„Severní hradba potřebuje opravu hned z několika důvodů, přičemž její odvodnění je vzhledem k velkým dešťům nutné pro zachování stability zdi. Proto jsme se poté, kdy jsme v loňském roce opravili jižní křídlo hradu, rozhodli pro rekonstrukci právě severní hradby,“ řekl primátor města Brna Roman Onderka.
Základní údaje:
Investor: statutární město Brno
Termín: 147 kalendářních dnů
Cena díla:19,2 mil. Kč
Rozšířené informace k rekonstrukci severní hradby
Přípravné práce, průzkumy, sondy a jejich částečné vyhodnocení
Přípravné práce byly provedeny z lešení sondy do plenty hradby. Co se týče stavu, není příliš dobrý a rozhodně vyžaduje brzký zásah; některé úseky je možno označit za havarijní. Nejedná se naštěstí o havarijní stavy v celém průřezu hradby, ale pouze v rozsahu plenty, tedy lícové cihelné vrstvy. Příčinou poruch je při daném konstrukčním uspořádání především působení vody a jejího následného zamrzání v konstrukci, neblahý vliv může mít i chemické působení solí, mechanické účinky větru a další příčiny.
Vnější zdivo
Dojde k úpravě plenty – vnější cihelné vrstvy. Rozpadlé a více poškozené jednotlivé cihly či menší oblasti se přezdí. Dozdívat se bude z cihel buď původních, pokud zůstaly zachovány a jsou dostatečně kvalitní, nebo z cihel z jiného zdroje, ale zásadně z cihel starých, shodného odstínu a formátu jako původní. Je nutné dodržet způsob zdění, tedy především vazbu cihel, sklon líce a tloušťku spár. Vazba by měla navazovat na sousední úseky, kde se ovšem vazby nepravidelně střídají a těžko učit nějakou převažující (křížová, polokřížová, vazáková).
Odvodnění
Jelikož hradba jako celek nemá vlastní odvodňovací systém, je navrženo provedení odvodňovacích vrtů ve dvou úrovních. První úroveň je cca 2,5 m nad patou zdi, druhá úroveň cca 7,5 m nad patou, tedy v úrovni nadpraží jediného okna. Smyslem těchto odvodňovacích otvorů je vyvést vodu zatečenou nahodile za rub hradby. Vrty se provedou v horní úrovni po celé délce hradby, ve spodní úrovni jen tam, kde nejsou přístavby. Rozteč vrtů je 2,1 m.
Rekonstrukce hradu Špilberk má za sebou dlouhou historii
O opravě národní kulturní památky Špilberk se diskutovalo už od osmdesátých let 20. století, stavební práce byly zahájeny v roce 1983. Roku 1992 byla dokončena rekonstrukce kasemat, v následujícím roce byla provedena urychlená adaptace parkánové přízemní části západního křídla na výstavní prostory, včetně vybudování dřevěného mostu nad západním příkopem. V roce 1994 byla provedena rekonstrukce administrativní budovy, o rok později byl obnoven severozápadní bastion, v roce 1996 rekonstruováno severní křídlo pro výstavní účely a také střední trakt. Významným mezníkem byl rok 2000, kdy byla dokončena náročná rekonstrukce východního křídla, vydlážděno velké hradní nádvoří, osazena zvonkohra a pořízeno vybavení pro kulturní akce na nádvoří hradu. Tím skončila I. etapa rekonstrukce. Roku 2001 započala II. etapa rekonstrukce dokončením interiérů rekonstruovaného východního křídla. V následujícím roce pokračovala zahájením výstavby jihozápadního bastionu. Při terénních úpravách staveniště byly archeologickým průzkumem odhaleny cenné pozůstatky původní barokní fortifikace, které si vynutily změnu ve stavebním programu. Současně byla zahájena rekonstrukce vjezdové brány a vydlážděno malé hradní nádvoří včetně mostu přes východní příkop. Jihozápadní bastion s prohlídkovou trasou byl dokončen v prosinci 2007. Roku 2009 byl zpracován projekt „Regenerace a rozšíření služeb národní kulturní památky Špilberk“, výbor Regionální rady Jihovýchod rozhodl o podpoře tohoto projektu na jaře 2010.
Zdroj: MMB
