Měli jsme 17. listopad. Trochu jiný, než býval. Teď se pokřikovalo jak na Babiše, tak na vládní představitele. Kdybyste si mohl vybrat, máte radši variantu, kdy se pokřikuje na všechny, nebo aby se raději nepokřikovalo vůbec?
Já nejsem příznivcem pokřikování, takže u mě je za bé správně. Naopak je třeba konstruktivní, věcná, argumentačně podložená kritika. A hlavně tvrdá, ať už se jedná o kteréhokoliv politika napříč spektrem.
Že se toho nedočkáme na akcích typu pokládání věnců, nebo nanebevzetí výročí sametového podvodu a jakože revoluce, je myslím zřejmé. Ale že toho nejsou schopni zejména mediální pologramoti hlavního proudu, kteří spíše než novináře připomínají pravověrné prorežimní svazáky, je už horší.
O zábavu se nám v ten den postaral premiér, který v Otázkách Václava Moravce slíbil německé platy a pak si na svých slovech trval. Co myslíte, že k tomu premiéra vede? Zásada „zatloukat, zatloukat, zatloukat“? Uvěřil marketérům, že když bude dělat to, co Babiš, tak to bude fungovat? Zbláznil se?
Ještě bych doplnil, že v témže rozhovoru Fiala zmínil, že je „Superman, protože lidem říká pravdu“. Tedy opět lhal a zřejmě se jeho psychické zdraví a už tak nízká inteligence zhoršují tak, že to brzy sám se sebou snad nebude moci zvládnout.
Prezident Biden nebo spíše ten, kdo má pravomoc mluvit za prezidenta Bidena, povolil útoky na ruské území západními zbraněmi. Přitom Rusové avizovali, že útok nejaderného státu s pomocí jaderné mocnosti bude brán jako útok obou. Ukrajinci zaútočili, Rusové odpověděli odpálením jaderné střely středního doletu ovšem bez jaderné hlavice. Co na to říkáte? Umřeme všichni?
Všichni zřejmě umřeme, tak jako tak. Nebo-li jak známo v dlouhodobém horizontu jsme stejně všichni mrtví. Nicméně důvod k radosti to rozhodně není. Bohužel Bidenova administrativa se ještě v posledních křečích bude snažit vztahy s Ruskem co nejvíce vyšponovat a eskalovat rusko-ukrajinský konflikt. Můžeme jen doufat, že majitelé klíčů nechtějí rozpoutat světovou válku na starém kontinentu, jak je jejich zvykem. Nemá se ale cenu stresovat a nervovat něčím, co nemůžeme ani zbla ovlivnit.
Z těch kulturních témat – firma Jaguar vypustila novou reklamu, ve které není jediné auto, ale zato spousta bezpohlavních jedinců. Zbláznili se ve firmě nebo prostě jenom někdo stále věří na to, že negativní reklama je taky reklama?
Myslím, že ani jedno. Jen zkrátka jedou, jak je už soudobým evergreenem u řady – ne-li většiny takových, žádoucí propagandu. Od těch nahoře sklidí pochvalu a zřejmě i nějaké dotace, zakázky či jinou podporu za pravověrnost. Nenechme se zmást, nadnárodním konglomerátům, které v důsledku všechny patří několika prominentním rodinám, už nemusí jít v první řadě o byznys. Respektive oni si ten byznys a zdroje najdou jinde.
Jak BIS, tak lidovecký rusobijec Jan Bartošek začínají připouštět, že pokud se na Ukrajině zvedne další vlna uprchlíků, už by ji Česko také nemuselo zvládnout. Co je více na místě? Rozhořčení, že to říkají ti, kteří usilovně pracovali na tom, aby se Ukrajinci dali do pohybu, nebo oddech, že i tento typ lidí už připouští problémy?
Oddech bych moc neviděl. Ani z toho, že jistí kolaboranti, fízlové, naivové, lháři, pitomci a idioti připouštějí jakékoliv problémy. Echt které sami pomáhali budovat a které se nás i kvůli nim bytostně a životně dotýkají. Rozhořčení už asi taky ne, protože to bychom z těchto bezpáteřních tvorů a netvorů byli rozhořčeni bez ustání.
A jak všichni víme, rozdíl mezi konspirační teorií a tou oficiální z úst výše zmíněných, je pouze v čase. A to ještě za předpokladu, že časem oficiální místa přestanou lhát, případně že je pravda dožene a lež se stane neúnosnou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta