Celkem 24 případů skončilo vykázání násilné osoby ze společné domácnosti. Kromě roku 2016, kdy bylo evidováno 21 případů, se v průměru tento počet pohyboval kolem 14 případů.
Za tři čtvrtě roku bylo v Praze vykázáno 136 násilníků. Intervenční centrum při řešení těchto případů nabízelo svoji pomoc a podporu celkem 387 klientům, z toho 337 ženám, 42 mužům a 8 mladistvým od 16 do 18 let. Pracovníci navíc uskutečnili 4431 kontaktů a intervencí a pomohli připravit 217 návrhů.
„Přestože je počet odhalených případů domácího násilí stále vysoký, za posledních pět let se mírně snížil. Zvyšuje se naopak počet kontaktů na Intervenční centrum Praha, z čehož lze usuzovat, že řada společných domácností se s domácím násilím potýká, ale zatím řešení tohoto problému odkládá," uvádí radní pro sociální oblast Daniel Hodek.
Právě na Intervenční centrum Praha se v poslední době obrací stále více lidí. „Důležité bylo, že si naši odborníci postupně získali důvěru u veřejnosti, což se projevuje v nárůstu zájmu o pomoc při řešení domácího násilí. Přesto u některých ohrožených osob dlouho trvá, než se se svými problémy svěří a rozhodnou se je ve spolupráci s Intervenčním centrem řešit. A to i v brutálních případech," popisuje ředitel Centra sociálních služeb Tomáš Ján, do jehož kompetence Intervenční centrum Praha spadá.
Jeden takový otřesný případ – týkal se mladé ženy - v poslední době pracovníci Intervenčního centra řešili. Vzhledem k tomu, jak byla vystrašená, bylo velmi složité s ní navázat kontakt. Potřebovala pomoc, ale bylo pro ni obtížné popsat, co se děje. Až když jí byl nabídnut bezpečný prostor a možnost vystupovat anonymně, tak začala líčit svůj příběh.
Se svým partnerem se žena seznámila v práci. Zmínila, že dominantní byl od začátku vztahu, ale nechoval se vůči ní násilně. Změnilo se to poté, co spolu začali bydlet. Považoval za samozřejmé, že bude poslouchat všechny jeho příkazy, i když s nimi nesouhlasí nebo si to nepřeje. „První facku klientka dostala, když si nechtěla vzít oblečení, které ji nachystal, postupně se fyzické násilí stalo součástí jejich vztahu. Vedle facek a kopanců klientku ponižoval a vyčítal jí, že není dostatečně atraktivní a poslušná, vysmíval se jí a vyhrožoval, že pokud se nebude chovat podle jeho představ, tak ji vážně ublíží. Často před ní i nahlas popisoval, jak to udělá," líčí vedoucí Intervenčního centra Praha Zuzana Chomová. Jeho chování bylo nevyzpytatelné. Vyžadoval sexuální praktiky, které byly klientce nepříjemné, a několikrát ji způsobily zranění. Její pokusy odmítnout, skončily opakovaným znásilněním. „Klientka měla z partnera obrovský strach, proto se bála někomu se svěřit. I do Intervenčního centra přišla bez objednání. Klientku jsme nejprve vyslechli. Probrali s ní varianty řešení včetně zákazu kontaktu či utajeného bydlení. Rovněž jsme s ní připravili bezpečnostní plán jako nezbytnou součást řešení a doporučili kontaktovat policii," doplňuje vedoucí Chomová.
Klientka se na policii obrátila ještě tu samou noc - partner ve vzteku použil vůči ní nůž. Podařilo se jí mu vysmeknout, utéct z bytu a požádat o pomoc sousedy. Ti přivolali policii, která po vyhodnocení situace partnera vykázala ze společného obydlí. Partnerovi policisté doporučili využít program Viola pro zvládnutí násilného chování.
„Ženě jsme následně pomohli podat návrh na předběžné opatření na další zákaz kontaktu. Intenzivně s ní důsledky řešil psycholog, aby zvládla aktuální situaci a postupně se začala vyrovnávat s následky dlouhodobého násilí," dodává Chomová.
Vzhledem k obavám zůstat v bytě i na krátkou dobu využila pobyt v azylovém bytě, následně ve spolupráci se sociální pracovnicí si našla nový byt a přestěhovala se. Dostala nabídku nové práce, takže s bývalým partnerem už není v kontaktu ani v zaměstnání.
