Nicméně nejdřív všeobecně. Já bych chtěl hrozně poděkovat všem, kteří se podíleli na práci a diskusi nad tímto zákonem, protože bylo důležité, abychom ho zvládli projednat včas. Ostatně proto se zde také scházíme dnes na mimořádné schůzi. Je to zákon, který nejenom že ovlivňuje naše všechny budoucí fungování v této Poslanecké sněmovně a tím i fungování v rámci vlády této země, v rámci životů všech, ale je také důležité, aby byl přijat se souhlasem obou komor, protože je to zákon podle ústavního článku 40, takže na něm musí být shoda obou komor, na přesném znění. Proto mu bylo potřeba věnovat dostatečnou péči a to vyjednávání muselo probíhat napříč komorami.

Všeobecně to vypadá, že jsme se dostali k nějakému konsenzu, který bude zejména daleko poměrnější než ten předchozí systém. V předchozím systému, který zrušil Ústavní soud, bylo potřeba v extrémních případech, jako se stalo v roce 2017, aby na jeden mandát jedné strany jiná strana musela získat 227 %, tedy víc než dvakrát tolik co jiná strana hlasů. V systému, který vypadá, že se k němu blížíme, to je ten systém imperiali, který tady sestavil a připravil pan zpravodaj Benda, a já mu v zásadě za to děkuji, že tomu věnoval tu práci, tak tam je ta disproporce řádově menší - na jeden mandát by při takových výsledcích, jako byly v roce 2017, jedna strana potřebovala zhruba 137 % oproti tomu, co jiná strana, tedy jedná se o třetinu víc hlasů. Není to dokonale poměrné. Zcela poměrný systém je to, co tam vlastně připravila vláda ve variantě jedna. Nicméně je to podle nás dostatečně poměrné na to, aby to obstálo u přezkumu Ústavního soudu. Hledisko Ústavního soudu a ústavní konformity je to primární, které jsme ve vyjednávání a postupu uplatňovali. Proto jsem také rád, že se podařilo najít shodu na tom, že se odstraní z druhého skrutinia to rozhodování stranami po volbách, protože to narušuje princip přímé volby, a také by to podle nás velice narušovalo důvěru v tuto Sněmovnu, protože zase by velká část mandátů mohla být vybrána a obsazena na základě rozhodnutí politických vedení stran po volbách na nějakých volebních štábech ne úplně srozumitelným způsobem pro toho voliče. Místo toho zde máme nějaké varianty nějakých různých automatů. To považuji jednoznačně za lepší. Jsou tam tedy tři různé automaty. Já se k nim potom ještě vyjádřím.

Jak jsem říkal, tento systém také ještě nejenom, že je tedy poměrnější vůči stranám, tak je případně poměrný i vůči krajům, což myslím odpovídá nějakému přání Senátu. A také to odpovídá usnesení Ústavního soudu, který samozřejmě na první místo kladl poměrnost stranických výsledků vůči sobě, nicméně bylo tam i zachování současného systému 14 volebních krajů. Takže to se nám také podařilo naplnit a jsem za to rád.

Nyní bych se tedy asi vyjádřil k tomu největšímu tématu, a to je otázka způsobu rozdělování mandátů v druhém skrutiniu. Zde tedy máme nakonec čtyři varianty, jak se s tím vyrovnat, resp. jednu - zachovat původní systém z návrhu ústavně-právního výboru, kde by o tom rozhodovaly strany, a pak jsou tady tři varianty, jak se s tím vyrovnat jinak.

Nejjednodušší, kterou navrhl pan předseda Vondráček - měl jsem stejný návrh, nicméně považuji za lepší, když ho předkládá předseda Sněmovny a je to na základě nějaké komunikace se Senátem - tak je, že to prostě jednoduše nahradíme automatem a mandáty se rozdělí podle metody největších zbytků, to znamená kraje dané strany, kde nejblíže unikl jeden další mandát, tak ty obdrží ty mandáty z druhého skrutinia. To je systém jistě spravedlivý a srozumitelný. Nese s sebou jistou potenciální nevýhodu, že se může stát, že velká část těchto velkých zbytků se sejde v jednom kraji a vznikne tak jistá nerovnost mezi kraji. Na to reaguje můj pozměňovací návrh. Tato nerovnost se může pohybovat od rozmezí jednoho až dvou mandátů, což bude ten běžný případ, což rozhodně není nic, co by zakládalo nějakou zásadní nerovnost, až v nějakých extrémních případech k nějakým plus minus třem mandátům v daném kraji oproti tomu, co se vlastně předpokládá, že je poměrný počet mandátů v daném kraji. A to už bych považoval za nějakou případnou příliš velkou excesivnost.

Proto jsem představil svůj návrh H3, který máte k dispozici a který říká, že vlastně rozdělujeme úplně stejným způsobem, akorát pokud by hrozilo, že do nějakého kraje přistane opravdu velké množství zbytkových mandátů, tak ten nejmenší z těchto mandátů se do toho kraje již nedá a posune se jinam. Čili do toho kraje se může dát až dva mandáty navíc oproti základnímu počtu mandátů, které připadají na daný kraj, ale ten třetí nebo případné další, které by v tom kraji měly skončit, tak se přesunou jinam. Obecně to není věc, která by hrozila nějak zásadně často, nicméně v roce 2017 by se to jednou stalo a přesouval by se tam jeden mandát z myslím si že Jihočeského kraje do Jihomoravského kraje, shodou okolností mandát České pirátské strany. Nicméně nejedná se o něco zásadního. Nicméně my bychom preferovali, aby se tento návrh hlasoval první.

A mám zde někde technickou opravu, protože jsem byl upozorněn Ministerstvem vnitra, přestože tedy všichni - laická i odborná veřejnost, se kterou komunikuji - tak smysl mého návrhu jim byl zřejmý, tak jsem byl upozorněn Ministerstvem vnitra, že to znění není úplně dokonalé a mohli by tam vnímat nějaký alternativní výklad. Takže jsem připravil nějaké doplnění, které to postaví najisto všechny ty záležitost tak, abychom měli jistotu. A tady to mám. Takže rovnou přečtu opravu mého návrhu dle § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny k pozměňovacímu návrhu mě číslo 7897, což je pozměňovací návrh k návrhu obsaženému v usnesení ústavně-právního výboru číslo 264 ze dne 17. března 2021 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tedy ke sněmovnímu tisku 1170/1.

A teď tedy již ta legislativně technická oprava. Zaprvé v bodě čtyři se za slova "sdělení" vkládají slova "všech stran ze všech krajů" - to směřuje k tomu, aby bylo jasné, že tedy seřazujeme jednotlivé zbytky jednotlivých stran v jednotlivých krajích, nikoli nějaké součty těchto zbytků. Pak v bodě čtyři se za slova "největšího zbytku" tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova "do kraje, ve kterém byl tento zbytek získán, a straně, která jej získala". Zase považoval jsem za zřejmé, že pokud podle nějakého zbytku udělujeme někam mandát, tak ho přidělujeme té straně, které zbytek to je, a do toho kraje, kterého zbytek to je. Ale byl jsem upozorněn, že to není zjevné a je tam možnost nějakého alternativního výkladu. Nemyslím si to, ale předkládám to takto. A třetí část je v bodě čtyři se za slova "která jej získala" vkládá věta "mandát je přikázán postupně vždy prvnímu kandidátovi politické strany, politického hnutí nebo koalice, který neobdržel mandát v prvním skrutiniu podle upraveného pořadí na hlasovacím lístku pro daný volební kraj".

Opět je to věc, kterou jsem považoval za zjevnou, protože již v předchozím skrutiniu jsme upravovali pořadí kandidátních listin, tudíž pokud přikazujeme nové mandáty do daného kraje dané straně, tak je jasné, že ty mají obdržet ti kandidáti, kteří v tom upraveném pořadí byli na té listině posunuti dopředu. Nicméně byl jsem upozorněn, že tam je možnost alternativního výkladu, který bych považoval za absurdní, že se v druhém skrutiniu nepřiděluje podle upravených kandidátních listin, ale podle neupravených kandidátních listin, takže v druhém skrutiniu by se neuplatňovaly přednostní hlasy. To samozřejmě nebylo mým úmyslem, přišlo by mi to zcela nepředstavitelné. Nicméně byl jsem upozorněn, že tu větu je potřeba doplnit, takže ji tedy doplňuji. Jedná se o legislativně technickou opravu, která upřesňuje výtky obsažené ve stanovisku Ministerstva vnitra. Explicitně stanoví, že se seřazují všechny zbytky všech stran ve všech krajích sdělení v prvním skrutiniu a mandát se přiděluje do kraje, kde byl tento zbytek získán a straně, která jej získala. Získá jej standardně kandidát, který ho nezískal v prvním skrutiniu podle případně upraveného pořadí. Čili stavím najisto ty věci, které jsem považoval za zjevné, byly zcela v intencích toho návrhu, protože nebylo úmyslem do nich nějak zasáhnout.

Místo toho, abychom rozdělovali ty mandáty do krajů těm jednotlivým stranám z druhého skrutinia podle zisku v daných krajích, tak se navrhuje, abychom je rozdělovali podle zisku kandidátů, co se týče počtu preferenčních hlasů, a to nikoliv s ohledem na tu pětiprocentní klauzuli, která způsobuje posun na kandidátní listině, jak jsme na ni zvyklí, ale zcela volně, což je velice zajímavý vstup do toho systému. A vlastně já, ani nikdo z politologů, neumí odhadnout, jak by se přesně choval, protože je to nějaké dání silné pravomoci voliči a silné možnosti ovlivnit skutečně ten hlasovací lístek. Nicméně vzhledem k tomu, že již v tom prvním skrutiniu máme velice nejisté, kolik mandátů se bude rozdělovat v tom druhém skrutiniu, může se to pohybovat prakticky od třiceti do dvou, tak je vlastně velice jisté, jak se taky tento systém bude chovat, kolik mandátů se takto kandidátům bude přidělovat a taky proto, že se může stát, že v prvním skrutiniu bude buď hodně lidí pro danou stranu odměněno v tom prvním skrutiniu již podle toho, že postoupili dopředu, tak se může stát, že v tom druhém skrutiniu budou dostávat mandáty kandidáti, kteří získali velké množství preferenčních hlasů, protože se prostě na ně nedostalo v prvním skrutiniu, anebo naopak hrozí, že ve druhém skrutiniu budou dostávat mandáty kandidáti, kteří nezískali tak moc preferenčních hlasů, získali třeba menší počet, respektive menší procento, protože všichni kandidáti, kteří získali velké procento, tak již uvnitř dané strany byli tím mandátem odměněni. Takže to sem může přitáhnout významné osobnosti, ale může to vést k tomu, že ten rozdíl v tom, kdo získá ten mandát, prostě bude v jednotkách preferenčních hlasů, a nikoliv pro nějaké lidi, kteří získali hodně preferenčních hlasů, ale pro lidi, kteří získali málo.

A navíc je potřeba zmínit ještě jednu věc, tento systém samozřejmě povede k tomu, že nijak nezaručí větší poměrnost v zastoupení jednotlivých krajů, protože prostě preferuje osobnosti a nikoliv se orientuje na tu poměrnou zastupitelnost krajů, takže se může stát, že skutečně v nějakém kraji bude hodně preferenčních hlasů, respektive vysoké poměry preferenčních hlasů a z toho kraje sem přijde hodně poslanců oproti jinému kraji. A reálně, protože máme ne stejně velké kraje a ne stejně velké kandidátní listiny, tak samozřejmě v kraji, kde jsou kandidátní listiny krátké, anebo pokud by nějaká politická strana zvolila tu metodu, že udělá své kandidátní listiny krátké, protože nemáme žádnou povinnost naplnit tu kandidátní listinu na dvacet tři nebo kolik mandátů, nebo až třicet, protože reálně z dané strany vzhledem k roztříštěnosti politického systému vzhledem k tomu, že se nepředpokládá, že by nastávala extrémní situace, kdy v nějakém kraji prostě nikdo nepřijde k volbám a podobně, tak význam má prvních deset mandátů maximálně v těch velkých krajích, zbytek prostě není na těch primárně volitelných místech a v zásadě se neuplatní, tak strany se v reakci na tento volební systém mohly rozhodnout, že třeba budou zkracovat kandidátní listiny, buď aby předešly tomu, že se bude velice zvláštně chovat to posouvání dopředu ve druhém skrutiniu, nebo naopak, aby upřednostnily ten systém, že tedy ať si volič vybere, nebo takhle, když zkrátíte svoji kandidátní listinu v nějakém kraji, tak to znamená, že kandidáti na té listině budou mít vysoký poměr preferenčních hlasů, pokud budou udělovány preferenční hlasy, tudíž mají větší šanci, že do daného kraje přijdou ty mandáty. To znamená nějaké krajské sdružení nebo krajská organizace se může takticky rozhodnut, že si prostě zkrátí kandidátní listinu, tím zvýší počet preferenčních hlasů pro dané kandidáty na dané kandidátní listině a přitáhne vlastně mandáty své strany do svého kraje. A protože ten systém vyvolává tolik zvláštních otázek, tak přestože jsem pro dání síly voliči, tak protože nemůžeme úplně předpokládat, jak se přesně bude chovat, tak jsem tedy navrhl svému klubu, abychom se v rámci tohoto hlasování, pokud na něj dojde, zdrželi, samozřejmě to není závazné, můžou se k tomu někteří vyjádřit.

Takže to by byl asi ten základní pohled. Nevím, jestli bude ještě někdo chtít vytahovat celou historii toho, jak se díváme na to, že to musíme rozhodovat teď během volební kampaně. Já jsem osobně za to rozhodnutí Ústavního soud rád, že jsme se dostali k nějakému poměrnějšímu systému. Bude skutečně výrazně poměrnější a výrazně férovější než ty systémy předchozí. Byl jsem upozorněn, že jsou nějaké spory ohledně toho, jestli je ten systém třeba monotónní, ke kterému se nakonec blížíme, nicméně si myslím, že ta dohoda je rozhodně lepší než ta, co jsme měli. Pokud by ta dohoda nepadla, tak je tam potom na řadě jednak návrh pana předsedy Vondráčka, abychom zavedli dvě volební země, druhak vládní varianta jedna, tedy absolutně poměrný systém, který bychom samozřejmě podpořili, pokud by na něj došlo, nicméně pokud bude výsledek finálního hlasování odpovídat té dohodě, která byla udělána, to znamená ten poměrnější systém podle návrhu ústavně-právního výboru čtrnáct volebních krajů a po volbách nerozdělí mandáty vedení politických stran, ale děje se tak na základě vůle voliče a volebního zákona, tak tento návrh v každém případě podpoříme.

Děkuji. Tolik asi mé úvodní vystoupení, kde jsem tedy přednesl jednu technickou opravu, a pak se ještě přihlásím k jednotlivým drobnějším pozměňovacím návrhům, které považuji za vhodné zdůvodnit zvlášť, protože se týkají prostě jiné materie.

Děkuji.