„Na schůzi navrhneme projednání vážně epidemiologické situace v ČR. Protože v porovnání s ostatními zeměmi si ČR nevede vůbec dobře, chceme se zaměřit na naplnění usnesení Poslanecké sněmovny vůči vládě, aby podnikla aktivní opatření k prevenci druhé vlny. Ve Sněmovně jsme usnesení prosadili, ale celá řada opatření nebyla splněna. Nyní máme třikrát víc případů, než když se vyhlašoval nouzový stav. Setkal jsem se také s poslancem Františkem Navrkalem a poté trvalo 9 dní, než mě kontaktovala krajská hygienická stanice v Praze s tím, že mi nařídili karanténu, která končila následující den. Oba dva testy byly negativní. Hlavní cíl by proto měl být maximálně zkrátit dobu od možného onemocnění do nařízení karantény. Navrhneme vlastní usnesení, abychom zajistili, že se splní to, co rozhodla Sněmovna před prázdninami a přijdeme i s novými opatřeními,“ zahájil tiskovou konferenci předseda Poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Poté informoval o klíčových tématech nadcházející schůze Sněmovny: „Druhý závažný bod schůze je evidence skutečných majitelů. Leží před námi tisk, ke kterému předložíme pozměňovací návrh, kterými odstraníme účelovou výjimku pro svěřenské fondy a zajistíme skutečnou vymahatelnost zákona v tom smyslu, že v rejstříku budou správné údaje. Zároveň zde budou stanoveny i efektivní sankce, pokud se zjistí, že jsou údaje zfalšované. Ve čtvrtek 1. října proběhne projednávání Státního závěrečného účtu za minulý rok, kdy chceme vládě poskytnout zpětnou vazbu o tom, co se povedlo a co ne.“
Poslanec Mikuláš Ferjenčík následně pokračoval se stanoviskem Pirátů k jednorázovému příspěvku seniorům, tzv. rouškovnému: „Piráti podporují zákon o valorizaci důchodů, kde vychází navýšení o 10 tisíc za rok. Nevidíme však důvod pro jednorázovou dávku ve chvíli, kdy se výrazně zhoršila ekonomická situace. V důsledku rozkladu státních financí jsou ohroženy už i důchody dnešních padesátníků. Příspěvek může ve výsledku zhoršit situaci těm seniorům, kteří pobírají příspěvek na bydlení a nemuseli by na něj dosáhnout a ani nijak nepomůže 70 tisícům důchodcům v exekucích, jejichž problémy vláda neřeší.“
Poslanec Radek Holomčík uvedl, že do Sněmovny jde zítra 3. čtení novely vodního zákona: „Vládní návrh nepovažujeme za dostatečný. V souladu s naším plánem Vodu řešíme teď jsme přišli se sérií návrhů, které ochranu vody posunou do reálné podoby. Chceme v prvé řadě zajistit kvalitu pitné vody pro lidi. To vyžaduje důslednější ochranu zdrojů v ochranných pásmech. Jsme také pro důslednější ochranu chráněných oblastí přirozené akumulace vod, což jsou cenná území z hlediska spodních vod. Navrhujeme také změnu přístupu k odpadní šedé vodě, aby se lépe využívala. Zároveň přicházíme s návrhem na zveřejňování dat týkajících se spodních a povrchových vod, tedy digitalizaci evidovaných dat a jejich další využití.“
Poslanec František Elfmark se věnoval bodům týkajícím se tzv. oběhového balíčku: „Ke všem čtyřem tiskům jsme podali 29 pozměňovacích návrhů. Celkem se jich sešlo přes 100. Naším tématem bylo především ukončení skládkování, kde jsme navrhli jako termíny roky 2024 a 2027, předložili jsme návrh na zákaz dovozu odpadu ze zahraničí, poplatek za spalování a zabývali jsme se také dobrovolným zálohováním obalů. V oběhovém balíčku dále rezonovaly návrhy na třídící slevu pro města a obce nebo výše poplatku za skládkování.“
V závěru tiskové konference se poslanec Jan Pošvář vyjádřil k novele zákona na ochranu zvířat před týráním: „Ve středu dopoledne by mělo dojít na 3. čtení novely a mělo by být konečně rozhodnuto, zda naše zemědělství vkročí do 21. století. Navrhli jsme konec vazného ustájení, rozumnější kompenzace za zrušení kožešinových farem a dva návrhy termínů na ukončení klecových chovů – k roku 2025 a kompromisní návrh k roku 2027. Nechceme, aby byla zvířata zákonem vnímána jako výrobní jednotky.“
