Tajné, vojenský materiál, to jsou oblíbené přívlastky při nákupech. Pro zkorumpované politiky a úředníky je ministerstvo obrany místem splněných snů. Po problémech bývalé mistryně Parkanové už to sice nebude ono, ale jakmile bude případ odložen, začne to opět ve velkém. Zanedlouho se bude jednat o prodloužení pronájmu Gripenů popř. pořízení letadel jiných. Samozřejmě nezáleží na kvalitě letadel ani ceně, ale pouze kolik skončí na stranických účtech. Ostatně to přiznal i ministr zahraničí Schwarzenberg, který jasně řekl: „Dějinná zkušenost nám říká, že ve všech státech jsou zbrojní zakázky využívány k financování stran a jsou spojeny s velkými postranními poplatky. Vždycky na tom chce někdo vydělat, aby vládní strany něco dostaly.“
Tato praxe byla nastolena již v devadesátých letech. Podivných nákupů je nespočet. Známější jsou jen opravdu velké zakázky jako podezřelá výměna moderních nadzvukových stíhacích letadel MIG 29 za prakticky stejný počet polských vrtulníků. O obchod se postarala firma Richarda Hávy, přítele současného ministra financí Kalouska.
Následovaly problematické Gripeny, které měli být nejdříve koupeny, nakonec bylo rozhodnuto o pronájmu. Výhodnost je opět sporná a je zde podezření na korupční jednání. Sice asi nejde o nejlepší letadla, která se dala pořídit, ale po zkušenostech s letadly CASA se musí ocenit, že tato alespoň létají.
Ministr Unie svobody Karel Kühnl již v demisi rozhodl o nákupu transportérů Pandur. ODS nákup kritizovala jako nevýhodný. Díky technickým problémům měla Topolánkova vláda šanci smlouvu vypovědět. Chvíli dělala drahoty a pak jich vzala méně za vyšší cenu. Marek Dalík si údajně řekl o půl miliardy korun. Zdá se to hodně peněz, ale vzhledem k tomu, že měla být zakázka předražena hned čtyřikrát, někteří jistě dostali i více. Z částky 14,4 miliardy korun bylo někam resp. někomu odkloněno 10 miliard z českého rozpočtu. Asi to bude zatím český rekord, ale cena je poznamenána tím, že o nákupu rozhodovaly hned dvě vlády a Schwarzenbergova teze o financování politických stran byla aplikována hned dvakrát.
Postupně stoupá drzost. Letadla CASA byla pořizována pro potřeby mise v Afganistánu, aby se po koupi zjistilo, že jsou pro Afganistán nepoužitelné. Ona tedy byla dlouhou dobu nepoužitelná úplně. Zdá se, že už se kupuje ten největší šrot, jen aby hrstka lidí co nejvíce vydělala.
Třeba nám přibude i nějaké to vybavení, co používá slavná U.S. Army. „Mírotvorci“ z USA si dali za cíl do roku 2015 zdvojnásobit vývoz zbraní. Prezident Obama to nedávno uvedl jako jeden z kroků jak pozvednou americkou ekonomiku. Šíření zbraní není zrovna chvályhodný plán a z úst držitele Nobelovy ceny za mír zní obzvlášť podivně. Na jedné straně plno řečí o míru a svobodě na druhé prodej zbraní i diktátorským režimům používajícím je proti vlastnímu obyvatelstvu.
Armáda není černou dírou pouze u nás. Peníze v Řecku neprojedli řečtí důchodci ani státní úředníci, jak se nám neustále masírují pravicová média. Jedním z důvodů řeckého dluhu jsou nadměrné výdaje na armádu. Řecko je, co se týče počtu obyvatel a HDP, velmi podobné ČR. Jeho náklady na armádu jsou mnohonásobně vyšší. Francouzské a Německé banky Řecku půjčovali na nákup francouzských a německý zbraní. I záchranné půjčky, které od EU dostává, utrácí za tanky, ponorky a letadla. Dá se předpokládat, že mají na ministerstvu podobné charaktery jako my v ČR, ale v Řecku už to nabývá jiných rozměrů. Celá EU pak zachraňuje Řecko, aby mohlo dál od Němců a dalších dál nakupovat vojenské vybavení. Dá se předpokládat, že dokud tak bude činit, tyto země budou poslední, které by stály o to, aby Řecko opustilo Eurozónu, a bude se dál zachraňovat a de facto tunelovat celý záchranný systém EU.
Když si člověk dá tu práci, nalezne zmínku o nedávných korupčních kauzách u armádních zakázek snad ve všech zemích a to i v těch, které korupci na rozdíl od nás i trestají. V takové Číně končí usvědčení z korupce i před popravčí četou. I tak se najde spousta lidí, kteří to pro vidinu bohatství risknou.
Oproti USA jsou to ale nevinné zlodějny. V této zemi zbrojní průmysl tak silnou lobby, že jsou náklady USA na armádu stejné jako součet armádních výdajů všech ostatních zemí na světě a i přes špatnou ekonomickou situaci a dluhu 101,5% HDP výdaje na zbrojení stále rostou. Nejen že se zde korumpuje, ale aby byl zaručen pravidelný zisk, je nakoupený materiál používán. Proto byly od druhé světové války kvůli nejrůznějším záminkám napadeny nebo alespoň bombardovány státy jako Čína, Korea, Guatemala, Indonésie, Kuba, Belgické Kongo, Dominikánská republika, Peru, Laos, Vietnam, Kambodža, Libanon, Grenada, Libye, El Salvador, Nicaragua, Irán, Panama, Irák, Kuvajt, Somálsko, Chorvatsko, Bosna, Súdán, Jugoslávie, Afganistán. Zisky zbrojařských firem, ve kterých mají podíly většinou i čelní představitelé států (Geoge W. Bush), jsou tak zaplaceny nejen dolary amerických daňových poplatníků, ale i krví miliónů nevinných obětí. Ženy, děti zabíjejí v Afganistánu americké bezpilotní letouny prakticky každý den. Z Iráku se již americké vojsko stáhlo. Překvapivě irácké obyvatelstvo odchod „osvoboditelů“ oslavovalo.
Situace ve světě není zrovna růžová a zbrojaři budou vydělávat dál. Na obzoru jsou další konflikty. Napjatá situace je hlavně v Sýrii. Nebýt Ruska a Číny, už bombardéry NATO šíří „svobodu a demokracii“ a uprostřed chaosu pochybní samozvaní vůdci revoluce zakládají banku a ropnou společnost, aby jim dobitá území přinesla zisk, jako tomu bylo v Libyi.
Izrael, skvělé odbytiště pro americké zbraně, neustále volá po válce s Iránem. Tento konflikt by měl velký vliv na cenu ropy a vzhledem k tomu, že se prakticky vše dováží, nárůst ceny u veškerého zboží by byl značný. Ekologičtí aktivisté by asi jásali u vyprazdňujících se silnic, ale všichni ostatní by museli uskromnit.
Česká ekonomika dnes klesá, stát vybírá málo peněz a tak se budou zvyšovat daně a také samozřejmě dál škrtat výdaje na důchody, nejrůznější dávky, ve školství, zdravotnictví, zkrátka všude. Ale peníze na armádu se najdou vždycky, nesmíme přece ohrozit obranyschopnost státu. Co na tom, že těmi „spolehlivými“ stroji, které se poslední dobou naši zástupci ve vládě pořizují, případné hrozbě čelit nemůžeme, protože transportéry zůstanou stát v půli cesty, letadla ani nevzlétnou. Ti, co nákupy prováděli i všichni ti, co nám ordinují utahování opasků, mají peníze odkloněné ve Švýcarsku, Lucembursku nebo na Kajmanských ostrovech a byli by pryč dříve, než by zazněl první výstřel.
