28.12.2016 1:27:56
Pietní shromáždění v Brně k úmrtí Fidela Castra
„Střílej, ale jediné co zabiješ, bude člověk,“ to byla slova, které pronesl Ernesto Guevara tváří v tvář své smrti.
„Střílej, ale jediné co zabiješ, bude člověk,“ to byla slova, které pronesl Ernesto Guevara tváří v tvář své smrti. I téměř padesát let po jeho násilné smrti je „Che“ Guevara jednou z nejváženějších autorit pro komunistickou a pokrokově smýšlející mládež na celém světě.
Dne 25. listopadu zemřel soudruh Fidel Castro Ruz. Člověk, jemuž „dějiny daly za pravdu“ ještě dávno za jeho života. Tato zpráva přišla jako blesk z čistého nebe. Zemřel člověk, který svým příkladem a svým dílem bude vždy inspirovat miliony utlačovaných, ponižovaných a zneužívaných lidí ve spravedlivém zápase za důstojný život. Fidel Castro si svým životem vysloužil to, co se podaří jen těm, kteří věnují svůj život zájmům nesobeckým, zájmům většiny – nebude se o něm mluvit v minulém čase.
Kuba si pod vedením Fidela Castra získala velké uznání a těšila se vysoké autoritě v mezinárodním komunistickém hnutí. Kuba byla vysoce uznávána zejména v zemích tzv. třetího světa. Zásadou kubánské revoluce a kubánského socialismu byl od samého začátku proletářský internacionalismus. Tato zásada se projevovala aktivní podporou národně osvobozeneckého hnutí nejen v Africe, ale i jiných zemích. Kuba neváhala posílat lékaře, humanitární kontingenty a další pomoc do mnoha lokalit, aby napomáhala řešit tíživou situaci a těžké životní podmínky lidí, postižených tu přírodní katastrofou, nebo jinde epidemií zákeřné nemoci. Zatím co „svobodný svět“ posílá žoldáky rozvracet státy a vraždit jejich představitele, Kuba posílá lékaře (projekt miragle, nebo největší lékařský kontingent pro boj proti ebole).
Pro některé eurokomunistické strany je internacionalismus projevován podporou EU, pro socialistickou Kubu je proletářský internacionalismus kritérium mezinárodní politiky.
Pietní shromáždění v Brně k úmrtí Fidela Castra KSČM se bohužel k uctění památky velkého revolucionáře postavila poněkud zvláštně. Takový způsob, kdy se až na poslední chvíli, řekněme pět minut po dvanácté, zpětně označí delegaci (jednoho člověka) za oficiální, „zdá být poněkud nešťastný“ a může být jen těžko chápán jako nedopatření.
Z historie mezinárodního komunistického hnutí je snadné pochopit, že neúčast nejvyšších představitelů komunistických stran na pohřbech představitelů jiných spřátelených stran a zemí značí hluboké rozpory. Snad je tomu v tomto případě jinak.
Zatím co vedení KSČM nemělo nejspíš jasno, jakým způsobem by bylo vhodné uctít památku Fidela Castra, „řadoví“ komunisté a sympatizanti cítili potřebu vzdát hold hrdinovi kubánské revoluce.
V Brně uspořádala pobočka Společnosti česko-kubánského přátelství pietní akt, na kterém vzdala hold velkému revolučnímu vůdci více než stovka lidí. Akci podpořili členové Komunistického svazu mládeže, Levé perspektivy, Společnosti česko-kubánského přátelství, Komunistické strany Čech a Moravy a další, i neorganizovaní občané. Po zaznění hymny Kubánské republiky a úvodu, který přednesla soudružka Anna Štofanová, vystoupil předseda pobočky Společnosti Ing. Jozef Štofan. Jozef Štofan ve svém proslovu zmínil důležité milníky boje kubánského lidu proti imperialistickému útlaku. Jedním z těchto důležitých momentů byl útok na kasárna Moncada, který skončil nezdarem jen zdánlivě. Sám Fidel Castro o této akci prohlásil: „Věděli jsme že nemůžeme ten den zvítězit, ale byl to velký vklad do budoucnosti.“ Porážka hrdinů v tomto útoku vedla ve svém důsledku k posílení Hnutí 26. července, které se později stalo hrobařem nenáviděného režimu zaprodance Fulgencia Batisty. Tato akce je jen názornou ukázkou skvělé taktiky a strategie, které je možné dosáhnout pouze tehdy, je ji iniciativa poháněna vznešenou ideou, nikoliv oportunismem a vypočítavým handlem.
Dalším důležitým momentem, který byl v proslovu zmíněn byla porážka „mercenarios“ v žoldu CIA v zátoce Sviní – slavná porážka amerického imperialismu. Kuba se stala pro Spojené státy nenáviděnou zemí, jelikož ukazovala všem porobeným národům, nejen v Latinské Americe, že imperialismus může být poražen.
Pan Štofan dále pokračoval výčtem vymožeností socialismu na Kubě, který poskytuje lidem, dříve živořících, dnes důstojně žijících, bezplatné zdravotnictví, školství, nulovou negramotnost, důstojný život, ubytování, zkrátka vše, co je signifikantní pro slovní spojení – lidská práva.
Po projevu zazněla píseň „Hřbitovní kvítí“ doprovázená hrou na kytaru v podání soudružky Adriany Lehutové. Po písni přednesla soudružka Marie Veselá báseň Legendární Guerillo Davida Pauloviche, diplomata, Kubánce se slovenskými kořeny, který byl v Československu po roce1989 ve funkci charge d´affaires.
Takový byl průběh nedělního shromáždění v Brně, které nebylo pouze rozloučením, ale také podporou myšlenek, za které Fidel Castro celý život bojoval.
Venceremos!
Aleš Hubert, ZO KSČM Zbýšov
Převzato ze stránek MARXISTICKO-LENINSKÉHO ODBORNÉHO KLUBU - http://www.rudyprapor.cz
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
