Děkuji, pane místopředsedo.
Pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních jménem klubu ODS. Je to zákon, který vnímáme jako zákon krizový, který řeší aktuální situaci na trhu práce ve zdravotnictví a snaží se ji řešit způsobem, který z pohledu rychlosti řešení je pravděpodobně jediný možný. Na druhou stranu je třeba říct, že zákon je vlastně v principu špatný. On řeší aktuální krizovou situaci, pošle do zdravotnických povolání zdravotní sestry, které projdou jinou variantou vzdělávání, vůbec neodstraňuje ten problém, který máme, to znamená tu dvoj nebo trojkolejnost vzdělávání a vychází z obráceného konce věci. Tyto věci se mají řešit tak, že když vznikne nějaké vzdělávání, musí mít návaznost na trh práce. Musí na trhu práce být po tomto povolání poptávka.
My jsme zřídili v závislosti na přání Evropské unie vysokoškolské vzdělávání zdravotních sester, ale vůbec jsme pro ně nevytvořili pracovní náplň. Jsme dneska v situaci, že zdravotní sestry, ať vystudují zdravotní školu, bakalářský program nebo magisterský program, vlastně mají pracovní náplň úplně stejnou. Jsme v situaci, kdy vzdělávání sester na úrovni bakalářské a magisterské vlastně neobsahuje žádný rozdíl. Děvčata, co vystudovala bakalářský program, v magisterském programu znovu studují to samé prostě proto, že tam není žádná návaznost na to, jaký pracovní proces bude. Rezignovali jsme tedy na to, že by vysokoškolsky vzdělané sestry mohly v řadě případů a procesů nahradit drahého lékaře, že bychom mohli změnit skladbu zaměstnanců ve zdravotnictví, jak to už je v některých zemích běžné. Já sám jsem se s tím setkal, když jsem pracoval v Itálii, kde jsme měli vysokoškolsky vzdělané sestry, které pracovaly na úkolech, které v našem pojetí jsou úkoly pro lékaře.
Přes tuto námitku se domníváme, že je potřeba stávající návrh zákona podpořit prostě proto, že potřebujeme některé aktuální problémy vyřešit. Jenom upozorňuji na to, že všechny takto aktuálně přijaté zákony se ve druhé době projeví negativně, projeví se tam jejich slabina. Veliký problém, který vidím, je ten, že skladba uchazeček o zdravotní školy je zcela jiná, než byla před deseti lety a bude možná problém dosáhnout toho, aby jejich výsledná práce byla dostatečná.
Chtěl bych tedy zdůraznit to, že by ministerstvo nemělo tím, že aktuálně vyřeší nějaký problém, usnout na vavřínech a že by měla být připravována další dokonce ne novela, ale další nové pojetí vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, protože je tam spousta věcí nedořešených a to, co primárně musí být vydefinováno, je, jaká je pracovní náplň ke kterému typu vzdělání. V tuto chvíli dosáhneme toho, že zdravotní sestra bakalářka a možná i magistra budou dělat stejnou práci, což určitě nebylo cílem novelizace zákona o vysokoškolském vzdělávání a není ani cílem tohoto zákona. Souvisí s tím i to, co říkal přede mnou kolega o farmaceutických povoláních. Chápu stažení bodu F1 až F5, protože vztahový problém mezi různými typy vzdělávání je úplně stejně i u těch farmaceutických asistentů, jenomže tím, že oni na tom více pracují, tak vlastně dospěli k tomu, že se nejsou schopni na stávající podobě dohodnout a i u nich bude nutné, aby se jasně definovalo, ke kterému typu vzdělání patří jaká činnost.
Znovu upozorňuji na to, co jsem říkal včera, činnosti se mění. Medicína jde vývojově nahoru a potřeba specifického vzdělávání narůstá. Nemůžeme na to rezignovat a vrátit to zpátky k tomu, že všechny - řeknu to velmi zjednodušeně - sestry budou dělat jenom tu tělesnou péči o pacienta, musíme počítat s tím, že se musí posunout někam jinam, ale musíme pro to pro ně vytvořit prostor. Děkuji. Ještě jednou opakuji, že v zásadě celek návrhu zákona podpoříme, máme pochopitelně nějaké jiné hlasování u pozměňovacích návrhů, ale jako celek to podpoříme
