03.04.2018 20:12:39
Dotlouklo srdce hraničáře
Dnes mě zastihla velmi smutná zpráva. Zemřel čestný předseda Okresní rady Klubu českého pohraničí v Břeclavi, vlastenec a komunista, soudruh Ladislav Struška. Čest jeho památce!
Ladislav Struška se narodil 09. 04. 1927 ve Vysokém Poli na Valašsku do dělnické rodiny. Otec byl dělníkem u firmy Baťa, matka v domácnosti, rodina měla k dispozici kousek políčka a dvě kravky. Narodil se jako třetí z osmi dětí, z nichž do současnosti žil pouze on a jeho mladší sestra Františka. Ve Vysokém Poli chodil do obecné školy, jiná tady nebyla a pokračoval docházkou do měšťanské školy ve Valašských Kloboukách, vzdálených cca 10 km od jeho bydliště, které v zimě i v létě musel absolvovat tam i zpět pěšky za každého počasí. V té době nebyl žádný školní autobus, či jiná možnost se do školy dostat. Po absolvování měšťanské školy nastoupil do učení na tehdy jediné volné místo ve Zlíně a zde se i přes veškerý odpor vyučil holičem.
Za druhé světové války byl ročník 1927 v roce 1945 povolán k nuceným pracem na zákopech do Německa, když v Otrokovicích povolanci nastoupili do připraveného vlaku, zazněly sirény ohlašující nálet, vlak vyjel z nádraží a Ladislav využil tehdy způsobeného zmatku a utekl zpět domů a do konce války se skrýval a pracoval na černo v lese, na sázení stromků, zpracování dřeva atd., aby přispěl na své živobytí.
V této době využil svého dosaženého výučního listu a stříhal a holil partyzány, kteří ve Vizovických horách operovali a své spojence našli nejen na Ploštině, ale i v ostatních přilehlých vesničkách.
V dubnu roku 1945 při práci v lese se stal nechtěným svědkem vypálení Ploštiny. Měl vlastně velké štěstí, protože komando zlínského gestapa mířící na Ploštinu postupovalo lesem z opačné strany a bralo s sebou každého, kdo v tu dobu v lese pracoval. Štěkot psů, křik a viditelný oheň lesní dělníky donutil k urychlenému opuštění práce v lese a vyhledání úkrytu. Teprve následující den se dověděli, co se vlastně na Ploštině odehrálo. Tyto zkušenosti formovaly jeho životní postoje a po skončení války v r. 1946 vstoupil do KSČ. Protože potřeboval najít vhodné zaměstnání, nečekal, a když přišla výzva k osídlování pohraničí a organizovaly se brigády na sklízení úrody ve vysídlených oblastech, chtěl pomoci budovat svobodnou republiku a přihlásil se na zemědělskou brigádu do pohraničí do Hlinska u Osoblahy. Zde sklízel úrodu z polí, jezdil s koňmi a prostě dělal vše, co bylo třeba. Tak plynul čas v osvobozené republice a přišlo předvolání k odvodu. V roce 1948 byl odveden a nastoupil k základní vojenské službě. Byl získán pro bezpečnostní službu (SNB) a absolvoval půlroční přípravu pro tuto činnost. Po absolvování přípravy nastoupil k ochraně státních hranic do Nové Pece na Šumavě. Po roce služby na státní hranici byl vyslán na půlroční vojenskou akademii do Prahy a pak již se ochrana státní hranice stala jeho celoživotním posláním.
Vrátil se ke službě na státní hranici do Nové Pece, později sloužil v Horní Plané, a když rodiče zestárli a potřebovali jeho pomoc, požádal o přeložení na Moravu, kde sloužil v Hrušovanech nad Jevišovkou, poté v Březí a nakonec zakotvil v Břeclavi, kde žil dosud.
V roce 1951 se oženil a jeho manželka Anna s ním obětavě sdílela vše, co služba na hranici vyžadovala. Krátce po narození prvního syna Ladislava a po přidělení bydlení v Horní Plané se manželé již neopustili až do roku 1974, kdy jeho žena Anna po těžké nemoci zemřela. Z jejich manželství se narodil ještě druhý syn Vlastimil. O oba syny se po smrti manželky Ladislav vzorně staral a vystrojil oběma pěknou svatbu a přivítal na svět později svá 4 vnoučata. Dnes má kromě nich již i 4 pravnoučata.
Ladislav se znovu oženil až v roce1980 s JUDr. Martou Struškovou, s níž žil dosud. Z tohoto manželství se žádné děti nenarodily, ale za svoji přijal dceru JUDr. Marty Struškové z jejího prvního manželství, Zuzanu a dalším vnukem se mu stal její syn Jakub.
Svoji službu na hranici ukončil odchodem do důchodu v r. 1982 ve funkci velitele výcvikového praporu PS Břeclav s hodností majora. Pak dalších několik let pracoval na ONV Břeclav na oddělení CO.
Ladislav Struška byl vždy aktivním členem KSČ, po ukončení služby se stal předsedou ZO KSČ ve Staré Břeclavi, kde bydlel, později byl zvolen do funkce předsedy OV KSČM v Břeclavi (r. 1992) a i když po několika volebních obdobích tuto funkci předal mladšímu, stále pracoval v dalších stranických funkcích v ZO, členem výboru u Milana Svrčka byl doposud. Mimo to byl jistý čas i předsedou OV svazu zahrádkářů atd.
Na svoji službu na hranici byl vždy hrdý a nikdy se za ni nestyděl i přes útoky, které po roce 1989 museli pohraničníci poslouchat. Aktivně se proto zapojil do KČP ihned v počátcích jeho vzniku (sekce – Znojmo) a stal se zakladatelem OR KČP v Břeclavi a jejím dlouholetým předsedou. Byl také po léta členem Národní rady KČP v Praze. I nyní byl členem KČP v Břeclavi, funkci předsedy předal mladšímu, ale vzhledem k jeho podílu na práci a zkušenostem v práci KČP byl zvolen čestným předsedou OR KČP. Zdraví ho v poslední době velmi zlobilo, přiměřeně k věku a dle svých možností se snažil činnost OR KČP podporovat a účastnit se klubových akcí.
V Ladislavu Struškovi ztrácí břeclavská okresní rada nejen svého čestného i zakládajícího předsedu, ale i velmi aktivního člena, který se podílel na organizování veškerých akcí a byl vždy přínosem pro naši práci.
Čest jeho památce!!!
JUDr. Marta Strušková
JUDr. Jaroslav Baťka
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
