. Další fungování současného chybného nastavení systému dávek pomoci v hmotné nouzi, které umožňuje jeho významné zneužívání – se všemi jeho negativními důsledky včetně dopadů na veřejné finance – už je ale neudržitelné a neakceptovatelné. Sněmovna v tomto procesu tedy nyní učinila důležitý první krok. Stát musí mít sílu – a hlavně zákonné nástroje k tomu – aby mohl odebrat sociální dávky těm osobám, které při jejich čerpání porušují zákony a podvádějí úřady – a zároveň tím fakticky dlouhodobě okrádají své poctivé pracující spoluobčany. Neusínejme na vavřínech. K tomuto vytčenému cíli nám chybí ještě urazit podstatný kus legislativní cesty, na které nás čeká mnoho politických střetů. Jdeme do nich čelem.
