Bez patřičného odstupu, časového i stranického, mnohem strměji stoupá riziko možného pochybení, které ODS definitivně pohřbí.
Negativních vlivů, které ODS musí řešit, je v jejím vnitřním a vnějším prostředí příliš mnoho, proto nelze, než počítat s rekonstrukcí strany na několik let dopředu. S vědomím toho si může strana dovolit nedělat ukvapená rozhodnutí, zato pečlivě a srozumitelně nastavit proces obnovy, pomalý - pokorný, ale zároveň sebevědomý.
Po počáteční hysterii je třeba uklidnit emoce a začít se zamýšlet nad tím, co, kdo, kdy, kde, jak, komu a proč bude nabízet. Protože tyto otázky ODS v posledních několika volbách zcela opominula a byla za to po zásluze potrestána. Nevěřím totiž tomu, že by se od nás odvrátili voliči a priori kvůli korupci, či uměle vytvořeným skandálům. ODS neposkytla svým voličům záchytný bod v podobě jasného a snadno zapamatovatelného programu. Lidé přestali věřit tomu, že jim ODS může být prospěšná. Přitom máme k dispozici cennosti, kterými politické strany a hnutí dneška nedisponují, ideové pilíře a Poděbradské artikuly. Kladu si tedy otázku, jak je možné, že tyto cennosti nedokážeme aplikovat do volebních programů a běžného politického života.