Sociální demokraty čeká osud ODS, tzn. pád z obrovské vládní výšky do útrob bezvýznamnosti.
V extrémní případě v příštích volbách bude bojovat ČSSD o dosažení existenčních 5%, aby vůbec mohla vstoupit na půdu parlamentu.
Bohuslav Sobotka zavedl sociální demokracii do tak beznadějnné slepé uličky ve která od samého jejího vzniku ještě nikdy nebyla. Nyní jde o to všechno svézt na Babiše, tzn najít si vhodného obětního beránka. K tomu potřebuje Sobotka bezpodmínečně prezidenta republiky Miloše Zemana.
Prezident je sice „buran“, ale všemi mastmi mazaný, tak jako velice zkušený a protřelý politik. Jeho Sobotka rohlíkem neopije a na vařené nudli ho také neodvede. Hlava státu neuspěšného premiéra okamžitě prokoukla a rychlostí vypálené dělové koule došla k závěru, že motorem současné vládní krize není Babiš, nýbrž jednoznačně Sobotka.
Nedá se nic dělat – Babiš je multimiliardář a Sobotka nic neumí. Tím je notorická závist již předem, od samého počátku, přesně naprogramována. Místo, aby se Sobotka naučil si Babišovy úspěchy připisovat sám sobě, ukázal se ve vší nahotě, že nic neumí a diriguje svůj „Titanic“ ke dnu.
Na hrad k Zemanovi se vydal, aby podal demisi, ale cestou si to rozmyslel, neboť tak snadno zase o své koryto vládního příživníka přijít nechce.
Podívejte se na Sobotkovy politické kotrmelce: Nejdříve podával demisi sám za sebe. Potom podával demisi za celou vládu a nyní vyžaduje pouze konec Andreje Babiše. Prezident tento premiérův běh v amoku trefně nazval „nechutné tanečky“. Sobotkovi leží úspěchy ANO velmi těžce v žaludku, neboť precedentně urychlují utonutí „Titanicu“ zvaného ČSSD.
Předseda vlády se dostavil na hrad k prezidentovi a připomínal nezbedného uličníka, nevědíc co vlastně chce. Prezident mu holí ukázal na mikrofon a mlčel. Sobotka, když začal blábolit páté přes deváté, Zeman se otočil a odešel. Bylo to správné státnické gesto. Já bych učinil totéž.
Sobotka, snad aby nebyl vyhozen, držel se křečovitě nikoli ústředního topení, nýbrž mikrofonu a po odchodu Zemana ještě nějaký čas blábolil do prázdného prostoru mezi čtyřmi stěnami. V místnosti se nacházel pouze prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, ovšem nikoliv jako posluchač, nýbrž čekal až se premíér vypovídá, aby po něm vyvětral a zamkl. Což se nakonec také opravdu stalo.
Když Ovčáček razantně vyrazil k oknu jej co nejrychleji otevřít (premiér prý se často potí a někdy prý dokonce i intenzivně zapáchá), vypadalo to na to, jakoby se prezidentův mluvčí chystal k defenestraci.
Co se týká obsahu a úrovně premiérova proslovu, by to nebylo nic divného, ani nového ve vládních kruzích. Vzpomeňte si jenom na Pražské defenestrace 1419, 1483, 1618 a sebevraždu Jana Masaryka 1948 , tak jako pokus o sebevraždu Prokopa Drtiny 1948, pádem z okna a začne vám jezdit mráz po zádech....
Já tedy Ovčáčka v žádném případě nemusím, ale co je moc, to je moc. Naštěstí začal pouze větrat...
Když se prezident rozhodl svolat schůzku lídtrů vládní koalice do Liberce, premiér samozřejmě chyběl. Utekl do Lucemburska. Nepřítomnost Sobotky celou věc zablokovala. Prezident se k tomu vyjádřil takto: „Premiér mi nenavrhl jeho nástupce nebo nástupkyni“. Jde o samozřejmý postoj předsedy vlády, který nemůže nikoho navrhovat, když chce u moci zůstat i nadále a jedná se mu pouze o to zlikvidovat Andreje Babiše.
Sobotkovo postavení je velmi složité. Znárodnit Babišův majetek není proveditelné. Vyhnat jej zpátky na Slovensko (viz odsun sudetských Němců) taky nelze. Rovněž ho nechat zavřít jako „kapitalistického vykořisťovatele“ není proveditelné. Naštěstí již nežijeme v době Benešových dekretů a tak je premiérova pozice značně stížena. Dělá však, co je v jeho silách a intrikuje, kde se dá. Jeho píle ve směru „ať mu ta koza chcípne“ je skutečně obdivuhodná a jeho úsilí úspěšnému člověku škodit je doslova gigantické.
Tak např. přišel s nápadem, že Babiš „úkoluje své novináře“.
Co by s nimi, tak asi měl dělat, když jsou jeho?
Je to asi tak, jako byste si koupili rodinný domek a někdo by vám vyčital, že v něm chcete bydlet.
Nebo jste si nadělali děti a někdo by přišel s námitkou, že je vychováváte podle svého.
Jinak si představte, že si koupíte auto a začnou vám nadávat, protože v něm chcete jezdit!
Premiér a jeho přívrženci si nejsou vědomi méněcennosti svých argumentů!
Sobotka se vytasil s nějakou šuškandu o daních. Babiš prý někdy někde nezaplatil daně. Zatím se nic nenašlo, coby potvrzovalo premiérovo podezření. I kdyby se něco objevilo, citoval bych Ježíše Krista: „Kdo z vás je nevinnen, ať první hodí kamenem!“
Sobotka a jeho přívrženci by mu mohli rovněž vyčítat, že nezaplatil pokutu za špatné parkování nebo, že byl pozorován, jak přešel na červenou.
Co to má však všechno, co dělat s vynikající prací Babiše coby ministra financí?
Je bez pochyb: Andrej Babiš a Alois Rašín (1867 – 1923) byli nejlepšími ministry financí tohoto státu. Rašína zabil komunista Josef Šoupal. O likvidaci Babiše usiluje sociální demokrat Bohuslav Sobotka.
Prezident si prostudoval Sobotkovu "složku" na Babiše a argumentace kvůli kterým chce premiér mininistra financí odvolat. Zde je Zemanovo stanovisko: "Překvapila mě datace těchto dokumentů. Některé byly staré 20 let, některé čtyři roky. Podivil jsem se proto, proč si takového Babiše, kterému nyní 'vykresluje rohy', bral Sobotka do vlády.“
Dovolte, abych prezidenta doplnil. Tehdá nikdo z ČSSD ani v náznacích netušil, že popularita ANO dosáhne takového raketového vzestupu. Motorem tohoto úspěchu je Andrej Babiš, i když bych i ty ostatní rovněž nepodceňoval. S některými jsem se setkal osobně a učinili na mě vynikající dojem. Nyní, když se „Titanic“ zvaný ČSSD potápí, kapitán Sobotka za příčinu kolize s „ledovcem“, označuje ministra financí Babiše.
Jako křesťanský demokrat přesto upozorňuji Sobotku a ČSSD slovy Ježíše Krista: „Když slepí vedou slepé, všichni spadnou do jámy“, tak jako „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní spadne“.
Jistě, Babišův úspěch lze pomluvit, ale nelze ho odstranit!
