„Jde o absolutní průlom. Evropský parlament se poprvé jasně vymezil proti zneužívání umělé inteligence k plošnému šmírování, které by dalo autoritářům další nástroj, jak pronásledovat svoje odpůrce. Už teď vidíme v Česku, že například premiér Andrej Babiš nepouští některé novináře na svoje tiskové konference, jeho bodyguardi na ně útočí a ještě by měl možnost je sledovat na veřejnosti? Tohle jsme naštěstí nedopustili,“ varuje místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
K zákazu rozpoznávání obličejů na veřejnosti vyzývá občanská iniciativa „Reclaim your Face“ (Vraťte nám naše tváře), jejímž oficiálním podporovatelem z řad europoslanců je i Marcel Kolaja. Do kampaně se zapojila středočeská lídryně pirátské kandidátky Klára Kocmanová i europoslankyně Markéta Gregorová. „Jsem ráda, že Evropský parlament vyslyšel hlasy více než 61 tisíc Evropanů, kteří podepsali evropskou petici za zákaz biometrického šmírování. Na půdě Evropského parlamentu ale boj nekončí a my budeme i nadále hlídat, aby se některé výjimky nedostaly do legislativ, kterých teď na poli umělé inteligence bude přibývat,“ slibuje Gregorová.
Podle Kolaji je dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu i silným vzkazem zákonodárcům a vládám jednajícím o budoucích zákonech upravujících užití umělé inteligence. „Ukazuje se, že při plošném nasazení je chybovost tzv. false pozitives pro systémy na rozpoznávání obličejů téměř stoprocentní. Takové neúčinné využití technologie se v ničem nepodobá cílenému vyhledávání například teroristů, jak nám prezentují její zastánci. Naopak jde o zbytečné hromadné sledování milionů nevinných občanů, které se dá navíc jednoduše zneužít. Z dob bývalého komunistického Československa Velkého bratra dobře známe a něco podobného nesmíme dopustit,“ vysvětluje Kolaja.
Po zákazu biometrického sledování na veřejnosti Evropský parlament volá ve zprávě o umělé inteligenci v trestním právu.