předem mého vystoupení chci zdůraznit, že jsem se projednávání mýta na plénu sněmovny nikdy nebránil, co ale musím připomenout je, že o přípravě a průběhu výběrového řízení na dodavatele mýtného systému jsme pravidelně informovali Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny a často jsme jej diskutovali i na výboru hospodářském. Vše probíhalo za značného zájmu médií a v žádném případě tedy nelze tvrdit, že by se jednalo o proces utajovaný, netransparentní a Sněmovně nebo veřejnosti by o něm chyběly informace.
Okolo mýtného tendru koluje řada nepravd, šířených stále stejným okruhem lidí a já jsem rád, že je mohu uvést, jako již mnohokrát, na pravou míru. Nejprve ale musím zcela zásadně odmítnout jakékoli spojování aktuálních událostí, respektive policejních zásahů z minulého týdne, s činností Ministerstva dopravy. Nic nenasvědčuje tomu, že by předmětem vyšetřování mělo být prodloužení smlouvy se stávajícím provozovatelem či úspěšně ukončený tendr na budoucího provozovatele mýta.
Nemohu proto nabídnout nic jiného, než připomenutí událostí, které se děly okolo mýtného tendru, které jsou všeobecně známé, ale ve světle nových událostí, budeme možná tyto věci hodnotit i jiným způsobem, než doposud. Úvodem se vrátím do roku 2015, kdy jsem přišel na ministerstvo se zadáním vypsat soutěž na technologicky neutrální mýto po roce 2016. Poměrně rychle se ukázalo, že to není technicky proveditelné. Důvodem nebyla časová tíseň, jak se často mylně uvádí, ale skutečnost, že smlouva nepočítala se svým koncem ani s předáním systému jinému provozovateli.
Již v březnu 2015 jsem informoval vládu, že stát si původním kontraktem sice koupil téměř kompletní systém výběru mýta, ale autorská práva, která by mohl nabídnout k využití novému provozovateli, měl získat až po ukončení kontraktu, tedy 1. ledna 2017.
Určitě neuškodí, když si teď kontrakt z roku 2006 a jeho dodatky připomeneme. Zvítězil v něm Kapsch, až třetí na pásce, což se podařilo díky tomu, že první dvě nejlevnější nabídky byly vyloučeny ze soutěže. Kromě výše uvedeného (že kontrakt nepočítal se svým koncem, přestože byl na dobu 10 let) zde bylo i ustanovení, podle kterého se mýto vybrané nad 95 % účinnost systému bude dělit rovným dílem mezi stát a Kapsch. Nutno dodat, že systém fungoval s průměrnou účinností 99 %, takže provozovateli šlo ročně zhruba 150 až 250 milionů Kč navíc a je to ustanovení, které hlasitě kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
Ale to není všechno. Hned tři měsíce po podepsání hlavního kontraktu podepsal tehdejší ministr dodatek s Kapschem (mimochodem pár měsíců před volbami), ve kterém se měnily zásadní podmínky. Kapsch měl podle původního kontraktu do vlastnictví státu dodat též veškeré (elektrické i datové) přípojky + infrastrukturu kontaktních a distribučních míst. Tento dodatek z června 2006 konstatoval, že uvedené zůstane ve vlastnictví Kapsche, resp. jeho subdodavatelů. To znamenalo, že stát přišel o majetek ve stovkách milionů korun a daleko více se zkomplikovalo přesoutěžení mýtného systému, navíc stoupla závislost mýtného systému na externích subjektech.
Dalším dodatkem ještě v roce 2006 byly takto povoleny dočasné generátory elektrické energie namísto pevných přípojek na mýtných bránách, které požadoval kontrakt a které Kapsch slíbil a nedovedl vybavit.
Další problematický dodatek podepsal již nový ministr v roce 2007. V tomto dodatku se změnil rozsah zpoplatnění silnic I. třídy. V původním kontraktu se Kapsch zavázal, že bude vybírat mýto nejen na dálnicích. Tehdy jich bylo 986 km, ale i na dalších 2 580 km silnic I. třídy. Ano slyšíte dobře! Kapsch jinými slovy v roce 2006 deklaroval, že jeho mikrovlnná technologie je vhodná pro zpoplatnění 2 580 km „jedniček“. Tímto dodatkem byl rozsah zpoplatnění snížen na 155,9 km silnic I. třídy, tedy na zhruba 5% vysoutěženého rozsahu. Nešlo tedy o nulovou sazbu, o které se diskutuje dnes, ale o zrušení podstatné části zakázky. Jinými slovy Kapsch realizoval úplně jinou zakázku, než vysoutěžil.
Úplnou třešničkou na dortu je dodatek, kterým Kapsch získal právo dodat svoji mýtnou infrastrukturu na všechny zpoplatněné komunikace, u nichž stavební povolení nabyde právní moci do konce roku 2017, tedy rok po skončení smlouvy. Jakoby všichni počítali s tím, že Kapsch bude mýto vybírat navždy.
Nikdo z mých předchůdců neudělal a pravděpodobně ani nemohl udělat nic pro přípravu další soutěže, kterou jsme začali chystat od nuly. Věděli jsme, že v rámci péče řádného hospodáře jsme povinni do nové soutěže vložit i stávající systém ve vlastnictví státu, což díky takto šikovně uzavřené smlouvě vlastně nebylo možné. Tady si dovolím malou odbočku, uchazeči o výběr mýta jej pak ve své nabídce v rámci zadávacího řízení nebyli povinni využít, k čemuž také došlo, dále s ním nepočítal ani samotný Kapsch. Nic to ale nemění na tom, že jej museli mít všichni k dispozici a sami rozhodnout, zda státu nabídnou výhodnější podmínky s využitím systému, jeho části nebo bez něj.
Přestože jsme již v roce 2015 s Kapschem vedli intenzivní jednání, k dohodě o dřívějším přístupu k systému a součinnosti při jeho předání nedošlo. V tu chvíli bylo jasné, že soutěž vypsat jako technologicky neutrální nelze. Naši koaliční partneři se však zdráhali vzít realitu na vědomí.
Tady si dovolím malou vsuvku. Slyšel jsem tady kritiku od více poslanců, že ministerstvo nezvládlo soutěž na mýto, protože jsme nedokázali zařídit, abychom lépe využili stávající systém Kapsche a že si stát nevybírá mýto sám. V úterý se vyjádřil v tomto duchu pan poslanec Jurečka.
Tak abych mu připomněl jeho působení ve vládě! V prvním pololetí roku 2015 jsem přinesl na vládu i koaliční radu návrh, jak by si mýto provozoval stát sám, ale i na to, abychom soutěžili provozovatele stávajícího mýtného systému, po kterém při nedávných písemných interpelacích volali Piráti. Vzpomínáte si, pane poslanče Jurečko, jak jste mě s těmito návrhy vyhodili a vy jste na vládě hlasoval aktivně proti této variantě s tím, že mám jasný úkol, aby se udělala velká technologicky neutrální soutěž na nové mýto.
Premiér Sobotka ještě v létě roku 2015 v Českém rozhlase prohlásil, že si přeje velkou soutěž, ve které může uspět satelitní technologie. V průběhu roku 2015, do poloviny roku 2016 probíhala celá řada koaličních jednání a sporů k tomuto tématu. Pan premiér Sobotka vyhrožoval, že mě odvolá, pokud soutěž nepřipravím, já mu opakovaně vysvětloval, že to není reálné.
Tříleté prodloužení smlouvy na provoz mýtného systému se společností Kapsch nakonec vláda schválila 11. srpna 2016 s tím, že se musí paralelně připravovat nová soutěž. K uzavření dodatku došlo 29. srpna 2016. Provozovatele jsme v něm zavázali součinit při předání systému a mimo jiné i vyjednali slevu, která státu během tří let uspořila okolo 1,5 miliardy Kč. Souběžně s debatou, jak zajistit provoz mýta po roce 2016, jsme v rámci koalice a vlády v letech 2015 i 2016 jednali i o parametrech budoucí soutěže na nového provozovatele. Naši tehdejší koaliční partneři ČSSD i KDU tehdy prosazovaly co možná největší rozšíření mýta na silnice I. tříd. Ozývaly se i názory, že bychom měli mýto zavést i na dvojky i trojky. Pokud se podíváte na tehdejší debaty v mediích, najdete tam vášnivé obhájce takového rozsahu zpoplatnění.
K této otázce byla ustavena dopravní koaliční rada, která ji měla rozhodnout. Postoj ministerstva, hnutí ANO i můj byl spíše zdrženlivý. Klonili jsme se k zachování současného rozsahu zpoplatnění, v žádném případě jsme ale nesouhlasili s rozšířením mýta na 3,5 tisíce kilometrů, což bylo stanovisko zejména KDU-ČSL. Usnesení vlády nakonec na základě doporučení dopravní koaliční rady znělo na rozšíření mýtného systému v intervalu 850 – 3000 kilometrů silnic I. třídy, s tím, že konkrétní počet kilometrů se určí na základě studie mýtného manažera firmy Deloitte. Vláda pak vzala na vědomí návrh na rozšíření mýta o 900 km silnic I. tříd.
Teprve poté mohlo ministerstvo dopravy zahájit přípravu mýtného tendru, v jehož zadávací dokumentaci byl i požadovaný rozsah zpoplatnění. První fáze mýtné soutěže, kterou jsme vypsali v červnu roku 2017, byla určena k tomu, aby se uchazeči seznámili se zadávací dokumentací a mohli dostat všechny potřebné informace o stávajícím mýtném systému. Do 24. srpna 2017 měli uchazeči možnost přihlásit se do soutěže a doložit potřebnou kvalifikaci. Do soutěže se přihlásili čtyři uchazeči a všichni se úspěšně kvalifikovali.
K posouzení jejich nabídek byla na ministerstvu jmenována výběrová komise, která konstatovala, že všichni čtyři splnili kvalifikační podmínky a postoupili do dalšího fáze zadávacího řízení. Počátkem listopadu 2017 proto ministerstvo vyzvalo všechny zájemce o dodávku a provoz mýtného systému k podání nabídky. Už v polovině listopadu jsme zaznamenali obstrukční jednání firmy Kapsch, která se snažila shodit tendr na mýto dřív, než uchazeči stačí přijít s nabídkami.
Současně se vyrojila řada expertů, konzultantů a komentátorů, kteří navrhovali tendr zrušit dřív, než se dozvíme jeho výsledek. Argumentem bylo, že po skončení Sobotkovy vlády rozšíření mýta už vlastně nikdo nechce, a proto je třeba zakázku změnit. Marně jsem v té době upozorňoval, že jde o návrh z říše snů a fantasmagorie, neboť v takovém případě bychom mýto zcela jistě nestihli včas znova vysoutěžit. A o to tady nejspíš šlo. Dostat nás do časové tísně, aby stát musel s Kapschem uzavřít další dodatek. To už přirozeně bez Ťoka, odvolaného pro neschopnost tendr vypsat.
Do toho se začal velmi nestandardně chovat i ÚOHS. Ještě hned v listopadu 2017 vydal z podnětu firmy Kapsch předběžné opatření, kterým ministerstvu zakázal v probíhajícím zadávacím řízení uzavřít smlouvu.
Do února 2018 s námi antimonopolní úřad zahájil z podnětu Kapsche tři správní řízení. Ministerstvo mělo podle Kapsche porušit zásadu transparentnosti výběrového řízení, tím, že zadávací podmínky byly předány na USB discích, které se mohly pro jednotlivé uchazeče lišit. Dále mělo jít o nejednoznačné zadávací podmínky atd.
Proti předběžnému opatření i dalším krokům ÚOHS se ministerstvo bránilo všemi právními prostředky a současně veřejně upozorňovalo na velmi nestandardní počínání Úřadu. Požadovali po nás například vydání dokumentů, které jsme ani podle zákona nemuseli vést, nejlépe ihned nebo do dvou dnů. Tady si dovolím citovat z tiskové zprávy ministerstva dopravy z listopadu 2017: Postup ÚOHS při prověřování zakázky na dodávku a provoz mýtného systému považuje ministerstvo dopravy za značně extenzivní a vzbuzující otázky, jaký je skutečný důvod.
Zadávací řízení na Systém elektronického mýta vyhrálo konsorcium firem CzechToll a SkyToll s cenou 10,75 miliardy za správu systému na 10 let. Ministerstvo o tom rozhodlo 11. dubna 2018 na základě doporučení výběrové komise. Vítězná nabídka byla o 2,7 miliardy Kč nižší, než druhá nejlepší od společnosti Kapsch. Oproti minulému tendru se nám podařilo snížit cenu za výběr mýta o 16 miliard. Výsledkem bylo zesílení kampaně proti mé osobě a další tlak na zrušení tendru, k čemuž také došlo.
V květnu 2018 Úřad rozhodl, že zadavatel porušil zákon a zadávací řízení na výběr mýta zrušil. Záminkou byly flash disky, jejich použití zákon rozhodně nezakazuje. K porušení zákona mělo podle Úřadu dojít na základě toho, že ministerstvo údajně nenašlo takové technické řešení, které by garantovalo soutěžícím, že dostanou stejné informace o zadávacím řízení. Tomuto závěru předcházelo mimo jiné i naše zjištění a následná stížnost, že Úřad s disky nesprávně manipuloval. Ministerstvo dopravy dokonce podalo na ÚOHS stížnost na způsob a vedení řízení, neboť nebylo možné zpětně ověřit, zda s důkazy v řízení, které nebyly součástí spisu, někdo nemanipuloval.
Mohl bych zde zmínit ještě celou řadu dalších podivností, na něž jsme průběžně upozorňovali a protestovali proti nim. V té době to ovšem nikomu nepřišlo divné. Zapochybovat se někteří rozhodli až v souvislosti s tím, když předseda ÚOHS vyhověl rozkladu, který jsme proti prvoinstančnímu rozhodnutí podali. Osobně musím říci, že se rozhodnutí o rozkladu nedivím. Rozkladem se nejprve zabývá rozkladová komise složená z nezávislých odborníků, která dává doporučení. A bylo by velmi nestandardní, aby se s takovým doporučením předseda úřadu neztotožnit.
I bez toho, že bychom podlehli vábení ke zrušení a novému vypsáni tendru, jsme se dostávali do značného časového presu.
Koncem srpna 2018 bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí Úřadu, ale do nového rozhodnutí Úřadu zůstalo v platnosti předběžné opatření, jímž se zadavateli zakazuje uzavřít smlouva s vybraným uchazečem. Samotnou stížnost Kapsche ÚOHS zamítl až 20. září, aniž by však zrušil předběžné opatření, které nám zakazovalo smlouvu uzavřít. Přesto jsme ji v ten den k údivu mnohých uzavřeli zcela legálně. Ministerstvo se totiž vzdalo práva na rozklad a předběžné opatření tím zaniklo ze zákona.
Tento postup jsme zvolili, abychom hájili zájmy státu a předešli dalším účelovým námitkám a zdržování. Aby celé naše několikaleté snažení mělo smysl, bylo ministerstvo povinno smlouvu uzavřít do konce října 2018. Nový provozovatel totiž podle smlouvy musel dostat na přípravu nového systému 14 měsíců. Stihli jsme to jen tak tak. Kdybychom se rozhodli tendr zadat znovu, nestihli bychom to zcela jistě. U takové soutěže totiž nelze počítat jen s lhůtami ze zákona, ale i s tím, že se účastníci soutěže budou obracet na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který žádné termíny nemá. A proč si myslet, že když dnes tendr s přezkumem u ÚOHS trvá téměř půldruhého roku, napodruhé to bude kratší.
Dámy a pánové, rád bych ještě okomentoval jednu věc. Kromě jiných nesmyslných tvrzení o tom, jak stát prodělal a jak by Kapsch vybíral mýto zdarma, jen kdyby mohl, přišla od této firmy někdy v červenci 2018 nabídka, aby stát vybíral mýto sám. Údajně by stačilo, aby si od Kapsche odkoupil „unikátní provozně personální know-how“.
Musím říci, že jsme tuto nabídku, byť svou povahou spíše neformální, zkoumali a došli jsme k závěru, že je to další vějička, která byla na nás nastražena. Krom toho, že bychom si svůj systém koupili podruhé, si máme koupit lidi, kteří nám druhý den mohou dát výpověď. Zákon logicky ani nepřipouští, aby stát tímto způsobem nakupoval firmy. Nemluvě o tom, že Kapsch usiloval na stát převést všechna nákladová střediska systému a profitabilní části by si ponechal pod svou kuratelou.
Kapsch navíc neprovozuje mýtný systém sám. Podstatnou část mu zajišťují subdodavatelé, které by stát opět musel vysoutěžit, a to, jak známo, vyžaduje čas, který jsme neměli. A to už nemluvím o tom, že bychom v takovém případě byli nuceni systém provozovat na základě servisní smlouvy s Kapschem, o které pan Feix cudně pomlčel a nikdy ani neřekl, kolik by za to stát musel platit.
Celkově je zcela evidentní, že návrh byl jen dalším ze způsobů, jak využít časového presu, do kterého nás dostali, k tomu, abychom při výběru mýta byli i nadále plně závislí na stávajícím dodavateli.
Ono mimochodem platí, že ta šance, aby stát mýto provozoval sám, tady byla. Nikoli však v roce 2018, ale v roce 2015, tak jak jsem už uvedl dříve.
Tím se dostávám k úplnému závěru. Jak už jsem se zmínil, v průběhu let 2015 a 2016 docházelo v rámci tehdejší koalice k politickým půtkám o tom, zda je možné ihned vyhlásit tendr na dalších deset let, zda rozšířit rozsah zpoplatnění a tak dále.
To byly politické otázky a já se ne vždy nutně účastnil na debatě o jejich řešení. Nicméně mohu potvrdit, že šlo o různá jednání na koaličním půdorysu, předsedů stran, řídícího výboru na mýto nebo dopravní koaliční rady.
Samotná jednání o dodatku ke smlouvě s Kapschem a přirozeně i o přípravě zadávacího řízení na nového provozovatele mýtného systému, jeho vyhodnocení a vyhlášení vítěze, už ale probíhalo plně v režii ministerstva dopravy a jeho expertů. Taková smlouva nebo i jen dodatek k ní, to je pro představu zhruba tři sta stran odborného právního textu, který musíte s protistranou pečlivě probrat a odsouhlasit.
V zadávacím řízení se hodnotí nabídky, aniž by přitom docházelo k jakýmkoli jiným než formálním kontaktům s uchazeči skrze profil zadavatele. A tak tomu také v tomto případě bylo.
To je prakticky vše, co k tomu mohu sdělit. Jak už jsem na začátku řekl, ministerstvo dopravy ani já osobně, nemáme žádné informace o tom, že by se orgány činné v trestním řízení zabývaly dodatkem ke smlouvě s firmou Kapsch nebo zadávacím řízením na výběr mýta, na kterých ministerstvo během mého působení pracovalo.
