„Od zástupců ministerstva obrany jsme se dozvěděli o záměru získat bývalé vojenské letiště v Ralsku do vlastnictví Vojenských lesů a statků. Jejich představa je využívat tento prostor pro občasné cvičení armády. Vnímám, že bezpečnostní situace se po ruském útoku na Ukrajinu změnila a není dobrá. Záměr chceme projednat nejen v krajské radě a zastupitelstvu, ale také v krajské Komisi revitalizace Ralska, v rámci jednání Mikroregionu Podralsko či se starosty, jichž se budoucnost Ralska přímo dotýká,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Pro kraj je důležité, aby pokračovala úprava území směrem k trvale udržitelné turistice.“
Armáda České republiky by podle sdělených informací chtěla bývalé vojenské letišti Hradčany využívat nárazově, a to pro občasná cvičení armády bez dalších výrazných omezení. Vojenské lesy a statky jsou připraveny zachovat tzv. měkký turismus a dále jej rozvíjet pomocí vybudování volnočasových prvků, naučných stezek nebo cyklotras. Podle slov zástupců Ministerstva obrany ČR by veřejnost neměla v zásadě přijít o nic, na co byla doposud zvyklá.
„Rádi bychom s ministerstvem uzavřeli dohodu o využití území, které státní podnik Vojenské lesy a statky v Ralsku vlastní a o jeho budoucím využití. Tato dohoda by měla být uzavřena i za účasti zástupců města Ralska,“ doplnil hejtman Půta.
Liberecký kraj převzal od státu pozemky v bývalém vojenském prostoru Ralsko k 1. září 2007. Poté začaly rozsáhlé úpravy v čele s demolicemi chátrajících objektů. „Do současné doby investoval Liberecký kraj do bývalého vojenského prostoru Ralsko řádově téměř sto milionů korun,“ informoval Jiří Ulvr, radní resortu hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova. Správou bývalého vojenského areálu je v současné době pověřena Krajská správa silnic Libereckého kraje.
Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko se nalézá v Libereckém kraji a malou částí též Středočeském kraji, přibližně mezi městy Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Zhruba se shoduje s geomorfologickým celkem Ralská pahorkatina. Jeho rozloha činila 250 km2. Využívala jej československá armáda a v letech 1968 až 1991 též sovětská vojska.
