S jeho předsedou Martinem Kočím a analytičkou pro zdravotnictví poslaneckého klubu Pirátů Bárou Malíkovou dnes pirátský poslanec Petr Třešňák na tiskové konferenci. Cílem úprav je stabilizace českého zdravotnictví a snížení motivace mladých lékařů k odchodu do zahraničí především pomocí odstranění nadbytečných formalit v atestačním řízení. Piráti své návrhy prosazují prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslance Petra Třešňáka k zákonu, který navrhnul vládní poslanec a exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Podle Třešňáka současná krize ukázala, že postavení lékařů ve vzdělávání je třeba změnit. To potvrdil i předseda spolku Mladí lékaři.
Petr Třešňák, místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví, na dnešní tiskové konferenci shrnul návrhy předložené Piráty, které mají lékařům usnadnit přípravu na atestační zkoušky, do pěti oblastí: „Odmítáme navrhovanou možnost prodloužení doby specializace v prvním stupni vzdělávání, tzv. základním kmeni, který lékař absolvuje po promoci. Chceme udržet délku vzdělávání v základním kmeni na maximálně 30 měsících, jako tomu bylo doposud. Dále navrhujeme, aby před konáním náročné atestační zkoušky náleželo lékařům pracovní volno s náhradou mzdy. V současnosti je toto pouze na vůli zaměstnavatele. Navrhujeme tedy 14 dní pracovního volna před konáním zkoušky po kmeni a 30 dní před konáním zkoušky atestační, aby lékaři nemuseli před zkouškou přes den pracovat na oddělení, o víkendu ve službě a na zkoušku se učit po nocích. V případě zkoušek Piráti také navrhují zlepšení organizace termínů a přihlašování na zkoušky.“
V rámci specializační přípravy Piráti prosazují odstranění kvalifikačních dohod, které znamenají uvázání lékaře na několik let ke konkrétnímu zařízení, což může ohrozit nejen kvalitu tréninku, ale také dostupnost péče v některých lokalitách. Postavení lékařů má zlepšit také povinnost akreditovaného pracoviště umožnit lékaři včasné absolvování vzdělávacího programu tak, aby nedocházelo ke zbytečnému prodlužování doby výcviku.
„V přímo řízených organizacích MZ ČR byly kvalifikační dohody zakázány již v roce 2009 nařízením ministra. V průzkumech mezi mediky se kvalifikační dohody objevují mezi hlavními negativními motivačními faktory k výběru zaměstnavatele, pokud si chce nemocnice lékaře udržet, měla by tak činit spíše pomocí pozitivní motivace než represemi. Podobně i v zákoně přímo zakotvená povinnost akreditovaného pracoviště umožnit lékaři včasné absolvování všech součástí vzdělávacího programu tak, aby mohl splnit předepsané studijní povinnosti v rámci příslušného vzdělávacího programu, zlepší postavení mladých lékařů ve vztahu k nemocnicím. Nyní dochází k tomu, že některá pracoviště nechtějí kvůli nedostatku personálu na oddělení pouštět lékaře na povinné stáže, čímž jim ale znemožňují splnit podmínky toho vzdělávání. Pomocí našeho návrhu získají mladí lékaři lepší právní možnost se proti tomuto jednání bránit,“ vysvětlila Malíková.
Problémy, které mladí lékaři řeší, jsou dlouhodobé a naplno se projevily během pandemické krize. Potřebu úprav novely, která byla navržená již v roce 2017, zdůraznil i předseda spolku Mladých lékařů Martin Kočí: „Je třeba poděkovat za spolupráci s paní doktorkou Malíkovou a panem poslancem Třešňákem. Uvedené palčivé problémy lékařů zatím nikdo nevyřešil, nikam jsme se neposunuli. Zásadní návrhy jsme ve spolupráci s Pirátskou stranou nyní dotáhli do paragrafového znění a věříme, že nezůstane jen u parametrických úprav systému a spolu s Piráty dál výrazně zlepšíme postavení mladých lékařů.“
