Dr. et Dr. Jan N.A, Berwid-Buquoy
Poradci ruského prezidenta, Vladimíra Putina, jsou Ivan 4. "Hrozný", Petr 1. "Veliký" a Kateřina 1. "Veliká". Navíc ještě začal rehabilitovat a oprašovat Stalina. Putin na každém kroku zapomíná, že žije v 21. století.
Francouzské lidové rčení nám říká: „Volby nic nezmění, jinak by byly zakázané. Prasata se střídají, koryto zůstává...“ Myslím si, že tento lidový, francouzský objev lze použít, bez nadsázky, kdekoli na světě.
Co chci touto glosou říci? Neexistuje situace, kdy by slušný člověk nemohl zůstat slušným člověkem. Odvaha, slušnost, moudrost a charakter člověka se pozná teprve tehdy, když dojde k neočekávané situaci, kterou je třeba řešit.
Spojené státy financovaly přes 20 let afghánskou armádu desítkami miliard dolarů, aby nakonec zjistily, že tato armáda není vůbec bojeschopná. V čem spočívala nepoužitelnost vládních afghánských ozbrojených sil ?
V roce 1959 navštívil sovětský vůdce Nikita Chruščov USA a vedl "přátelské rozhovory" s tehdejším prezidentem USA, Dwightem Eisenhowerem. Setkání mélo vést ke snížení napětí mezi oběmi velmocemi. Výsledek byl ovšem opačný.
Veškerá opatření, která byla podniknuta vládami tohoto světa proti krizi Covidu - 19 se míjí účinkem. Dovoluji si zde předložit návod jak tuto celosvětovou krizi účinně vyřešit. Musíme najít cestu místo přešlapování na místě.
V březnu 1921, tedy před 100 lety, vyšel první díl „Švejka“ pod titulem „V zázemí“. Dílo by bez překladu a angažmá německých literátů upadlo v zapomnění. Berlínský režisér Erwin Piscator učinil ze „Švejka“ světový bestseller.
Všichni známe onu tragickou posloupnost: Mnichovská smlouva (1938), vypuknutí 2. světové války (1939) a porážka nacistického Německa (1945). Následky? Zničené země kontinentální Evropy, nefungující hospodářství a katastrofální inflace...
Nemoci naších komunistických prezidentů byly utajovány stejně tak přísně jako sovětské atomové zbrojení. Nikdo se nesměl nic dozvědět i kdyby se jednalo jenom o pouhou rýmu. Komunistický vůdce prostě ochuravět „nesměl“ ať se dělo, co dělo...
Novodobé zpřístupnění archivních pramenů k badatelským účelům, zcela jasně dokazují, že nás celá desetiletí řídily vyložené lidské trosky. Byli to lidé, kteří doslova stáli jednou nohou v hrobě
Trpíme jakousi nezdravou skromností, před světem utajovat naše úspěšné jedince. Americký časopis „TIME“ každým rokem zveřejňuje rubriku „100 nejvlivnějších osob roku“ a „100 nejlepších vynálezců roku“.
Corona krize (Covid 19 ) zachvátila celou Zeměkouli a vlády tohoto světa jsou bezradné. Nařízená opatření se míjí účinkem a v některých případech vyvolávají dokonce smích a masové protesty. Morová nákaza se šíří dál.
Existují lidé, které úspěchy a bohatství druhých připravují o klidný spánek. To není pouze děditctví komunizmu, nýbrž se jedná o zcela primitivní lidskou závist, která je prostě vrozená.
Komunistická totalita je velice podezřívavá. Zásadně nedůvěřuje všemu, čemu a komu nerozumí. Komunisté to označili pojmem „třídní boj“. Nejedná se pouze o naprostou likvidaci opozice a ruinování národního hospodářství.
Vůdci národů nejsou na špici politické moci proto, aby na svůj lid hleděli ze shora, nýbrž, aby mu ukazovali cestu do budoucnosti. Bohužel se to stává velice zřídka.
Dne 25.02. 1949 si ředitel americké CIA, Allen Welsh Dulles, pozval k sobě vedení „Rady svobodného Československa“ (The Council of Free Czechoslovakia) ve složení Petr Zenkl, Ing. Jan Bervida, Julius Firt a Ferdinand Peroutka.
Jako křesťaňský demokrat a katolík si dovoluji konstatovat: Když se lidstvo znelíbí Bohu, sešle na něj Všemohoucí tresty jekéhokoliv druhu. Bůh je bohužel, v tomto směru, velice nevybíravý a nevypočitatelný...
Když zbavíte klasický bolševizmus teorie „třídního boje“ a nahradíte ho „socializmem s lidskou tváří“ (Dubček) a nebo „glásností a perestrojkou“ (Gorbačov) přestane bolševizmus existovat a vznikne sociální demokracie.
Ministerstvo obrany České republiky má zvláštní oddělení, které se nazývá „Odbor pro válečné veterány“ a do jeho kompetence spadá i podávání žádostí o vydání Osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismmu.
Úmrtí zpěváka Karla Gotta vyvolalo masovou psychózu glorifikace, místy připomínající davové šílenství. Takovou atmosféru nezažilo ani úmrtí a pohřeb nejúspěšnějšího zpěváka všech dob – Elvise Presleyho (USA, 16.08. 1977).
