10. října 2013 Nedávné hornické protesty v Ostravě ukázaly, jak výbušná je situace v pohraničních okresech republiky. Neřešená sociální situace a zpupnost velkokapitálu a uhlobaronů přiložily pod kotel sociální krize. Byla to logická reakce na to, že jim uhlobaron a porevoluční zbohatlík Bakala bere práci.
Díky socialistické vládě pod vedením Grosse koupil Bakala ostravské doly za 4 miliardy, aby na nich za léta vydělal přes 40 miliard. Jsou to miliardy vydělané dřinou, potem a rizikem smrti stovek a stovek havířů. Sedření horníci se vrátí po práci domů, mnozí do „bakalovských domů“, které chátrají a ze kterých je může Bakala také vyhnat. Všechny je může „hřát“ vědomí, že za peníze, které pro Bakalu vydřeli, si jeho žena kupuje jeden luxusní butik za druhým v Pařížské třídě, což je nejdražší ulice v Praze.
Až sem nás dohnal klausovský kapitalismus instalovaný zde po roce1989. Za poslední tři roky vlády TOP 09 a ODS se rozevřely sociální nůžky. Nečasova vláda zde budovala elitářskou společnost, kdy úzká vrstva bankéřů, velkopodnikatelů a uhlobaronů bude ovládat hospodářský chod společnosti. Občané budou degradováni na pouhé palivo pro hospodářství, kdy po jejich vyhoření se přiloží další palivo. Žili v mylné představě, že to vše půjde na věky, že zatímco ve Španělsku, Portugalsku či Řecku jsou plné ulice statisíců lidí, kteří deklarují svojí vůli po důstojném životě a hlavně nechtějí platit za chyby a spekulace jiných, tak u nás se lidé valí hypermarkety, aby doma usedli před televizní seriál a ráno do práce…
Bouchlo to až v Ostravě a je to dobře, že jim někdo ukázal, že dříví si na hřbetech štípat nedáme a že když někdo nebude vydělávat miliardy, ale jenom stamiliony, tak s námi nezamete jako s nepotřebnou veteší. Lidé práce na Ostravsku ukázali ostatním cestu, jak řešit krizi. Nesedět doma, ale vyjít do ulic a radikálně protestovat. Oni totiž ničemu jinému nerozumí, korektnost považují za slabost. Takže na hrubý pytel, hrubá záplata.
Největší chybou bylo, že stát dopustil prodej strategických podniků do soukromých rukou. Energetika a doly měly zůstat v rukou státu a ne je prodávat pochybným šíbrům a vekslákům. Je trpce úsměvné, když socialisté dští oheň a síru na Bakalu, ale byli to především oni, kdo ty doly prodali a nyní se staví jako spasitelé zaměstnanců a nezaměstnaných. Vše jsou to jen socanské tlachy, že za nich bylo líp. Vládli zde osm let a ještě nyní splácíme jejich kroky. My vlastně již bezmála 24 let splácíme kroky všech polistopadových vlád, ať ODS či ČSSD.
Musíme si uvědomit, že o svá práva musíme bojovat, protože nikdo nám nic zadarmo nedá. Jestliže někdo poukazuje na to, že na západ od našich hranic mají lepší sociální výhody a práva, tak musí vědět, že tamní zaměstnanci si vše museli v sedmdesátých a osmdesátých let vystávkovat a vybojovat. K tomu nám mohou dopomoci říjnové volby, kdy máme šanci změnit politickou mapu republiky. Vystavme červenou kartu stávajícím parlamentním politickým stranám, které místo politiky politikaří v temných zákoutích sněmovny.
Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) je jedinou politickou stranou, která je v době krize na náměstích. My v době krize jdeme mezi zaměstnance i nezaměstnané a vysvětlujeme cestu z krize. Program DSSS je programem národním a sociálním, požadujeme vyšetření a potrestání všech privatizačních zlodějen. DSSS stojí neochvějně za ostravskými horníky, kteří se hlásí o svá nezadatelná práva. Jejich tvrdá práce nesmí být devalvována zpupnou bakalovštinou. Jedině pevný vzdor a odhodlání vede k cíli.
Jiří Štěpánek, lídr DSSS v Plzeňském kraji