Na špatném stavu huti se výrazně podepsali současní i předchozí indičtí vlastníci. Prvotní důvod problémů je politika zeleného údělu. Tuto politiku vymysleli v Bruselu v totalitní snaze poručit větru, dešti a tuto politiku převzal v rámci svého bruselského hujerství premiér Petr Fiala. Cílem této politiky, která zdražuje uměle cenu energií a zatěžuje průmysl novou daní ve formě platby za emisní povolenky, je totiž likvidace evropského těžkého průmyslu kvůli ideologii klimatického alarmismu.

Pakliže hutní výroba, která je energeticky náročná, je zatěžována náklady na uměle drahou energii a emisní povolenky, které obecně ve světě nemají, nemůže obstát ve světové konkurenci. Příkladem je elektřina, kterou vyrobíme u nás asi za 80 halířů za kWh, ale lidem se díky bruselské politice prodeje skrze lipskou burzu a ekologické daně prodává 10x dráž. Přitom v atmosféře je jen 0,04 % oxidu uhličitého. 0,0012 % způsobuje člověk a 0,000096 % se vyprodukuje v Evropské unii. Protože jinde ve světě nemají tak hloupé držitele moci, nepřijali všichni ideologii zeleného údělu, stejně jako komunismus nepřijali všichni v době minulé, a vyrábí za skutečné náklady bez umělého zdražování pro lidi. Chtějí rozvoj, ne bídu.

Klimatický alarmismus a zelený úděl vedou k hloupým a ničivým důsledkům pro Evropu. Hutní průmysl nemá v Evropě šanci, pokud neodmítneme zelený úděl a politiky, kteří jej u nás či v Bruselu prosazují a podporují. Sebelepší vlastník není schopen udržet na Moravě a ve Slezsku i jinde v Evropě hutě, pokud je bude bruselská věrchuška za pomoci Fialovy vlády cíleně ničit zeleným údělem. Cesta odborářů za premiérem byla cesta k hrobníkovi hutě Liberty.