V rámci projektu C-ROADS Czech Republic budou v letech 2017 až 2020 nasazeny C-ITS systémy nejen na dálnicích D1, D5, D11, ale i ve městech a městské hromadné dopravě či na železničních přejezdech. Důležitou součástí projektu bude testování využití stávajících, ale i zcela nových mobilních technologií pro vzájemnou komunikaci vozidel vybavených kooperativními technologiemi. „Automobilový průmysl a doprava jsou oblastí rychlého technologického rozvoje. Výrobci zkoušejí nejen alternativní typy pohonů, ale v současnosti už testují i automatizovaná řízení vozidel,“ říká ministr dopravy Dan Ťok a doplňuje: „Některé testovací modely aut jsou již dnes vybavovány technologiemi, které realizují datovou komunikaci s dopravními systémy. Cílem je naučit vozidla sdílet informace mezi sebou a komunikovat s infrastrukturou, kdy se např. mezi vozidly a infrastrukturou automaticky předává informace o náledí na vozovce či přijíždějícím vozidle záchranné služby, kterému následně řidiči mohou přizpůsobit svou jízdu.“
Projekt, který koordinuje Ministerstvo dopravy, je spolufinancován z Nástroje pro propojení Evropy (CEF Transport). Spolupracuje na něm 8 hlavních partnerů: AŽD Praha, ČVUT, INTENS Corporation, O2 Czech Republic, T-Mobile, ŘSD, SŽDC a Brněnské komunikace. Do projektu se dále zapojují organizace, instituce a firmy ze státního, univerzitního i soukromého sektoru – např. Plzeňské městské dopravní podniky, Dopravní podnik Ostrava, ŠKODA AUTO a další. Celková cena za projekt činí cca 18,9 mil. EUR včetně nákladů na testování, vyhodnocování, přeshraniční provoz a mezinárodní projednávání nových standardů.
Všichni partneři v rámci projektu C-ROADS mají na starosti své vlastní aktivity. Patří sem testování LTE-V v síti T-Mobile, O2 bude ověřovat technické možnosti hybridní vozidlové jednotky pro automatickou datovou komunikaci mezi vozidly. ŘSD se zaměří na realizaci infrastruktury podél dálnic, AŽD a SŽDC vybaví vybrané železniční přejezdy pilotními C-ITS systémy, BKOM se zaměří na vybavení C-ITS technologií příjezdových radiál do Brna, INTENS řeší technickou koordinaci a standardizaci, ČVUT se zaměřuje zejména na vyhodnocení výstupů z testů. Informace o všech projektech konsorcia jsou k dispozici na webových stránkách projektu ZDE.
Jak C-ITS jednotka funguje
Současná verze C-ITS jednotky ve vozidle je zařízení, které přímo komunikuje na vyhrazené radiové frekvenci 5,9 GHz se svými „protějšky“ na infrastruktuře a v okolních vozidlech. Dnes je na trhu dostupných několik řešení, kterými lze vybavit prakticky jakékoliv vozidlo. Automobilky se pak zavázaly k tomu, že od roku 2019 budou touto technologií vybavovat vybrané modely. Pořídit technologii bude možné i na starší vozidla – cena za jednotku se bude pohybovat v řádech tisíců korun. Paralelně se zkoumají také možnosti využití tzv. hybridních systémů, které by současně využívaly vyhrazenou radiovou frekvenci na 5,9 GHz a stávající (LTE) či nové (LTE-V, 5G) mobilní technologie pro zvýšení pokrytí signálem a nabízenými bezpečnostními službami.
Vybavená vozidla budou přijímat tyto bezpečnostní informace, zobrazovat je řidiči formou varovných hlášení na palubním informačním displeji či přístrojovém štítu nebo jako součást informací navigace. V budoucnosti se také počítá s integrací přijatých zpráv do řídicích systémů vozidel, což povede k samočinnému zamezení nehody či vzniku nebezpečné události. „Řešíme, aby to řidiče příliš nerozptylovalo, ale současně byli vizuálně a zvukově včas varováni před hrozícím nebezpečím, informováni o práci na silnici, jízdních dobách, kolonách nebo jiném nebezpečí,“ upřesnil ministr Ťok.
Testování už nyní probíhá na dálničním úseku Pražského okruhu mezi Mirošovicemi a Rudnou (části dálnic D1, D0 a D5), kde byly instalovány komunikační jednotky na infrastruktuře a na vybraných vozidlech ŘSD. Tato zařízení vysílají do svého okolí informace o aktuálních dojezdových dobách na Pražském okruhu a také informace o stavu dopravního značení na portálech liniového řízení dopravy (LŘD) a zařízení pro provozní informace (ZPI). „To, co svítí na proměnných informačních tabulích či značkách, je řidiči zobrazeno přímo ve vozidle. Zvláště u měnících se rychlostních omezení na portálech LŘD či dynamickém uzavírání jízdních pruhů před tunely nebo v tunelech je tato funkce důležitá, protože řidiči tyto typy značek poměrně často nerespektují,“ dodal ministr.
C-ITS jednotkami jsou vybavena i vozidla údržby ŘSD, mající tyto úseky dálnic na starosti. K dispozici je ale mají také mobilní přívěsy, které označují krátkodobé práce na dálnicích. Nedostatečné označení pracovního místa v kombinaci s únavou řidičů je totiž příčinou velkého množství nehod, které bohužel mívají i tragické následky. Tato vozidla a přívěsy dnes tedy vysílají do svého okolí informace o své poloze, popř. o uzavření jízdních pruhů či rychlostním omezení. K řidiči se tak dostane informace o charakteru uzavírky či omezení ještě předtím, než ji fyzicky spatří, což výrazně snižuje riziko vzniku nehod. Současně rovněž zasílají online informace o své poloze a činnosti na server ŘSD, takže střediska údržby mají aktuální přehled o svém vozidlovém parku.
Budoucnost
V nadcházejících letech bude třeba ještě vyřešit i některé legislativní a etické otázky (např. jasně definovat odpovědnost řidiče a výrobce) spojené s vyššími úrovněmi autonomních vozidel. Dopravní prostor v ČR tedy ještě není připraven na provoz plně autonomních vozidel bez řidiče, ale již dnes probíhají dílčí projekty výstavby, zástupci projektu se za koordinace Ministerstva dopravy účastní mezinárodních standardizačních konferencí a fór, organizují interní odborné diskuze a snaží se již nyní dopravní svět v ČR připravit na budoucnost.
