Kolik z nich se bojí, že nás tento případ poškodí v zahraničí či zda se, náhodou, policisté během zákroku neseznámili s „živými“ svazky a také, jak se mohli dva generálové vojenské zpravodajské služby nechat úkolovat naprosto nekompetentní osobou bez vědomí předsedy vlády?
Odpovědi jsou naprosto jednoduché. Celá porevoluční léta se tady něco jiného říká a něco jiného dělá. Přesto, že demokracie je vláda lidu, a všechno by tady tedy mělo fungovat právě podle přání 99% našich občanů, lidé jsou „oblbováni“ kde kým, hlavně, aby se nevzbouřili proti novým „mocipánům“, kteří tvoří zhruba to jedno zbylé procento. To však není zastupitelská demokracie, neboť v zastupitelské demokracii plní konkrétní poslanec zvolený konkrétními voliči v určeném voličském obvodu jejich vůli a nechová se protilidově, jako řada poslanců v naší Poslanecké sněmovně, které zajímá ponejvíce jejich osobní plat, příplatky, peníze za funkce ve sněmovně, imunita, přidělené motorové vozidlo s bezplatnou kartou na pohonné hmoty a poté „kšefty“ za které jsou nějaké další peníze………………...a pak, možná, někde na konci i ti voliči. Proto je také řada přijímaných zákonů velmi nekvalitních, vyžadujících okamžitou novelizaci a některé zákony jsou vyloženě protilidové, např. i sporný „zákon o církevních restitucích“ (zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů).
Když si občané na radu Václava Klause všichni utáhli opasky a stejně jim to nepomohlo, ba naopak, svedlo se to na komunisty přesto, že už 23 let nejsou u moci a nemohou ovlivňovat takřka nic. Když byli komunisté v posledních svobodných volbách zvoleni do zastupitelstev krajů, byly proti nim různými ubožáky, kteří sami sebe nazývají demokraty, organizovány protesty, protože jejich vítězství někteří „demokraté“ odmítali uznat a tak pořád dokola. Ti hloupější voliči a hospodští povaleči, byť sami přišli o práci, volí pořád – s několika restituenty a „privatizačními“ zbohatlíky - pravicové strany ODS a TOP 09 přesto, že pro ně nikdy nic tyto strany neudělaly. Chtěli za prezidenta „knížete“, ale zapomněli, že monarchie u nás skončila vyhlášením samostatné Československé republiky již 28. října 1918 a feudální tituly byly zrušeny. „Studentíky“, neznalé našich dějin, navíc zmanipulované prostřednictvím Internetu zřejmě ani nenapadlo, jak by to asi na Hradě vypadalo, když jejich idol již delší dobu všude jen spí a dlouhodobě ho diriguje ministr financí.
Tato Nečasova vláda, která se v porevoluční historii obzvláště nepovedla a za tři roky svého fungování již byla nucena vyměnit 13 svých ministrů, se sama nazvala vládou boje proti korupci, ač ji k tomu nikdo nenutil. Zřejmě tím měla na mysli odstranit všechny své politické odpůrce, jak bylo vidět z jejího jásání nad kauzou výřečného středočeského hejtmana Rátha, aby se ve svých postech udržela co nejdéle. Podle toho, co v souvislosti s touto zatím poslední „extrakauzou“ vychází dnes najevo, zejména jaké na vládě panovaly vztahy, kdo se pohyboval v blízkosti předsedy vlády, kdo tam měl hlavní slovo a hlavně - kdo vlastně úkoloval šéfy vojenské rozvědky, je velmi pravděpodobné, že si ona paní a nejen ona, nechala sledovat nejen manželku premiéra, ale i další, Nečasovi a jeho vládě, nepohodlné osoby. Proto by bylo potřeba podstatně zpřísnit kontrolu nejen vojenské zpravodajské služby, která podléhá ministru obrany, ale i Úřadu pro zahraniční styky a informace, který podléhá ministru vnitra a neškodilo by to ani u Bezpečnostní informační služby, která podléhá přímo premiérovi a která – dosud nevím proč – dělá „mrtvého brouka“, ač to všechno měla vědět jako první.
Za to, že nás tento případ zcela jistě poškodil a ještě poškodí v zahraničí, nemůže v žádném případě policie, jak je v řadě vystoupení některých politiků naznačováno, neboť policie musela z taktických důvodů načasovat celou akci tak, aby nemohla být zmařena, ale právě ti, kteří v místech nejvyšší výkonné státní moci páchali trestnou činnost organizovaného charakteru, obklopovali se gaunery všeho druhu a na odpovědná místa si dosazovali svoje kamarádíčky, kteří nedělali to co by správně dělat měli, ale dělali jen to, co si někdo z úřadu vlády přál, ač to bylo v rozporu se zákony našeho státu. A zřejmě i za „tyto zásluhy“ byli pak jmenováni do generálských hodností.
Již v minulosti jsem mnohokráte publikoval řadu návrhů na zlepšení současného nedobrého stavu a dnes zde nyní, alespoň některé z nich, které mají souvislost s touto kauzou – zopakuji:
1/ Demokracie je „vládou lidu“ a proto všechny její orgány musí pracovat ve prospěch minimálně 99% občanů, nikoliv ve prospěch několika stovek vychytralých funkcionářů a prospěchářů obklopených gaunery nejhoršího zrna, kteří se dali na politickou dráhu jen proto, aby tam zbohatli a stali se slavnými;
· V této souvislosti je třeba zakotvit do zákona nejen okamžitou odvolatelnost těch politiků, kteří se svému poslání zpronevěřili, ale i plnou trestní odpovědnost všech politiků za veškerá jejich rozhodnutí s tím, že za svá rozhodnutí budou plně ručit i celým svým majetkem.
· Imunitu je třeba zúžit tak, aby platila pouze na slovní projevy politiků pronesené v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a v Senátu.
2/ Do všech odpovědných funkcí ve státním aparátu musí být vybírání jen ti nejlepší lidé, kteří mají nejen chuť zastávat určitou funkci a obětovat jejímu výkonu i takřka veškerý svůj volný čas a pohodlí, ale musí to být lidé naprosto čistí, morálně pevní, slušní, odborně vzdělaní, zdatní a zkušení, ale i rozhodní, protože musí umět potřebná opatření v praxi také prosadit a osobně je garantovat;
· V této souvislosti je třeba zakotvit přísná výběrová řízení na všechny odpovědné funkce ve státním aparátu tak, aby nebyla nikým ovlivnitelná, nemohla být vypisována „na míru“ konkrétnímu, předem vybranému jedinci, a hlavním kritériem musí být odbornost, délka praxe v oboru a morální čistota, nikoliv známosti či politické „handly“, jak je tomu v současnosti.
· Jestliže politici chtějí, aby byl ministrem vždy jen politik a nikoliv odborník, musí být všichni ostatní jemu podřízení již odborníci, tj. náměstci ministra, ředitelé odborů, vedoucí oddělení, atd., protože jsou-li ve všech hlavních funkcích jen politici, fungovat to nemůže a nikdy také nebude!
3/ Měsíční plat politiků ve vrcholné politice by neměl být vyšší než trojnásobek průměrného měsíčního platu v České republice, v tom kterém roce s tím, že případné odměny v průběhu celého roku by mohly dosáhnout maximálně výše jednoho měsíčního platu. Platy politiků na nižších stupních, jakož i platy státních úředníků by měly být podstatně nižší.
· Nadále nelze připustit, aby – navíc v době intenzívního šetření - měli nejen politici, ale i různí funkcionáři ve státní správě nehorázné stopadesátitisícové či ještě dokonce vyšší platy a někteří lidé byli nuceni žít ze životního minima, které je naprosto směšné.
4/ Všichni politici by měli začínat na obecní úrovni v obecních zastupitelstvech a teprve, když tam prokáží své schopnosti, by mohli kandidovat do úrovně regionální a následně pak i do celostátních orgánů.
· Současná praxe, kdy zasedá v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky řada mladíčků a slečen, kteří nemají takřka žádné životní zkušenosti, nikde doposud nepracovali, nic ještě sami nedokázali a hned po absolvování školy šli do politiky, mohou jen těžko cokoli rozumného pro občany vytvořit a prosadit.
5/ Důsledně vyhodnotit dosavadní činnost všech zpravodajských služeb České republiky, jejich výslednost a personální obsazení, vyjmout je z podřízenosti jednotlivých ministrů a vybudovat jedinou civilní vysoce profesionální Českou zpravodajskou službu, která bude schopna vyvíjet zpravodajskou činnost jak vně, tak i uvnitř České republiky a podřídit ji buď nově ustanovenému ministrovi vlády České republiky pro zpravodajskou činnost, předsedovi vlády, a nebo špičce Bezpečnostního výboru státu složenému z předsedy vlády, předsedy poslanecké sněmovny, předsedy senátu a prezidenta, neboť všichni tito nejvyšší funkcionáři státu by měli veškeré důležité údaje stejně dostávat k dispozici.
· Nynější praxe, kde tak malý stát jako je Česká republika, má tři různé zpravodajské služby je až přílišným luxusem, nehledě již k tomu, že na jedné věci pak pracují i dvě, a nebo dokonce všechny tři zpravodajské služby, vzájemně si informace nepředávají a v podstatě jejich činnost nikdo nekoordinuje, je výhledově neudržitelná.
6/ Přijmout zásadu, aby nový zákon o státní službě, který bude v nejbližším období schvalován, zajistil stabilizaci na všech funkcích ve státní správě;
· Je třeba odmítnout současnou praxi, kde po každých volbách, dochází k neustálé výměně takřka všech funkcionářů podle přání nově zvolené vládní či krajské garnitury.
7/ Zajistit, aby všechny orgány činné v trestním řízení – tj. policejní orgán, státní zástupce a soud – mohly nerušeně a bez jakýchkoliv zásahů, plnit všechny povinnosti uložené jim příslušnými zákony.
· Nelze nadále připustit, aby do práce orgánů činných v trestním řízení mluvil, a navíc veřejně, kdokoliv či dokonce pracovníky těchto orgánů jakkoliv atakoval či zastrašoval.
8/ Prosadit nekrácení prostředků přidělených ze státního rozpočtu na činnost Ministerstva vnitra České republiky a Policie České republiky a návratnost finančních prostředků „vytvořených“ činností policie (např. vybrané pokuty, zajištění majetku z trestné činnosti, apod.), do rozpočtu Policie České republiky.
· Prostředky na činnost Ministerstva vnitra ČR jsou v posledních letech značně kráceny a v těchto intencích jsou kráceny i finanční prostředky na činnost Policie České republiky, nelze nakupovat novou a kvalitnější techniku, nejsou peníze na benzín do služebních automobilů, je problém proplácet znalecké posudky, přesčasové hodiny a speciální akce a platy policistů již několik let stagnují. Je třeba si uvědomit, že nezaplatí-li policisty stát – zaplatí je Mafie. A to se v České republice stát nesmí.
Tak o tom popřemýšlejte, vážení.
Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.
Stínový ministr vnitra za LEV 21